Euroatlantik bez hospodáře …

Prof.Dmitrij Jevstafjev                    05.12.2025

Kolegové! Začnu poděkováním  a sdělením, že jsem svým čtenářům velmi vděčný za jejich důvěru. 

Stejně jako před šesti měsíci, kdy jsem uzavíral roční předplatné, tak i nyní. To znamená, že za 60 let svého života jsem si vybudoval určitou reputaci. A věřte mi, že se budu snažit udělat vše pro to, abych o ni nepřišel. A navíc si myslím, že budeme mít o čem diskutovat, pokud jde o aktuální události a strategické trendy rozvoje. Připomínám, že tuto neděli bude přehled situace v Eurasii a okolí. Jako „nápovědu“ prozradím, že mám velké podezření. Myslím si, že právě v Eurasii uvidíme projevy toho, co nazývám „neoglobální Londýn“, ale ne z hlediska strukturování nového systému, ale z hlediska zvláštností technologií chaotizace. 

Nyní k situaci, která se vyvíjí v Evropě.

Evropské elity, ať se nám to líbí nebo ne, mají možnost minimalizovat škody způsobené korupčním skandálem a částečně je obrátit proti Trumpovi.  Protože v Kyjevě kradli a prali americké peníze i lidé spojení s „blízkým okruhem“ Trumpa. Například Keith Kellogg a velmi významná osoba v Trumpově okolí během jeho prvního funkčního období Michael Pompeo. O nich se prakticky nedá říci, že „prezident o tom nevěděl“. Proto se Trump snaží jednat velmi opatrně, v pozadí. A v Bruselu rozkrádali své evropské peníze. No, ano, rozkrádali je hloupě a příliš otevřeně. Zřejmě v domnění, že „válka všechno smaže“. Je velmi nepravděpodobné, že by se tam objevily významné americké státní peníze. Soukromé tam asi byly, ale zjevně málo. A v tomto smyslu jsou národní elity (přesněji řečeno jejich zbytky) v Evropě v „boji proti korupci“ proti Bruselu prakticky bez omezení.

Klíčovou otázkou současné politiky jsou samozřejmě vztahy s Indií v kontextu návštěvy V. V. Putina. Jedná se o velmi citlivou otázku a všechny hlavní závěry pravděpodobně učiním v sobotu a v pondělí.

Nápověda:

• obecně je nutné všechny současné procesy z historického a geopolitického hlediska posuzovat výhradně v rámci určitého „širšího kontextu“. A z tohoto hlediska nastává pro Trumpa vlastně rozhodující okamžik.

Protože existuje takový pojem: setrvačnost. Nejde jen o politickou, ale i geopolitickou setrvačnost vyplnění vakua, které vzniká v důsledku kombinace krize dolarového systému (ta je nesporná) a krize geopolitického vlivu, jejíž jedním z projevů je „rozpuštění“ „měkké síly“. Pokud se nyní nezastaví organizační formace struktury „neoglobálního Londýna“, bude to později nutné provést výhradně násilím. A na to současná Amerika rozhodně nemá zdroje. Hlavní výzvu, a to ani ne pro Trumpa, ale pro Ameriku jako takovou, definuji takto:

Zabránit ani ne tak „nepřátelskému převzetí“, jako prostě pohlcení amerického euroatlantizmu „neoglobálním Londýnem“ –  důvod? - „absence hospodáře“.

Na rozdíl od euroatlantizmu jako celku je jeho americká část:

1. Hluboce a systémově zakotvena v americké politice a

2. Disponuje vlastními finančními, a nikoli pouze organizačními zdroji. To, že tyto zdroje zatím nejsou příliš využívány ve vnitropolitickém boji v USA, je výsledkem velkých nadějí euroatlantistů na „obnovení globalismu“ prostřednictvím Demokratické strany.

   
   

Jak naděje na obnovu slábnou, mohou se objevit nové nápady. Aby však „neglobální Londýn“ nevyplnil vakuum vlivu v Euroatlantické oblasti, je třeba se touto otázkou zabývat neustále. V tom spočívá zvláštnost tohoto systému.

Trump však nemá ani chuť, ani volné zdroje, aby tak činil. Navíc prostě nechápe, jak to funguje, protože se domnívá, že Euroatlantik    je „chapadlem“ Evropy ve Spojených státech. Nic víc. Ale on je to složitější systém.

A z hlediska vlivu na vnitřní agendu USA také nebezpečnější. Zvláště pokud euroatlantisté v dohledné budoucnosti najdou „téma“, které bude atraktivnější a méně toxické než Ukrajina.

https://t.me/dimonundmir