KDO TO NAPRAVÍ…?
- Pochybovač

- před 2 dny
- Minut čtení: 3
Michail Chazin 20260420
V posledních dnech je celý ruský internet zaplaven diskusemi o dopisech adresovaných ruskému prezidentovi od poněkud zvláštních osobností. Stává se to dokonce módou.
Přitom se z nějakého důvodu diskutuje právě o těchto osobnostech, a ne o samotných dopisech (to je totiž ošemetné, nadřízení by to nemuseli schválit!). A hlavně se neřeší, proč byly vybrány právě tyto osobnosti.
Odpověď je přitom prakticky zřejmá. Jde o to, že odborníci všechna tato témata diskutují už dlouho a podrobně. Zde lze zmínit i tento kanál, i Klub „Ulice pravdy“ a mnoho dalších, nejrůznějších platforem a lidí. Všechny však mají jednu nevýhodu: jsou odborné. To znamená, že se na nich pohybují lidé, kteří nejsou v zemi příliš známí, kteří se točí ve svém kruhu a obecně jsou již dlouho liberální propagandou (která je mnohem silnější než ta vlastenecká) uznáváni za marginály a nekompetentní starce.
A najednou naprosto liberální dáma s čistě liberálním povoláním (blogerka, odpusť mi, Pane!) a navíc ve velikonočním týdnu jedním videem posouvá toto okrajové téma do veřejné, nebojím se toho slova, lidové sféry! Milion a půl zhlédnutí za půl dne! To já, pokud to někdo nepochopil, závidím! Kam se poděju já se svým nepočetným publikem a ještě ubožejším počtem zhlédnutí! Ale! Někdo se přece rozhodl svěřit právě jí tak důležitou a zodpovědnou práci! Bravo!
Mimochodem, nemyslím si, že jí za to zaplatili. Ta tetička (které je mírně pod padesát, ale vypadá velmi dobře) není vůbec hloupá a musela pochopit, jaký, omluvte to neslušné cizí slovo, „humbuk“ to vyvolá.
Ale nejde o ni, jde o ty, kdo ten program spustil. A tady je třeba pochopit, že její výzvu v Kremlu nikdo nečetl (ať už tam různí úředníci říkají cokoli). Protože jí to nejspíš psali.
A nové zasedání o ekonomice (to předchozí bylo před dvěma týdny!) i tento dopis jsou důsledkem jedné příčiny: někdo pochopil, že situace se stává extrémně nebezpečnou. Ale s ohledem na masivní liberální sabotáž je jediným způsobem přesunout problém z odborné úrovně, kde se potácel mnoho let, na úroveň veřejnou, společenskou. A našli optimální variantu, zmíněnou dámu.
V důsledku toho se všichni začali dívat na závěry zasedání, kde byla vyslovena hlavní myšlenka: předložit seznam opatření zajišťujících ekonomický růst. Poznamenejme, že tento úkol u nás již byl řešen v posledním čtvrtstoletí minimálně dvakrát: předsedou vlády Primakovem s předsedou centrální banky Geraščenkem v letech 1999–2002 (s fenomenálním růstem 12–15 % ročně) a Michailem Mišustinem v roce 2022 a na začátku roku 2023. V menším měřítku, samozřejmě, protože Mišustin měl v rukou pouze rozpočet, nikoli celý měnový systém státu.
A k jejímu řešení je potřeba pouze jedna věc — prudké zvýšení investic do reálného sektoru. Nejen těch rozpočtových.
Problém spočívá v tom, že celá politika měnových orgánů směřuje k přímo opačnému výsledku, ke snížení investic do ruské ekonomiky.
Údajně kvůli boji s inflací. Mimochodem, pro ty, kdo neznají peněžní teorii, uvádím, že investice do reálného sektoru v situaci nedostatečné peněžní zásoby nevedou k růstu, ale k poklesu inflace. Ta klesala jak na počátku 2000. let, tak na počátku roku 2023 v důsledku Mišustinovy politiky (kterou ovšem centrální banka Ruska v čele s Nabiulinovou svým opatřením neprodleně neutralizovala).
Takže, komu je pověření prezidenta určeno? Je jasné, že Mišustinovi. Jak kvůli jeho postavení, tak kvůli tomu, že tohoto výsledku již dosáhl. A proč bylo nutné vystoupit na veřejnosti? Protože demagogie měnových úřadů v oficiálních dokumentech na veřejnosti nevyvolává nic jiného než zuřivost obyvatelstva a pokles popularity prezidenta. Souboj „telegram vs. tach“ (– tak směšně Rusové novou platformu „ max“ zovou), také hraje svou roli, ale hlavní je přece jen ekonomika.
Míšustin tedy své návrhy představí do květnových svátků. Těžko očekávat, že bude ignorovat osobní zkušenosti z let 2022–2023. To znamená, že se úřady finanční moci budou muset bránit. Už tak toho napáchaly dost (například kolosální inflaci nákladů a vážný pokles popularity prezidenta). Ale nebudou se jen bránit, budou to muset dělat na pozadí veřejné diskuse. A právě v tom budou mít těžkou pozici. Uvidíme, jaké budou výsledky po květnových svátcích.
P.S. – Už řadu let žasnu nad trpělivostí Putina, s jakou toleruje vyložené škůdce v úřadech. Nejenže je dosud nepozavíral (a bylo by za co), ale trpí je stále v rozhodujících vládních a společenských pozicích. Jakoby netušil, že se jeho pozice houpe… (překl.)


Komentáře