Boje pokračují

Aspoň káva #88

Parlament je ustaven, předseda je zvolen a demise je podána. Zdálo by se, že není nic na překážku ustavení a jmenování vlády nové, takové, která bude mít svou podporu ve sněmovně. Ale opak je pravdou.

Začínám tohle své zamyšlen v okamžiku, kdy odcházející financministr a premiér derniér stále odmítají předložit nové sněmovně návrh státního rozpočtu. Když už zjistili, že vymlouvat se na to, že návrh dostala už původní, tedy bývalá sněmovna nebude mít úspěch, vymysleli, že jej předloží jen v případě, že budoucí vláda se zaváže dodržet jeho parametry. Prý je to právo odcházející vlády. No, nějak při tom zapomínají, že to byli právě oni, kdo rozpočet předložený odcházející Babišovou vládou změnili tak, že muselo být tříměsíční rozpočtové provizorium než se oni, jakožto noví obyvatelé Strakovy Akademie dohodli na úplné změně. A když to nová vláda neslíbí, bude si muset sestavit rozpočet svůj. Což by sice nebyl zase tak velký problém, ale přece jen by to nějakou chvilku trvalo, protože nejprve ta vláda potřebuje úřednický aparát ministerstev, která zatím pořád podléhají vládě v demisi. Takže tvorba rozpočtu, i když nějaké jeho parametry budoucí vláda má, by chvilku trvala, a opět bychom se dostali do rozpočtového provizoria. Což je zbytečný útok na celou ekonomiku státu.

Jenže nabízí se tu i jiné vysvětlení. Rozpočet Fialovy vlády, podle náznaků, které proskakují médii, je totální paskvil, který nepočítá se spoustou i mandatorních výdajů. Nehledě na to, že tam chybí součást, která je dána zákonem, tedy rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury. Nicméně vládě asi došlo, že neexistuje jiná možnost než rozpočet do sněmovny předložit, což prý v nejkratší možné době učiní a bez připomínek.

Do boje se pouští i president PePa, když vyzývá potenciálního budoucího premiéra, aby veřejnosti prozradil, jak bude řešit střet zájmů v případě jmenování do funkce. Nevím, jakou veřejnost PePa zastupuje, ale té, která Babiše a Motoristy a SPD volila, je to úplně jedno. A ta druhá část touží po tom, aby mohla jakékoli Babišovo řešení, ač bude odpovídat zákonům, kritizovat a Babiše osočovat z nekalých úmyslů. Takže správné řešení v dané situaci je, že Babiš půjde pana presidenta pozdravit, popovídá si s ním o Programovém prohlášení, a zase v klidu odejde. A bude se čekat, zda president dodrží ústavu nebo ji bude porušovat. Pak by nezbylo nic jiného než ústavní žaloba.

Po středeční schůzce se nám opět nevyjasnilo, i když se vlastně vyjasnilo hodně. PePa bude dělat vše pro to, aby mohl vrátit původní osazenstvo. Na což má dvakrát po sobě právo. A protože se dá předpokládat, že ani jednou by taková vláda nedostala důvěru, nastupuje právo předsedy parlamentu, jímž je Okamura, který by samozřejmě jmenoval Babiše. Výsledkem by pouze byla delší doba určitého bezvládí, které by rozhodně nepřineslo republice žádný prospěch. Stávající sebranka by nemohla prosadit ani jeden zákon, naopak poslanecká iniciativa trojkoalice by si mohla předkládat zákony jako na běžícím pásu. Nevýhodou tohoto řešení by bylo pouze to, že ta stávající sebranka by mohla škodit při jednáních v Evropské Unii. 

Do boje se pouští i ministr vnitra v demisi preVít Rakušan. Protože na více než padesát procent je za současným útokem na poslance za SPD Rajchla, který spáchal smradlavý Pšenák z tlupy jistého Oganesjana. Rakušan totiž drží nad touhle bandou svou ochrannou pracku. Rajchl podal trestní oznámení a doufejme, že už tentokrát ruka zákona dopadne tam, kam má. Tedy právě na smradlavého Pšenáka a také na zbytek té tlupy primitivů.

Zatím se tedy na lepší časy neblýská. Nezbývá nám nic jiného než věřit, že se i protoKolářovi rozsvítí v jeho zatemněném mozku a pochopí, že veškeré obstrukce, které stejně nepovedou k obnově odcházejícího uskupení moci a doporučí presidentovi, aby učinil to nejrozumnější možné, tedy jmenoval Babiše a jeho vládu.

Do té doby nám nezbývá než sedět a popíjet kávu.