K článku o filmu Všichni dobří rodáci

V článku se objevila informace, že Vojtěchu Jasnému pohrozili: Když film neodvoláš, se zlou se potážeš. Těžko vědět, co měl odvolat, když mu nepatřil. Film „Všichni dobří rodáci“ lze považovat za vynikající kroniku první části čtyřiceti let trvání předchozího režimu. Tedy doby, která se týkala i městečka Bystré, kde byl film natáčen. Jde o popis doby, která po únoru 1948 přinesla i teroristické akce, viz plán atentátu na Varhaníka, který se nepovedl a obětí se stal pošťák Betin, počáteční odpor proti združstevňování a nakonec náznak toho, že se lidé spolu vždy dohodnou. V Bystrém se narodila moje maminka a jezdil jsem tam na prázdniny. Ve filmu hraje její kamarádka Marie Stiehlová. To je ta, která zavírá polorozpadlé okno, aby neslyšela pochod doprovázející trojicí funkcionářů jdoucích z radnice. Byla jako filmový František, ale na rozdíl od něj do JZD nikdy nevstoupila. Její sestra Milča Pazlarová s dcerou Bohdanou vstoupily po družstva po smrti pantáty. Pro ně to bylo osvobození, měly stálou práci bez starosti o to jestli prší moc nebo málo. Její dva vnuci vystudovali vysokou školu což, jak říkala, by si nikdy nemohli dovolit. Bystré s necelými 2000 obyvatel nebylo režimem zdevastované. Vedle JZD tam byla Vitka, jediná přádelna v republice zpracovávající angorskou vlnu, pobočka Botany Skuteč, Arma kde šili vojenské uniformy, několik obchodů a hospod, hotel, autoservis, zdravotní středisko, školka, základní škola i sokolovna. Na zámku bývalo odborné učiliště a později domov mentálně postižených mladých lidí. V kuchyni u Pazlarů se cestou z pole stavovali lidé na žitovku a na kus řeči. Vedli diskuse o tom co bylo v radiu a novinách, co říkal pan farář v neděli při kázání a co Svobodná Evropa. Pamatuji ty debaty, které se odehrávaly v polovině padesátých let. Jasného kronika je jen část celého příběhu, Jeho dokončení se pro současnou dobu nehodí.