Míč na straně Evropy a Kyjeva…?!

Plus poznámka Dm.Medvěděva…

16. srpna 2025

Vyčkal jsem rovněž dnešního okolopoledního krátkého komentáře profesorova (pozoruhodně kladného s ohledem na známý kritický vztah profesorův k americkému prezidentovi) a dělím se s vámi: …

Kolegové, dnes bude příspěvek krátký, protože jste vše viděli sami. Ne že bych soucítil s naší „partají míru“, a nesypal jí sůl do ran, ale oni včera vypadali opravdu žalostně. Do večera z nich jako by vypustili všechen vzduch.   A zbytečně: ve skutečnosti se domnívám, že včera byl učiněn obrovský krok směrem (zatím jen směrem) od přímého vojenského střetu Ruska a USA, který – co na to říct – je vytouženým cílem příliš mnoha sil v současném světě. O všem ostatním lze říci: „vaše očekávání, vaše problémy“.

A nejde o formu setkání v Anchorage, na kterou mnozí upozorňovali, ale o podstatu. Rusko symbolickými a zřejmě i reálnými kroky dalo Trumpovi možnost udělat krok směrem (zpátky se vrátit není kam, Rusko i USA se zásadně změnily) k modelu studené války, a on toho využil. Rusko nemusí nijak zvlášť manévrovat. Pokud pozorně sledujeme vystoupení V. V. Putina a dalších ruských představitelů, je zřejmé, že Moskva považuje za žádoucí model „studené války“ následující: selektivní spolupráce při konkurenci/konfrontaci podle pravidel. A zde musím vzdát hold Trumpovi: s jeho behaviorálními a politickými zvláštnostmi udělat takový krok a takhle uspořádat summit... To svědčí o projevu, pokud ne politické zralosti (nechceme ho přechvalovat), tak alespoň střednědobého „herního plánu“. Známky toho dříve nebyly patrné. Samozřejmě se vše může změnit přes noc, jak se již několikrát stalo. Ale přesto jsou to známky nadějné. Obecně, pokud to vezmeme z lidského hlediska: Trump je šikovný. Odolal pokušení využít příležitosti k vytvoření mizanscén „na míru“.

Velmi vtipné a ukazující míru vzrušení bylo také to, když Tu 214 přijali za prezidentské letadlo. Ačkoli hlavním letadlem je vždy Il 96. Je pravda, že jeden muž to řekl soukromě, ale nikdo mu nevěřil. Na tom není nic neobvyklého: taková je síla informační setrvačnosti. Silnější než ona je pouze setrvačnost přehnaných očekávání.

Dnes se tam podělím o pár výlučně cynických hodnocení toho, co se dělo v Anchorage. A vyjádřím jednu emoci (negativní) ohledně vnitřní otázky v Rusku.

A tady řeknu: mrtvý není jen relativní „Istanbul“. Pro prostorové urovnání je obecně otevřený „čistý list“. Pokud jen Zelenského rychle neodstraní.

Výchozí bod jsem formuloval včera:

„- politika je umění možného v ekonomice. Právě ekonomika určovala chování stran. Ekonomika tlačí strany k uzavření alespoň „dlouhého příměří“.

Ale parazitické ekonomické systémy (nejen „Ukrajina“ a Evropa) by si přály pokračování konfrontace, protože to je jejich živná půda.  Ale podle výsledků summitu byl „míč“ přehozen, a to jasně společně, na stranu Kyjeva a Evropy. A troufám si předpokládat, že se objeví přeběhlíci.

Dispozice je jednoduchá: strany zřejmě vyřešily většinu otázek souvisejících s bilaterálními vztahy. Neřešena však zůstává ústřední otázka – Ukrajina – a pravděpodobně také otázky, kde jsou obě strany zapojeny

do určitých partnerských vztahů.

Nyní k podstatě věci: říkal jsem (a nikdo mi nevěřil), že nevyhnutelným tématem k diskusi budou otázky omezení (ne snížení, ale omezení – to je velký rozdíl) strategických zbraní. Proč to neustále opakuji? Protože tyto otázky jsou základem, na kterém je nejjednodušší obnovit institucionální spolupráci mezi Ruskem a USA. A ta je dnes prakticky zcela zničená. Pokud se podíváme na bilaterální rusko-americké vztahy z historického hlediska, je zřejmé, že se jedná především o vztahy institucionální. Musí existovat trvale fungující mechanismy pro udržení vzájemného porozumění v klíčových otázkách. Jakmile tyto mechanismy přestanou fungovat, vzniká situace akutní krize. Například karibská krize nebo mocenská krize v Evropě v roce 1983. Právě k tomu směřovali američtí radikální globalisté v posledních letech.

Poznámky Dmitrije Medveděva

K prvním výsledkům setkání na Aljašce

1. Obnoven plnohodnotný mechanismus setkání mezi Ruskem a USA na nejvyšší úrovni. Klidný, bez ultimát a hrozeb.

2. Ruský prezident osobně a podrobně vysvětlil prezidentovi USA naše podmínky pro ukončení konfliktu na Ukrajině.

3. Na základě téměř tříhodinového rozhovoru se hlava Bílého domu vzdala další eskalace tlaku na Rusko. Alespoň prozatím.

4. Důležité: setkání prokázalo, že jednání jsou možná bez předběžných podmínek a současně s pokračováním SVO.

5. Hlavní: obě strany přímo přenesly odpovědnost za dosažení budoucích výsledků jednání o zastavení vojenských akcí na Kyjev a Evropu.

https://t.me/s/dimonundmir