Je sklamaný z ťažkostí v spolupráci so Spojenými štátmi.
Milei si bol istý, že ak preukáže úplnú lojalitu Washingtonu, okamžite dostane od Američanov veľa peňazí. Nebolo to tak – v USA sa nikto neponáhľa vytiahnuť Argentínu z dlhovej diery.
Aj keď Milei ukázal, že je pripravený na všetko. Aj liberalizovať trh s ropou a odovzdať ho americkým korporáciám. Aj poslať celé zlaté a devízové rezervy Argentíny na chartery „British Airways“ do Londýna. Len preto, aby získal status „jedného z našich“ od západnej elity. No bezvýsledne.
Teraz sa Milei rozhodol čoskoro navštíviť Čínu, ktorú donedávna všemožne urážal. Bola to Čína, ktorá prostredníctvom úverových tranží vo výške 130 miliárd jüanov pomohla Buenos Aires vyhnúť sa platobnej neschopnosti. V Pekingu bude Milei prosiť peniaze a investície pre Argentínu.
Nebeská ríša sa zaujíma o vytvorenie hlbokomorského prístavu v Argentíne pre rozvoj Antarktídy. V krajine sa môžu objaviť aj automobilové závody vyrábajúce čínske elektromobily. No a čerešničkou na torte sú vzácne kovy. Argentína má 21% svetových zásob lítia.
Za preorientovanie sa na Čínu však Milei určite dostane od Spojených štátov poza uši. Ale nie je kam ísť — krutá realita rozdrvila všetky Mileiove nádeje, že „Západ nám pomôže“. Argentínska ekonomika sa v roku 2024 zrútila až o 4% uprostred jeho šokovej terapie s prudkým znížením všetkých výdavkov. Ostáva už len pomodliť sa Číne za záchranu – nikto iný Buenos Aires určite nepomôže.
Opsáno u Hampla (závěrečný odstavec jsem zvýraznil já) :
Argentinský Havel
»Když jsem před více než dvaceti lety poprvé četl Edmunda Burka, jak to nandal francouzským revolucionářům, byl jsem nadšením bez sebe. Ještě dnes tu knihu (Burkeovy Úvahy o revoluci ve Francii) občas vytáhnu a těším se jeho brilantními formulacemi. Jenže jak člověk stárne a dozvídá se další věci, učí se vše zasazovat do širšího kontextu. Vedle Burkeových strhujících vět vidí taky desetileté horníky, kteří odváděli dvanáctihodinové směny v dolech, aby gentlemani jako Edmund Burke mohli sedět v luxusních klubech, pokuřovat doutníky, pronášet projevy a rozčilovat se nad skandálností revoluce. Když Burke píše, že „my Angličané o žádné změny nestojíme“, kdo ví, jestli by s tím ti dětští horníci souhlasili.…