Máme problém s cenami. Obchody s nimi manipulují a tím podvádějí občany. A s tím by se mělo něco udělat. Já si myslím, že občan, který chodí pravidelně nakupovat, ví, jaké jsou kde ceny a své chování tomu dokáže přizpůsobit. A nepotřebuje, aby jej někdo neustále reguloval či chránil. Takhle nás ani ti komunisti neregulovali. Ano, ti nám bránili v jiných věcech, ale běžný život nikdo nereguloval.
A protože rádi kupujeme levné věci, musíme zakázat Temu. Normální myslící člověk ví, že většina čínských výrobků, zejména oblečení, jsou tzv. jednorázové, tedy nosím to rok a pak si koupím nové modernější. Jenže v tu chvíli vzniká odpad. A tak ten odpad musíme zdanit. Nepřímo, daň se započte do ceny nového. A dál…?
Vzpomínám na doby svého dětství, kdy na každém druhém rohu byly sběrny odpadních surovin. A mezi jinými se vykupovaly i hadry. Nevím, co se s nimi tenkrát dělalo, ale hadry se vykupovaly, a tak se jich nedostávalo na skládky tolik, jako teď. Protože každý, kdo měl děti, posílal je s různými odpady do sběren a děti si mohli peníze takto vydělané ponechat. Kromě papíru, železa či hadrů se také vykupovalo sklo. Veškeré skleněné obaly, které nepatřily mezi vratné láhve. Tedy sklenice od okurek, marmelád, jogurtů a další. Čímž jsme my děti měly další finanční příjem.
Jasně, dneska se papír či sklo třídí také, jen z toho ty děti nic nemají. Ale aspoň pro ty obce je nějaký příjem. A asi by nebyl problém zavést nějaký další kontejner na hadry. Tedy na to, co se už nedá použít na charitativní účely. Asi by to nebyl takový problém skladovat doma, protože na rozdíl od plastů či plechovek to nesmrdí a nelítají na to mouchy. Když už tedy budeme zavádět tu daň.
Ministr Hladík nás přesvědčuje, jak je nutné vykupovat PET láhve, protože se pak použijí na výrobu nových. Poněkud přitom přehlíží skutečnost, že celá vrácená láhev je „znečištěná“ dalšími zbytkovými platy, tedy víčkem a vinětou.
Zajímal mne rozdíl chemického složení těhle tří plastů a jejich vliv na kvalitu recyklátu. Narazil jsem na tento článek: Encyklopedie plastů: polyethylen – tereftalát (PET)
Pro to, aby mohl odpad z polyethylentereftalátu putovat k recyklaci, je nutné dodržování zásad správného třídění odpadu. U plastů se jedná zejména o: důkladné vyprázdnění obsahu.
Obaly není třeba vymývat, stačí je vytřít či důkladně vyškrábat.
Obaly (zejména PET láhve) je potřeba vždy sešlápnout – zmenšením objemu šetříme místo – do třídicích nádob se tak vejde více odpadu.
Plastová víčka mohou zůstat na láhvích.
Pro recyklaci mohou u PET láhví představovat komplikaci celoplošné etikety (sleeve), které bývají často vyrobeny z jiného druhu plastu – ty je ideální z PET láhví odstranit.
Recyklace nápojových PET láhví
Celosvětově se řeší problém recyklace plastů. Mechanicky lze PET recyklovat poměrně snadno na celou škálu nových výrobků. Kvalita druhotného produktu závisí na různých faktorech (např. na čistotě odpadního materiálu).
Na dotřiďovací lince se PET třídí podle barev a po perforaci na perforátoru se lisují do balíků. Následně se u zpracovatelů drtí na vločky (PET flakes), následuje praní ve vodní lázni, která má za cíl odstranit zbytky etiket, lepidel a dalších nežádoucích příměsí.
Takto získaná druhotná surovina se využívá k výrobě vláken.
Moderní technologie umožňují i opětovnou výrobu nových PET láhví.
V provozech se při výrobě tzv. preforem přidává k primární surovině určitý podíl flakes vyrobených z vytříděných láhví (10–30 %).
Jedná se o speciálně upravený regranulát, který je vhodný k využití pro potravinářské účely. Toto je možné za dodržení přísných hygienických norem, které musí splňovat certifikaci.“
Konec citace.
Takže ministr Hladík opět lže. Jak je ostatně zvykem nejen u něj, ale u celé současné vládní bandy.
Neříkám, že bych se chtěl vrátit do systému, který nás omezoval v jiných směrech, ale přece jen byly některé zvyky použitelné i dnes. Sběr odpadu byl na dost vysoké úrovni.
Jenže dnešní doba pod vlivem EU se nás snaží regulovat právě v těch nejobyčejnějších způsobech života a chce z mladších generací vychovat nesvéprávné ovce.
EU se začíná přibližovat Moskvě i v politice. Už zase musíme mít jen ty evropsky správné názory a postoje.
jediny rozdiel je, ze ti prekupnici, ktori to od Cinana kupuju, to nemozu predat u nas drahsie, ako si planovali......pretoze taki mudri ako su oni su aj bezni ludia a cez Temu apod. si to mozu kupit bez ich pritazok
V padesátých letech když bylo na něčem napsáno "Made in Japan", tak to každý četl To je šmejd. Prostě kvantita se proměňuje v kvalitu.
Stále přežívá názor, že čínské zboží je šunt. Mám několik věcí z Wish a Temu, převážně pro rybařinu, něco do kuchyně, na zahradu a opravu auta. Vesměs věci kvalitní, takže to s tím šuntem nebude tak docela pravda a o ceně je zbytečné diskutovat. Troufám si tvrdit, že KoZa ujel vlak.