Americká cla poprvé za fiskální rok překročila 100 miliard dolarů
- Bavor V.
- před 45 minutami
- Minut čtení: 4
By
David Lawder July 12, 2025
Shrnutí
Americké ministerstvo financí hlásí za červen malý rozpočtový přebytek.
Hrubé celní poplatky dosáhly v červnu 27 miliard dolarů.
Bessent tvrdí, že USA „sklízejí plody“ Trumpovy celní politiky.
Šéf ministerstva financí říká, že příjmy USA z cel by v roce 2025 mohly dosáhnout 300 miliard dolarů.
WASHINGTON, 11. července (Reuters) – Výběr celních poplatků v USA v červnu opět vzrostl, protože cla prezidenta Donalda Trumpa nabrala na síle a poprvé v průběhu fiskálního roku překročila 100 miliard dolarů, což pomohlo vytvořit překvapivý rozpočtový přebytek ve výši 27 miliard dolarů za tento měsíc, oznámilo v pátek ministerstvo financí.
Rozpočtové údaje ukázaly, že cla se začínají stávat významným zdrojem příjmů pro federální vládu, přičemž celní příjmy v červnu dosáhly nových rekordů a čtyřnásobně vzrostly na 27,2 miliardy dolarů v hrubém vyjádření a 26,6 miliardy dolarů v čistém vyjádření po vrácení daní.
Výsledky rozpočtu pravděpodobně posílí Trumpův názor, že cla jsou lukrativním zdrojem příjmů a nástrojem k prosazování nekomerční zahraniční politiky. V úterý řekl, že „velké peníze“ začnou proudit poté, co 1. srpna uvalí vyšší „vzájemná“ cla na obchodní partnery USA.
Americký ministr financí Scott Bessent v úterý uvedl, že výsledky ukazují, že USA „sklízejí plody“ Trumpovy celní agendy.
„Zatímco prezident Trump tvrdě pracuje na znovuzískání ekonomické suverenity naší země, dnešní měsíční zpráva ministerstva financí ukazuje rekordní celní příjmy – a to bez inflace!“ řekl Bessent.
Za prvních devět měsíců fiskálního roku 2025 dosáhly celní příjmy rekordní výše 113,3 miliardy dolarů v hrubém vyjádření a 108 miliard dolarů v čistém vyjádření, což je téměř dvojnásobek oproti předchozímu roku. Fiskální rok vlády končí 30. září.
Na základě těchto výsledků se cla stala čtvrtým největším zdrojem příjmů federální vlády, za individuálními srážkami ve výši 2,683 bilionu dolarů za fiskální rok, individuálními příjmy bez srážek ve výši 965 miliard dolarů a daněmi z příjmů právnických osob ve výši 392 miliard dolarů.
Za zhruba čtyři měsíce se podíl cel na federálních příjmech více než zdvojnásobil z historických 2 % na přibližně 5 %.
Podíl celkových příjmů z celních poplatků nebo cel
Přebytek rozpočtu v červnu představoval obrat oproti deficitu 71 miliard dolarů v červnu 2024. Nové příjmy související s cly pomohly zvýšit celkové rozpočtové příjmy v minulém měsíci o 13 %, tj. o 60 miliard dolarů, na 526 miliard dolarů, což je rekord pro tento měsíc, uvedlo ministerstvo financí. Výdaje v červnu klesly o 7 %, tj. o 38 miliard dolarů, na 499 miliard dolarů.
Po očištění o kalendářní posuny některých příjmů a výplat dávek by však podle ministerstva v červnu vznikl rozpočtový deficit ve výši 70 miliard dolarů, přičemž očištěný deficit za stejné období loňského roku činil 143 miliard dolarů.
Celkový deficit od začátku roku se však zvýšil o 5 %, tj. o 64 miliard dolarů, na 1,337 bilionu dolarů, protože vzrostly výdaje na programy zdravotní péče, důchodové dávky sociálního zabezpečení, výdaje na obranu, úroky z dluhu a ministerstvo vnitřní bezpečnosti, uvedlo ministerstvo financí.
Příjmy za prvních devět měsíců fiskálního roku vzrostly o 7 %, tj. o 254 miliard dolarů, na rekordních 4,008 bilionu dolarů, částečně díky srážkám daní z vyšších mezd a zaměstnanosti, zatímco výdaje vzrostly o 6 %, tj. o 318 miliard dolarů, na rekordních 5,346 bilionu dolarů.
Úrokové náklady ministerstva financí na státní dluh nadále rostly a za prvních devět měsíců fiskálního roku překročily všechny ostatní jednotlivé výdaje, když dosáhly 921 miliard dolarů, což je o 6 % (53 miliard dolarů) více než ve stejném období loňského roku.
Vážený průměrný úrokový sazba ministerstva financí se však na konci června z velké části stabilizovala na 3,3 %, což je o dva bazické body více než před rokem, uvedl představitel ministerstva financí.
VĚTŠÍ TOK
Bessent na začátku tohoto týdne navrhl prudší nárůst výběru cel a na zasedání vlády uvedl, že výběr za kalendářní rok 2025 by mohl do konce prosince vzrůst na 300 miliard dolarů.
Při červnovém tempu by hrubé výběry cel dosáhly za šest měsíců 276,5 miliardy dolarů, což znamená, že k dosažení Bessentova cíle by bylo nutné určité zvýšení.
Ernie Tedeschi, ekonomický ředitel Budget Lab na Yale University, uvedl, že úplné zvýšení příjmů z cel může trvat déle, protože podniky a spotřebitelé se snažili předběhnout cla nákupy předem.
Jakmile tento efekt pomine a Trump po 1. srpnu zavede vyšší „vzájemné celní sazby“, ministerstvo financí by mohlo vybrat dalších 10 miliard dolarů na clech měsíčně, čímž by se celková částka zvýšila na 37 miliard dolarů, uvedl.
„Myslím, že existuje značné riziko, že se staneme závislými na příjmech z cel,“ řekl Tedeschi, který během Bidenovy administrativy působil jako ekonomický poradce Bílého domu. Dodal, že příjmy z cel by mohly časem slábnout, jakmile podniky a spotřebitelé přizpůsobí své chování.
Trump však tento týden své celní opatření ještě zpřísnil a oznámil 50% cla na dovoz mědi a zboží z Brazílie a 35% cla na kanadské zboží, která mají začít platit 1. srpna. Trumpova administrativa připravuje další odvětvová cla na polovodiče a léčiva.
Reporting by David Lawder; Editing by Paul Simao and Diane Craft
Comments