Fond konceptuálních technologií uvádí Vážení čtenáři, představujeme vám knihu vnitřního prediktoru SSSR Státní symboly a státní suverenita. Je omylem domnívat se, že se světový systém státních vlajek zformoval jen tak sám o sobě. Kolik lidí podílejících se na vypracování a schválení té či oné státní vlajky ve světě by se upřímně podivilo, kdyby se dozvědělo, že ty myšlenky a ideje, které považovali za své vlastní a na jejichž základě vztyčili nad státem konkrétní státní vlajku, jim byly vštípeny do vědomí na základě schématu ovládání lídra. V této knize najdete informace o tom, jak se formovala světová hierarchie států, jak vypadá a jak se odráží ve vlajkách a další státní symbolice. Získat tuto knihu můžete v on-line obchodu Ozon.ru Všechny odkazy najdete v popisu k tomuto videu, a také na našich sociálních sítích. POZOR POZOR POZOR OZNÁMENÍ! Nově do češtiny přeložena kniha Ford a Stalin, o tom, jak žít lidsky https://kob-forum.eu/2024/02/25/ford-a-stalin-o-tom-jak-zit-lidsky/ (starý překlad je nekompletní a nekvalitní) Některé z knih na Zakázaném vzdělání !!! Překlad knihy Státní symboly a státní suverenita !!! Stalinova ekonomika od Valentina Jurijeviče Katasonova !!! https://www.zakazanevzdelani.cz/
Dobrý den Valeriji Viktoroviči. Dobrý den. Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 04.11.2024.
Dnes v našem státě slavíme Den národní jednoty, a otázka, Valeriji Viktoroviči, zní, co je to za svátek a o jakou se jedná jednotu?
Co je to za svátek? Je to svátek založený na lži. Je to svátek zavedený, aby ve skutečnosti zcela překryl podstatu toho, co to vlastně je ta národní jednota. Co nám vykládají? „Podívejte se, je to svátek, kdy se celý národ semknul, aby vyhnal nepřítele, který vtrhl do Ruska.“ Zdálo by se, že to tak skutečně je, když nám vykládají o první domobraně, o druhé domobraně, o knížeti Požarském a občanovi Kuzmovi Mininovi, jenže to není celá pravda. A skutečnou pravdou je, že k žádnému národnímu sjednocení tehdy nedošlo. Bylo to tak, že ruská „elita“ jako vždy zradila národ i stát. „Elita“ toužila stát se otrokem zahraničního páníčka. Všichni ti bojaři po tom toužili, přísahali…, pozvali do Ruska interventy a přísahali zahraničnímu páníčkovi, kralevicovi Vladislavovi a polskému králi Zikmundovi. Zapomněli jsme snad na to? Na období panování sedmi bojarů? Jak bojaři podle otevřeli kremelskou bránu a pustili dovnitř interventy? A jak přísahali zrazujíce stát i jeho národ zahraničnímu páníčkovi? Mezi těmi přísahajícími byl i budoucí ruský car, první car z dynastie Romanovců Michail Fjodorovič Romanov. Přísahal svou věrnost králi Zikmundovi a kralevici Vladislavovi. A potom velmi dlouhou dobu, když ruští velvyslanci přijížděli do Polska, zcela odůvodněně král Zikmund říkal: „Jak se má náš poddaný Miška?“ On ho za cara nepovažoval. Velmi dobře věděl, že se ta dynastie Romanovců ocitla na trůně zcela nezákonně. Ano, v boji za svůj stát se všichni lidé spojili, to „elita“ zradila! To právě proto nijak významný kníže Požarskij a nijak významný kupec Minin sjednotili lid, aby osvobodili hlavní město. Jenže nestačilo osvobodit hlavní město, bylo zapotřebí nějak obrodit stát. A to vyvolalo tu otázku, kdo se má stát ruským carem. Zcela nepopiratelné a plné právo na ruský trůn měl jediný kandidát kníže Dmitrij Požarskij. Nejslabší pozice měl Michail Romanov. A jak to provedli? Jak se tedy do čela státu dostal Romanov? Jak se mohl stát carem? Romanovci poslali na Požarského nájemného vraha, který ho bodnul do boku, a ten to jen zázrakem přežil. Ale svolanému zemskému sněmu oznámili, že kníže Dmitrij Požarskij byl zabit. A kozáci Zaruckého nebyli ničím jiným než žoldáky, kterým bylo jedno komu slouží, jen aby mohli okrádat místní obyvatelstvo. Ti obklíčili ten zemský sněm a na základě principu, že moc je na konci pušky, i když tehdy to byly šavle, dali na výběr: „Budeme dál válčit, nebo zvolíme carem Romanova?“ A lidé uvedení v omyl tím, že Dmitrij Požarskij zemřel, zvolili carem Michaila Romanova. Dmitrij Požarskij se v té době řízení účastnit nemohl. Stonal po svém zranění a musel se uzdravit, a když se uzdravil, tak stál před rozhodnutím jako skutečný ruský vlastenec: „Co dělat?“ Kdyby bojoval za svá osobní práva, tak by to znamenalo uvrhnout stát znovu do občanské války, nebo se svých osobních práv vzdát a souhlasit s vládou dynastie Romanovců, přestože byla nezákonná. Rusku to dávalo oddychový čas k obnově sil. Lidé si mohli konečně po tom období zmatků/smuty vydechnout. A Požarskij se jako opravdový ruský bolševik vzdal svého osobního prospěchu, aby zachránil stát a ustoupil. Nedal se do boje a podlí Romanovci ho ze své zvůle pronásledovali. Ve výsledku Dmitrij Požarskij fakticky zmizel z dějin, o Mininovi ani nemluvě. Minin a Požarskij, to byli ruští bolševici, je to příklad ruského bolševismu, který v těžkých časech zachránil Rusko. Vždyť i ta samotná smuta byla organizována zvnějšku. Společným úsilím Angličanů a Holanďanů byla otrávena a zcela zlikvidována celá rodina Ivana Hrozného. Potřebovali totiž nahradit ruskou dynastii sloužící zájmům Ruska dynastií sloužící cizímu páníčkovi. Vždyť jak se vyzdvihnul rod Romanovců? Byl to chudý, ničím se nevyznačující rod, ale jen do té doby, než si Holanďané „najednou vzpomněli“, že Romanovcům vlastně dluží peníze na 80% roční úrok. Poslali jim vozy obtížené zlatem a Romanovci začali nabývat na významu. Stali se jedním z nejbohatších rodů v Rusku. A jakmile na tom Romanovci začali být finančně bledě, tak si na ně Holanďané zase hned vzpomněli... Takoví to byli lidé, a to s 80% ročním úrokem a vypláceli vše ve zlatě! Půjčili si prý jednu částku, a oni jim vrátili div ne dvakrát více. A potom si ještě vzpomněli, že už jim vlastně dluží několik let a za každý ten rok úroky. A znovu přijely vozy! Jakmile se Romanovci dostali do problémů, tak k nim přijížděly od Holanďanů vozy plné zlata. Vraceli prý jim svůj dluh. Samozřejmě to poprvé vyvolalo údiv, kde vzal ten chudý rod Romanovců takové peníze? Tedy přesněji rod Zacharin-Koškinů, protože Romanovci se stali nedlouho před tím, než založili tu dynastii, tedy v souladu s přejímáním příjmení v Rusku. Nadnárodní řízení potřebovalo dosadit svou vlastní dynastii, která by sloužila výslovně jemu. To právě kvůli tomu, s ohledem na své dlouhodobé plány zlikvidovali rodinu Ivana Hrozného, přetrpěli Borise Godunova a jeho syna, uvrhli Rusko do občanské války, vyvolali smutu a mysleli si, že dosáhli svého. Jenže lidé se na základě ruského bolševismu pozvedli a svrhli, téměř ty zrádce ruského národa svrhli, tu „elitu“. A pod jakou vlajkou osvobozovali Moskvu? Jakou v té době mělo Rusko státní vlajku? Ať už carskou nebo domobrany, obě byly rudé! Protože odvěká ruská vlajka, prapor je rudý! Státní vlajkou byla rudá vlajka! To právě pod takovými vlajkami Rusko osvobozovali. A kdy se objevila ta bílo-modro-červená trikolóra? Když Holanďan Butler přikázal synovi, druhému carovi z dynastie Romanovců Alexeji I. Michajlovičovi s přízviskem Tišajšij/Mírný: „Odteď budete mít tuto trikolóru!“ Alexej I. Michajlovič Tišajšij na to kývnul. Ale jeho syn, Petr I., kterého vychovávali takříkajíc v německém duchu, aby Rusko dorazil a s konečnou platností ho proměnil v nástroj Západu, v jeho surovinový přívěšek, se tomu vzepřel a řekl: „Rusko nikdy nebude kolonií Západu!“ A tu vlajku odmítl. Takže když tvrdí, že tu bílo-modro-červenou trikolóru jako vlajku potvrdil Petr I., tak je to absolutní cynická a drzá lež! Každý poctivý historik i člověk, který se o dějiny jen zajímá a dnes jsou ty zdroje dostupné, může vysledovat a zjistit, že se naopak Petr I. ze všech sil snažil zabránit zavedení bílo-modro-červené trikolóry jako ruské státní vlajky. Ano, nemohl už dál používat ruskou rudou vlajku, kvůli tehdejším historickým okolnostem, ale nepřipustil zavedení bílo-modro-červené trikolóry jako státní vlajky Ruska. Jako státní heraldické barvy potvrdil černou, žlutou a bílou. Dovolil jen, aby se pod bílo-modro-červenou trikolórou plavilo ruské obchodní loďstvo. Vojenské námořní loďstvo se plavilo pod Andrejevskou vlajkou. A proč to obchodní loďstvo? Protože na obchodní lodi… Na vojenské lodi málokdo útočil, protože jsou silněji ozbrojeny a navíc se často pohybují v celých skupinách. Zatímco obchodní lodi tolik zbraní nemívají a často plují osamoceně. A byli tu korzáři, kteří na zákonném základě některé lodě mohli přepadávat, takoví „ušlechtilí“ piráti. A Petrovi I. bylo řečeno, že buď budou plout pod trikolórou, nebo budou evropské státy přepadávat všechny ruské lodě, jestliže budou plout pod jinou vlajkou. A Petr potřeboval stát pozvedávat, takže s tou bílo-modro-červenou trikolórou souhlasil, ale jen pro to obchodní loďstvo. Takže tato vlajka žádnou státní vlajkou nebyla! Za celých těch 300 let vlády Romanovců ta bílo- modro-červená trikolóra nikdy státní vlajkou nebyla! Rusko jako stát nemělo žádnou vlajku. Byla používána výlučně dynastická vlajka, kterou zdědili po Byzanci, žluté plátno s černým dvojhlavým orlem, když bylo nutné reprezentovat Rusko. A nová území označovali Andrejevskou vlajkou. Všechno to, o čem nyní mluvím, je podrobně popsáno v naší knize Státní symboly a státní suverenita (překlad na Zakázaném vzdělání). A není to vůbec náhoda, že nyní o té vlajce mluvím. Přece nám říkají, že se musíme sjednocovat: „Tady máte symbol Ruska, bílo-modro-červenou trikolóru, kterou vám nařídili Holanďané, že máte mít jako státní vlajku. Zapomeňte na své dějiny! Zapomeňte na svou odvěkou ruskou rudou vlajku. Teď máte bílo-modro-červenou vlajku a jste kolonií Západu.“ A ten svátek 4. listopadu byl zaveden jen s jediným cílem, abychom zapomněli na své dějiny. Abychom zapomněli, jak vypadá skutečná národní jednota! Abychom zapomněli na datum, které je skutečným a nepředstíraným symbolem té národní jednoty, a to je 7. listopad, Den Velké říjnové socialistické revoluce z roku 1917. To právě tohoto dne Rusko získalo zpět svou odvěkou ruskou rudou vlajku! To právě tímto okamžikem začal být v Rusku budován stát, ve kterém národní jednota nebyla jen deklarovaná, ale skutečně se v ní žilo. Taková národní jednota se vždy prověří v těžkých časech. A 22. června 1941 na naši vlast zaútočil podlý nepřítel, celá sjednocená Evropa, které začali sloužit vlastizrádci. Mimochodem, tito vlastizrádci všichni bojovali pod bílo-modro-červenou trikolórou! Když nějaký ten „znalec“ tvrdí, že Ruská osvobozenecká armáda měla Andrejevskou vlajku, tak o dějinách Velké vlastenecké války takový „znalec“ neví VŮBEC NIC! To výslovně bílo-modro-červená trikolóra se stala vlajkou nové státnosti, kterou nám daroval Hitler. To proto s ní také potom přišli v tom roce 1991! A co na to (v těch těžkých časech) lidé, národ? Lidé odpověděli skutečnou jednotou. V té době jak tehdejší elita Sovětského svazu, tak i lidé žili jedním. Básníci skládali verše, filmaři točili filmy, skladatelé skládali písně, skládali symfonie… Všichni žili jedním, vše pro vlast, vše pro frontu, vše pro Vítězství. A co vidíme nyní? Jakou nám nyní nabízejí národní jednotu? Pod bílo-modro-červenou trikolórou?! Pod kterou proti nám válčili vlasovci, kteří zradili vlast a sloužili Hitlerovi a chtěli zničit Rusko a Rusy? Současný manifest těchto vlasovců říká, že 22. června je ten skutečný svátek, kdy mrtvá ruka kostlivce chytila za hrdlo ruského člověka. Mluvili jsme o tom nejednou. A nyní nám tvrdí, že prý se musíme spojit. A s kým? Obyvatelé Pikaljova, které oligarcha Děripaska odsoudil k smrti hladem, se nyní mají spojit a stát ve stejné řadě s tímto Děripaskou: „Je to přece Den národní jednoty! A tak musíte být všichni zajedno. Co si to vůbec dovolujete? Vždyť tohle je „elita“.“ Je snad nyní tato „elita“ zajedno s národem? S národem, který dělá vše pro vítězství na frontě, s národem, který reálně obětuje své životy, aby ubránil Rusko před nepřátelským vpádem? Ne! „Elita“ pro to nic nedělá. Netočí filmy, přestože na to dostává OBROVSKÉ prostředky, státní prostředky, tak brání tomu, aby ve státě probíhala propaganda vlastenectví. Naopak napomáhá propagandě fašismu, rusofobie. Žádné filmy se netočí, nejsou písně, které by zněly z televize, zní jen mezi lidmi. Nejsou verše, které by zněly z televize, zní jen mezi lidmi. Všechna „elita“ dává neustále najevo, že není s národem, že je stejně jako dřív se Západem. A kam mizí všechny ty peníze? Ty peníze, které vyčleňuje stát, jsou vynakládány na propagandu fašismu, zakládána jsou různá centra, jako to Iljinovo. To Iljin v roce 1948 dospěl k závěru, že nebude-li změněna kultura ruského národa, tak z něj ten bolševismus nebude možné vykořenit a vštípit mu místo něj fašismus. Je nutné změnit kulturu ruského národa, aby mu mohl být vštípen fašismus. A není to přesně to, co dělá všechna ta „elita“?! Rusofobní!!! Dále. Naši chlapci nyní bojují, zatímco naši oligarchové dodávají různou výstroj a to včetně pohonných hmot na Ukrajinu, aby ta ukrajinská ozbrojená sebranka mohla bojovat s Ruskem, protože je to výhodné! „Koho zajímají nějaké národní zájmy? Zájmy jakési Rašky? Já tady mám svůj zisk, své peníze, a potom chci na Západ. Budu-li dodávat Ukrajině vše pro vedení války s Ruskem, tak mi možná dovolí vrátit se na Západ. Možná budu moci páníčkovi znovu lízat zadek?“ Oligarchové nepomáhají vůbec ničím státu ani frontě. Oni si mastí kapsu na likvidaci státu. A ti po nás chtějí, abychom s nimi byli zajedno? Když tato výzva zazněla na jedné z akcí, kde byli i cizí velvyslanci, na akci filmařů, kde byli i cizí velvyslanci, kteří začali plísnit tu naši tvůrčí „elitu“: „Špatně tu zavádíte fašismus, špatně záškodničíte v ruském státě. Vždyť začíná získávat suverenitu a vy neděláte nic pro to, aby Rusko zůstalo kolonií.“ Tehdy se zvedl jeden člověk a řekl: „Copak jste se zbláznili? Jak si vůbec můžete dovolit něco takového tu říkat?!“ A obrátil se k sálu: „Musíme se přece proti takové agresi Západu společně postavit!“ A bývalý ministr ekonomiky Něčajev mu odpověděl: „Já se s tebou nic společného mít nechci, protože já chci, aby Rusko bylo kolonií, surovinovým přívěškem Západu a já mohl lízat západnímu páníčkovi zadek.“ To se přece stalo, je to fakt! Je to na videu! A ti nám říkají, že s nimi máme být zajedno? A tito lidé, kteří touží lízat zadek páníčkovi, jaké točí filmy? Točí filmy typu Sedlák, Sedlák II. Točí filmy jako Zlatá mládež a další. A čím se ty filmy vyznačují? Vyznačují se tím, že dělají něčím samo sebou se rozumějícím, že tu je nějaká elita a dobytek, který na ni má pracovat. Není důležité, zda máte talentované děti. Tady jsou ty elitářské a ty budou vládnout. A abyste měli dobrého pána, tak ho musíte jen trochu polidštit. On je pánem právem svého narození, nemusí se ničemu učit a vy, jako dobytek, musíte uznat jeho převahu nad vámi. A k tomu tu máme různé ty teoretiky, kteří tu rozvažují nad zavedením nového nevolnického práva: "Vždyť to bylo tak přínosné, jen musíme určit, kolik kdo bude mít těch nevolníků, poddaných." A tohle nám tu uspořádali na ten svátek 4. listopadu. Tohle je ta jednota, kterou nám nabízejí. Nenabízejí nám skutečnou národní jednotu, kdy všichni lidé nesou stejné břímě a bojují s potížemi, které postihly stát. Oni nám nabízejí jednotu otrokáře a otroka. Říkají nám: „Tohle je ta národní jednota, a proto zapomeňte na tu ruskou rudou vlajku, pod kterou jste porazili fašismus! Zatímco za fašismus bojovali pod tou bílo-modro-červenou trikolórou. A když vy, dobytkové, oslavujete a vzpomínáte na své dědy a pradědy, kteří dosáhli vítězství nad fašistickým Německem ve Velké vlastenecké válce, když nesete jejich portréty, tak tam nad nimi budou vlát bílo-modro-červené trikolóry, pod kterými proti nim bojovali vlasovci.“ To znamená, že nám nabízejí jednotu těch, kteří bojovali a umírali za svou vlast ve Velké vlastenecké válce a vlasovců, kteří zabíjeli, aby sloužili svému páníčkovi, kteří zabíjeli ženy a děti, prováděli kárné operace, bojovali proti partyzánům všude, kde jen mohli a jakých zvěrstev se dopouštěli pod tou bílo-modro-červenou trikolórou!!! To je to, co nám nabízejí. Říkají nám: „Zapomeňte na své dějiny. Zapomeňte na svou odvěkou rudou vlajku. Dali jsme vám bílo-modro-červenou trikolóru, kterou vám přisoudil sám Hitler. A na tomto základě musíte utvořit tu jednotu s „elitou“, která vámi pohrdá, nenávidí vás, utlačuje vás. Vidí ve vás jen své poddané. Musíte se s tím smířit a pěkně to dnes oslavovat.“ Zatímco 7. listopad, který je tím skutečným dnem národní jednoty, kdy byl celý stát zajedno… Cožpak by jinak Rusko mohlo ustát tu strašnou válku, Velkou vlasteneckou válku, kdy proti němu ve své agresi stál celý sjednocený Západ? Oni měli lidský potenciál 400 miliónů a my jen 100 miliónů v roce 1942. Jak jinak bychom to mohli ustát? Pro ně pracovala ekonomika celého světa. Ten Lend Lease Act Spojených států pracoval jak pro Hitlera, tak i pro Rusko. Ať jen se vzájemně vyvražďují. Jakže to řekl ten Truman? „Podíváme se, kdo v té válce bude prohrávat a budeme pomáhat tomu slabšímu. Ať se vzájemně vyvražďují co nejdéle.“ To řekl 22. června 1941, a přesně tohle dělali! A přitom Německu dodávali zdroje jak v roce 1941, 1942, tak i v roce 1945, aby Německo bojovalo proti SSSR, proti Rusku. A aby vymazali, znehodnotili samotný ten pojem národní jednoty, bylo nařízeno, že lidé musí zapomenout na 7. listopad. Místo toho vybrali víceméně odpovídající datum, které je historicky zcela nesprávné, to už tu teď rozebírat nebudeme. Historici už to za nás udělali stokrát. A řekli nám: „Na tomto základě se musíte sjednotit, protože stojíte v jedné řadě.“ A to jako jak? Nu, promítněme si to na ten rok 1612. To se jako Minin měl dát dohromady s těmi bojary, kteří přísahali Polákům a fakticky bojovali proti domobraně? To přece nebylo tak prosté. Ano, hlavní silou tam byli polští žoldáci a kozáci, ale… Toho, Lisovského, Lisovčíci a další. Ale i bojarské družiny, takříkajíc osobní garda každého s těch bojarů, bojovaly proti Rusku na straně interventa. A dokud ti interventi nebyli potlačeni, žádná jednota tu nebyla. Ani potom žádná nenásledovala. To bolševik Požarskij projevil odpovědnost vůči státu, zatímco Romanovci, kteří založili novou dynastii, projevovali jen svou podlost a špinavost. Na zachránce Ruska poslali nájemného vraha, aby ho zabil, protože byl jediným nepopiratelným, zcela nepopiratelným kandidátem na ruského cara. A to nejen svým rodem, že byl Rurikovič, ale protože na díle předvedl svou službu Rusku, zatímco Romanovci to pekli právě s těmi Poláky. Nesmíme zapomínat na to, že Griška Otrepjev… Ten Griška Otrepjev, první samozvanec na Rusi, byl vychován právě těmi Romanovci, byl to člověk od nich. Ovšem nebyli to Romanovci, kdo naplánoval tu kombinaci se smutou a výměnou dynastie, ty se toho jen účastnili v roli, která jim v tom byla určena. Realizovali to Angličané s Holanďany. Ale byli tu přece zrádci, jejichž prostřednictvím to vše udělali. Zlikvidovali jednu dynastii, deaktivovali druhou. Mám na mysli Godunova. A dovedli přece jen k moci… Nu, Šujští jsou v té věci jen epizodkou, a to tím spíše, že byli stejného druhu jako „baťka“ Lukašenko, "bohato-vektoroví". A čím to skončilo? Šaškovskou čepicí a ponižujícím průvodem krakovskými ulicemi, aby se všichni mohli potěšit pohledem na zajatého ruského cara. To jen bolševici... Ruský národ je vždy jednotný a je veden ruskou kulturou obsahující moduly státního budování. To proto se Rusko vždy znovu a znovu staví na nohy. A aby to nedokázalo, snaží se změnit právě tuto ruskou kulturu. Proto ta „elita“, se kterou nám teď navrhují, abychom utvořili jednotu, ve své nenávisti k ruskému národu dělá vše pro to, aby tu ruskou kulturu změnila, aby vykořenila ten ruský bolševismus a vštípila lidem fašismus. Všichni nepřátelé Ruska celý život bojují proti ruskému bolševismu. Podrobně si to můžete přečíst v naší třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus. Třetí díl je přímo o bolševismu, ale mnohé ty věci jsou probírány i v těch druhých dvou dílech. A také v práci Státní symboly a státní suverenita. Zaměňují nám symboly a jejich význam. Ten svátek 4. listopadu, to je právě záměna významu, protože tím skutečným svátkem národní jednoty je 7. listopad. To právě tehdy byla konečně zajištěna ta jednota lidových mas s lidovou elitou. A nebyla to ta lidová elita, kdo zradil stát. Jako to dělá ta současná „elita“. A nám nabízejí: „Tady máte svátek, buďte s nimi zajedno.“ Já opakuji, to mají být ti lidé zajedno s Děripaskou, který je odsoudil ke smrti hladem? Vždyť on ruské lidi nenávidí a vůbec netouží být s nimi zajedno: „Vy musíte být mými poddanými, to je ta správná jednota.“ Je to záměna významů. Nabízejí nám nevolnické právo místo skutečné národní jednoty. Takový to má být svátek! A já opakuji, že ten skutečný svátek je 7. listopad 1917, to je ten opravdový Den národní jednoty! Ta svou podstatu prokázala v těch špatných časech za Velké vlastenecké války.
Ještě jedna otázka. Minulý týden bylo v úterý 29. října pod velením vrchního velitele ozbrojených sil Ruské federace Vladimira Putina provedeno vojenské cvičení pozemních, námořních i leteckých sil strategického odstrašování. Při cvičení byla prověřena úroveň připravenosti orgánů vojenského řízení, pracovních návyků velících a operativních složek při organizačním řízení podřízených vojskových sil. Valeriji Viktoroviči, jaký signál a komu poslali tímto vojenským cvičením?
Ano, proběhlo to cvičení a všichni polithňupové, ano, výslovně hňupové, začali rozmýšlet o tom, že jsme poslali signál a tak dál. A v Pentagonu odpověděli: „My žádný signál neviděli. Nic nevycházelo za běžný rámec.“ A v Pentagonu mají pravdu. Obecně jsou jakákoliv cvičení a nácviky jakýchkoliv ozbrojených sil, běžnou prací při udržování bojové připravenosti ozbrojených sil státu, jeho armády, aby ho byla schopná efektivně bránit. Ale k tomu, aby armáda skutečně mohla efektivně bránit stát, je nutná politická vůle. Proč teď začali mluvit o tom, že někomu posíláme nějaký signál? Protože v důsledku absence politické vůle k zajišťování suverenity Ruska u ruského státního vedení, mám na mysli ty takzvané „elity“, jsme se dostali do situace, že se svět ocitl na hraně velké jaderné války. Dnes to už mnozí vidí tak, že Rusko, aby obhájilo svou suverenitu, musí použít své jaderné zbraně. Tak to ale vůbec není. Ta politická vůle hraje velice důležitou roli. Jen si vzpomeňme, jak se zhroutil SSSR. Cožpak byly války, cožpak byly válečné střety? Bez jediného výstřelu... Naše veliká neporazitelná legendární armáda, která v bojích zakusila radost z vítězství, milovaná Rudá armáda, se zhroutila bez jediného výstřelu v důsledku zrady. Ta armáda, která mohla porazit jakéhokoliv protivníka na planetě Zemi, která byla schopná porazit sjednocený Západ. A byl to právě Západ, který se musel, aby alespoň nějak dokázal čelit SSSR, celý dát dohromady hned po roce 1945, protože mu nestačily jeho zdroje. A to výslovně proto, že Rusko světu přinášelo ruský bolševismus, pravidla ruského světa. Rusko mělo od začátku obrovskou stabilitu ve všech směrech. Ruská státní kultura zajistila, že ať už kdo zaútočil na Rusko v jakoukoliv dobu, vždy se pozvedl lid a agresi odrazil. Západu došlo, že vojensky Rusko neporazí. Je možné jen zajistit, aby samo explodovalo zevnitř. Poprvé se o to pokusili v únoru roku 1917, kdy se dostala k moci ta takzvaná Prozatímní vláda, která mimochodem na samém konci své vlády přijala rozhodnutí o tom, že jejich státní vlajkou bude bílo-modro-červená trikolóra. Předtím si s tím starost nedělali, protože počítali s tím, že je s Ruskem konec, takže už to není důležité. Jejich cílem byl rozpad Ruska. Jenže stabilita Ruska byla ještě příliš veliká, takže přece jen museli přijít s nějakou vlajkou. A tak zvolili tu bílo-modro-červenou trikolóru, kterou nám nařídil mít už Holanďan Butler. A já opakuji, že je to podrobně v knize Státní symboly a státní suverenita. Tato Prozatímní vláda dělala všechno pro to, aby Rusko zničila. V červnu roku 1917 na druhém (prvním!) sjezdu sovětů, kde se sešly všechny politické strany, všichni mluvili jen o jednom, že Rusko už fakticky neexistuje, že už se nedá zachránit, že za tehdejších okolností nikdo nedokáže vzít na sebe odpovědnost a zachránit ho před úplným zničením. A všichni si vzpomínáme, co řekl Lenin: „Taková politická strana tu je!“ Všichni se rozesmáli. Vždyť co mohla zmoci bolševická strana, jestliže měla jen 50 tisíc členů? Když už se s nevyhnutelným zhroucením státu smířily takové strany jako eseři, kteří těch členů měli milión?! Kadeti a další, kteří měli několik set tisíc členů, někdo 400 a někdo 600 tisíc. Ti všichni řekli: „Rusku je konec! Zapomeňte na něj.“ Bolševici přišli a převzali Rusko v době, kdy už se mělo za to, že fakticky neexistuje. Spolupracovali, s kým se jen dalo. Druhý Řád rudého praporu byl udělen Nestoru Machnovi, anarchistovi. Dali mu šanci, mohl se z něj stát národní hrdina, jenže jeho anarchismus ho dovedl k tomu, že začal uplatňovat protisovětskou politiku a bojovat proti sovětské moci. Takže mnohé excesy při nastolování sovětské moci neměly vazbu na bolševické řízení, ale souvisely s excesy těch, které bolševici zaangažovali, aby zachránili stát. Museli spolupracovat s úplně všemi: „Jestliže je někdo s námi připraven sebeméně spolupracovat, poskytnout nám své řídící kádry, tak s ním budeme spolupracovat.“ Já opakuji, že spolupracovali dokonce i s anarchisty, kteří byli proti státu jako takovému, neboť nechápali, k čemu je potřebný. Podle nich se vše mělo vyřešit samo o sobě. Stačilo se Nestora Machno zeptat: „Kde jsi vzal patrony do své pušky?“ Ani tu pušku by nikdo nevyrobil. Ale co patrony? Vždyť bez munice je každá puška jen vysoce technologickým klackem, stejně jako jiné střelné zbraně. Bez munice nejsou přece k ničemu. A bez státu vojensko-průmyslový komplex nevybudujete. To už bylo dokázáno i těm nejtupějším v těch našich „slavných“ devadesátkách, které naši „elitáři“ nazývají svatými. Ta léta, kdy lid postihly strašné bědy, kdy národ vymíral, si tihle mastili kapsy, takže teď ty devadesátky prohlašují za svatá léta. A teď požadují, aby s nimi lidé byli zajedno?! Takže se nikomu nikam neposílal žádný signál. Bylo jen potvrzeno, že ruské ozbrojené síly jsou schopny uštědřit drtivý úder jakémukoliv agresorovi, který si dovolí vztáhnout ruku na Rusko. Jenže ten úder mu uštědří jen v případě, že k tomu bude politická vůle. A co teď Západ vidí? Vidí snad, že by ruská „elita“ projevovala politickou vůli k obraně státní suverenity? Nebo naopak vidí její touhu Rusko zaprodat, zlikvidovat? Co to nedávné zvýšení základní úrokové sazby? Všem je zcela jasné, že jestliže nás sráží na to nejnižší místo na světě, kdy se likvidace naší ekonomiky stává daností... To je přece ten jejich základní scénář! Že tu má zbýt jen to, co je nutné pro… Mám na mysli základní scénář centrální banky zveřejněný na jejím webu. Zbýt má jen to, co je nutné pro zajišťování zdrojů pro Západ a lidem má zbýt jen tolik, kolik je nutné k těžbě těchto přírodních surovin pro Západ. A při svém vystoupení ve Státní dumě Nabiullinova řekla, že v tomto ohledu je nejhorší hypotéka, protože má podpořit zvýšení počtu obyvatel: „Ale ty zdroje přece potřebuje Západ! Páníček je potřebuje!“ Bílý pán přišel do Ameriky a zlikvidoval indiány, stejně tak musí být zlikvidováni Rusové. Nabiullinova se vůbec netají svou nenávistí k Rusku a Rusům. Nikdo z představenstva centrální banky se tím netají, že jejich jediným cílem je likvidace Ruska a provedení genocidy ruského národa, aby ty zdroje zůstaly Západu. Ale Západ přece tohle vidí! Západ vidí, jak válčí náš generální štáb. Vše, co Západ dodal, vše, co dokázala zmobilizovat Ukrajina, musí být dopraveno na frontovou linii a likvidováno až tam, přímo na té bojové linii. Jsou snad likvidovány vlaky při nakládání na západní Ukrajině?! Nejsou! Jsou snad na západní Ukrajině likvidovány odpočinkové základny? Nejsou. Vše je likvidováno až na frontové linii. To jen proto, že se teď ten frontový týl v důsledku použití raket a letectva, včetně dronů, prohloubil, útočí se i na západnější oblasti Ukrajiny, nejen na ty východní. Ale jen si to vezměte, čím je to západněji, tím méně tam toho létá. Fakticky se jedná jen o jednotlivé přílety. Útočí se jen na ty objekty, kterým se generální štáb díky ručnímu řízení vrchního velitele, gosudara Ruska Putina nemůže vyhnout a musí je zničit. A jak to občas generální štáb obchází? Řeknou mu: „V té a té době bude porada, musíte tam zaútočit.“ Generální štáb počká dva dny a zaútočí na prázdný objekt. Západ přece tohle vidí. Vidí, jak mu nahrávají. A jsou-li na ministerstvu obrany a v generálním štábu vlasovci, kteří zajišťují, aby naše rakety vybuchovaly… Jen si vzpomeňte na ten Sarmat. Proč by si proboha měli myslet, že jim odpovíme? Oni jen musí zamezit odpovědi ze strany lidí, a to je právě účel toho svátku národní jednoty. „Důvěřujete nám?“ Co nám tady cpou všichni ti polithňupové? „Ať už státní moc udělá cokoliv, tak je to správně! Musíte jí důvěřovat! Vy jste přece jen dobytek. Vy se rochněte v tom svém, pinožte se, umírejte a státní moc za vás vše vyřeší.“ Nu, tak to ta státní moc vyřešila... V Sovětském svazu lidé bezmezně komunistické straně důvěřovali. A co si tím vykoledovali? Ta příšerná devadesátá léta, která Rusko tak tak přežilo. Opakuji, že když do funkce nastoupil Putin tak všichni, nejen na Západě, ale i tady u nás uvnitř Ruska... Stačí se podívat do jakýchkoliv tehdejších novin, všude se diskutovalo jen o tom, jak dlouho se ještě Rusko udrží, protože se hroutí a brzy už nebude. V jakých hrozných podmínkách začínal, a musel přitom spolupracovat s kde kým... Stejně jako bolševici v tom roce 1917 musel Putin obnovovat jednotné území, jednotnou jurisdikci, musel obnovovat jednotný stát. Vše to přímo látal dohromady, kolik jen tisíc právních dokumentů bylo anulováno. Západ dobře vidí naladění „elity“, vidí, že zrazovala, zrazuje a bude zrazovat zájmy Ruska. Západ vidí, jak strašný úder uštědřila naší ekonomice Nabiullinova. A proč může Nabiullinova ničit naši ekonomiku? Proč může narušovat výrobu všeho, co potřebuje naše fronta? Protože tu je dohoda klanově- korporativních skupin, a každý v míře svých možností pracuje na zvyšování sociálního napětí uvnitř společnosti a na zvyšování inflace. Myslíte, že ti naftaři tak nutně ty peníze potřebují? Z těch cen, které každodenně navyšují na benzínkách? I bez nich mají zisk, a to i přes to, že bezplatně dodávají pohonné hmoty Ukrajině, aby válčila proti Rusku. Oni potřebují, aby se tu zvyšovala inflace a hroutila výroba, aby tady uvnitř rostlo sociální napětí, aby rostla nespokojenost. A neustále nám napovídají: „Může za to Putin, to on rozpoutal tu válku. Musíme se mu všichni postavit.“ Pojďme dále. V minulém roce tu byla krize s vajíčky, a to čistě jen kvůli monetizačním krokům centrální banky. Vždyť jak nám to vysvětlovali? „S produkcí vajec bylo vše v pořádku, a potom jich začali lidé žrát prostě moc a to vyvolalo ten nedostatek.“ I když už v létě bylo jasné, že ty kroky, jaké začala podnikat centrální banka, povedou ke zhroucení produkce vajec a snížení počtu nosnic. Už v létě jsme o tom mluvili. Ne, to lidé za to mohou, protože se jimi začali moc cpát. Teď to vypadá, že se lidé pro změnu začali přecpávat máslem. Přestože už v létě jsme říkali, že v důsledku těch kroků centrální banky bude na podzim krize ve výrobě másla. Může za to centrální banka. Všichni na to poukazovali, včetně vlády. Jenže vláda nemůže ochránit ty ekonomické sektory, které podléhají kreditně-finančnímu systému centrální banky. Vláda nemůže ochránit ani ten hypotéční program, proti kterému Nabiullinova brojí neskutečným způsobem: „Vždyť by to mohlo napomoci ke zvýšení počtu ruského obyvatelstva. To by potom ruští lidé nakládali svými zdroji sami a co by zbylo páníčkovi?“ A co je zajímavé, ona skládala účty, údajně skládala účty poslancům Státní dumy, i když ve skutečnosti je peskovala. A tam na ni všichni ti debilové, kteří vůbec nerozumí státnímu řízení, ekonomice, obdivně hleděli, a potom ji papouškovali: „Co to povídáte?“ Jako Popov v tom pořadu 60 minut, poslanec Státní dumy: „Už dávno jsme tu základní úrokovou sazbu měli zvednout. Musíme jí dál zvedat, abychom zlikvidovali veškerou výrobu, a potom se budeme mít. Budeme se topit ve zboží, které nikdo nebude vyrábět. Lidé budou mít moře peněz a budou moci nakupovat, protože všechno bude levné. Výroba bude stát, nebude žádné zboží, žádné služby, jen ty peníze. Běžte si za ně nakoupit…“ Ale i za těchto podmínek je očividné, že Ukrajina i přes zdrojovou podporu souhrnného Západu, přes pomoc západních vojáků, o jejichž účasti už mluvil Putin, Lavrov, prostě kde kdo, nedokáže ustát nápor ruské Rudé armády. A tady do toho vstupuje co? Správně, vyjednávání. Pokaždé, když bílí dobyvatelé v Severní Americe ve své válce s indiány vyčerpali své zdrojové možnosti, tak s nimi hned znovu uzavřeli dohodu o věčném míru. A jakmile nahromadili dost zdrojů, nabrali znovu sil na válku s indiány, tak podle zaútočili na indiánské osady, když tam nebyli jejich válečníci, pozabíjeli ženy a děti, aby tak zlikvidovali svého protivníka. „Ty muže potom pobijeme v boji, nebo zemřou sami na lovu, ale bez žen a dětí se národ neobnovuje.“ Když jim pozabíjeli ženy a děti, připravili je o jejich budoucnost. Stačí jedno pokolení a bude po indiánech. A když je ještě navíc připravili i o potravu… Jen si vzpomeňte, jak vybíjeli bizony. Způsobili ekologickou katastrofu jen kvůli tomu, aby indiány připravili o jejich zdroj potravy. A kde teď těm indiánům konec? Ze sta miliónů jich zbylo 400 tisíc živořících v rezervacích, kde za ohnivou vodu tancují pro radost svým bílým dobyvatelům. Stejný osud připravují nám, Rusům. Západ nikdy nepovažoval Rusy za sobě rovné. Nikdy! Ať už se jim zrádci snažili zavděčit, jak chtěli. Snažili se stát Angličany, Němci, Francouzi, kýmkoliv z nich. Stejně je na Západě mezi sebe nepřijali, pokaždé jim dali znát, kde je jich místo. A přesně to samé teď probíhá s tou rossionskou „elitou“. Všichni se cpou tam k nim, kde jim ukazují, kde je jejich místo. Ale jim se líbí být otroky Západu, touží po tom a nenávidí ruský národ za to, že se nechce stát otroky těchto zmetků, že nechce být ničím otrokem. A když vidí, že Rusko na bojišti nezlomí, o tom už mnohokrát všichni mluvili, tak to znovu zkouší: „Pojďme uzavřít dohodu. Pojďme uzavřít příměří.“ A televize se začala přímo hemžit polithňupy, kteří do lidí cpou: „Západ s námi přece chce začít jednat. Musíme s tím souhlasit. Musíme jednat, vždyť si to Západ přeje.“ A kdo se stal jejich hlavním mluvčím? Lukašenko! „Já jsem jednal s navýsost moudrými lidmi, kteří mi slíbili hory doly. A v čem je tedy problém? Západ souhlasí s jednáním, Rusko souhlasí s jednáním, jen Voloďka Zelenských to tvrdohlavě odmítá. Je nutné Voloďku Zelenského někým nahradit, ať si odpočine, a začít jednat.“ Nestačí, že o tom neustále mlel na summitu BRICS. Tento týden se v Minsku konala druhá Mezinárodní konference o euroasijské bezpečnosti, a tam vykládal: „Proč by si Rusko mělo vyskakovat, otálet? Když Západ už souhlasí s nerozhodným výsledkem? Pojďme jednat. Já budu prostředníkem, také se toho jednání zúčastním. I já si chci urvat svůj kus z Ruska.“ Co mu na to odpověděl Lavrov? „Jaký nerozhodný výsledek? Tím byly Istanbulské dohody.“ Ty, Lukašenko, říkáš, že když začala speciální vojenská operace, tak ti volali ukrajinští generálové, kteří se prý chtěli vzdát? A proč se tedy nevzdali? Nevzdali se jen proto, že jim bylo řečeno z Moskvy i dalších hlavních měst, aby se nevzdávali, že dojde k ústupu: „Nakonec to Rusko zlomíme. Vy ho potom okupujete, to vy budete těmi vítězi.“ Vše jim vycházelo. I podle těch Minských (Istanbulských) dohod jsme ustoupili. Jinou věcí je, že i z vojenského hlediska byl nutný ústup. Ale ty Minské, oj Istanbulské dohody, promiňte, to jsem se přeřekl. Ty Istanbulské dohody znamenaly porážku Ruska, byla to jeho kapitulace. Ale Západu nestačilo, že Rusko ustupuje, chtěl ho odrovnat docela. V roce 1944 bylo pro Velkou Británii velice důležité nepřipustit, aby se Rudá armáda dostala na Balkán a konkrétně do Bulharska. Aby donutili Bulhary k jednání a oni ustoupili své území anglo-americkému internacionálnímu sboru, provedli silný útok na Sofii, na hlavní město. A skutečně, po tak silném leteckém útoku se „elita“ vyděsila, lidé byli v šoku, a okamžitě zahájili separátní jednání. Ale Churchill řekl, že když ta tabletka tak pěkně funguje, je jich zapotřebí více: „Teď už nám to nestačí. Když to s nimi tak zamávalo, musí nám ustoupit víc. Zesilte ta bombardování.“ Oni je zesílili a dál se vyjednávalo… Jenže lidé si zvyknou na všechno. Lidé se tomu bombardování přizpůsobili, přizpůsobilo se tomu řízení státního aparátu a separátní jednání o vzdání se Bulharska Anglo-Američanům nevyšla. Mezitím už tam dorazila Rudá armáda. To znamená, že převezli sami sebe. Stejně tak Západ převezl sám sebe, když nepřistoupil na ty Istanbulské dohody. Chtěli tak Rusko dotlačit k úplné a bezvýhradné kapitulaci, k jeho rozčlenění. „Elita“ by s tím souhlasila. Jenže nevzali do úvahy stav ruského národa, stav státního řízení a politickou vůli ruského gosudara Putina. Tam narazili. A Lukašenko pokračuje ve svém handlování: „Pojďme Rusko zaprodat a jednat. Západ potřebuje oddychový čas, než to Rusko dorazí. Tak musíme usednout k jednání.“ A Něbenzja, nejen Lavrov, odpověděl i Něbenzja: „Ne, bojové akce se zastavovat nebudou, nebudou žádné dohody. S tím nepočítejte!“ A je tu ještě jedna věc, o které toho Lukašenko moc neví. Pro Západ je zásadně důležité, aby Rusko v jakémkoliv personálním zastoupení, ať už Putin či někdo jiný, uzavřelo dohodu o příměří, o čemkoliv, ale přímo se Zelenským, který je absolutně nelegitimním prezidentem Ukrajiny. Tam v současné době není vůbec žádné legitimní státní řízení. A uzavření jakýchkoliv dohod s tímto státním řízením, ať už Zelenského nahradí kdokoliv, a bude-li to on sám, tak to bude přímo velkolepé, nemá žádnou právní oporu. Takže by jakýkoliv stát v jakémkoliv okamžiku mohl tyto dohody nebrat na vědomí. Rusko by přes tyto dohody s Ukrajinou delegitimovali, naše státní řízení! Lukašenko je hlupák, ten tyto věci nechápe, je to vidlák. Neustále vede generální útok na hrábě. Kolik už dostal ze Západu různých slibů a kolikrát jim nedostáli?! A co ti druzí? Ti si to velmi dobře uvědomují, a jakou proto vedou informační kampaň? Část novin, jako například Financial Times nebo Die Zeit tvrdí, že už teď ruská „elita“ vede separátní jednání s Ukrajinou o vzájemných ústupcích. Jiné noviny, jako například Washington Post zase říkají, že je teď ta nejpříhodnější doba posadit Rusko k jednacímu stolu, protože Ukrajina stojí na hraně krachu a jestli se zhroutí, nebude mít Západ jiné mechanismy jak tlačit na Rusko. Potřebují teď donutit Rusko k jednání a orientují se přitom na „elitu“, a ta je pod dobře vypadajícími záminkami připravena zasednout k jednacímu stolu. A tím spíš... Co nám teď vnucují? „Podívejte se, jak je Rusko silné, může si dovolit slitovat se nad Ukrajinou a sednout si k jednacímu stolu.“ Pod touto omáčkou jsou vedena jednání a delegitimuje se státní řízení Ruska s následným krachem státního řízení. Budou potom zase tvrdit: „Víte, my prostě byli příliš naivní. Opět jsme uzavřeli smlouvu a oni nás zase podvedli!“ Je to signál, aby zařídili další takové „podvedení“. A „elita“ je připravena to udělat, vede různá jednání. Jakmile někdo ze západních činitelů něco prohlásí, tak je to signál/nahrávka pro naši „elitu“. Rossionská „elita“ má velmi mnoho osobních kontaktů se Západem a bez překážek se jimi domlouvají. Telefonují si, probírají různé své společné kroky zaměřené proti Rusku: „Zde vám ještě nemůžeme zařídit porážku Ruska, ale tady už to máme v rukou, tam už jsme to zařídili. Takže udělejte takové a takové prohlášení a my tady ještě trochu posuneme informační pole, a potom budeme moci tyto zájmy Ruska spláchnout.“ „Elita“ by ráda zradila, jenže ty podmínky k tomu nejsou příznivé. Proto tak nafukují tu bublinu „Medvěděvova vlastenectví“, který má po provedení státního převratu a odstranění Putina stanout v čele státu, a tak musí získat důvěru lidí. „Jaká jednání? My jsem dost silní!“ A potom velkopansky: „Budeme jednat!“ Když se ptají, proč se Zelenskij tak zuby nehty drží té Kurské oblasti, je nutné mít na paměti, že Zelenskij sám je úplná nula, ten se ničeho nedrží. Té Kurské oblasti… Tedy přesněji, ten se snaží jen udržet naživu. Té Kurské oblasti se ze všech sil drží, takže nešetří ani své elitní jednotky… Jako když byl v té Brjanské oblasti zlikvidován specnaz z Američanů, Kanaďanů, Poláků... Výslovně nadnárodní řízení! Oni se potřebují udržet přesně do té doby, než se jim povede v Rusku provést státní převrat a odstranit Putina. A potom na základě toho všeho bude možné provést tu výměnu území. „Elita“ je k tomu svolná. A ta skutečnost, že se toho drží zuby nehty a přichází tam o své poslední zálohy, přestože vědí, jak moc jsou potřebné jinde na frontě, kde se jim nedaří ji stabilizovat, ukazuje, že počítají s tím, že k převratu dojde již v té nejbližší době. Jinak by ta svá vojska dávno stáhli. Jinak by tam nevrhali další pomoc. Jinak by upevňovali jiné úseky fronty. Ale oni se drží té Kurské oblasti. Ať už je tam bijí, jak chtějí, udrží-li alespoň metr Kurské oblasti, je to základ pro vyjednávání z pozice síly pro zrádce z „elity“, které tu mají. Přesně tyto signály oni vydávají! Ukrajina nemá dost sil a západní státy jí mohou pomáhat stále méně a méně. Německý torpédoborec odplul z Rudého moře, už nemůže dál bojovat proti Hútíúm, a to z toho jednoduchého důvodu, že spotřeboval všechny své rakety a ty zbylé už tvoří železnou zásobu Německa. Už tak jich nemají dost, aby byli schopni odrazit útok dronů, raket a letadel proti Německu. Už tak jich nemají dost, všechno to spotřebovali. Zrušili své výroby, protože počítali s tím, že už se Rusko nikdy nevzpamatuje. A teď z toho ty státy začínají vyskakovat. K čemu se je snaží přimět? Aby se jednotlivé státy samy za sebe rozhodly o financování nebo úvěrování Ukrajiny z prostředků, které byly zmrazeny Rusku v tom či onom státě. Jakmile nějaký stát provede tento protiprávní čin, tak už nebude moci být ani řeči o nějakém mírovém urovnání mezi Ruskem a dotyčným státem. Ale to jen v tom případě, bude-li Rusko suverénní. A to znamená, že aby Rusko porazili a vnutili mu svou vůli, že je možné krást ruské zdroje, bude ten stát, který provedl takové financování Ukrajiny, nucen dát vše co má do boje s Ruskem. Protože až bude Rusko poraženo, ovšem nikoliv na bojišti, toho si je Západ velmi dobře vědom. Ale v důsledku státního převratu se do čela státu dostane jiná „elita“, a potom v uvozovkách ten „kovaný vlastenec a tvrďák“ Medvěděv se slovy vlastenectví na svých rtech Rusko zaprodá. Čtyři roky jeho prezidentství ukázaly, že je p-rezidentem USA v Rusku. Likvidoval vše, co předtím Putin udělal pro suverenitu Ruska, aby obnovilo svou subjektnost a stalo se nezávislým. Ze všech sil se snažil podřídit Rusko USA a udělat z něj jejich surovinový přívěšek. Jeho světonázor zůstal stejný. Teď si hraje na vlastence jen proto, aby podvedl lidi. Abyste věděli, jak se to dělá, byla našimi partnery vydána kniha O imitačně-provokační činnosti v nové sérii Knihovny konceptuálních znalostí. A právě s cílem semknout Západ, západní státy do války proti Rusku, aby se z toho nikdo nesnažil vyskočit, je nutí k takovým rozhodnutím proti Rusku: „Až ho porazíme, tak všichni slíznete smetanu! Budete se mít dobře, budete drancovat Rusko jako v devadesátkách.“ V devadesátkách si ale drancování Ruska užívali různě. USA hrabaly vše pro sebe, aby upevnily svou dominanci a Evropa dostávala zbytky. Těm silnějším více, těm menším méně, ne všem se dostalo stejně. Je nutné si uvědomovat, proč tak pospíchají, proč počítají s tím, že k tomu státnímu převratu dojde v nejbližší době. Ten problém je v tom, že USA stojí na hraně totálního státního kolapsu. To jen díky ruským zdrojům se USA ještě nezhroutily. Ta takzvaná „elita“ Ruska, se kterou se prý máme sjednotit, protože Západ touží zničit ruský národ a tato „elita“ mu v tom pomáhá: „Přiložte ruku k dílu a pomozte v tom té „elitě“, aby vás efektivněji ničila!“ Tato rossionská „elita“ jim poskytuje tu podporu. Je nutné si uvědomit následující věc. Mnozí říkají: „USA se nikdy nezhroutí, už byla taková a taková kataklyzmata!“ Ta kataklyzmata nebyla nikdy taková. To nechápou ti polithňupové, kteří nevědí, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy, jak jsou řízeny státy ze státní a nadnárodní úrovně. Co vede ke zhroucení státu, kde ten stát je a kde není. To se dočtete v pracích vnitřního prediktoru SSSR a jmenovitě v té třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus a v knize Státní symboly a státní suverenita. USA nikdy nebyly v takové situaci, to vůbec ne. Když se zhroutil SSSR, tak se polithňupové a ti rádoby „státní činitelé“ podivili: „Jak je to možné? Mysleli jsme, že SSSR bude churavět, ale že to přežije.“ Různí ekonomové ve svých prognózách vykládali: „Bude světová krize, kterou ustojí jen SSSR společně se státy socialistického tábora. Západ se zhroutí.“ Všichni očekávali přece tohle. A místo toho se zhroutil SSSR a z jeho zdrojů Západ překonal tu krizi. A celá ta krize se svalila v devadesátkách na Rusko, na ruský národ. Je tu nadnárodní řízení, a to zajistilo zhroucení SSSR o půl roku dříve, než by se to stalo USA. Všichni čekali, že se USA zhroutí v květnu, červnu roku 1992 a SSSR se zhroutil v prosinci roku 1991, a potom byly všechny zdroje vrženy na záchranu USA a Západu. Dnes je ta situace zcela opačná. Dnes jsou všechny šance na straně Ruska, aby to ustálo a zhroutily se USA. Protože díky hořkým zkušenostem ze zrady partajní sovětské nomenklatury si lidé vytvořili okruh výměny zboží paralelní k okruhu státního řízení, který stát v devadesátkách zachránil. A nyní máme stát zcela jiné kvality. Máme gosudara, který se orientuje na zájmy Ruska a má podporu lidí a armády. Lidé a armáda jsou zajedno, to jen „elita“ zrazuje zájmy státu a slaví svůj svátek „národní jednoty“, protože oni chtějí dosáhnout jednoty panstva a poddaných, otrokářů a otroků. To je jejich pohled na jednotu s ruským národem. Skutečným Dnem národní jednoty je 7. listopad 1917. 7. listopad podle nového kalendáře, i když byl zaveden až v roce 1918. Všem je jasné, že USA nikdo nezachrání. Naše „elita“ nechápe, že zachránit USA už NENÍ MOŽNÉ! Jenže naše „elita“ je v řízení negramotná, jako ostatně „elity“ v celém světě. Celý problém spočívá jen v tom, jak se teď lidem povede udržet stát. Abyste věděli, jak ten stát udržet, musíte mít příslušné znalosti. A tyto znalosti naleznete jen v jediném zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR. A já opakuji, že konkrétně pro tento řídící manévr byla napsána třídílná práce Válka, Stát a Bolševismus a doplňková kniha Státní symboly a státní suverenita. Krach USA už se blíží. Stav státnosti USA je takový, že tam nikdo nedokáže rozumně řídit. Jen se podívejte, kdo se tam dostává do řídících funkcí. Kamala Harrisová a její tým… Kdysi jste se posmívali Jen Psakiové. Tak se podívejte, jaká bída je to teď v tom jejich státním řízení. Myslíte si, že tito lidé jsou schopni zachránit státnost? A jiné lidi do řízení v USA nemají. Globalisté už dávno odsoudili USA k přeformátování, aby byly přeformátovány jako kdysi SSSR. I když přeformátovat SSSR se jim nepodařilo, přestože si stále udržují Lukašenka v záloze. Co kdyby se hodil po státním převratu v Rusku? Potom by mohli vytvořit jednotný stát v čele s Lukašenkem a nechat ho jako svou západní loutku řídit a myslet si, že založil novou dynastii. Ten samý manévr jako… Michail Romanov byl absolutně neschopný, za něho řídila mamička a tetičky. Ten neřídil vůbec nic. A Lukašenko je stejný jako Zelenskij. Hraje roli prezidenta. Je stejný jako Alexej Michajlovič Tišajšij, jak to bylo? Na hlupáka nůž netřeba, jen halda lží je potřeba, pak namažeš si ho na chleba. Stejné je to s Lukašenkem. Ten je zcela ovladatelný, loutková figura, absolutně nesamostatná. A kdy jen může, provádí Rusku špinavosti v naději, že se jednou dostane do jeho čela. Taková je teď situace. Rusko to v každém případě ustojí. Sám systém je jiný, jsme ve zcela jiném stavu než v roce 1991. Ten stát má zcela jinou kvalitu! Máme tu okruh ekonomiky, nad kterým nemá nadnárodní řízení kontrolu přes centrální banku, tu diverzně-teroristickou skupinu Západu v Rusku. Máme svůj sektor ekonomiky, ten ruský. A lidé mají svůj obrázek o probíhajících procesech. Nevědí, jak řídit, jednají pouze intuitivně, ale v těch desetiletích uplynulých od devadesátek získali zkušenosti! Takže jdou intuitivně správným směrem, potřebují jen získat příslušné znalosti, aby nejednali intuitivně ale uvědoměle. A tyto znalosti jsou v pracích vnitřního prediktoru SSSR. Takže ať už se nepřátelé Ruska pokoušejí udělat cokoliv, podvést ruský lid, tak jim to nevyjde. A především se jim nepovede položit Rusko, aby tak zachránili USA. USA už nijak nemohou zachránit. Jestli se jim ale povede položit Rusko, zvýší to jen míru krvavosti. Sami nikam neutečou, nestihnou to. Ať už si to plánují, jak chtějí. Vždyť ani nebude kam utéci, jestli se Rusko položí. Západ se tak jako tak sesype. Ale potom si to vypijí od lidí a sklepení kyjevské čeky se mnohým budou zdát ozdravovnou. To je to, co dělá ta rossionská „elita“, která ruský národ nenávidí. Sama si připravuje svůj budoucí osud. Tenkrát se také ti bílí migranti divili: „Co si to ti lidé…“ Tedy dobytek, žádní lidé. „Proč se ten dobytek vzbouřil? Přece jsme mu byli dobrým panstvem a oni proti nám povstali…“ Ti dnešní „relokanti“ rozmýšlejí stejně: „Co si to vůbec ten dobytek dovoluje? To my jsme ti lepšolidé, my sloužíme Západu.“ „Elita“ si svůj osud připravuje sama. Že to Nabiullinova nechápe? Nu což. Ona si myslí, že vyhrála, je taková veselá a šťastná, protože si myslí, že vyhrála. Ne! Víte, euforie vždy nastupuje před koncem. A ta její je právě tou euforií před koncem. Nesmíte si ale myslet, že to nastane zítra. Sociální procesy mají setrvačnost a jsou rozloženy v čase. Pokud jim ale rozumíte a dáte si je do souvislosti se Zákonem času, viz práce vnitřního prediktoru SSSR, vše bude zcela očividné. Tak taková je ta situace. To byly pro dnešek všechny otázky. Nu což, tak už mi nezbývá, než se s vámi rozloučit a připomenout vám, že mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu známých nám pojmů. Zatímco dříve, aby se člověk stal aktivním členem společnosti, stačilo mu naučit se číst, psát a počítat, tak nyní musí vědět, jak se řídí složité sociální supersystémy. Takové znalosti najedete jen v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR. Pro tento silný krvavý manévr, který probíhá v řízení celého světa, jsme předem připravili a napsali třídílnou práci Válka, Stát a Bolševismus. V prvním dílu Stát se dozvíte, co je to stát a zda jsou všechny státy skutečnými státy. Ve druhém dílu Válka jsou popsány způsoby vedení válek, protože válka, to je komplex opatření zaměřených na zmocnění se cizích energetických, přírodních a lidských zdrojů. Přesně v tomto pořadí! A kde je východisko z těchto krvavých událostí, které nyní ve světě probíhají? V Rusku vždy východisko spočívalo v ruském bolševismu. O tom je ten třetí díl Bolševismus. K této třídílné práci jsme připravili i další práci, která také přímo souvisí s tím, co je to stát. Nazývá se Státní symboly a státní suverenita. Stejně jako podle rozlišovacích znaků na vojenské uniformě dokážete rozpoznat, k jakému druhu vojsk patří ten voják, jakou má hodnost a pravomoci, tak stejné je to se státem. A konkrétně podle jeho státní symboliky, a jmenovitě jeho vlajky, můžete hned určit jaké místo ten či onen stát zaujímá ve světové hierarchii států. Naši partneři připravili a vydali doplňkový díl, který rozšiřuje porozumění těmto knihám. A konkrétně byl v sérii knih O světě křivých zrcadel vydán sborník analytických prací pod názvem Fleet is being. Proč se tak jmenuje, se dozvíte v knize nebo najdete to vysvětlení na našem telegramovém kanálu či v naší skupině na VKontaktu. Tuto knihu však můžete číst i zcela samostatně, skládá se z ucelených analytických prací, například o centrální bance, která je v současnosti velice aktuální. Abyste porozuměli tomu, co se děje okolo té centrální banky, proč s nimi má Putin tolik práce a proč to s nimi neřeší radikálními kroky. Další prací, kterou připravili naši partneři k té třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus, to je doplňkový díl k jejímu prvnímu a druhému vydání. My totiž připravujeme třetí vydání, ale kdy vyjde, zatím nevíme. V tomto doplňkovém díle jsou ty materiály, které budou součástí toho třetího vydání. A tuto knihu, tento doplňkový díl můžete také číst jako samostatnou práci. Je v současné době také velice aktuální, protože se tam dozvíte, jak by měla vypadat armáda, jak by měla vypadat ekonomika, jak nás postupně zbavovali naší suverenity a jak funguje světový koloniální systém. Všechny tyto aktuální otázky metodologického charakteru jsou tam tak či onak probrány. Naši partneři vydávají sérii Knihovna konceptuálních znalostí. První díl, který vydali, se nazývá O ekonomice. Je o tom, co je to ekonomika, jak funguje, a jak porozumět těm bludům, které nám neustále opakují různí ekonomové. Druhý díl je o imitačně-provokační činnosti. To je velice aktuální kniha, neboť se nyní ukazuje, že různí lídři veřejného mínění vůbec nejsou tím, na koho si hrají. Dělají ze sebe vlastence, a když dojde na lámání chleba, ukáže se, že to jsou vlasovci. Třetí díl je Dostatečně všeobecná teorie řízení. To je páteř Koncepce sociální bezpečnosti. Další díl je Ejhle Puškin. Ten je o konceptuálním obsahu jeho tvorby. Na něj přímo navazuje další díl Není matrice jako matrice, o matričním řízení. V té knize o Puškinovi také jde o matriční řízení. Naši partneři navíc vydali sborník článků, reedici knihy z roku 1923, velice obsažnou a v dnešní době aktuální pod názvem Světový fašismus. Je to sborník analytických článků, který byl vydán už v roce 1923, kdy se začal fašismus v Evropě teprve dostávat k moci. Takže čtěte tyto knihy i další knihy vnitřního prediktoru, a potom dokážete při své běžné každodenní práci při hájení zájmů svých a své rodiny ovlivňovat celostátní i světové procesy tak, aby to odpovídalo hloubkovým zájmům všeho obyvatelstva i vašim osobním, aby to zajišťovalo stabilitu státu, mír a světlou budoucnost vašim dětem. A teď už mi nezbývá než se rozloučit, popřát vám mírové nebe nad hlavou a štěstí! Do příštích setkání! Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině i slovenštině naleznete na www.leva-net.webnode.cz, https://ksbzdroje.cz/, https://www.vodaspb.ru/ nebo můžete zakoupit v knižní podobě na KSBPRESS.cz Překlad knih Valerije Viktoroviče Pjakina O světě křivých zrcadel I., II. a III. a IV. i Státní symboly a státní suverenita si můžete objednat na: https://zakazanevzdelani.cz/ Je k dispozici fórum Koncepce https://kob-forum.eu/ Podílejte se na něm, přispívejte komentáři, příspěvky... Další zajímavé materiály a dobré komentáře aktuálních událostí můžete najít na Proudu národní hrdosti, telegramový kanál zde: https://t.me/Proudnarodnihrdosti
Comments