Otázka – Odpověď V.V. Pjakina ze dne 11.08.2025

Fond konceptuálních technologií uvádí POZOR POZOR POZOR OZNÁMENÍ! Nově do češtiny přeložena kniha Ford a Stalin, o tom, jak žít lidsky https://kob-forum.eu/2024/02/25/ford-a-stalin-o-tom-jak-zit-lidsky/ (starý překlad je nekompletní a nekvalitní) Některé z knih na Zakázaném vzdělání !!! Překlad knihy Státní symboly a státní suverenita !!! Stalinova ekonomika od Valentina Jurijeviče Katasonova !!! https://www.zakazanevzdelani.cz/

Dobrý den Valeriji Viktoroviči. Dobrý den. Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 11.08.2025.

První otázka je od Maxima. Bylo určeno datum a místo setkání Vladimira Vladimiroviče Putina a Donalda Trumpa, 15. srpna 2025 na Aljašce. Valeriji Viktoroviči, proč takový spěch a proč Aljaška? Naše hlavy států ji nenavštěvovali. A proč s tím ruská strana souhlasila? Vždyť západní diplomacie je pro jednání stranou nespolehlivou. Mohou tam naši hlavu státu i zatknout, neboť 17. března 2023 Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal na žádost svého prokurátora zatykač na ruského prezidenta. Kdo ručí za bezpečnost toho setkání? Globální prediktor se vydal vzít si to své, nebo ho ke zdi přitlačila pátá kolona? Asi mají na mysli Vladimira Vladimiroviče.

Tak především, bezpečnost gosudara Ruska mohou garantovat jen naši spojenci, kterými jsou, jak víme, naše ruská armáda a námořnictvo. Ruská armáda a ruské vojenské námořnictvo. Takže začněme touto věcí. Bez ohledu na to, že USA nepřiznávají jurisdikci toho haagského soudu, který vydal zatykač na Putina, takže z tohoto hlediska je pro naši hlavu státu formálně cesta do USA zcela bezpečná... Navíc jsou USA přímo v konfrontaci s tímto soudem a prohlásily, že každý soudce, který si dovolí vydat zatykač na jakéhokoliv amerického občana, bude terčem sankcí a pronásledování z jejich strany. Nehledě na tohle všechno, skutečně není možné jednat se Západem a důvěřovat mu. Ale dohodnout se na určitých krocích možné je. Západ vždy dodržuje jen ty dohody, k jejichž plnění západní státy donutí síla druhé smluvní strany. To znamená, že dohody se SSSR, ať dobře či špatně a bez ohledu na to, že postsovětské vedení vzalo kurz na likvidaci suverenity SSSR/Ruska, rozčlenit ho a proměnit v surovinový přívěšek Západu, aby se naplnila staletá touha rossionské „elity“ stát se otroky Západu… Podrobněji o tom píšeme v naší třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus, jak nás připravovali o naši suverenitu. Co je to stát a tak dále… A já opakuji, že Západ i přes to, že sovětská partajní nomenklatura v poststalinském období dělala všechno pro to, aby likvidovala Rusko/SSSR, nebyl schopen ani za těchto podmínek, dokud nebyla odstraněna vlajka, odvěká ruská rudá vlajka, která ve světové hierarchii států symbolizuje absolutní subjektnost a absolutní suverenitu… Čtěte naši práci vnitřního prediktoru SSSR Státní symboly a státní suverenita. Dokud nebyla sňata tato vlajka, tak museli brát ohled, bát se, že se v Rusku vše může opět obrátit a zrádcům, podpindosníkům, vlasovcům se nepodaří provést státní převrat a vztyčit nad Ruskem vlajku symbolizující, že je Rusko surovinovým přívěškem Západu, jeho kolonií. Tu bílo-modro-červenou trikolóru. To právě tu se celých 400 let pokoušeli vztyčit naši nepřátelé nad Ruskem. Dynastie Romanovců se celých tři sta let své vlády bránila zavedení této vlajky v Rusku jako státní. A až po zhroucení SSSR v důsledku spiknutí a převratu v roce 1991 byla s komentáři, že Hitler byl lepší než Stalin, že kdybychom tu válku prohráli, Velkou vlasteneckou válku, tak bychom nyní pili bavorské pivo, jedli párky a jezdili v mercedesech, a navíc nám ji daroval sám Hitler! Nakonec tuto vlajku vztyčili nad Ruskem. A od tohoto okamžiku, kdy bylo řízení Ruska plně strukturně podřízeno Západu, žádné dohody uzavřené s Ruskem Západ vůbec neplnil. A my dobře známe ty neustálé plačtivé řeči: „Západ nás podvedl. Západ udělal to, udělal ono.“ Všichni všechno velmi dobře chápali. Všechny ty dohody, které jsou uzavírány s postsovětským Ruskem, Západ nikdy neměl v úmyslu plnit a rossionská podpindosnická, vlasovská „elita“ to velmi dobře věděla. Všechny ty dohody měly za účel podvést obyvatelstvo, ve smyslu: „My jsme se Západem uzavřeli tuto smlouvu, a teď budeme pracovat v tomto směru…“ A co? Pojďme se podívat na konkrétní výsledek, k čemu vedly Minské dohody o Ukrajině. Vždyť pokud by Minské dohody byly splněny… A byly mimochodem potvrzeny na úrovni Rady bezpečnosti OSN. Nic vyššího už fakticky není, to je světové společenství. Takže pokud by ty dohody byly splněny, tak by těch cílů ve vztahu k Ukrajině, kvůli nimž je teď vedena speciální vojenská operace, bylo dosaženo mírovými způsoby. Šlo by jen o policejní operace zaměřené na vyčištění veškeré té banderovské „svidomé“ pakáže, všech těch fašistických zmetků. Kolik lidí mohlo být zachráněno! Kolika lidem by nebyly promyty mozky tou protiruskou fašistickou propagandou, která je mění v nástroj pro vedení války proti Rusku! Kolika bychom se mohli vyhnout neštěstím?! A to jak na Ukrajině, tak i v Rusku. Na Ukrajině jako součásti Ruska. A co tvrdili na Západě? Že prý Rusko neplní ty Minské dohody. Rusko přece nebylo stranou v těchto Minských dohodách, jen garantem, stejně jako západní státy. Rusko ze své strany svou roli garanta plnilo, zatímco Západ celou tu dobu pod rouškou Minských dohod posiloval Ukrajinu pro budoucí válku s Ruskem a nesplnil jeden jediný závazek, který na sebe vzal. Přestože po Rusku neustále žádali, aby plnilo vše možné i nemožné. Německo například slíbilo zajistit na Ukrajině jednotný bankovní systém. A co? Ani se o to nepokusili! Vůbec se nepokoušeli ten konflikt urovnat, stále jen pracovali na vytvoření subjektu, který povede válku s Ruskem. A já znovu opakuji, že Západ nikdy nedodržuje své smluvní závazky, nedonutí-li ho k tomu síla druhé smluvní strany. Jen si vzpomeňte na všechny ty dohody, které USA uzavřely s indiány. Jakmile byli dost silní na další krok kolonizace, na válku s indiány, tak prohlásili: „Ty smlouvy jsou zastaralé, neplatné a dodržovat je tudíž nebudeme. Teď musíte splnit naše nové podmínky. Podepíšeme novou smlouvu.“ „Ale vždyť jste podepsali věčný mír, smlouvu na věky.“ „Ne, my teď chceme tato území.“ „Ale to jsou přece naše území.“ „Už jsou naše. Pokud o ně chcete válčit, tak budeme válčit.“ A pokaždé válčili jen tak dlouhou, nakolik jim vystačily síly. A potom? „Konec, to stačí, příměří, vyhlašujeme příměří! A podepíšeme věčný mír.“ Přesně o stejný manévr se teď pokouší Trump s Ruskem. Trump jako zástupce USA a jako zástupce globální „elity“, globálního prediktoru. Globální prediktor si vůbec nepřeje, aby v Rusku vše probíhalo hladce. Globální prediktor chce, aby Rusko za něj vyřešilo úkol stabilizace civilizace na planetě Zemi. Tato globální civilizace teď stojí na hraně globální ekologické, ekonomické a vojensko-politické katastrofy. Ta vojensko-politická katastrofa, na jejíž hraně stojíme, a vůbec záhuba celé civilizace, se stala možnou výlučně jen ve výsledku zrady rossionských „elit“, které touží po tom, aby Rusko neexistovalo jako stát a stalo se surovinovým přívěškem Západu. Pro tyto rossionské „elity“ je vytouženým cílem jen jedno, aby jim bylo umožněno lízat zadek svému zahraničnímu páníčkovi. Západ je maximálně racionální. Když plánuje válku proti Rusku, tak vychází z toho, v jakém stavu je systém řízení Ruska, nač pracuje. Už nejednou jsme rozebírali ekonomický aspekt. Co potřebuje Západ, aby mohl vyhrát. A je tu politický aspekt. Veřejně se tu ostudně vypořádávají s generálem, zaslouženým generálem, který fakticky zmařil plán globálního útoku Západu v roce 2023. Už jsme o tom mluvili, že v roce 2023 Západ zaútočil ve všech směrech. Byla zvýšena základní úroková sazba s cílem likvidace naší ekonomiky, zařízena Prigožinova vzpoura a připravený útok té ukrajinské ozbrojené sebranky, ozbrojené všemi státy světa. Bylo připraveno všechno. Měli zkrušit naši obranu a vlivem toho jsme měli podepsat kapitulaci, vyplácet Západu kontribuce, reparace a tak dále. Jenže poctivý generál vybudoval obranná opevnění a ten útok jim nevyšel. To právě kvůli tomu generála Popova zatkli. Nemají na něj nic kromě samotných paragrafů. Mají čistě jen text těch paragrafů a doložení trestného činu, skutkovou podstatu trestného činu v té dokumentaci jednoduše nemají. Jsou to lži, které přepisovali tisíckrát, a vždy se jim to sesypalo. Proto řekli: „Proč bychom si vůbec něco měli vymýšlet? Prostě mu přišijeme paragrafy a hotovo! A na jejich základě ho odsoudíme jen za to, že je ruským vlastencem a ubránil Rusko. Odrazil tu agresi.“ Zatímco Timur Ivanov, náměstek ministra obrany, absolutní zloděj, který způsobil gigantickou škodu naší obranyschopnosti. Jehož zásluhou u nás bez ohledu na to, že drony už se projevily v Sýrii, kde jsme je mohli plně vyzkoušet, bez ohledu na to, že v roce 2020 došlo k arménsko-ázerbájdžánské válce, čtyřicetidenní, kde drony maximálně prokázaly svou efektivitu, stále jen kradl a neudělal nic pro to, aby naše armáda byla vybavena drony, moderními drony. A nyní jsme to museli dohánět už za války. Jen se podívejte, jak se vypořádávají s bojovým generálem, který poctivě sloužil své vlasti!!! Připravili ho o generálskou hodnost, o jeho vyznamenání, snaží se ho zadupat do země. Timur Ivanov nepřišel o hodnost ani o vyznamenání. A proč? Protože u soudu je to přinejmenším polehčující okolnost a někdy to vede i ke zrušení stíhání. Západ velmi dobře vidí, že státní systém se tu vypořádává s vlastenci a všemožně napomáhá rozkladu armády, aby nemohla efektivně bojovat. A to je velice důležité. To, o čem nyní mluvíme. Západ to dobře vidí, stejně jako to, jak se vypořádali s bojovým generálem. A co ten generál, který v kurském směru rozkradl prostředky vyčleněné na vybudování hraničních opevnění? Jednoduše je ukradl. Odvolal vojska druhého sledu, odvolal vojska ochrany strategického objektu a snažil se tak umožnit té ukrajinské ozbrojené sebrance zmocnit se Kurské jaderné elektrárny! Svá vojska vystavil útoku a zařídil tak absolutně neospravedlnitelné ztráty. Absolutně neospravedlnitelné! Zcela účelově to zařídil tak, aby ruská armáda měla velké ztráty a ta ukrajinská ozbrojená sebranka se mohla zmocnit Kurské jaderné elektrárny. Tak tohoto zmetka nechávají na pokoji! Navíc je trestní stíhání proti němu odvoláno a byl jmenován zástupcem velitele generálního štábu, s povýšením v hodnosti i v pracovním zařazení!!! Myslíte, že to Západ nevidí? Když plánuje svou válku proti Rusku? Velmi dobře to vidí! A když vidí, co si můžou ti zmetci dovolit v nejvyšších funkcích za svévoli, ti zmetci, kteří mají jen jednu touhu, konečně moci znovu lízat zadek svému americkému, nebo prostě západnímu páníčkovi, tak v důsledku této zrady nyní celý svět stojí na hraně obrovské vojensko-politické katastrofy, úplné katastrofy. Když „elity“, které nejsou zasvěcené do nadnárodního řízení, ale mají přístup k řízení jaderného potenciálu, nabývají přesvědčení, že tady v Rusku vše řídí zrádci… Cožpak někdy zrádce litovali? U nás se teď hodně mluví o těch Stěpanovových, o těch informátorech WADA, kteří mnohým sportovcům zničili život. Ti za svých třicet stříbrných začali pomlouvat ruský sport podle objednaného scénáře a ničili tak sportovcům kariéry. Takto je zneužili a teď se bojí, že budou vypovězeni, protože už je k ničemu nepotřebují. Přestali jim platit, protože už jim nejsou k ničemu. Cena každého zrádce se rovná ceně použitého toaleťáku, vždy jsou použiti a odhozeni. Takže je směšné myslet si, že se nad našimi podpindosníky: Nabiullinovou, Gerasimovem, Siluanovem… slitují, a nezaútočí kvůli nim na Moskvu, pokud se jim taková možnost naskytne. To je vrchol nerozumu. Jenže naše „elita“ je rozumově zaostalá. A přesněji tu máme dvojí typ elit. Jedny vyrůstají z lidu a ty jsou orientované na to, abychom tu měli suverénní, subjektní stát. A ty druhé, samozvané, dosazené zvnějšku a vychované v útrobách sovětské partajní nomenklatury, ty takzvané „elity“, které se však velmi dobře uchytily v řídících kruzích, mají jediný zájem, lízat zadek svému západnímu páníčkovi. Rusko podle nich nemá existovat. To je ten dvojhlavý orel! Čtěte knihu Státní symboly a státní suverenita. Státní symbolika nikdy není náhodná! Vždy vyjadřuje konceptuální podstatu státu, jeho stav! A království (dům) vnitřně rozdělené nemůže obstát (Matouš 12:25). Dům vnitřně rozdělený se zhroutí. Takže Západ v naději, že všechna rossionská „elita“, která ničí ekonomiku a všude vytváří problémy, zradí a v tom nejrozhodnějším okamžiku zdechne… Jak u nás začali mluvit různí ti zrádci? „Pro Rusko je výhodné pustit první jaderný útok, nechat ho proběhnout. Jakmile provedou ten totální útok, tak na něj odpovíme.“ A čím budeme odpovídat?! Až proběhne? Ten útok! U nás je přece v plánu vstřícný odvetný útok. Jakmile k nám vyletí rakety, vystřelíme ty naše, takže půjde o vzájemnou likvidaci. A u nás někteří politologové najednou začali mluvit o tom, že je pro nás výhodné nechat proběhnout ten první útok: „Nechme ho proběhnout, ať jsou zničena ruská města. Že zemře několik miliónů lidí? Ale zato potom budeme mít morální právo provést náš útok.“ A čím ho hodláte provést, když mají USA teorii všeničícího globálního jaderného útoku? A útočit mají jak USA, tak i Velká Británie, Francie… Prostě ze všech stran a ze všech sil, abychom nedokázali odpovědět, aby nás zcela zničili? A naše „elitka“: „Oj, je velice výhodné nechat ten útok proběhnout.“ Za těchto podmínek se útok, ta jaderná válka stává realitou. Jak jsem o tom neustále mluvil. Jakmile se Západ přesvědčí o tom, že Rusko neprovede odvetný útok, tak nezbytně zaútočí na Rusko. Západ vždy jedná jako bandita. Zaútočí vždy až v okamžiku, kdy si myslí, že možná újma pro něj bude v přípustných mezích, nebo ještě lépe nebude žádná, že zničí protivníka a hotovo. A v důsledku této zrady stojíme na hraně této války. Trump v USA není úplně samostatný… Je samostatný, ale není úplně adekvátní této situaci a nemá státní řízení USA plně pod kontrolou. Nevládne státní kulturou a mnohé otázky je nucen řešit na základě té kultury, kterou získal, a to je byznys-korporativní kultura. To je to, co z něj neustále leze. Trump proto potřebuje určitou podporu. My potřebujeme, aby USA začaly prodělávat svou přestřelku a přestavbu, jakou tenkrát procházel SSSR. Potom budou mít svých problémů nad hlavu a nás nechají na pokoji. Západ, globální prediktor potřebuje zachovat civilizaci na planetě Zemi. To proto je nutné to setkání hlav států, aby zkoordinovaly své kroky na mezistátní úrovni, na té úrovni, na jaké každá z hlav těchto států může zajistit řízení svého státu. Právě jsem mluvil o tom, že tu máme „elitu“, která touží Rusko zničit a proměnit ho v surovinový přívěšek Západu, která chce, aby proti nám byl proveden jaderný útok, na který nemáme odpovědět. V jaké situaci je Trump, také víme. A v tomto ohledu zkoordinované kroky pomohou vyhnout se válce, jaderné katastrofě na planetě Zemi, po které zmizí celá civilizace na planetě. Státní „elita“ USA to nechápe. Podpindosníci na celém světě to nechápou, protože nevládnou žádnou státní kulturou. Vůbec nevědí, co činí. Protože kdyby Nabiullinova či Zabotkin alespoň něco málo chápali, kdokoliv z toho jejich představenstva, kdyby měli alespoň trochu ponětí o tom, co je to stát, tak by nikdy nedělali to, co dělají. Vždyť fakticky řežou větev, na které sami sedí!!! Nechápou, že v důsledku jaderného útoku provedeného jejich páníčkem… A varovat je nikdo nebude! Sami zdechnou! Sami zdechnou! Jak to říkal Putin? „My se dostaneme do ráje a oni jednoduše zdechnou.“ Takže všichni ti podpindosníci v Rusku, jestliže, nedej Bože, dojde k tomu útoku, tak zdechnou po útoku jejich páníčka. Tu situaci je třeba řešit. Trump, jako nestátnický činitel, který nemá státnické myšlení, nemůže pracovat v náznaku, v tom smyslu: „Přece chápeš?“ Kdy jeden chápe druhého, aniž se přímo vysloví. On nedokáže konkrétně podchytit nahrávku od Putina, aby ji správně odehrál. A tohle nejde řešit telefonicky… V sovětské době byla taková lidová průpovídka: „Chceš-li, aby ti to zamítli, tak jim zatelefonuj.“ Je velice důležité to osobní setkání, kde je možné po lopatě vysvětlit, co a jak je třeba udělat. Putin je konceptuálně mocný lídr státu, který je schopen formovat koncepci řízení a vysvětlit, co a jak je zapotřebí dělat. Jinou věcí je, že z určitých příčin může Trump… Z mravních příčin může něco neučinit tak, jak mu řekne Putin. Potom bude dál hrozit určitá újma i určité nebezpečí. A v těchto podmínkách byla ta schůzka naplánována. Když tvrdí, že ta schůzka byla šitá horkou jehlou, tak to tak není. Kolikrát už se Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta, setkal s ruským gosudarem? A v každé etapě USA určitým způsobem korigovaly své jednání, svou politickou linii, což snižovalo napětí. Potom podpindosníci v Evropě, v celém světě a americké státní „elity“ opět vykřikovali, že Trump Putinovi v něčem ustoupil. Trump Putinovi v ničem neustupuje. Řeší se úkol záchrany civilizace na planetě Zemi. A kvůli tomu je nutné, aby Rusko bylo absolutně subjektním a suverénním státem, aby si obnovilo svou územní celistvost. Ukrajina jako stát musí přestat zcela existovat, musí tam být provedena čistka a celé její území se musí připojit k Rusku. To je jednoduše nezbytné k tomu, aby se zachovala civilizace na planetě Zemi. Jiná možnost neexistuje, jinak totiž Rusko nebude moci být dostatečně způsobilé, aby působilo na procesy ve světě a zachránilo planetu před civilizační záhubou. Globalisté to chápou, ti už Ukrajinu dávno odepsali. Ale vyskočit z toho nedovolují Trumpovi americké státní „elity“. Trump nemá státnické myšlení, a proto se dopouští určitých chyb. Takže to setkání dvou lídrů objektivně nazrálo. A ta skutečnost, že byla ohlášena týden po návštěvě osobního Trumpova zástupce, je jen dalším ukazatelem toho, že ta schůzka je potřebná v co nejkratší lhůtě, v co nejbližší době, chceme-li zabránit jaderné válce, protože vidíme, jak se to řízení USA pomalu vymyká Trumpovi z rukou a je tedy nutné řešit ty úkoly, dokud je to možné. Často se lidé ptají, proč právě na Aljašce. „Aljašku nikdy nenavštívila naše hlava státu, Ruského impéria ani Sovětského svazu.“ Nu, řekněme to takto, za Ruského impéria dopravní možnosti neumožňovaly její návštěvu, cesta by trvala příliš dlouho, bylo to moc daleko. A navíc se nejedná o řídící centrum, takže ani nebylo nutné setkávat se tam. Zatímco nyní je ta schůzka nutná, a to bez ohledu na to, že to fakticky znamená, že Putin poletí na území USA. S ohledem na diplomatický protokol ustálený za staletí se dvě strany, které jsou v konfliktu, obvykle setkávají na území nějakého neutrálního státního subjektu. Neboť v předchozích dobách, když někdo cestoval na jednání po území svého protivníka, tak všichni přece nevěděli, že mají být nějaká jednání. Navíc tu vždy jsou i síly, které nechtějí, aby k těm jednáním došlo, a ty mohou zařídit přepadení. Proto to nebylo bezpečné pro ty, kteří jeli jednat. Aby se tomu dalo vyhnout, bylo potřebné území, kam mohly bezpečně dorazit obě strany, které chtěly vyjednávat. Druhá okolnost, která je ještě důležitější než zajištění té bezpečnosti, je ta, že ve světě vznikla situace, že jede-li někdo na jednání, tak tím přiznává svou vazalskou podřízenost vůči lennímu pánovi. V tom smyslu, že vždy vazal jede k lennímu pánovi, nikdy ne naopak. Aby tedy ty dvě vyjednávací strany ukázaly, že jsou si svým postavením rovny, bylo zapotřebí území někoho třetího, kam by mohly přijet a žádná z nich si nezadala. Mimochodem, právě tato okolnost se stala základem pro to, aby se v Evropě zachovaly takové trpasličí státy jako Lucembursko, Lichtenštejnsko, Monako a Andorra. Čtěte třídílnou práci Válka, Stát a Bolševismus. Tam je to podrobně rozepsáno. Proč se zachovaly? Protože ve hře velkých státních subjektů byly výhodné jako území, kde se dala vést jednání i určitým způsobem ekonomicky spolupracovat. Například tím největším subjektem za 2. světové války bylo v tomto ohledu Švýcarsko jako neutrální stát. I nyní vidíme, že se jednání vždy snaží organizovat v nějakém třetím státě. A co Putin prohlásil, když hostil krále Spojených arabských emirátů? Řekl, že těch možných území je mnoho. Můžeme například využít i území Spojených arabských emirátů. A oni by to samozřejmě rádi umožnili, protože by to znamenalo, že se tak přiblíží ke dvěma velmocem, což je velmi výhodné právě pro toho, kdo jim takovou službu poskytne. Díky tomu je možné si udržet svou existenci a získat od každé z těchto velmocí nějaký profit, výhody. Znovu opakuji, že díky tomu se zachovaly drobné státy v Evropě. Ale pojďme se na to podívat z bezpečnostního hlediska. Letět do Spojených arabských emirátů by znamenalo překonat velice neklidný region, nad kterým už došlo k celé řadě neštěstí, když bylo například naše dopravní letadlo sestřeleno americkou lodí. Za podobných okolností bylo sestřeleno íránské letadlo. A v tomto případě bychom letěli nad regionem, kde je těch, co mají zájem na likvidaci hlavy ruského státu, aby se zmocnili Ruska, více než dost. Tato oblast byla zcela nedávno destabilizována válečnými akcemi. A potom by mohli prohlásit: „To jsme nebyli my!“ Stejně jako když americká loď sestřelila naše dopravní letadlo: „To jsme nebyli my!“ Před několika lety jsme to velice podrobně rozebírali, k čemu a proč tehdy došlo. Zařídit to není vůbec žádný problém. A navíc, komu by se zodpovídali, kdyby v důsledku zavraždění hlavy státu, mohli konečně provést ten státní převrat a k moci by se dostali podpindosníci? To je jedna okolnost. Aby se dostal na Aljašku, musí Putin překonat jen území Ruska, to je všechno naše území a jen kousek mu bude zbývat na rádoby území USA. To rádoby je zásadní, k tomu se ještě vrátíme. A opakuji, že navíc bude veškerá bezpečnost našeho gosudara v tomto případě zajištěna vší mocí ruských ozbrojených sil, ruské armády a vojenského námořnictva. Dopustit se za těchto podmínek nepřátelského aktu vůči ruskému gosudarovi by především hrozilo vážnými následky těm, kteří by ho měli v plánu, neboť od hranic je tam doslova jen pár kilometrů. Navíc je taková návštěva vždy doprovázena celým týmem, který ji zajišťuje. Co by znamenalo zatčení prezidenta? Okolo něho je přece ochranka a ta by viděla: „Našeho prezidenta chtějí zatknout? Na základě zatykače mezinárodního soudu v Haagu? Tak to tedy ne!“ A ta Putinova ochrana přece není jen osobní ochranka přímo u něj, ta sahá daleko hlouběji. A já opakuji, že v daném případě při těch jednáních na Aljašce bude zajišťována vší mocí ruského Tichooceánského námořnictva. Jen si něco zkuste!!! Ale právě jsme mluvili o tom, že tu je ten vazalský aspekt. Kdo ke komu letí. I když v dané situaci je ta bezpečnost to hlavní, tak ta otázka kdo ke komu letí, je z hlediska historické perspektivy také velice důležitá, a to z toho důvodu, že Aljaška byla kdysi územím Ruského impéria. Namítnou: „Jo, kdysi, vždyť ji prodali.“ A my se ptáme, skutečně ji prodali? Čtěte třídílnou práci Válka, Stát a Bolševismus. Je tam zvláštní část o Alexandrovi II. a jeho „prodeji“ Aljašky. Často musíme poslouchat: „Vy tam dáváte dohromady zcela nesouvisející události. Jaký může mít vztah prodej Aljašky k přípravě 1. světové války?“ Přece tam popisujeme celé století... A ty události, které teď probíhají přímo před našima očima, přímo dokládají, že tu ten vztah je. Navíc tam píšeme, jaký to mělo bezprostřední vztah k té 1. světové válce, která měla své pokračování, neboť tato válka neskončila tak, jak to plánovali její organizátoři. 1. a 2. světová válka fakticky tvořily dvě části jedné války 20. století, a ta vůbec neskončila podle plánu. Začala světová přestavba, formování socialistického systému států, nezúčastněných států, a tak dále. Opět, čtěte třídílnou práci Válka, Stát a Bolševismus. Když svého času Boris Jelcin mluvil s Clintonem a přesvědčoval ho, aby ho podpořil ve volbách, tak mu řekl následující: „Jestliže podpoříte Zjuganova, buďte připraveni na to, že od vás bude požadovat zpět Aljašku. Já ji požadovat nebudu, a proto si dobře rozmyslete, koho pro vás bude výhodnější podporovat.“ Američané tento dokument odtajnili. V naší knize Válka, Stát a Bolševismus najdete scan tohoto odtajněného rozhovoru. Je to tedy v angličtině, ale můžete si to přečíst. Bylo to odtajněno! To znamená, že Jelcin naháněl americkému prezidentu strach zcela reálnou perspektivou toho, že se se Aljaška může vrátit do sestavy Ruska. Navíc, když Stalin rozmisťoval armádu na Čukotce a Kamčatce, tak si všichni dobře uvědomovali, že bude mít za úkol vrátit Aljašku. A co udělal Chruščov? Okamžitě tu armádu rozpustil, aby nic podobného nehrozilo. Takže vycházíme-li z reálných informací o statusu Aljašky, které jsou nyní dostupné, a v mnohém je najdete v naší knize Válka, Stát a Bolševismus, je Aljaška i nadále ruským územím, které je jen pod správou USA. Fakticky se jedná o to třetí území, na kterém se mohou bez ztráty své reputace setkávat hlavy států. A bez ohledu na to, že je teď pod správou USA, že tam jsou americká vojska, tak ta rovnováha sil je taková, že naše armáda a naše Tichooceánské námořnictvo mohou bez problémů zajistit našemu gosudarovi plnou bezpečnost. A to tím spíše, opakuji, že tam přiletí i přípravná skupina, která musí odvrátit možnou přítomnost odstřelovačů a zajistit mnoho dalšího. To hodnotíme jako stávající danost. Ale i když vycházíme z toho, že Aljaška je ruské území nacházející se dočasně pod správou USA… Mimochodem, Aljaška se stala posledním státem. Stále to odkládali, protože se báli, že SSSR předloží své nároky na ni. Až když se přesvědčili, že Rusko podepsalo kapitulaci, tu dohodu o Lena Goldfields, viz Válka, Stát a Bolševismus, tak až potom udělali z Aljašky svůj stát. Až když se přesvědčili, že zrádci v SSSR nebudou toto ruské území požadovat zpět. A ta Putinova návštěva Aljašky je právě tím předložením svých práv na ni. Bude jen nutné to nenechat být a realizovat to skutky. USA se teď budou přeformátovávat a přicházet o svá území. Proto také ta území, která byla součástí Ruska, nejen Aljaška, ale také Kalifornie, Oregon a Washington… Mám na mysli tyto státy a část Britské Kolumbie, což je velmi velké území, to vše se musí vrátit do sestavy Ruska. A v jaké podobě a jak to vrátit, jak překonat následky americké svévole a amerického způsobu života, který nyní vidíme na videích… Přicházejí k nám informace o tom, co se děje třeba v té Kalifornii, to už je otázka druhořadá, pracovní. Ale to, že je to území třeba vrátit, to je danost. A první krok je ta současná Putinova návštěva Aljašky. To je ve zkratce, jen ve dvou slovech, dalo by se o tom mluvit dlouho. Abyste si rozšířili pochopení toho, co jsem teď řekl, musíte si přečíst tu třídílnou práci Válka, Stát a Bolševismus, a také tu knihu Státní symboly a státní suverenita.

A druhá otázka je od Alexandra, který prosí okomentovat setkání Trumpa, Alijeva a Pašinjana ve Washingtonu 8. srpna, tedy na výročí začátku války v Gruzii v roce 2008. Bude vytvořen Zangezurský koridor, který pateticky nazvali Trumpova cesta k mezinárodnímu míru a prosperitě (TRIPP) a samu tu schůzku nazvali Summitem míru TRIPP. Na 99 let ten koridor předali Američanům. To tedy znamená, že Západ zcela vytěsnil Rusko z Arménie a Ázerbájdžánu? A co bude dál? Základny NATO?

Tak především malá poznámka. My nevíme, na jakou dobu byl ten koridor předán Američanům. Jinak by Trump nemluvil o tom, že Arménie může prodloužit tuto dohodu s USA o správě koridoru až na 99 let. Trump mluvil pouze o potenciální možnosti prodloužení správy tohoto koridoru na 99 let. O tom, že by v té dohodě stálo, že výslovně na 99, zatím nic nevíme. Slíbili, že dnes, 11. srpna, zveřejní text této mírové smlouvy mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Možná tam bude něco i o mírovém koridoru. Trump si teď vůbec rád hraje na mírotvůrce. Prohlašuje, že jako prezident se nesnaží jednat v tom rámci, aby si vysloužil Nobelovu cenu, že mu jde o nastolení míru, stability a řádu na celé planetě Zemi, že je prezidentem míru v obou významech (tedy i světa), že zařizuje svět bez válek a řídí složité sociální supersystémy, státy, že řídí celý svět. Co znamená to zdůrazňování toho, že se nesnaží získat Nobelovu cenu, jen přinést světu mír? Alijev s ohledem na to, že Trump dosáhl podepsání mírové smlouvy o obnovení diplomatických vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem a trvalém ukončení jejich vojenské konfrontace, navrhl, aby mu byla udělena Nobelova cena míru. Ale Trump mu „skromně“ odpověděl: „Ne, ne, my nejsme takoví, neděláme to kvůli cenám, my prostě chceme jen nastolovat mír a řád.“ V tomto ohledu prohlásil: „Oni spolu válčili 35 let. My jsme je posadili k jednacímu stolu a předložili mírovou dohodu, kterou podepsali, a válka tím skončila.“ A potom přešel k další věci, když řekl: „A brzy stejně posadím k takovému stolu i Putina a Zelenského, dám jim text mírové smlouvy, kterou podepíšou, a vše se v dobré obrátí.“ V tomto ohledu všichni poukazují na to: „Podívejte se, jak pracuje.“ Svého času v roce 1978 americký prezident Carter posadil k jednacímu stolu v Camp Davidu egyptského prezidenta Anvara as-Sádáta a izraelského premiéra Menachema Begina a arabsko-izraelské války tím měly skončit. A skutečně skončily? Ne. To hlavní je: „My jsme jim to nařídili a hotovo!“ Jaké musí Trump teď poslouchat výčitky? Říkají mu: „Proč dáváte poslední šanci? Proč to prostě Putinovi nenařídíte?! Proč dovolíte, aby tohle dělal?“ A on jim musí odpovídat: „Nu, Putin prostě neposlechl“ a tak dále. A když opět Trump s něčím přijde, tak odevšad slyšíme: „Trump dal Putinovi poslední šanci. Teď bude muset udělat to a to.“ Na rozdíl od všech si Trump velmi dobře uvědomuje, že není žádným pánem světa a nemůže Rusku nic přikazovat. Rusku nemůže nikdo nic přikazovat. Byla jediná doba, desetiletí zrady v těch devadesátkách, kdy Rusko na strukturní úrovni řídila americká koloniální správa skládající se čistě z Američanů vyslaných na služební cestu. Ale to desetiletí skončilo, a potom začali Američané o řízení Ruska přicházet. V současné době všechny své naděje upínají k podpindosníkům, na jejich úspěšné spiknutí, které je také jen přízračné. Trump to chápe. Státní „elity“ to nechápou. Žijí v americko-centrickém světě, kde o všem rozhoduje americký prezident. Může strčit do vězení, koho si vzpomene, donutit k podepsání míru způsobem, o jakém rozhodnou Američané, protože ti domorodci, divoši se přece ve státním řízení vůbec nevyznají: „Cožpak sami mohou sepsat takovou mezistátní mírovou smlouvu, která by jim skutečně přinesla všem mír? Zatímco my, Američané, samozřejmě chceme pro všechny mír, a proto jim sestavujeme ty texty a všichni jedou do Camp Davidu. Jen se podívejte, jak to všechno dokážeme zařídit. Už za SSSR jsme my byli těmi mírotvůrci.“ A vyvlíknou se z tohoto jejich pohledu je pro Trumpa velice složité. Proto je nucen neustále něco hrát a říkat: „Putin vždy mluví pěkně, a potom si to udělá podle svého.“ „Tak to vás ale podvádí.“ „Ale ne, nepodvádí...“ Trump velmi dobře ví, co mu řekl Putin při telefonickém jednání, a že přesně to také udělal, protože sleduje své cíle. Ale říci světu, že americký prezident není ve světě ten nejvyšší, by znamenalo zhroucení celého řízení, a to i v samotných USA, kde jsou vychováváni k tomu, že… Jen si to představte, poté, kdy zmizel SSSR, 30 let, už 35 let neomezeně vládli, americká vůle byla uplatňována všude. Vyrostli v tom, těm, kteří se narodili po pádu SSSR, už je 35 let a nic jiného neznají. Desetiletí i dvacetiletí také svůj aktivní život prožili v době, kdy Američané byli pohlaváry světa a jiný světový řád prostě neakceptují. Kdyby Trump dal najevo, že není tím nejvyšším pohlavárem, tak by je proti sobě samozřejmě poštval a celé to jeho „make America great again“ tj. „uděláme Ameriku znovu velikou,“ by se mu rozsypalo, přestali by ho podporovat: „Jak je to možné? Byli jsme těmi nejvyššími, než jsi přišel ty a vše se ti to začalo hroutit…“ Oni přece vůbec nechápou řízení. Ten dav nikdy nic nechápe. Vždyť ani „elity“ to nechápou, co je to stát, státní a nadnárodní řízení, co je to historický stát, stát konstruktér, projektově zkonstruovaný stát… To vše je vyloženo v práci Válka, Stát a Bolševismus, takže to necháme být. Oni prostě těmto věcem nerozumí a Trump je rukojmím situace, je nucen se z toho nějak vykrucovat. Ale já opakuji, už jsem o tom mluvil, že Trump neovládá státní kulturu, pro něj osobně je Nobelova cena důležitá. Může skromně vykládat: „Já o tu Nobelovu cenu nestojím,“ ale celá jeho administrativa pracuje na tom, aby ji dostal a získal tak neformální potvrzení svého postavení nad všemi „elitami“, že ho ta nejvyšší vrchnost takto ocenila. Dovedete si vůbec představit, že tu je jakási skupina, která rozhoduje o tom, zda se chováte správně či nesprávně?! Zda vaše práce odpovídá či neodpovídá rozvoji společnosti v pro ně žádoucím směru?! Je to tedy jakási vrchnost, která se rozhodla, že stojí nade všemi. A není důležité, kdo konkrétně je v tom Novelově výboru. Důležité je, kdo a jak ho založil a jak mu zajišťuje toto jeho postavení. Uděluje se snad málo různých cen v různých státech? A to i mezinárodních? Probíhá spousta konkurzů a spousta vědců dostává ocenění. Cožpak nějaká z těchto cen dosáhla takové míry autority jako ta Nobelova? A to je právě to státní a nadnárodní řízení. Čtěte třídílnou práci Válka, Stát a Bolševismus. Pro Trumpa je velice důležitá. A co se týče té situace, tak se pokouší manévrovat. Jak to bylo s těmi sankcemi? Jen si to vezměte, napřed dal 50 dnů. Potom mu došlo, že těch 50 dnů končí ve výročí konce 2. světové války. Čína při té příležitosti pořádá oslavy, kterých se má účastnit i Putin. Velice špatné datum pro ukončení této války. Dále. Potom řekl: „Zkracujeme to na deset dnů.“ Zdálo by se, že tím svou situaci zhoršil. Ale zároveň poslal Witkoffa do Ruska a jednání s Witkoffem společně se schůzkou s Putinem ten úkol řeší. „Když bude schůzka s Putinem, nemůžeme teď zavádět sankce. Uvidíme, co a jak se na ní bude dát vyřešit.“ A hned ta situace vypadá jinak. Když se podíváte na ty sankce, které Trump zavádí, tak to vždy nějak překročí. Vždy podnikne něco, co mu umožní vyskočit z té pasti, kterou si zdánlivě sám na sebe vytvořil. Ale v dané situaci je tu velice důležitý aspekt. Jižní Kavkaz představuje velice závažnou hrozbu pro mír v tomto regionu a v první řadě se jedná právě o Ázerbájdžán. Jako první, kdo se rozhořčil kvůli tomu koridoru, byl Írán, který prohlásil: „My nedopustíme existenci tohoto koridoru, ať už s Ruskem nebo bez něj, protože jeho existence neodpovídá íránským zájmům. Ázerbájdžán si koleduje o to, co udělalo Rusko s Ukrajinou. Írán nebude mít jinou možnost, jak si zajistit vlastní bezpečnost, než zlikvidovat hrozbu v podobě Ázerbájdžánu.“ Člověk by řekl, a co s tím má společného ten koridor? Nachičevan je nedílnou součástí Ázerbájdžánu, přestože s ním nehraničí a odděluje ho od něj arménské území. Ale už dříve, v sovětské době, se jezdilo přes Arménii. Proč by to nyní nešlo? Jsou tu dvě takové malé věci. Do Nachičevanu se nyní cestuje přes íránské území. Jestliže Írán tuto cestu uzavře, bude mít Ázerbájdžán problémy a bude ústupnější a více zohledňovat zájmy Íránu. Pokud se bude jezdit přes arménské území, přijde Írán o tuto páku na Ázerbájdžán. Takže by se na to dalo říci: „Och, jací zákeřní jsou ti Íránci, Peršané. Jednoduše nechtějí umožnit normální fungování spojení mezi dvěma částmi Ázerbájdžánu, nechtějí, aby byly v regionu nastoleny mírové vztahy mezi Arménií a Ázerbájdžánem.“ Ve skutečnosti to tak není. Jedná se o přítomnost třetího hráče. A kdo zcela nedávno bombardoval Írán? USA! Aby ho mohly bombardovat, musely jejich bombardéry letět více než 18 hodin jedním směrem a potom stejnou dobu zpátky. To znamená celkem 37 hodin ve vzduchu. Ta konfrontace s USA je dlouhodobá a vůbec není v zájmu Íránu. A co Ázerbájdžán? Uplynulá dvanáctidenní válka mezi Íránem a Izraelem a přesněji mezi Izraelem a Íránem ukázala, že se toho útoku Izraele na Írán plně účastnil i Ázerbájdžán. Z území Ázerbájdžánu vylétala izraelská letadla i drony. Írán předložil spoustu důkazů, že to tak bylo. Zřízení dopravního koridoru umožní z tureckého území, protože jinak se odtud do Ázerbájdžánu nedalo dostat, zajišťovat vojensko-přepravní logistiku z Turecka a zřídit tak novou frontu v izraelsko-íránském konfliktu, což je pro Írán nepřijatelné. To znamená, že se ten problém Ázerbájdžánu musí řešit. A Ázerbájdžán se hrne nejen do války s Ruskem, usilovně hrne, ale v daném případě se hrne i do války s Íránem. Z Íránu zaznělo velmi mnoho prohlášení ukazujících na to, že tento koridor, a přesněji přítomnost Američanů, protože ten koridor má fungovat v jejich zájmech proti Íránu, neodpovídá íránským zájmům. A přitom íránský ministr zahraničí Aráqčí prohlásil: „Nás se ten Zangezurský koridor, ta „Trumpova cesta“, vůbec netýká. To je vnitřní věc Arménie, ať si uzavírá dohody, jak a s kým chce. Ať v tom klidně dál pokračují.“ Je tu opět jasný rozkol „elit“ v Íránu, což také… Teď jsme v tomto pořadu mluvili o stavu řízení v Rusku, o stavu řízení v USA. A v Íránu vidíme to samé. Je tam část „elit“, která nehájí zájmy Íránu jako státu ani íránského národa, které vyhovuje být v koloniálním postavení. Mimochodem Írán má vlajku označující jen správce území. Čtěte knihu Státní symboly a státní suverenita, tam je to podrobněji. A v tomto stavu se Írán prostě nemůže stát centrem koncentrace řízení na globální úrovni. Mluvili jsme o tom, že Britské impérium se přesunuje do Číny, a vše to jde více méně dobře, tj. že se euroatlantické centrum koncentrace řízení s odpovědností na globální úrovni přesunuje do Číny. Zatím ten proces probíhá víceméně normálně. Čína se stává centrem koncentrace řízení. A když se podíváme na ty procesy, které probíhají ve Velké Británii, tak uvidíme, že je jako stát zcela likvidována. Hodně jsme teď slyšeli o tom, jak se ve Velké Británii pokoušeli dusit farmáře daněmi, pokutami, vyvlastňováním půdy, ale ti se úporně brání a dál produkují potraviny. Tak vymysleli další úskok, ministryně zemědělství navrhla vyplácet farmářům kompenzace rovnající se zisku z prodané úrody. Jako by ji vypěstovaly, jestliže se farmáři přestanou zabývat zemědělskou výrobou. Takže jak to vypadá? Když pěstujete úrodu, tak vás to stojí nejen práci, máte výdaje na náhradní součástky, pohonné hmoty a mnohé další, a potom prodáte nějaký objem úrody za určitou cenu. Jaký budete mít zisk? Malý. A teď si představte, že nemusíte nic vkládat, vaše pole pustnou, nepracujete, nemusíte platit pohonné hmoty, ani se starat o traktor a ročně dostanete tolik, jakoby jste prodal celou tu úrodu, takže jde fakticky o čistý zisk. Jenže v důsledku tohoto opatření Velká Británie přijde o kompetence v produkci potravin. To znamená, že dalším pokolením, která tam budou žít, bude hrozit hlad a budou velice závislá na dovozu potravin, bude-li vůbec nějaký. To znamená, že tam bude rvačka o potraviny. A koho tam přivážejí? Kdo tam dnes tvoří hlavní část obyvatelstva? Neustále dostáváme hlášení, že v britských školách procento bílých dětí, nejen původního obyvatelstva, ale vůbec bílých, stabilně klesá, zatímco procento černochů, Arabů a Indů tam prudce roste. Osm největších měst ve Velké Británii už řídí lidé, kteří se tam nenarodili a navíc nejsou bílí. Mohlo by se říci, to je přece v pořádku, to je ten multikulturalismus. Ale ve Velké Británii zakázali demonstrovat státní vlajku, protože to pobuřuje migranty, kteří do tohoto státu přijeli, a které tento stát vydržuje. To znamená, že likvidace státu tam probíhá ze státní úrovně. Už je likvidován sám kulturní základ tohoto státu. Čtěte knihy Válka, Stát a Bolševismus. Velká Británie stabilně kráčí ke své sebelikvidaci, těch příkladů z různých odvětví je možné uvádět spoustu. Euroatlantický blok stabilně přechází do Číny, zatímco euroasijský blok, který je nyní na území Evropy, zažívá velké potíže se svým přesunem do Íránu, který se má stát centrem koncentrace řízení. A ty procesy ukazují, že právě Írán si činí nárok stát se centrem koncentrace řízení globální úrovně. Jenže se mu to z mnohých příčin nedaří. A v první řadě se to nedaří proto, že zatímco Čínu formovaly plně subjektní Velká Británie a USA, tak Írán… A já připomenu, že ajatolláh Chameneí po íránské revoluci přiletěl z Francie. Evropa takovou účinnou podporu poskytnout Íránu nedokázala kvůli stavu, v jakém se nachází. Neboť po 2. světové válce, aby kolektivní Západ mohl čelit SSSR a plánovat jeho likvidaci, musel zkoncentrovat své zdroje a soustředit je pod euroatlantický blok. Ten začal rozvíjet svou kádrovou základnu, přečtěte si Frances Saunders CIA a umělecký svět Ve výsledku fakticky přetahovali potenciál Evropy na řešení úkolů euroatlantického bloku a proto euroasijský blok nemohl zajistit Íránu účinnou pomoc. V Íránu mají problémy s formováním státu. Ano, mají tam imperiální kulturu, ale ta zaostala ve svém rozvoji, je předpokladem pro stát na jiné technicko-technologické úrovni, v jiném informačním prostředí. Je nutné ji k tomu pozvednout, a k tomu pozvednutí je nutná vnější podpora. No a Evropa tuto vnější podporu nedokázala poskytnout, proto ty problémy. A podívejte se na neustálé tahanice v tomto směru mezi USA a Evropou ohledně Íránu. Írán se musí napřed stát skutečným státem. Jenže americká státní „elita“ se všude snaží vytvářet problémy Rusku a Íránu, potřebuje destabilizovat svět. Jestliže se jí podaří, aby Ázerbájdžán explodoval, bude moci zachránit Izrael. Když obětují Ázerbájdžán, budou moci zachránit Izrael. Jenže podle plánů globálního prediktoru musí být Izrael zlikvidován a Írán na tom metodicky pracuje. Uštědřil mu v průběhu té dvanáctidenní války údery, jejichž následky teď Izrael musí překonávat a ještě dlouho bude. I ty údery, které mu uštědřují jemenští Hútíové, plně postačují k tomu, aby udržovaly tento stav rozkladu státu a přibližující se katastrofy. A já připomenu, že Hútíové střílejí výslovně íránskými raketami a drony. Je proto nutné, aby se státní „elitě“ USA nepodařilo odvést pozornost od Izraele na Ázerbájdžán. Pokud se jí to totiž podaří, nebude zatažena do izraelského konfliktu a bude se moci zkoncentrovat na boj proti Trumpovi. A je nutné, aby do něj byla zatažena. Proto také nevíme, jaký vlastně koridor a na jakou dobu byl naplánován. A znovu opakuji, že i v íránské společnosti je rozdvojení, „elity“ se rozešly v názoru, kdo a nač bude pracovat. A Trump si tím opět řeší svůj úkol. Je pohlavárem světa. To plně odpovídá jeho MAGA-voličům. Teď slibuje, že usadí Putina a Zelenského k jednomu stolu, že jim předloží smlouvu sepsanou Američany, kterou podepíšou. On velmi dobře ví, že to se nestane. Ale samo to setkání s Putinem a možnost řešit tak nějaké své úkoly v boji se státními „elitami“ v USA a především vypracovat plán společných akcí, a přesněji dostat instrukce ke společnému plánu akcí, aby se vyhnuli globální katastrofě, to je v zájmu USA. A v dané situaci tento triumvirát, když tam vstupuje Trump, když tam fakticky vstupují USA, do určité míry Rusku zaručuje, že se bude možné vyhnout velké válce na Kavkazu. Čím větší budou problémy u USA, tím méně pozornosti se bude věnovat tomuto koridoru i tomuto regionu. Jen si vzpomeňte, jak potápěli SSSR, vzpomeňte si, jak Američané utíkali z Afghánistánu. A pro Trumpův image je to velmi dobrá akce. Špatné je to, že sám Alijev připustil, sám si připustil tu možnost, že budoucí svět bude bez Ruska a začal se domlouvat. Tím přišel o možnost dobrého východiska pro sebe, protože se přestal opírat o Rusko a rozhodl se opřít o ty, kteří ho zradí, jednoznačně zradí, ať už výsledek bude jakýkoliv, ať už to dopadne jakkoliv. Myslí si, že teď hází kost své opozici, která je proti němu, když ukáže, jaké řeší problémy, ale ne. Pokud tam ta opozice je a sleduje své cíle, kterým on překáží, tak se ho budou zbavovat, aby si vyřešili problémy výslovně v rámci svých klanově-korporativních zájmů. A opřít se už nebude mít o koho, může být obětován jako pěšák ve hře „elit“. Taková je v krátkosti ta situace. To byly pro dnešek všechny otázky. Nu což, tak už nám nezbývá než se rozloučit a připomenout, že mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu známých nám pojmů. A v tomto ohledu je třeba si uvědomovat, že zatímco dříve, aby se člověk stal aktivním členem společnosti, stačilo mu naučit se číst, psát a počítat, tak nyní, aby se jím stal, musí vědět, jak se řídí složité sociální supersystémy, státy. Takové znalosti najdete jen v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR. A pro stávající složitý, silný manévr, který nyní probíhá v celém světě, nejen v Rusku, jsme připravili práci, která se nazývá Válka, Stát a Bolševismus, třídílnou práci. V prvním dílu Stát se vysvětluje, že ne všechny státy jsou skutečnými státy a čím se liší historický stát od projektově zkonstruovaného státu. Co je to stát konstruktér a mnohé další pojmy. Druhý díl je Válka. Válka, to je soubor opatření zaměřených na zmocnění se cizích energetických, přírodních a lidských zdrojů. Tohle jediná správná definice války. A právě v tomto dílu je vysvětleno, jak jsou vedeny války a jak i bez války horké války na bojištích vyhrávají jedny státy a zmocňují se jiných států. Příkladem je SSSR, který se zhroutil bez horké války, to dokazuje, že je možné dosáhnout vítězství i bez bezprostředních válečných akcí. Třetí díl je Bolševismus. Vždy, za všech časů Rusko zachraňoval unikátní jev ruské kultury, ruský bolševismus. To právě proto bolševismus tak nenávidí všichni nepřátelé Ruska. To právě proto se všichni nepřátelé bolševismu spojují s Hitlerem a dalšími nepřáteli, aby Rusku neumožnili stát se subjektním suverénním státem. Naši partneři jako doplnění této třídílné práce vydali knihu analytických zpráv ze série O světě křivých zrcadel pod názvem Fleet is being. Tyto analytické zprávy rozšiřují obsah toho, co je vyloženo v té třídílné práci. A také vydali doplňkový díl k prvnímu a druhému vydání s materiály třetího, již publikovaného vydání práce Válka, Stát a Bolševismus. V tom doplňkovém dílu je většina těch materiálů, které jsou ve třetím vydání a nebyly v těch předchozích vydáních, kterými bylo doplněno to třetí vydání. Dále jsme napsali knihu Státní symboly a státní suverenita. Stejně jako můžete v armádě přes rozlišovací znaky různých vojáků rozpoznat, jaké zaujímají v ozbrojených silách místo, jaké mají postavení a tudíž možnosti, tak stejně se ve světě od 15. do 20. století budoval systém státních vlajek, který určuje světovou hierarchii států. Jaké má stát postavení a tudíž i možnosti v tomto světě. A potom porozumíte tomu, proč je odvěká rudá vlajka, vlajka SSSR označením absolutně subjektního suverénního státu a současná bílo-modro-červená trikolóra je vlajka nesubjektního, nesuverénního, koloniálního státu, tedy surovinového přívěšku Západu. Navíc teď naši partneři vydávají celou sérii Knihovna konceptuálních znalostí. První díl je „O ekonomice“, ten popisuje, jak reálně funguje ekonomika. Potom porozumíte tomu, co ve skutečnosti dělá centrální banka a další, kteří chtějí, aby Rusko zůstalo surovinovým přívěškem. Druhý díl je „O imitačně-provokační činnosti“. Dnes mnoho lídrů veřejného mínění vede své publikum tím či oním směrem. Lidé se v nich často rozčarují, když se ukáže, že lídr veřejného mínění není tím, za koho se vydával. Ta práce o imitačně-provokační činnosti vám právě pomůže rozpoznat, zda ten člověk je tím, kým se staví, nebo jen vytváří takový obraz a ve skutečnosti sleduje nějaké jiné cíle. Další díl je „Dostatečně všeobecná teorie řízení“, to je páteř Koncepce sociální bezpečnosti. Další díl je „Ejhle, Puškin!“, ten je o konceptuálním obsahu Puškinovy tvorby. Na něj navazuje další díl „Není matrice jako matrice“. Ten je o matričním řízení. Další kniha je sborníkem analytických článků o fašismu. Nazývá se Světový fašismus. Fakticky se jedná o reedici sborníku článků z roku 1923, kde byl fašismus teoreticky zpracován a plně popsán. Další díl je kniha „O tom, jak žít lidsky“. Tam se dozvíte, jak fungovala ekonomika i společnost ve Stalinově době. A teď naši partneři vydali další knihu pod názvem K otázce uvedení do analytiky. Tato práce vám umožní porozumět tomu, co je to analytika, a jak ji provádět. Jsou tam uvedeny příklady třeba toho, jak jsou s využitím jejich kulturních osobitostí řízeny ty či ony národy z nadnárodní úrovně. Jsou tam praktická doporučení, jak můžete rozvíjet své analytické schopnosti. Jsou tam uvedeny konkrétní příklady toho, jak analyzovat... Konkrétní úkoly, abyste jejich řešením rozvíjeli své analytické schopnosti. A také jsou tam uvedeny příklady toho, jak je prováděn brainstorming s využitím nic netušícího obyvatelstva v rámci realizace státního a nadnárodního řízení. Díky tomu porozumíte velmi mnoha věcem. I určení různých seriálů, tomu takzvanému fenoménu Žirinovského a mnohému dalšímu. Když budete řešit ty doporučené úkoly, tak můžete rozvinout své analytické schopnosti a stát se v řízení samostatnými. Teď už mi nezbývá než se rozloučit a popřát vám jen to nejlepší, mírové nebe nad hlavou a štěstí. Do příštích setkání. Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině i slovenštině naleznete na www.leva-net.webnode.cz, https://ksbzdroje.cz/, https://www.vodaspb.ru/ nebo můžete zakoupit v knižní podobě na KSBPRESS.cz Překlad knih Valerije Viktoroviče Pjakina O světě křivých zrcadel I., II. a III. a IV. i Státní symboly a státní suverenita si můžete objednat na: https://zakazanevzdelani.cz/ Je k dispozici fórum Koncepce https://kob-forum.eu/ Podílejte se na něm, přispívejte komentáři, příspěvky... Další zajímavé materiály a dobré komentáře aktuálních událostí můžete najít na Proudu národní hrdosti, telegramový kanál zde: https://t.me/Proudnarodnihrdosti

Zdroj