Nesnadné rozloučení s Evropou …
- Pochybovač
- před 2 dny
- Minut čtení: 3
Po schodech jaderné eskalace
Prof.Dmitrij Jevstafjev 18.07.2025

Ve své nejnovější zprávě „Obrátka na východ 2.0, aneb sibirizace Ruska“ Sergej Karaganov*) píše, že „Obrátka na východ 2.0“ je strategická volba, v níž Sibiř hraje ústřední roli duchovního a kulturního jádra, inovační základny a hnací síly demografického a ekonomického růstu Ruska. V následujícím článku „Evropa: nešťastné rozloučení“ autor uvádí, že „sibirizace“**) Ruska je fakticky nemožná bez toho, aby se Rusko vzdalo „beznadějného a škodlivého ... evropského směru“.
Špatnou zprávou je, že bezbolestné odtržení se pravděpodobně nepodaří, protože Evropa se vážně připravuje na válku s Ruskem. Rozchod s Evropou tak bude muset být „zpečetěn“ její porážkou, která dává jedinou šanci na radikální změnu tamějších elit. Na rozdíl od USA naše jaderné zbraně Evropany neodrazují. Evropa počítá s tím, že nás vtáhne do války na vyčerpání, protože nevěří v naši jadernou odvetu. V takové válce to budeme mít velmi těžké kvůli našemu menšímu ekonomickému a lidskému potenciálu, proto dříve či později budeme muset přistoupit k použití jaderných zbraní. Ale pokud je hrozba tak nevyhnutelná, neměli bychom preventivně začít stoupat po žebříčku jaderné eskalace, abychom se nyní obešli s malými ztrátami?
Žebříček eskalace. Naše taktika „zrcadlových“ odpovědí je obranná. Je třeba začít „reagovat nepřiměřeně“. Navrhuje se přibližně následující posloupnost kroků.
1. Naléhavá změna vojenské doktríny Ruska, „že v případě jakékoli války s nepřítelem, který má velký demografický a ekonomický potenciál, považuje naše země za povinné použití jaderných zbraní proti agresorovi“.
2. Převod jaderných hlavic na nosiče středního a kratšího doletu, včetně leteckých, cvičení strategických sil s simulací odzbrojujících a decimujících úderů na Velkou Británii, Francii a Spolkovou republiku Německo.
3. „Údery na logistická centra a vojenské základny v zemích podporujících agresi proti Rusku“. „S upozorněním, že v případě „odpovědi“ bude následovat jaderná odveta“.
4. „Odzbrojující a decimující údery na Velkou Británii a dokonce i Francii“. Cíle úderů: „centra rozhodování... a místa shromažďování a bydliště elit“.
Kritické úvahy. Hlavním nedostatkem navrhované taktiky je podle našeho názoru to, že se navrhuje okamžitě zasáhnout jediné země, které vlastní jaderné zbraně (kromě Německa) a které jsou schopny nám dát jadernou „odpověď“. Takový skok přes „východní nárazník“ neponechává šanci na pokus preventivně ochladit zápal západních Evropanů. Budou Německo nebo Francie také připraveny bojovat poté, co se ukáže, že USA nebo Velká Británie odmítají bojovat za Polsko nebo Rumunsko? Ačkoli poslední dvě země jsou na seznamu potenciálních cílů úderů Sergeje Karaganova, ale pouze po našich úderů na „strategické síly Velké Británie a dokonce i Francie“ a v případě, že se z jejich strany pokusí dát nám „odpověď“.
„Teritoriální eskalace“. V „žebříčku eskalace“ podle našeho názoru chybí plynulost, kterou může přidat „teritoriální eskalace“. Postupné přibližování války nebo úderů na základny, továrny a logistiku z východu na západ. Je třeba začít s nejadernými Polskem a Rumunskem. A v těchto zemích má smysl nejprve zasáhnout oblasti nejblíže Ukrajině. Teritoriální eskalace musí být viditelná, pak bude mít největší psychologický účinek. Pokud přesto nastane nutnost použít jaderné zbraně, pak má smysl jejich použití teritoriálně eskalovat. A ne hned útočit na západní Evropu a tím spíše na Anglii a Francii. Bude třeba jim „nabídnout“ (v tomto případě) jadernou válku na území třetích zemí (Polsko, Německo, Rumunsko, Česká republika, Dánsko, Norsko, Finsko). A teprve pokud odmítnou nebo „nepochopí“, pak je možné na ně zaútočit. A o tom je třeba mluvit otevřeně již dnes, aby se do řad NATO vnesla rozkol a nejistota.
*) Sergej Karaganov (1925) - Doktor historických věd, profesor, vědecký vedoucí fakulty světové ekonomiky a světové politiky Národní výzkumné univerzity Vysoké ekonomické školy v Moskvě, čestný předseda prezidia Rady pro zahraniční a obrannou politiku RF.
**) „Sibirizace“ – posun těžiště země k Uralu a Sibiři – je velmi výhodná, ale také bezalternativní, protože západní, evropský vektor je v dohledné budoucnosti blokován...
P.S. – Tento článeček je spíš doporučením k přečtení celé Karaganovovy zprávy pro Radu pro mezinárodní a obrannou politiku RF (má v orig. 9 stran), kterou, dle mých informací, připravuje kolega hroch pro slovenského kolegu na první půli příštího týdne.
Comments