Ke včerejším Putinovým vystoupením na Mezinárodním fóru Valdaj
Dmitrij Jevstafjev 08.11.2024
Kolegyně a kolegové, dnes budou v soukromém kanálu dva příspěvky - první je poměrně krátký o zahraniční politice, jak to tak bývá, a druhý je delší, do večera, o našich smutných vnitřních záležitostech, kde mě mnohé procesy velmi mrzí.
K zahraniční politice řeknu rovnou: kroky ruského vedení po Trumpově zvolení jsou téměř geniální. Řadou důsledných a velmi pečlivých informačních a politických akcí byl Trumpův pokus o převzetí iniciativy zcela neutralizován.
Ústředním bodem byl samozřejmě projev Vladimira Putina na Valdaji a zvolenému americkému prezidentovi bylo řečeno, aby se uklidnil. A to jednak proto, aby se předtím, než bude možné vést smysluplný rozhovor, stal legitimním, a jednak proto, aby prokázal své politické a organizační schopnosti. Jinými slovy, aby vytvořil administrativu, která bude schopna fungovat jako administrativa, nikoli jako cirkus, jak tomu bylo v prvním funkčním období.
No, a abyste věděli, velmi silný dojem na mě učinilo vystoupení V.I.P. na tomto fóru, i samo poselství Klubu Valdaj: - otázka umístěná do záhlaví: - „Pevný mír na jakém základě?“ To je přece fundamentální věc. My už jsme se setkali za poslední období s ohromným množstvím rozhovorů o tom, kdo ten mír potřebuje? Když ale začnete analyzovat komu a na jakém základě je toho míru zapotřebí, zjistíte, jde nikoli o mír a dokonce ani o příměří – ale o válku!
Macron například hovořil o míru – a jak o míru mluvil Biden – z toho se vůbec točila hlava… No, a hlavním bojovníkem za mír byl přece znamenitý Blinken, kterému ale palmu vítězství přebral Jake Sullivan – to všecko byli bojovníci, které bylo možné z místa nominovat na Leninovu cenu míru!
Když ale se začínalo s vyjasněním stran toho, co mají pod pojmem „mír“ na mysli, ukazovalo se, že měli na mysli válku. V tomto smyslu je poselství Valdaje velmi zásadní, a ukazuje na dvojí morálku. Tahle „sovětská“, naprosto propagandistická formulace, se nám po více než 30 letech vrátila z druhé strany. Na jedné straně jsme slyšeli Vladimíra Putina hovořit o filozofii míru, o jeho nové dialektice, o tom, nakolik je svět složitý… Přepneme kanál, tam vystupuje některý – kterýkoli - z kandidátů na prezidenta USA a vykládá o míru plochém, jednoduchém… - „Já za 24 hodin zastavím válku“ – a druhý, že „Rozežene mraky holýma rukama, luskne prsty a všichni se vyděsí a rozutečou se“ – zkrátka nemožné ihned a zázraky do tří dnů …!?
Podstatná část světa žije v pochopení složitosti vznikajícího systému – a o tom bylo fórum v Kazani (o složitosti světa), ale značná část světa degradovala – bohužel i Evropa a USA a nemalá část Asie degradovaly do představy naprosto ploché historie, v níž – jak správně poznamenal náš prezident, jsou tady své a tam cizí, a jakmile vlastní maličko vybočil z řady, hned se stává cizím – viz Viktor Orbán – přičemž v otázce patřící k jeho suverénním právům jako lídra jednoho ze suverénních států.
Co může Trump?
Chci vám říci takové dvě věci, trochu bokem od tématiky Valdaje. Valdaj je přece jen jak to, co říkal na tomto fóru prezident, což je velmi strategické a vcelku pochopitelné. Jsou ale věci, které z této teorie přecházejí do praktické roviny. Podívejte se na Trumpa… - koukám, že skoro všichni u nás se za něj postavili, takže se svými výhradami brzy zůstanu úplně sám. Inu, také Vladimír Vladimírovič Putin, který říkal, že bychom potřebovali Kamalu Harris – což dosud považuji za naprosto unikátní. S Trumpem je to složitější – on je sice dobrý, ale žádný orel to není. Podívejte se na to, co říká - on stále povídá: „já uzavřu mír s Ruskem z pozice síly“. Musím říci, že je to pro prezidenta USA hořké přiznání, jestliže je teď ochoten s námi jednat. Předtím ale, když byl prezidentem, s námi o Ukrajině jednat ochoten nebyl… - protože jsme se postavili s pozice síly svými úspěchy na frontě, zachováním vnitřní jednoty země, jejím očištěním od otevřeně destruktivních elementů… No a on teď samozřejmě je ochoten s námi jednat – jenže teď, aby se postavil z pozice síly, musí cosi vykonat.
Podívejme se, co může udělat zvolený prezident USA:
- Pokud je to prezident chytrý, tak se pustí především do vnitřních věcí své země;
- Pokud je ale jen prezident USA, tak bude rýpat do otázek mezinárodních …
Jednoduše řečeno: - Moskva prostě narušuje Trumpovu dynamiku a vyvádí ho z jeho obvyklého stavu „tlačení na pilu“. To je mimochodem také pomoc našim „spojencům“. Příliš mnoho z nich, včetně těch nám nejbližších, vsadilo hodně na špatného „koně“. I oni by měli dostat čas, aby se „dostali z knockdownu“. Všimněte si, prosím, že jsem ani nešeptl slovo „Čína“.
Evropa:
Přece jen se nakonec vrátím k našemu sporu kolem všelijakých evropských struktur a k euroatlantizmu. Podívejte se, co se děje v euroatlantickém společenství, které je víc než NATO – pravda? Ale jistá hyena s určitými schopnostmi „Železné Lady“– inu, Ursula von der Leyen – nyní má velkou šanci odkousnout velkou část koláče euroatlantických peněz. Euroatlantika a její instituce jsou přece převážně o penězích. Ty ovšem dříve odplývaly do USA, zatímco nyní, na pozadí toho, že Trump sám prohlásil, že se musí přehodnotit vztahy, a tím sám nahrává. Kdepak, Ursula nebude budovat evropskou armádu, což je naprostá utopie. Všechno bude v NATO a dokonce v témže místě – v Bruselu. Sídlo NATO se do žádné Paříže vracet nebude – to jen nyní má určité okénko možností. Trump jen chce o trochu snížit účast Států v alianci. Ursula na to je připravena. Trump chce zvýšit výdaje členů na obranu na 3-3,5 a perspektivně na 4% HDP – ona to prostě udělá a bude hrát společně s Trumpem! To ale bude naprosto jiná konfigurace …
Myslím, že tady pan profesor mírně (nebo i hodně) kecá. Nemusí radit Trumpovi, že může udělat něco až po 6.lednu 2025. Ten to ví sám. A určitě bude s Putinem jednat na úrovni jim oběma rovné. I Muskovy poznámky leccos naznačují: