O Trumpových včerejších prohlášeních
- Pochybovač
- před 1 dnem
- Minut čtení: 3

prof. Dmitrij Jevstafjev 15.07.2025
Velmi zajímavé!
Samozřejmě nejde o „prázdné řeči“. Ani o pokus vyhlásit válku. Je to něco zajímavějšího. Je to návrh - návrh pro nás.
O čem přesně, to vy sami, přátelé, uhádnete. Ale celkově vše zatím odpovídá mé dnešní prognóze.
Klíčem k pochopení je hysterie tuzemské „partaje míru“*) a, co je velmi důležité, současně „partaje Perestrojky 2.0“. Obvykle nehysterizují synchronně. A tady...
A ano, Trump není blázen.
Je to člověk, který se považuje za nejchytřejšího. Ale teď je zjevně, sice ne zase tak strašně, nicméně dost nejistý.
V souvislosti s včerejšími prohlášeními Trumpa bych chtěl začít tím, co jsem vždy říkal: je to průměrný podnikatel a showman (nic víc). Ale v situaci, která panovala na Západě až do poslední doby, to „fungovalo“. A včera to upřímně „nefungovalo“. Většina ruských i zahraničních expertů (já jsem měl určitou výhodu, protože jsem se nehrnul s komentáři hned po události, ale pouze jsem se podělil o své dojmy) vnímala Trumpovo vystoupení jako velmi slabé.
Ale, chyba!
Možná je samo o sobě slabé, zejména ve srovnání s očekáváními, která se „nafukovala“ celý víkend, ale ve skutečnosti se Trump poprvé od svého návratu do Bílého domu pokusil vybudovat určitý geopolitický plán. Výsledek byl samozřejmě průměrný, ale je to jen začátek.
Z toho vyplývá první a velmi důležitý závěr: Trump chápe, že jeho taktika „hrubého nátlaku“ nefunguje a že kolem něj není „prázdnota“, nýbrž neustále se komplikující prostor konkurence.
A politiku Trumpa je třeba vnímat právě z tohoto úhlu pohledu. Ano, musíme brát v úvahu složitost Trumpovy situace a neustálé omezování jeho manévrovacího prostoru.
A také to, že za určitých okolností může dojít k přímé konfrontaci. Trump již naznačil její možnosti, když politicky legalizoval myšlenku prodeje raketových systémů s kratším doletem evropským zemím NATO, které mohou být poté předány (fiktivně prodány) Ukrajině a použity k útokům na vnitřní regiony Ruska.
Doufám, že i ti nejzarytější „trampomani“ v Rusku chápou, že na těchto systémech mohou pracovat pouze Američané. Mimochodem, totéž platí i pro systémy Patriot dodávané v rámci nouzového balíčku.
Uvedu ve velmi zkrácené podobě citaci ze včerejšího příspěvku na soukromém kanálu:
„Úkolem Trumpa, pokud samozřejmě neztratil rozumné chování (vycházím z toho, že zatím ne), je dostat se na novou úroveň eskalace s Moskvou, ale nestát se součástí konfliktu. A zároveň jedním krokem převést dodávky zbraní Ukrajině na komerční kolej...“
Zajímavé je následující:
jak agresivní bude rétorika, tj. do jaké míry přejde k osobním útokům na V. V. Putina (což znamená ukončení neformálních kontaktů) a
zda je Trump připraven doručit „bidenovské“ balíčky pomoci Ukrajině na nekomerční bázi. Nebo začne jednat podle „blízkovýchodního“ scénáře – brát zálohy za budoucí dodávky zbraní.
Přibližně tak to dopadlo. Je příznačné, že Trump, na rozdíl od mého předpokladu, se nedotkl tématu ropy. Ale ještě se ho dotkne, protože si myslím, že si vytvořil názor, že neprojevil dostatečnou sílu. Možná ještě přidá. Ale to už není tak důležité.
Souhlasím
s hodnocením vojenského experta Andreje Klinceviče (vždy uvádím původní zdroj; poprvé jsem to viděl u Andreje), že Trump nám dal fakticky dalších 50 dní (a to je do září), abychom vyřešili otázku Ukrajiny (a dodám, že i Zelenského). Ale jak jsem včera psal, udělal nám nabídku nejen ohledně Ukrajiny. Ukrajina je tam jen „návnada“.
Dodávám:
- 50 dní se netýká jen Ukrajiny. Ukrajina je až předposlední v pořadí. Nejdůležitějším faktorem se stává čas.
Zopakuji:
Za klíčový „ukazatel“ v chování Trumpa jsem již včera definoval přítomnost nebo nepřítomnost osobních útoků vůči V. V. Putinovi. Předvídaje nějaké osudové rozhodnutí, Trump balancoval na hranici tohoto přechodu. Ale osobní hrubost v aktuálních podmínkách mohla mít zcela zásadní důsledky. Konkrétně teď by mu to nemuseli odpustit. Trump se dokázal zdržet osobních útoků, ba co víc, byl až přehnaně zdvořilý. To znamená, že si uvědomuje, jak důležité jsou nyní vztahy s Ruskem. Zároveň si ale uvědomuje, že jeho tlak na Moskvu nefunguje a času zbývá čím dál méně. A to je pro něj smutné.
*) Partaj míru – autor má na mysli tu část ruské „elity“ plédující za uzavření míru za jakoukoli cenu – tedy i vrácení obsazených území plus výplaty reparací ukrorežimu.(jen aby měli opět přístup ker svým zdrojům v zahraničí)
**) Partaj perestrojky 2.0 – zastánci návratu Ruska do období „Zlatých devadesátek“…
S tvrzením z článku „..na těchto systémech mohou pracovat pouze Američané. Mimochodem, totéž platí i pro systémy Patriot..“ bych si dovolil nesouhlasit. Většina toho armádního smetí včetně Patriotů je natolik rozšířená po celém NATO, že přiměřeně vycvičenou obsluhu může dodat prakticky kterýkoli stát z „koalice ochotníků“ - pokud má příslušný systém ve výzbroji.
(ČR se nic z toho prakticky netýká, protože my máme pouze „Calamity Jane“, houf ometálovaných náčelníků bez Indiánů, profesora politologie a 14 pronajatých Gripenů; jejich nasazení by nám musel povolit majitel a předat je Nové Demokratické Ukrajině už nemůžeme tuplem - nepatří nám.)