Co přinesla analýza DSŘ

Článek na Seznamu je natolik zajímavý, že si dovoluji dát ho sem celý:

Co stojí ve zdrcující analýze, která přesvědčila Fialu, že se má zbavit Bartoše

VČERA 17:00

Analýza, pod níž je podepsaný kolektiv čtyř ministerstev, načrtává reálnou situaci kolem digitálního stavebního řízení. Seznam Zprávy ji mají k dispozici. Navrhuje zatáhnout za ruční brzdu a přijmout přechodnou dobu bez digitálu.

Zásadní roli v odvolání Ivana Bartoše (Piráti) z postu ministra pro místní rozvoj sehrál dokument, který se měl šéfovi kabinetu pokusit popsat, v jakém faktickém stavu je digitální stavební řízení spuštěné v červenci.

Na dokument se v úterý odvolával i premiér Petr Fiala (ODS). Redakce Seznam Zpráv má k dispozici manažerské shrnutí analýzy, její pravost v obecné rovině ověřila i u dalšího zdroje. Na 22 stránkách dokument nazvaný „DSŘ: hodnocení pro Vládu ČR“ načrtává sérii problémů.

Když vláda analýzu obdržela, označila za „zdrcující informaci, že systém nemůže být ani v příštích týdnech plně funkční.“

Autoři dokumentu, podepsaní stroze jako „Tým MD, MF, MPSV a MZ“, navrhují bolestná řešení:

• Dočasně pozastavit vývoj dalších funkcí Digitálního stavebního řízení a udělat si analýzu, co je skutečně potřeba.

• Zároveň legislativně stanovit přechodné období, které by fakticky mělo znamenat úkrok od digitální podoby, nebude povinné používat Informační systém stavebního řízení, nebylo by povinné odevzdávat projektovou dokumentaci v elektronické podobě přes portál stavebníka.

Autoři nechávají bez odpovědi otázku na to, jak dlouhé by mělo být přechodné období. To je podle nich bod k „diskuzi“. Práce odhadují na 12 až 18 měsíců.

Dokument heslovitě, formou prezentace, popisuje neutěšený stav digitalizace stavebního řízení, který vykresluje pro laika jako chaos:

• Digitalizace se prováděla bez toho, aby se zapojili úředníci a definovali své potřeby.

• Neexistuje sjednocený plán vývoje.

• Neprobíhalo dostatečné testování.

• Chybí dokumentace.

• Není zajištěná kontinuita systému v čase.

A na závěr, přestože probíhalo školení – uživatelé nevědí, jak aplikace fungují, a nevyznají se v nich. Ke všemu aktuálně probíhají rychlé opravy, které opět pro uživatele znamenají další nejistotu. „Uživatelé nevědí, co je nového a jak novinky použít,“ stojí ve shrnutí dokumentu.

Co je ještě potřeba? Pozastavit vývoj a provést analýzu potřeb staveních úřadů a definovat si základní funkce systému. Sestavit projektový plán vývoje chybějících funkcí. Nastavit testování, včetně testování s uživateli.

Do konce roku je také nutné stabilizovat současné funkce a odstranit nedostatky vzniklé překotností, které ovlivňují provoz.

Podle hrubého odhadu kolektivu autorů je potřeba tři měsíce na základní opravy. Úplné vyčištění systému bude vyžadovat delší čas.

Do budoucna práce pro 50 lidí

Analýza předpokládá, že na digitalizaci se bude muset pracovat intenzivně i v prvním pololetí příštího roku. Dokonce volá po výrazném posílení kapacit vývojového týmu v tomto období.

„Aktuálně nelze říct, kdy bude systém ve stavu akceptovatelném pro stavební úřady – chybí analýza, jaké minimální řešení je pro stavební úřady provozně dostatečné,“ zmiňuje se dokument.

Hrubý odhad ovšem je, že zhruba 50 lidí bude muset na systému pracovat následujících 12 až 18 měsíců a bude k tomu potřeba 200 až 300 milionů korun. Do odhadu není přitom započteno, že bude nutné vysoutěžit dodávky.

Chybí funkce, které předpokládá zákon

Podle analýzy systému chybí i některé zcela zásadní funkcionality, které přitom zákon předpokládá, že systém obsahuje. Zmíněno je například nahrávání elektronické dokumentace do uložiště a zpřístupnění úřadům bez podání online žádosti. Chybět má i komunikace s vlastníky dopravní a technické infrastruktury.

Stejně tak má chybět i ověřování projektové dokumentace v okamžiku vydání povolení.