K ENERGETICE …

Něco z Ruska …

Michail Chazin                  10.04.2026

Asi není třeba připomínat, co se děje na světových trzích v důsledku americko-izraelské (nebo by bylo správnější říci izraelsko-americké?) agrese proti Íránu.

Stejně jako o dopadech na trhy. Jaká opatření je však v této situaci třeba přijmout? Právě o tom se hovořilo na strategickém zasedání o rozvoji palivově-energetického komplexu, které vedl předseda vlády Michail Mišustin.

Mimochodem, psal jsem poměrně hodně o různých důsledcích války. A se zájmem jsem zjistil, že prakticky vše bylo popsáno v úvodním projevu samotného Mišustina:

„Byla narušena činnost zavedených námořních tras. Jeden z nejdůležitějších mezinárodních dopravních koridorů v Perském zálivu je fakticky paralyzován. V důsledku toho najednou zmizelo z trhu přibližně 10 % světové produkce kapalných uhlovodíků… To se již odrazilo na cenách. Cena ropy vzrostla o několik desítek procent a cena plynu ještě výrazněji, téměř na dvojnásobek, a to jak v Asii, tak v Evropě. Podle některých odhadů již bylo zastaveno přibližně 40 % světového vývozu močoviny – jednoho z důležitých hnojiv. Ceny na některých trzích vzrostly více než o polovinu. Na oblast konfliktu připadá také až polovina globálních dodávek síry… Stejně jako helia, jehož světová nabídka se snížila téměř o třetinu. A to se týká lékařských tomografů, výroby polovodičů, systémů umělé inteligence a špičkového vědeckého výzkumu. Byla přerušena přeprava ropy a zkapalněného uhlovodíkového plynu z arabských zemí. Ohrožena je výroba plastů, obalů, komponentů pro strojírenství, elektroniky, a tedy i trh se spotřebním zbožím.»

Jinými slovy, prakticky celý systém světové dělby práce se zhroutil. Přitom všechny pokusy o zastavení konfliktu zatím nevedou k úspěchu, neustále nějaké síly dohody maří… Vlastně na tom není nic překvapivého, protože politické rozpory jsou velmi velké. Vzhledem k tomu, že hlavní ekonomická síla posledních desetiletí, kontrolní orgány Federálního rezervního systému USA, podstatně oslabila, do popředí se dostalo poměrně mnoho (nejméně deset) slabších a různorodých sil, které se aktivně snaží upevnit svou pozici na světové scéně. A bez ohledu na vývoj událostí to musí Rusko brát v úvahu.

Proto Mišustin pokračuje: „Pro naši zemi otevírá současná situace, pokud vezmeme v úvahu výhradně ekonomické aspekty, nové možnosti pro zlepšení finanční situace exportně orientovaných odvětví a zajištění dodatečných příjmů do rozpočtu. Sledujeme, jak se snižuje diskont na ruskou ropu“. Ale to jsou jen potenciální možnosti. A co dělat?“

 „Hlavní prioritou pro nás zůstává ochrana vnitřního trhu. Nelze připustit, aby se vnější cenový šok přenesl na ruské spotřebitele. Zde je nutné zajistit spolehlivé zásobování a spolehlivou rovnováhu. K tomu již byly vytvořeny určité mechanismy. Připomínám, že funguje palivový tlumič a moratorium na jeho nulování. Byla zavedena dočasná omezení vývozu benzínu a minerálních hnojiv. Dopracovávají se i další regulační opatření.

Dnes budeme diskutovat o tom, jaké další kroky jsou nutné k zajištění stability vnitřního trhu. Chránit zájmy Rusů, posílit možnosti našeho energetického sektoru i ekonomiky jako celku. Přijímaná řešení musí směřovat k udržitelnému fungování odvětví za jakýchkoli okolností. A doufám, že dnešní diskuse nám právě pomohou přijmout vyvážená rozhodnutí». – uzavřel premiér.

Obecně je třeba poznamenat, že dnešní sloupek se z větší části skládá z citátů Mišustina. Důvod je velmi prostý: velmi stručně a velmi jasně popsal současný vývoj. Dalo by se to říct vlastními slovy, ale k čemu? Stačí, že všichni, kdo si je přečetli, mohou s jistotou říci, že naše vláda naprosto adekvátně chápe situaci. Kolik je na světě vlád, o kterých lze říci totéž?

https://t.me/s/khazinml

P.S. – a chtělo by se dodat: - jakou konkrétní hospodářskou, finanční a úvěrovou politiku z toho vyvodí… Mezi prohlášeními a praxí tam bývá docela propastný rozdíl. (překl.)