Aspoň káva 109 aneb Proč je teplo.

aspoň káva #109

Možná vás překvapuje, jak se mění teploty na různých místech. A taky to, že se meteorologové odvolávají na místa měření s historií přes 30 let. Což ale neznamená, že se odvolávají na opravdu stará měření. Tam by totiž opravdu zjistili, jak se teploty zvyšují. A vliv člověka je opravdu podstatný. Jen to není nějakým CO2. Jenže změnou prostředí.

Velkou část svého dětství jsem prožil ve Budějcích. Na severním, tedy Pražském předměstí, vlastně na jeho úplném okraji. Kousek od našeho domu byla zahrádkářská kolonie, kterou od zbytku města oddělovala jen železniční trať. Byl tam rybník a potok, který odděloval další zahrádkářskou kolonii.

Když mi bylo nějakých sedmnáct roků, stěhovali jsme se do jiné části pražského předměstí a další vývoj tohoto kouzelného a s mým dětstvím spjatého místa mi unikal. Jen vím, že původní trať na Plzeň byla přemístěna jinam, takže vlak už kolonií neprojížděl. Spojila se s tratí na Prahu a oddělovala se mnohem severněji. A to byla poslední informace, kterou jsem ještě měl živě.

Pak jsem se odstěhoval na Šumavu a dění mi unikalo. Sice jsem pravidelně dojížděl k rodičům, ale z jižního směru a o dění na severu jsem neměl tušení. A ani mi to nezajímalo.

A ž v okamžiku, kdy jsem se přestěhoval zpět do místa, kde jsem se narodil, a začal jsem jezdit právě kolem míst mého dětství, objevil jsem ty změny, které tam nastaly. Místo zahrádek a rybníčků jen betonové plochy, čtyřproudé komunikace a obchodní zóny. Zeleně aby pohledal. Takže pochopitelně že se odraznost tepla podstatně zvýšila.

Podobné to je ve spoustě dalších míst nejen u nás, ale po celém světě. Přibývá betonových ploch a ubývá ploch zelených. Vzpomínám si, jak pražští Piráti se vytahovali tím, jak ozelení Prahu. Kde nic tu nic. Meteorologové se rádi ohánějí měřením v Klementinu, které je nejstarším na našem území. Ale už nikdo nebere v úvahu, jak se změnilo okolí. Všude plochy, které jen odrážejí teplo a tím ohřívají vzduch. A takhle je to po celém světě. Všude se mění dříve zelené plochy na beton, asfalt, stavby. Velkým zdrojem tepla jsou i letiště. V raných dobách letectví byly startovací a přistávací plochy travnaté. Dnes vrstvy betonu.

Ano, doba se mění, mění se i klima. Ale skutečně je nebezpečím pro klima ten uhlík?  Ano, člověk má na oteplování vliv. Ale není to kvůli spalování fosilních paliv. Je to likvidací zelených i vodních ploch. Proto je potřeba pro vylepšení klimatu větší péče o přírodu. Tedy rozšiřování zelených ploch i rybníků a nádrží. Výsadba stromů všude, kde to je jen trochu možné. I rozšiřování lesů všude, kde je to možné. Lesy totiž mají velký význam pro zachycování srážek i pro ochlazování okolního vzduchu. Tuhle vlastnost už roku 1882 popsal profesor František Hromádko ve své knize „Základové METEOROLOGIE A KLIMATOLOGIE.“: Účinek lesů na podnebí vůkolní krajiny záleží tudíž v tom, že se jimi v letě horko a v zimě zima mírní, rychlému vypařování dešťové vody se zabraňuje a ku vzniku lesních pramenů a vodních zdrojů podnět že se dává. Lesy zamezují dále náhlé spojování deštěm spadlé vody, což jest pro každé návrší věcí veledůležitou. Jestli totiž návrší bez lesu a půda jeho neporostlá, splachuje se deštěm vždy čásť země dolů až konečně tam zůstávají jen holé, neúrodné skály. Zalesňování takových holých návrší a strání prospívá tudíž velice celé krajině nebo lesy její upravují vlhkost a deště pro celé okolí, zásobují prameny a potoky vodou, chrání krajinu před náhlými změnami v teplotě ovzduší, ruší neb alespoň zmírňuje zhoubné účinky bouřek a brání nás před vichry a drsnými větry.

Stejný vliv na podnebí mají i rostliny, jak v téže knize autor popisuje: Množství vody, které rostliny v ústrojí svém jakož i v půdě přechovávají, působí podobně jako volná hladina vodní, nepřipouštějíc v letě přílišné oteplení a bráníc v zimě nemírnému ustydnutí půdy.

Podle Schüblera vypařuje hustý živý trávník v určité době více vody než stejně velká vodní hladina.

Podle Halesa vypařuje slunečnice prostřední velikosti v červenci za 12 hodin skoro jeden kilogram vody.

Rostliny udržují tudíž v půdě vlhkost, mírní horko i zimu a zamezujíce přílišné oteplení i ochlazení, sbližují obě teplotní krajnosti k sobě.

Prostě pro ochranu životního prostředí je třeba dělat naprosto jiné věci než bojovat proti uhlíkové stopě. Protože tahle stopa je všude, je hlavně součástí veškeré živé hmoty, tedy i člověka. Proto je třeba se uklidnit a dát si radši dobrou kávu.