Fond konceptuálních technologií uvádí Vážení čtenáři, představujeme vám knihu vnitřního prediktoru SSSR Státní symboly a státní suverenita. Je omylem domnívat se, že se světový systém státních vlajek zformoval jen tak sám o sobě. Kolik lidí podílejících se na vypracování a schválení té či oné státní vlajky ve světě by se upřímně podivilo, kdyby se dozvědělo, že ty myšlenky a ideje, které považovali za své vlastní a na jejichž základě vztyčili nad státem konkrétní státní vlajku, jim byly vštípeny do vědomí na základě schématu ovládání lídra. V této knize najdete informace o tom, jak se formovala světová hierarchie států, jak vypadá a jak se odráží ve vlajkách a další státní symbolice. Získat tuto knihu můžete v on-line obchodu Ozon.ru Všechny odkazy najdete v popisu k tomuto videu, a také na našich sociálních sítích. POZOR POZOR POZOR OZNÁMENÍ! Nově do češtiny přeložena kniha Ford a Stalin, o tom, jak žít lidsky https://kob-forum.eu/2024/02/25/ford-a-stalin-o-tom-jak-zit-lidsky/ (starý překlad je nekompletní a nekvalitní) Některé z knih na Zakázaném vzdělání !!! Překlad knihy Státní symboly a státní suverenita !!! Stalinova ekonomika od Valentina Jurijeviče Katasonova !!! https://www.zakazanevzdelani.cz/
Dobrý den Valeriji Viktoroviči. Dobrý den. Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 28.10.2024.
Minulý týden se konal a skončil summit BRICS v Kazani, je tu v té souvislosti otázka. Byl podle vašeho soudu úspěšný summit BRICS v Rusku, jestliže na něj nepřijeli nejvyšší představitelé Brazílie a předčasně z něj odjel Naréndra Módí pod záminkou jeho schůzky se Scholzem? Byly dosaženy cíle toho summitu? ptá se Grigorij.
Dalo by se samozřejmě odpovědět krátce, že ano, cílů bylo dosaženo, ale potom nebude úplně jasné, o jaké šlo cíle. Když se mluví o cílech summitu BRICS, tak různé síly ve světě, nazývají různé cíle, říkají: „Toho dosaženo nebylo. Tohle se povedlo…“ Nu například, mluvíme-li o tom, že z BRICS by měla být zformována plnohodnotná organizace, která by měla v konečném výsledku nahradit OSN, tak nic podobného se ani nerýsuje. Ale naši nepřátelé mluví o tom, že tohle je cíl činnosti BRICS. Jenže BRICS, to je formát, není to organizace. Také se navrhuje, aby BRICS vytvořil nějaký nový světový finančně-kreditní systém, který by nahradil ten současný. Ale ani tohle tak není. BRICS vůbec není o tomto. Ale to, v čem se všichni shodují, je to, že k izolaci Ruska, k izolaci Putina nedošlo. Summit BRICS předvedl, že Rusko je centrem koncentrace řízení na světové úrovni. Zda na ten summit přijel či nepřijel některý z lídrů členských států BRICS, není tak důležité. Minulý summit BRICS v roce 2023 Vladimir Vladimirovič také nenavštívil. To přece ale neznamená, že nesplnil svůj úkol, pracovní otázky byly řešeny. Takže než budete mluvit o dosažených či nedosažených cílech BRICS, musíte si ujasnit, co vlastně je BRICS. BRICS nenabízí nový formát mezinárodního světového uspořádání, s ohledem na hierarchii států. BRICS nabízí nový formát vzájemných vztahů mezi zeměmi, národy a státy. To je zásadní rozdíl. Je nutné to trochu vysvětlit. Tak se podívejte, každý už ve svém životě asi zažil, že když pracuje v určité organizaci, panují tam určité vztahy, služební uspořádání dané činností této organizace. Taková konstrukce nyní funguje mezi světovými státy a byla formalizována v podobě OSN, a ve světové dominanci USA, které jsou něco jako šéf dané organizace. Mezi lidmi pracujícími v nějaké organizaci vznikají přátelské a kolegiální vztahy, které buď zvyšují úspěšnost dané organizace, nebo ji naopak poškozují. Uvádím příklady z běžného života. Tomu je třeba porozumět, abyste chápali, co se děje. A často to bývá tak, že chcete-li čelit šéfovi, jeho panovačnosti, abyste s ním neměli zbytečné problémy, tak zformujete vztahy takovým způsobem, aby se ocitl v postavení, kdy bude nucen zohledňovat zájmy podřízených pracovníků. Ve světě to chodí přibližně stejně. A jak to v tomto ohledu vypadalo v BRICS? Ve světě nastoupila krize, totální krize. Předchozí světové uspořádání nejen předvedlo svou nespravedlnost a neefektivnost, už je zcela nabíledni jeho nefunkčnost, ale státy musí přežívat tady a teď. Lidé musí přežívat tady a teď. A je to stejné jako v životě, když plánujete nějakou práci, chcete přece dělat to, co přinese prospěch vám, vaší rodině, a hledáte toho, kdo vám v dosažení těchto vašich osobních cílů bude nejužitečnější. A tak s ním navazujete takové vztahy, které zohlední i jeho zájmy, protože jinak nebude pro vás pracovat. Buď budete v lodi veslovat stejně, nebo nepopluje. Buď společně tu loď zachráníte, nebo se potopí. A tady je teď ta situace taková, že ve světě světový hegemon a nadnárodní centrum řízení přichází o své řízení. BRICS je předobrazem budoucího světového uspořádání, jeho předobrazem a nabízí teď jiné vztahy. Teď je to tak, že za vámi chodí, okrádají vás a nutí vás, abyste ke škodě svých státních zájmů dělali to a to, a tady je navrhován nový formát, a vy víte, že ve spolupráci s těmito zeměmi, s těmito státy získáte nějaký prospěch pro svůj stát a národ, tak tyto vztahy navazujete výslovně s těmito lidmi. A v dané situaci je velice důležité porozumět tomu, že o tom, jaké bude světové uspořádání na planetě Zemi, se nyní rozhoduje na bojištích speciální vojenské operace. To právě proto je pro nepřátele Ruska tak důležité zařídit to vyjednávání. A proč na bojištích speciální vojenské operace? Je to tak, že Rusko jako takové je „Fleet in being“. Je tu přítomno jako faktor a není možné rozhodovat o světovém uspořádání, o jeho změně bez zohlednění existence Ruska. A jestliže je navíc Rusko sebeméně aktivní, tak už nestačí zohledňovat jeho existenci, je nutné brát ohled i jeho kroky, protože jinak se vám vaše řízení zhroutí. Americká státní „elita“ se domnívala, že Rusko jako takové už neexistuje, neboť podpindosnické „elity“ uvnitř něj jim ho přinesli na stříbrném tácu, takže už Rusko nikdy nebude moci být subjektní, a že sankcemi ho lze zničit, protože podpindosnické „elity“, takové jako Nabiullinova, Siluanov a další zmetci, udělají všechno pro to, aby se Rusko zhroutilo. Ale co se za tu dobu stalo? Rusko se nezhroutilo. Za ta léta, kdy stát řídí Putin, tu byl zformován zvláštní sektor ekonomiky, na který svým řízením centrální banka nedosáhne. Jen díky tomu Rusko přežívá a dokonce demonstruje i nějaké to tempo růstu. Kompenzuje i tu inflaci, kterou u nás stále rychleji vytváří centrální banka, aby Rusko zničila. To je důležité chápat. To právě kvůli této činnosti centrální banky při přípravných akcích BRICS, kde se projednávalo vzájemné platební vypořádávání v kreditně-finančním systému BRICS, sem do Ruska nepřijely první osoby, šéfové centrálních bank a ministři financí členských států BRICS ale jen druhořadé osoby. Z těch prvních osob přijela jen jedna z Brazílie, neboť Dilma Rousseffová stojí v čele banky BRICS, takže Brazílie musela být při projednávání těchto věcí zastoupena první osobou. Ale došlo k tomu, že brazilský prezident Lula da Silva nepřijel. Odůvodněním bylo, že prý uklouzl, spadl a způsobil si řeznou ránu na hlavě. A já se ptám, je-li to tak, je podivné, že právě v této chvíli brazilský prezident nejen uklouznul, ale že ta rána na hlavě po úderu do zátylku je řezná. Třeba to bylo jinak. A když ne, tak se jednalo o určitý kompenzační mechanismus. Když byla přítomna první osoba tam, kde se rozhodovalo o kreditně-finančním systému BRICS, tak zde prezident přítomný nebude. To přece tu práci summitu BRICS nenaruší, ne nenaruší, takže tam vlastně přítomen být nemusí. Tímto způsobem se vyhne nátlaku těch, kteří nechtějí, aby se BRICS rozvíjel. A těchto sil je hodně a stále mají dost sil. Je třeba si uvědomovat, že na všechny ty státy, které přijely, byl vyvíjen silný nátlak, velmi silný nátlak, aby na ten summit BRICS nejely. A já připomenu, že zároveň s tím summitem BRICS probíhal… No to... Setkání předsedů vlád Commonwealthu v Samoi. A co se stalo? Indie a Jižní Afrika tam nepřijely, zato přijely na summit BRICS. A Srí Lanka a Bangladéš, které nebyly na summitu BRICS, do té Samoi také nepřijely. To znamená jen jedno, že úsilí těch, kteří se takto pokoušeli zabránit přítomnosti lídrů Jižní Afriky a Indie na summitu BRICS, vyšlo naprázdno, nevyšlo jim to. Ale určitý tlak byl vyvinut. Takže i Indie byla vystavena určitému nátlaku, a proto byla naplánována ta třídenní Scholzova návštěva Indie, Německa. Ty státy musí prostě neustále manévrovat, ale svůj příklon k BRICS najevo dávají. O tom, v jak neprosté situaci byli lídři, kteří museli řešit otázku své přítomnosti na BRICS, se velmi jasně vyjádřil srbský prezident Vučič, který řekl ještě před… Co? - My tu k tomu máme otázku. - Jakou otázku? - Á, to se jedná o tu chválu Nabiullinové. - Tak to je o něčem jiném. Takže Vučič… O tom, že bude v Kazani ten summit, se vědělo dlouho dopředu, neboť po ukončení každého summitu se prakticky ihned určí doba a místo provedení následujícího. Takže když se zcela nedávno plánovalo to Setkání předsedů vlád Commonwealthu na Samoi, a nějaká ta další setkání, tak už velmi přesně věděli, kdy bude ten summit v Kazani. Indie manévruje... Naréndra Módí přijel na summit BRICS, a potom odjel řešit další ty věci. A samozřejmě měl schůzku s Vladimirem Vladimirovičem Putinem. Jiní by také chtěli manévrovat, ale nedokázali to. A jak to vysvětlil Vučič? „Já jsem dostal pozvánku, jenže mám schůzku s Tuskem v Polsku a s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, které nemohu odříci.“ Je jasné, že na šestimiliónové Srbsko nacházející se v nepřátelském obklíčení, se snadno vyvíjí vnější nátlak. Co ještě řekl Vučič? „I kdybych ty schůzky neměl, tak by pro mne bylo velice těžké na ten summit přijet z příčin, které ruský prezident Vladimir Vladimirovič Putin velmi dobře chápe.“ Ano, byl na něj vyvinut velký nátlak, takže by svou návštěvou v Kazani na sebe a Srbsko přivolal velké potíže, které mu mohou státy Západu způsobit tady a teď. On už tak hájením srbských zájmů… Jak bych to řekl, mistrně žongluje při hájení zájmů Srbska. Takže nátlak byl vyvíjen na všechny. Ale jen si to vezměte, přesto přijelo 35 států a šest mezinárodních organizací. Přijel dokonce i Guterres, předseda OSN, generální tajemník OSN. A proč přijely? Protože v tomto světě, kde má každý stát omezené zdrojové možnosti… Co je to stát, co je to projektově zkonstruovaný stát, co je to historický stát a stát konstruktér, se dočtete v naší třídílné knize Válka, Stát a Bolševismus, kde je celý první díl věnován státu. Je třeba si uvědomovat, že státy mají zcela rozdílné potenciály, rozdílnou zdrojovou stabilitu. Některé mají přírodní bohatství a zcela jim chybí kádrová základna, aby vybudovaly národní stát a využívaly tyto zdroje v zájmu svého státu. To jsou postkoloniální státy Afriky. Aby státy dosáhly nějakého výsledku, musí vždy být v součinnosti s takovým silným státem, který je nebude okrádat a využívat ve svých zájmech. A když lidé uviděli, jak Rusko na bojištích speciální vojenské operace úplně samo čelí sjednocenému úsilí Západu, 52 dvěma státům světa a drží se, tak jim došlo, lidem v celém světě došlo, že Rusko přes to, co ho to bude stát, i přes tu vnitřní zradu… A oni tu zradu vidí, například ze strany Nabiullinové, že to Rusko ustojí. A svět se teď hroutí. I kdybyste teď chtěli jít na ruku USA, tak se tam nemáte na koho obrátit, protože se tam jejich státní řízení sype. Britské impérium se sype. Je tu Čína, ale to jen znamená jeden kolonialismus nahradit druhým. A BRICS se zformoval výlučně díky úsilí Ruska. Ruska, které nabízí pravidla ruského světa, pravidla ruského bolševismu při budování státu celému světu. Jak vybudovat harmonický stát, kde všechny národy mají své místo pro rozvoj své kultury, pro zachování své národní identity. Když vidí takový příklad Ruska, a že tyto principy nabízí i všem ostatním státům světa a s vědomím, co udělal SSSR pro pád světového koloniálního systému, se státy v celém světě začaly orientovat na Rusko. V minulém roce přece nebyl takový summit, v té Jižní Africe. A proč? Protože tam nebyl Putin. A teď měli možnost za ním přiletět a promluvit si s ním, vyřešit nějaké věci. Takže ta skutečnost, že přiletělo tolik představitelů různých států a šesti organizací, svědčí o tom, že všichni dobře vidí, že Rusko v té konfrontaci se Západem vyhrálo. Možná ještě ne úplně, možná to bude ještě nějakou dobu trvat, ale porazit Rusko už není možné, zatímco Západ už je odsouzen, a Rusko bez ohledu na tu vnitřní zradu vyhraje. To znamená, že je nutné už nyní přidat se k tomuto spolku budoucích vítězů, a to tím spíš, že teď už USA nemohou k vašim břehům vyslat žádnou údernou skupinu s letadlovou lodí. To právě proto se všichni vydali do Ruska, aby tu navázali kontakty. A já znovu opakuji, že BRICS není žádný formát hierarchie států, ani formát světového uspořádání, jedná se o formát vzájemných vztahů, vztahů mezi státy a národy na základě principů ruského světa. A to vyhovuje všem státům, to proto se všichni snaží naladit dobré vztahy výslovně zde, neboť si uvědomují, že to je jako se svazkem proutků nebo šípů. Jeden šíp zlomíte snadno, ale celý svazek zlomit nedokážete. Jeden proutek zlomíte, ale jsou-li ve svazku, tak to nedokážete. A protože si uvědomují, že v tomto spolku mohou získat ochranu díky navázání jiných politických a hospodářských, ekonomických vazeb se státy BRICS za principiálně jiných podmínek, čímž si zvýší svou zdrojovou stabilitu, tak sem ti lidé na ten summit přijeli. A proto je velice důležité zmínit ty dvě události, které byly nezaslouženě opominuty různými těmi odborníky, a přitom hrají z hlediska podstaty BRICS, vzájemných vztahů v BRICS velmi důležitou roli. Tak především je nutné zmínit tu věc, že v důsledku postoje Brazílie nebyla Venezuela zařazena do seznamu partnerských států skupiny BRICS. Očividně jde o konflikt. Venezuela chce do BRICS a Brazílie ji tam jako partnerský stát nechce. Putin na své tiskovce řekl, že náš postoj k Venezuele se s tím brazilským neshoduje. A v čem spočívá ten konflikt? V tom, že při hroucení USA jako centra koncentrace řízení na úrovni regionálního významu, jako centra koncentrace řízení na regionální úrovni, tu opět vyvstal úkol zformovat nové centrum koncentrace řízení na západní polokouli, na americkém kontinentu, a to má být Brazílie. V 19. století byly současně, prakticky současně spuštěny dva procesy, neboť ten proces vytvoření centra koncentrace řízení z USA byl spuštěn na konci 18. století a v 19. století už začaly být současně formovány dvě centra koncentrace řízení, jedním byly USA, severoamerické spojené státy jako centrum koncentrace řízení pro Severní Ameriku a Brazilské impérium jako centrum koncentrace řízení pro Jižní Ameriku. Bylo to objektivní z hlediska tehdejších informačních technologií. Jenže dost rychle začalo být jasné, že v USA, kde bylo více kvalifikované obyvatelstvo, s lepšími kompetencemi ve státním řízení, to budování státu probíhá rychleji. Zatímco v Brazílii, přestože tam kvůli zformování centra koncentrace řízení byl převezen celý portugalský královský dvůr, se jim to moc nedařilo. Šlo o příliš archaické systémy související s tím, že většina obyvatelstva podílející se na formování státu, neměla zkušenosti ze života ve vysoce rozvinutých státech, jaké měla většina obyvatel, migrantů, kteří přijížděli do Ameriky z evropských států. Pokoušeli se proto i do Brazílie přesídlit lidi z evropských států, nicméně jich nebylo dost. A kvůli dalšímu rozvoji informačních technologií potom začalo být jasné, že centrum řízení může být na západní polokouli jen jedno, takže bylo ohlášeno zformování Pax Americana ve smyslu Monroeovy doktríny, Amerika pro Američany: „Sami si to tady budeme řídit, také nelezeme k vám do Evropy.“ To byla ovšem opět krátkodobá etapa, protože informační technologie se dále rozvíjely, rozvoj lidstva probíhal i v technickém a technologickém ohledu a svět se velmi rychle globalizoval, jeho vzájemná interakce byla čím dál vyšší. A proto se USA velmi rychle pozvedly z role regionálního četníka, regionálního centra koncentrace řízení na západní polokouli do role celosvětového centra. K čemu to bylo dobré? USA byly budovány jako projektově zkonstruovaný stát… To je ten dnešní problém, stále se nestaly skutečným státem. USA byly odtržené od historické kultury národů žijících v jiných historických státech, takže se daly z nadnárodní úrovně řídit daleko efektivněji, než již zformované státy. Například Francie si jako stát-impérium bez ohledu na to, že přišla o svou subjektnost, o svou suverenitu už na konci 18. století, zachovala mnohé kompetence budování státu-impéria. A v tomto ohledu vznikají určité problémy. Jako třeba když při formování bloku AUKUS slíbili Francii, že pro něj bude vyrábět ponorky a místo toho si je jako objednala Austrálie. A v případě těch Mistralů, které měla Francie vyrobit pro Rusko, ji zmáčkly, aby je nedodala a Rusko tak nezískalo tyto technologie. Ale protože ty lodě už byly vyrobeny, byly postaveny, tak už si podobné lodě vyrábíme sami. Brazílii tedy ponechali zatím u ledu, a proto má vlajku, která označuje, že jde o správce území. Podrobněji o tom píšeme v knize Státní symboly a státní suverenita. Tam se píše, jak je možné díky všem těm státním symbolům zjistit, jaké místo zaujímá ten který stát ve světové hierarchii. A mluvíme-li o státech BRICS, tak suverenitu tam má jen Čína. Rusko má vlajku koloniální, což znamená, že nemá takovou úroveň suverenity a musí hrát pouze druhořadou roli ve vztahu k jedinému suverénovi, kterým je Čína. Indie je kolonií ještě nižší úrovně než Rusko a fakticky je státem kontrolujícím území. Další v pořadí je brazilská vlajka a nejnižší status má Jižní Afrika. Nu, my to dost podrobně popsali v našich knihách, tam se na to můžete podívat, koho to bude zajímat. Ale nestačí dát státu příslušnou vlajku. Mimochodem, USA mají vlajku projektově zkonstruovaného státu fakticky s koloniálním statusem. Svým postavením je daleko níže, než současná koloniální vlajka Ruska, ta bílo-modro-červená trikolóra, daleko níže. To proto USA využívají jako světového četníka a na Rusko musí neustále brát ohled. A já opakuji, že by se nezformoval žádný BRICS ani ŠOS nebýt Ruska. To výslovně Rusko s jeho hlubinnou národní kulturou budování státu, mnohonárodnostního, mnohokonfesního, vytáhlo BRICS nahoru díky své kultuře, nabídkou nového formátu vzájemných vztahů. A když se vrátíme k té Brazílii, ze které se nyní formuje centrum koncentrace řízení, tak aby se tato role Brazílii usnadnila s cílem jejího zformování, aby mohla být opět změněna vlajka na tu, která se v mnohém podobá vlajce USA... Už ji čtyři dny měla! Tak byl nyní v Argentině k moci dosazen člověk, který se postaral o to, aby Argentina nemohla konkurovat Brazílii, aby se Brazílii uvolnily ruce, nebyly svázané. Jenže se něco stalo, najednou z ničeho nic Venezuela, která také nemá subjektní vlajku, ale která má mimochodem vlajku označující vyšší subjektnost státu, přestože je koloniální, ale je bližší k postavení Indie než Brazílie. Takže Venezuela se najednou s pomocí Ruska a Číny, které to dělají ve svém zájmu, začala stávat státem. Aby se jím Venezuela nestala, tak ji v 19. století připravili o Guayanu. A najednou si Venezuela tu Guayanu opět začala přisvojovat. Takže se Venezuela fakticky stává konkurentem Brazílie jako centrum koncentrace řízení na západní…, no v každém případě v Jižní Americe. To centrum koncentrace řízení, jakým je nyní Kuba a Brazílie… Jde o takříkajíc různé aspekty činnosti, které se neprotínají, jako je tomu s Venezuelou a Brazílií. Kuba ale Venezuele velmi pomáhá. A Venezuela začíná ve svém budování státu získávat charakter, kdy podle formálních příznaků vstoupí do konfrontace s Brazílií. To si ovšem Brazílie nepřeje, ta potřebuje naopak pozdržet ten proces zformování z Venezuely plnohodnotného státu, aby se sama mohla stát nadřazeným centrem koncentrace řízení. A aby Venezuela nemohla získat další kompetence ze styku s členskými státy BRICS, tak nebyla zařazena mezi partnerské státy, neboť Brazílie byla proti tomu. Jednalo se o zásah nadnárodního řízení. A konflikt Indie a Turecka, který také zůstal upozaděn, je ještě daleko zajímavější. A já připomenu, že Indie je jediným státem ze států BRICS, který nepřišel za Ruskem s návrhem na urovnání konfliktu na Ukrajině, se žádnými mírovými návrhy. Čína přišla, stejně jako Brazílie a Jižní Afrika. Indie řekla: „Ne! My můžeme předávat zprávy, ale nepřijdeme s žádným svým plánem.“ A proč to tady teď připomínám? Protože ten problém vzájemných vztahů mezi Indií a Tureckem začal v roce 2020, kdy Turecko, které si usmyslelo, že už je centrem koncentrace řízení… A já znovu opakuji, že Turecko je kufr bez držátka, který fakticky globalistům vnutili bolševici a v mnohém jim tak svázali ruce a nohy, aby mohli obnovit suverenitu Ruska jako SSSR a udělat z něj velmoc číslo jedna na světě. To je na samostatné téma, a všechno to popisujeme v třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus a v knize Státní symboly a státní suverenita. Takže Turecko se rozhodlo stát se prostředníkem, ukázat Indii a Pákistánu, jak mají řešit problém území Džammú a Kašmír… Ne, s Tureckem. Turecko navrhuje, že jim ten konflikt pomůže vyřešit. Předložilo Indii plán. To znamená, že udělalo to samé, co Čína, Brazílie a Jižní Afrika ve vztahu k Rusku míchajíce se do jeho vnitřních záležitostí. Turecko se takto zase míchá do vnitřních záležitostí Indie. Ať už jsou vztahy mezi Indií a Pákistánem jakékoliv, není to vaše věc, žádných vašich plánů. Indo-pákistánský konflikt na začátku 21. století řešil Putin přibližně tak, jak o tom nyní mluví Naréndra Módí: „Já budu předávat zprávy. Budu s vámi mluvit, ale nebudu vám navrhovat scénáře, jak to máte řešit, žádný plán.“ Právě takto byla tenkrát odvrácena jaderná válka mezi Indií a Pákistánem. Už byli připraveni vzájemně se obdařit jadernými bombami, když je Putin pozval do Taškentu. Dokonce je ani neposadil k jednomu stolu. Tenkrát se tomu smáli. Ale je třeba říci, že předtím všechny západní státy prohlásily: „Oj, my s tím nic nezmůžeme. Nedokážeme ten konflikt vyřešit. Nedokážeme je pozvat ani do stejného města. Nevíme, co máme dělat.“ Co jim tehdy navrhl Silvio Berlusconi na summitu NATO? „Delegujeme Putinovi roli prostředníka, vyjednávače mezi Indií a Pákistánem. Ať vědí, že za ním nestojí jen Rusko, ale veškerá moc vojensko-politického bloku NATO.“ To se stalo na summitu NATO v Itálii. Ano, ani Putin je nedokázal posadit za jeden stůl. Jezdil od jedné té delegace ke druhé, od pákistánské k indické a zpátky. A neustále s nimi jednal o těch a oněch otázkách. Výsledkem bylo vyřešení toho konfliktu. Takže tím tu jadernou katastrofu odvrátil. Navíc byl postupně na těchto principech, opakuji, že na principech ruského světa, mezi Indií a Pákistánem naladěn dialog. Naréndra Módí si to pamatuje. A s respektem k vkladu Ruska, k tomu, co pro Indii udělal… V širším smyslu pro Indii a Pákistán, co pro ně udělal Putin, se mezi nás nemíchá s žádným svým plánem. A všichni ostatní se do toho míchají. Chtějí na Rusko zatlačit, ukázat mu jeho místo, je tu přece velká a mocná Čína. Ale Rusko se přece nemíchá do vnitřních záležitostí Číny a nevykládá: „Já mám plán na urovnání vztahů mezi Čínou a Tchaj-wanem.“ Rusko se nevnucuje s žádným svým plánem řešení problémů okolo Džammú a Kašmíru. O Brazílii a Jižní Africe ani nemluvě… Už jsme o tom mluvili mnohokrát. A co se stalo v daném případě? Turecko v roce 2020 navrhlo svůj scénář, míchalo se do toho, oč ho nikdo neprosil. Turecku hned dali najevo, že se míchá do věcí, do kterých mu nic není, že leze do cizího domu. Ono to ale nepochopilo a pokračovalo v tom. A kam až to došlo? V tomto roce, někdy na jaře, v létě Indie zrušila smlouvu s Tureckem, pro něj velice výhodnou, na výrobu lodí. Pro Turecko bylo velice výhodné účastnit se toho programu výroby lodí pro Indii. A Indie tu smlouvu zrušila. Neustále dává najevo: „Nelez tam, kam tě nikdo nezval. To není vaše věc. My si to s Pákistánem vyřídíme sami.“ Turecko to stále nechápe. Takže co udělala Indie? Zablokovala ratifikaci členství Turecka v BRICS, řekla: „Ne! Chování Turecka neodpovídá tomu formátu vzájemných vztahů, jaký je naladěn v BRICS, jaký všem ukazuje Rusko, a jakým se Indie snaží řídit. Ano, někdo to porušuje a pokouší se tlačit na Rusko. Ale, my, Indie, to dělat nebudeme.“ A co bylo dál? Podívejte se na tu situaci. To, o čem jste mluvil v souvislosti s Čínou. Před summitem BRICS, ale už v rámci jeho práce, kdy se konaly schůzky různých jiných institucí, například těch kreditně-finančních organizací, když už se začalo pracovat, Indie a Čína prohlásily, že urovnají svůj pohraniční konflikt. A tam už to došlo až k bojům, ještě beze zbraní, ale šlo o silné potyčky mezi indickými a čínskými vojáky. Brzy mohly být i se zbraněmi. Dále, na samotném summitu v Kazani, v Rusku se poprvé setkali Naréndra Módí a Si Ťin-pching, podali si ruce a jednali spolu. A poté, kdy Naréndra Módí odjel z Ruska, začala být stahována čínská a indická vojska. Takto fungují ty principy, formát těch vzájemných vztahů, který nabízí Rusko. Tento formát umožňuje řešit všechny tyto konflikty, urovnat je. Kdyby Turecko hned v tom roce 2020 pochopilo, že leze někam, kam nemá… Ale Erdogan je přece sultán, který musí všem dávat rozumy… Známe ještě jednoho takového sultána, Lukašenka. Pomyslel si, že se bude k Indii chovat stejně jako k Rusku. Jenže je třeba brát ohled na postavení Ruska a postavení Indie, to jsou zásadně rozdílné věci. To on ale nechápe. Erdogan se může k Rusku chovat tak, že od něj pro sebe stále získává nějaký prospěch a neustále mu provádí špinavosti. Stále dodává Ukrajině zbraně a munici. A proč? Protože ho o to žádá a platí za to rossionská „elita“. Jenže v Indii to tak nechodí. Tohle nezohlednil. Nemá se uvnitř Indie o koho opřít. Tady se může opírat o zrádce, o fašisty, o ty, kteří touží po tom, aby Rusko jako stát přestalo existovat, aby nemělo žádnou suverenitu a bylo jen surovinovým přívěškem Západu. Jak o tom neustále mluví Nabiullinova: „Musíme za každou cenu zastavit veškerou výrobu v Rusku, aby bylo jen surovinovým přívěškem Západu. A k tomu Rusku stačí 15 miliónů obyvatel. Nač by nám jich bylo 150? A Putin by ten počet chtěl ještě zvýšit, vymýšlí hypotéční programy. Nic takového!“ Ona přece zcela otevřeně ve Státní dumě prohlásila, že nikdy nepřipustí realizaci plánů rozvoje Ruska, které ohlásil Putin ve svém poslání Federálnímu shromáždění. Protože ten program rozvoje není v souladu s tím, no… …se základním scénářem centrální banky, podle něhož má být Rusko jen surovinovým přívěškem Západu. A výroba v Rusku smí být jen taková, která obsluhuje západní zájmy, nic víc! A to se podívejme, celá Státní duma jí tleskala! „Podívejte se, jak podporuje Putina, jak hájí Rusko.“ A ta situace je zcela opačná. Jestliže BRICS dosáhl svého cíle v plném rozsahu, tak to neznamená, že nepřátelé Ruska utichli. A odvetným opatřením se stalo to, že centrální banka znovu zvýšila základní úrokovou sazbu. A tady… - Co? -
Máme tu k tomu otázku, dovolte mi jí položit. V souvislosti… Pokládá ji Sergej, abychom uzavřeli rovnou dvě témata. Zvýšení té základní úrokové sazby o celá dvě procenta na 21%. A Sergeje konkrétně zajímá prohlášení srbského prezidenta Alexandra Vučiče, že šéfka centrální banky Nabiullinova je génius
. Přičemž všechno, co říká o jejích zásluhách při zajišťování stability ruské ekonomiky, s ní nemá vůbec nic společného. Vše je to práce našeho prezidenta, který celých posledních 24 let formoval paralelní okruh ekonomiky nezávislý na centrální bance. Zakládá se tedy to Vučičovo prohlášení na jeho hlouposti, nebo ho udělal jménem nadnárodního řízení s cílem vyvolat co největší nespokojenost u státní „elity“ USA vlasteneckou prací Nabiullinové ve funkci šéfky centrální banky, aby následně vyvolal jejich čelní střet? Nadnárodní řízení zosobněné globálním prediktorem má krajní zájem na co největší efektivitě a akceschopnosti formátu BRICS a ŠOS. A já opakuji, že tyto formáty byly vytvořeny pro Čínu, která se teď stává centrem koncentrace řízení na globální úrovni. Je tam převáděno euroatlantické křídlo globálního prediktoru. Jeho euroasijské křídlo je převáděno do Íránu a to euroatlantické zase do Číny. A tyto nástroje v podobě BRICS a ŠOS mají posloužit ke zformování nového světového uspořádání. Jenže Čína si s těmito úkoly neporadila. Tyto úkoly efektivně vyřešil Vladimir Vladimirovič Putin s oporou na státu a lid Ruska. Globální prediktor v podmínkách, kdy se sype civilizace na planetě Zemi, nemá vůbec žádný zájem o to, aby docházelo k selháním v práci BRICS a ŠOS. To právě kvůli tomu… Guterres vůbec nechtěl přiletět. Drží ho za krk americké tajné služby, takže nic nezmůže, ale přesto přiletěl. Tak kdo zajistil tento jeho přílet? Kolikrát už jsme o tom mluvili? V USA jsou různé klanově korporativní skupiny. Jsou tu státní „elity“ a globální „elity“. Globální „elity“ teď provádí transformaci USA v zájmu zachování civilizace na planetě Zemi a přeměnu USA v obyčejný stát cestou jeho rozčlenění, jako tomu bylo se Sovětským svazem, a potom ho mají v úmyslu zase poskládat dohromady. A státní „elita“ USA se pokouší zachovat si možnost parazitovat na národech a zdrojích světa. My jsme o tom, když byla kancléřkou Merkelová, mluvili nejednou, o té nelogičnosti v jednání. A v čem ta nelogičnost spočívala? Na rozdíl od Scholze, který tvrdě zastává jeden postoj, se Merkelová pokoušela hájit zájmy Německa. Orientovala se přitom na to, co jí říkali globalisté, z toho jednoduchého důvodu, že to více odpovídalo zájmům Německa. A to přesto, že globalisté plánovali velkou migraci, přeformátování Evropy, zformování nových národů v nových státech a s novými jazyky. Nicméně to Merkelové dávalo určitou volnost v jejím jednání, zatímco státní „elita“ USA jedná stylem: „Po nás potopa, zplundrovaná země, nemusí zůstat vůbec nic!“ A ona hájila zájmy Německa, pokoušela se manévrovat. Používala všechny možné způsoby k hájení zájmů Německa. Nicméně i v jejím chování se projevovalo to, z jakého telefonu jí právě zavolali. Ursula von der Leyenová byla ministryní obrany. A stalo se tenkrát to, že Ursula von der Leyenová… Tedy vlastně ani ne ona, jednalo se o únik informací z USA, ona je jen potvrdila, že Německo navýší svůj vojenský kontingent v Afghánistánu. Jen si vezměte tu situaci. Vyčítají nám korejské vojáky, že? USA si nikde nedokáží poradit samy. Nikde, ten nejmocnější stát, který má ve světě 800 vojenských základen. Všude do toho zapojují své spojence a nyní proti Rusku přímo bojuje 52 států. Zelenskij vykládá: „S námi je celý svět, 52 států je s námi a bojuje proti Rusku. Podívejte se, jaké je Rusko slabé. Nedokáže si s námi poradit a je nuceno žádat o pomoc Korejce.“ Možná je to naopak a Rusko je to silné, když si s ním nedokážete poradit? A proč by měl být problém, kdybychom do toho zapojili Korejce? A to tím spíše, že to máme právně podložené? Sám Zelenskij vyhlásil Severní Koreji válku. Takže Korea může bojovat proti Ukrajině kdekoliv na frontě. To Zelenskij vyhlásil válku. Jako když Hitler vyhlásil válku USA po útoku Japonska na Pearl Harbor. Takže je to otázkou, ale o to nejde. USA si nikde nedokážou poradit samy, všude potřebují satelity, které za ně budou prolévat krev a v Afghánistánu se jednalo o mezinárodní kontingent. A Ursula von der Leyenová prohlásila, tedy potvrdila, že ano, že navyšují stavy německého vojenského kontingentu v Afghánistánu. Novináři se okamžitě vrhli k Merkelové a ptali se jí na to. A ona odpověděla: „Já o tom nic nevím.“ A Ursula na to: „Omlouvám se, ještě jsem vás o tom nestihla informovat.“ Tak kdo přijímá taková rozhodnutí? Kancléřka nebo ministryně? Rozhodli o tom ti, kteří volali z USA. Takže jedni Guterrese chtěli zadržet: „Nejezdi tam!“ A druzí mu zajistili přílet: „My se vypořádáme s těmi, kteří by ti v tom bránili.“ A tak přijel. Říkají, že prý nemohl nepřijet. Mohl nepřijet. Rusko má být v izolaci, snaží se o to americká státní „elita“, proto Guterres vůbec přijet nemusel, prostě by ho nepustili. Stejně jako naše diplomaty nepouští do USA, tak Guterrese zase nemuseli pustit ven. To přece není problém. Dokonce by nebyl ani žádný mezinárodní skandál, nikdo by se o tom nezmiňoval. Takže globalisté teď potřebují, aby BRICS pracovalo efektivně, zatímco americká státní „elita“ potřebuje ten BRICS převálcovat. A proto všechny instituce, které má pod kontrolou americká státní „elita“, dělají všechno pro to, aby Rusko zničily, aby se zhroutilo. Ale pokud se zhroutí, mluvil jsem o tom nejednou, vyvolá to dominový efekt, a to bude konec současné civilizace na planetě Zemi. Ale Rusko se z toho zhroucení vzpamatuje jako první a ostatní už jak se jim to podaří. Takže co se stalo? MMF udělalo prohlášení, o kterém všichni říkají, že tam přiznali, že v Rusku bude ekonomický růst. A dále už všichni mlčí. A co bylo řečeno v tom prohlášení? Západní ekonomika krachuje, zatímco Rusko se rozvíjí a centrální banka si nedokáže poradit s úkolem zajistit zhroucení ruské ekonomiky. A jestliže to centrální banka nezajistí, tak bude mít problémy, protože je povinná postarat se o zhroucení ruské ekonomiky, zastavit ji. Vystupovala Nabiullinova… A povšimněte si, jak byla veselá, jak byla uvolněná, už dlouho taková nebyla. A proč? Protože jedná jménem klanově- korporativních skupin tady ve státě, které absolutně nestojí o existenci Ruska, je jim ukradené. To právě oni zajišťují růst cen, například na benzín, jak to neustále vidíte na benzínkách. Musí přece té ukrajinské ozbrojené sebrance dodávat pohonné hmoty, přece za to od nich nemohou chtít peníze. To je přece daň rossionské „elity“, aby jim nesebrali „jejich majetek“, až se Rusko zhroutí. Proč se Nabiullinova cítí tak jistě? Protože si myslí, že Rusko už fakticky neexistuje, že už vlastně není, protože jeho krach nastoupí ve velmi blízké době. A já opakuji, že to zajišťují různé „elity“. Vždyť co se kromě všeho jiného děje? Ruské ministerstvo financí najednou prohlásilo, že stát musí snížit svou účast v jím kontrolovaných společnostech až na blokační podíl. - Ve státních… - Ano, ve státních společnostech, že musí snížit své podíly. Navíc přišli s plánem privatizace těch nejziskovějších aktiv uvnitř státu. Stát prý není efektivní manažer a nesmí mít takové zisky: „A proto mu ta zisková aktiva sebereme a až je dovedeme k bankrotu, tak je vrátíme státu zpátky.“ Jako Kostin: „Cožpak můžeme vyrábět lodě za takovou cenu jako stát? Každá loď je pětkrát dražší! Pokud chcete lodě, tak si je běžte objednat do Indie a my vám za cenu pěti lodí vyrobíme jednu. My jsme přece ti „efektivní manažeři“!“ Jestliže si dovolili s tímhle přijít na stát, tak to znamená, že si tyto rossionské „elity“ chtějí naposledy rychle něco urvat, než se stát zhroutí. Aby až potom přijde cizí páníček, mohly říci: „Tohle už je naše.“ Asi zapomněly, jak si tento cizí páníček vždy vezme, co se mu jen zachce. A není vůbec důležité, jak sis to urval a kdy, oni si důvod najdou. Jeden náš ministr tam utekl, tady si nakradl peníze a utekl tam. Oni ho tam strčili do vězení a peníze mu zkonfiskovali do britské státní pokladny, protože šlo o kradené peníze. Nevrátili je Rusku, strčili si je do vlastní státní pokladny. S nimi… Oni přece na ně vůbec žádné ohledy neberou. A tato „elita“ si myslí, že Rusko skončí. Toto jejich přesvědčení o blízkém konci Ruska nevzniklo jen tak z ničeho. Jen si povšimněte, jak se to tady u nás změnilo. Všichni požadují, aby Putin začal vyjednávat s Ukrajinou. A s kým tam má vyjednávat? Tak s kým? Jakákoliv smlouva uzavřená Zelenským nestojí ani za ten cár papíru, na kterém by byla napsaná. On je absolutně nelegitimní! De facto i de jure. Navíc už teď nedodržuje závazky, které na sebe vzal. V tomto ohledu se chová zcela jako Západ, který nikdy nedodržuje své závazky, pokud k tomu tyto západní státy nejsou donuceny silou toho partnera, toho státu, se kterým danou smlouvu uzavřely. Jakmile se zhroutil SSSR, západní státy si zamnuly ruce: „Teď už nemusíme dodržovat vůbec nic! Není vůbec důležité, že Rusko je právním nástupcem SSSR. Má sílu, aby nás k plnění těch smluv donutilo? Nemá! Tak o čem bychom se s nimi měli bavit?“ Vždy jednají přesně takto. A ta široká fronta, která chce donutit Rusko usednout k jednacímu stolu… Všichni: „Musíme, páníček to potřebuje! USA to potřebují! Takže jak si vůbec dovolujete jim to odmítat?“ Naše rossionská „elita“: „Co blázníte? Vždyť páníček to potřebuje. V celém svém životě…“ Takto uvažují rossionští oligarchové: „My si přece v životě nevydělali ani halíř. Vše co máme, nám dali naši američtí páníčci, kteří rozdávali sovětský majetek, vše, co bylo vytvořeno prací sovětských lidí a udělali z nás oligarchy. My přece nemáme ani páru o tom, jak se to vše řídí. Všechny peníze, které na tom majetku vyděláme, vozíme přece tam, abychom si je tam užívali. K čemu by nám byly tady? I ruský národ je tu zbytečný.“ A ti všichni se teď spojili a vyvíjejí nátlak. Takže tu je ta věc, že je třeba Rusko dorazit. A jak se to má udělat? „Pokud Nabiullinovou včas nepodpoříme, tak by ji také mohli zastavit.“ Západní média už Nabiullinovou vychválila do nebes, taková jako Bloomberg, různé analytické agentury: „Oj, to je ale efektivní manažerka!“ Všem lidem už začíná být jasné, že pokud na Západě někoho vychvalují, tak je ten člověk nepřítel. Putina přece nechválí. Jestliže už vysloví Putinovi uznání, tak jen tím, že si na jeho výsledky stěžují. Zatímco Nabiullinova dělá všechno správně, zastavuje výrobu, dělá vše dobře. Jen tak Rusko bude mít všechno. Když se zastaví výroba, tak nebude mít nic, stát se zhroutí, fronta se zhroutí. A Nabiullinova se vůbec netají tím, že jejím cílem je, aby se ta fronta zhroutila, aby se zhroutil život ve státě. Přece se tím vůbec netají! Že chce, aby armádě došly náboje, patrony, potraviny, aby lidé v Rusku hladověli, aby se tu rozjely technogenní havárie, vůbec se tím netají. Vždy zcela otevřeně, stejně jako při současném ohlášení zvýšení úrokové sazby. Ale teď mluvila lehce, uvolněně: „A kdo mi co udělá? Za mnou stojí páníček a Rašce bude brzy konec. Dožívá své poslední dny, teď ji dorazíme. V prosinci tu sazbu znovu zvedneme, v lednu zase a budeme ji zvyšovat a zvyšovat. A vůbec není důležité, že s takovými úroky žádná ekonomika nemůže přežít, že hranice jejího přežití je 5%, že to je ta krajní mez. Ona ví, že se teď zhroutí civilní sektor ekonomiky, a potom se zhroutí i ten sektor ekonomiky, který teď za války táhne Rusko nahoru. Co je třeba udělat? Musí Nabiullinovou pochválit člověk, kterého si v Rusku váží. Vučič, já už jsem o tom mluvil, že zcela konkrétně… Co ještě řekl? „Nemohu přijet z příčin, které vy, Vladimire Vladimiroviči, chápete.“ A ze stejných příčin ho donutili udělat Nabiullinové reklamu. On si jako státní činitel velmi dobře uvědomuje, co znamená lichvářská úroková sazba. Velmi dobře si uvědomuje, co znamená sazba 20% pro ekonomiku. Také si dobře uvědomuje, že to znamená katastrofu i pro Srbsko. Ale co může dělat? Je v absolutním obklíčení, musí manévrovat, a proto mu nezbylo než ji pochválit. Proto také řekl, že Nabiullinova je génius. A co má Nabiullinova společného se stabilitou ruské ekonomiky, které se tak podivuje? Když ta ekonomika je pevná jen díky Putinově práci a díky tomu sektoru ekonomiky, který za tu dobu vybudoval a na který centrální banka nedosáhne? A zde je velice důležité pochopit, proč byla Nabiullinova taková radostná. Proč ty klany došly k přesvědčení, že je Rusku konec. Tento týden představitel Ruska v OSN Něbenzja prohlásil, že to Západ cvičil ukrajinské diverzně výzvědné skupiny pro provádění teroristických činů v Rusku a pro teroristický útok na jadernou elektrárnu v Rusku, v Kurské oblasti. Přímo to takto prohlásil. Putin na tiskové konferenci ve své odpovědi na otázku Anglosasa mluvil o tom, že pro nás vůbec není žádným tajemstvím, že proti Rusku nebojují žádní žoldáci, ale vojáci států NATO. Že žádnou zbraň dlouhého doletu nebo námořní drony neřídí Ukrajinci, že nemají nic společného s raketami ATACMS, HIMARS ani s žádnými jinými vysoce technologickými zbraněmi, jako například Patriot, že jsou tam obsluhy výlučně z vojáků států NATO. Aby se raketa trefila do cíle na ruském území, musí jí někdo naprogramovat letové zadání, vystřelit a řídit americkou vojenskou družicí. Ano, tak jsme to řekli. A co dál? Jak Rusko válčí na ukrajinském území? S plnou silou nebo ne? Proč se ty západní oblasti Ukrajiny, kde se provádějí cvičení, formují vojenské jednotky, nakládají vojenské vlaky, těší úplnému klidu? Jestliže tam vůbec přiletí nějaká ta raketa nebo dron, tak je to úspěch. Proč je čím dál hlouběji do týlu všech těch příletů méně? Ve výsledku ten ukrajinský týl funguje jako hodinky. To znamená zradu v generálním štábu. Tohle už chápou všichni. A jestliže teď všichni začali mluvit o vyjednávání… A vyjednávání znamená kapitulaci Ruska. Po takovém vyjednávání to Rusko neustojí, Putin manévruje na hraně faulu. Neustále dává najevo připravenost k vyjednávání, ale hned se ptá, s kým tam vlastně má jednat? Ale naší rossionské zrádcovské podpindosnické „elitě“ je úplně jedno, s kým bude jednat. S kým páníček přikáže, s tím budou jednat. Co nařídí páníček, je třeba udělat. U nás často tvrdí: „Tak to není, jsou to prostě idioti, kteří nechápou, že to tak být nemůže, to se vyřeší.“ A potom často o stejných či podobných případech vykládají: „Oni nás podvedli.“ Nikdo nikdy nikoho nepodvedl, ty cíle všem byly vždy jasné od počátku. Ale rossionská „elita“ přistupovala na všechny tyto dohody jen s jediným cílem: „My to teď lidem nějak zdůvodníme, zradíme, opět Západu ustoupíme, a potom lidem řekneme, že nás podvedli.“ Proč by je měli podvádět, všichni velmi dobře vědí, co dělají. Takže když Západ něco říká, tak velmi dobře ví, že s tím všechna ta rossionská „elita“ bude svolná. Jediný problém spočívá v tom, aby to lidé svým názorem také podpořili. A to se jim nijak nedaří bez ohledu na zakládání fašistických center a dalších různých pseudovlasteneckých kroků. A co je výsledkem? Oni si teď myslí, že už Rusko prakticky dotlačili ke kapitulaci. Mimochodem o tom prakticky otevřeně mluvil Lukašenko. My jsme to dali na náš kanál v Telegramu, z toho jeho rozhovoru se Skabějevovou. A Putin říká… Zeptali se ho: „Myslíte, že Západ vzal na vědomí, že si to od Ruska pořádně odskáče, jestliže použije zbraně dlouhého doletu?“ A Putin řekl velice strašnou věc, řekl: „Já doufám, že to vzal na vědomí.“ A to znamená, že tam na Západě, stejně jako tady uvnitř rossionská „elita“, žijí v absolutně mylném přesvědčení, že v případě jaderného útoku Západu proti Rusku jim nic nehrozí. Rossionská „elita“ si myslí, že Moskvu z toho vynechají. Jenže oni tu rossionskou „elitu“ k ničemu potřebovat nebudou, jakmile zajistí, aby ten útok zůstal bez odvety, nebudou už ji potřebovat. Zrádce najdou vždy, kteří svůj národ budou zrazovat. To je bohužel realita davo-„elitářské“ společnosti. Místo jedněch zrádců nastoupí jiní, kteří teď Nabiullinové závidí: „Ona tak pěkně zrazuje Rusko a má se dobře. A já tady dřepím v regionu, jak jen se dostat výš?“ Najdou si je. Jen si vzpomeňte, jak v devadesátkách sbírali různou tu pakáž v regionech a vozili ji do Moskvy, aby tam s ní doplnili televizní kanály, ministerstva… Jak vyhledávali různé ty zmetky a pederasty. A Putin řekl konkrétní věc: „Armáda je bojeschopná a odpoví. Odveta bude!“ Takže zbytečně doufají všichni takoví jako Nabiullinova, že se Rusko zhroutí. A jestli ona bude takto pokračovat, tak se s ní mohou vypořádat ještě před soudem. Nu, to mi promiňte, ale když se zhroutilo Ruské impérium, tak si Prozatímní vláda také myslela, že Rusko přece rozkládá na přání Západu a tak jí za to nic nehrozí, a potom: „Podívejte se na tu kyjevskou Čeku.“ Vykoledovali si to, co sami chtěli. To vy jste lidi navedli, rozpálili jste je do běla, a potom si ještě stěžujete? Stejně jako byli tehdy nepoučitelní, tak i nyní ti podpindosníci takoví zůstali. Nabiullinova je prostě tupá. Ale i ten, jak on se… …Zabotkin, to je také debil. Ten vystoupil a povídá, seděl vedle Nabiullinové, když ohlašovali nové zvednutí té úrokové sazby, a povídá: „Nabiullinova špatně zvládá likvidaci té ruské ekonomiky. Páníčku, já bych to dělal daleko lépe, dosaď tam mne! Hned zítra z ruské ekonomiky nic nezbude. Hned zítra bude dolar 500 rublů…“ To je zajímavé, všude to padá… V Gruzii je lari dražší než rubl! Jen si porovnejte gruzínskou ekonomiku s tou ruskou!!! Pánové, to jste se úplně zbláznili? Máte nás všechny za debily?! Ale oni opravdu považují lidi za debily: „Lidi to sežerou…“ Nechápou, že to lidé všechno vidí a odveta bude následovat. Rusko to ustojí, ať už ho to bude stát cokoliv a s jakoukoliv mírou krvavosti, ustojí to, ale tito zmetci, tito pederasti zmizí! Tak taková je ta situace.
Ještě jedna otázka, prosí vás okomentovat izraelský letecký útok na Írán. Co vedlo k dané události, jaký byl jeho účel a jaké budou jeho následky? Proč vůbec Izrael něco takového dělá? Uváznou v tom USA, nebo bude zlikvidován Izrael?
Podívejte se, v minulém pořadu Otázka-Odpověď jsme už mluvili o úniku těch tajných dokumentů. Tehdy jsem řekl, že potřebují oddychový čas. Pro vyřešení toho problému potřebují pauzu, jenže pro Izrael je ta pauza smrtelně nebezpečná. Právě jsem mluvil o různých klanově-korporativních skupinách, které jsou přítomny v USA. A jsou mezi nimi skupiny přímo napojené na Izrael. Takže zatímco určitá část skupin státních „elit“ v USA a globálních „elit“ zařídila tu pauzu a dokonce našli konkrétní Peršanku, která prý ten únik dokumentů zařídila, tak pro tu část státní „elity“ USA, která je bezprostředně vázána na Izrael, ta pauza výhodná není. Znamená pro ně nebezpečí, Izrael se vytrácí, Izrael doslova dodělává. Utrpěl vážné ztráty v sektoru Gazy, ztráty na lidech i technice. Izrael má vážné ztráty v bojích na jihu Libanonu, je to jih Libanonu, ne sever Izraele. Má tam také vážné ztráty na lidech i technice. Izrael plánoval zlikvidovat raketové sklady Hizballáhu. A zatímco dříve na něj přilétalo 100-150 raket denně, tak nyní Hizballáh vystřeluje 150-200 raket denně, a ze Železné kupole se stává Železný cedník. Prý nic nepropouští. Přílet dronu do té Netanjahuovy rezidence, byl konkrétní ukazatel: „Pánové, my vás dostaneme všude!“ Proto musí Izrael za každou cenu rozpoutat velkou válku. Izrael všechny války vyhrál tak, že je napřed svým útokem vyprovokoval... A jak to teď komentoval Keir Starmer: „Izrael na Írán zaútočil a ten si nesmí dovolit odpovědět! Nesmí tu situaci eskalovat!“ Po celou dobu existence Izraele takto probíhaly izraelsko-arabské války. Izrael vždy na někoho zaútočil, a potom se na Araby osopil Západ: „Nesmíte odpovědět!“ A Izraeli připsali další vítězství. A teď se ty státní „elity“ USA, které jsou napojeny na Izrael, rozhodly postupovat stejně. Velmi dobře si uvědomují, že pokud Írán pořádně odpoví, setře Izrael z povrchu zemského. Proto udělali nálet, kterého se účastnilo sto letadel, více než sto letadel. A přitom USA vykládají: „My se toho neúčastnily.“ Izrael ale nemá tankovací letadla a nemohli z těch letadel útočit proti Íránu, aniž by se ta letadla ve vzduchu dotankovala, aby doletěla zpět do Izraele. Ta tankovací letadla byla americká. Takže některá z klanově-korporativních skupin tohle zajistila. A my v podstatě tyto klanově korporativní skupiny vidíme, jak se projevily. Zaútočily na Írán a na rozdíl od něj… Tedy na rozdíl od Izraele tam protiletecká obrana zafungovala dobře. Ano, někam to dolétlo, ale škody nebyly velké, a už vůbec ne takové, jak se to snaží lidem namluvit Izrael. Vždyť kam až to došlo? Natočili reportáž z velitelského štábu, kde byl přítomen sám Netanjahu a na obrazovce ukazoval výsledek toho izraelského útoku. Jenže na té obrazovce byly záběry požáru. Požáru! Žádný přílet rakety nebo dronu, ale požár NPZ, ropné rafinérie v Íránu, ke kterému došlo před třemi lety. Samozřejmě, že mohou vykládat o různých svých úspěších. Ale předvádět něco takového mohou jen za podmínek, že si to lidé nebudou prověřovat. Bylo to tedy určeno alespoň dovnitř Izraele a pro Západ. Izrael slíbil, že jeho útok na Írán bude velice mocný, ale žádné objekty kritické infrastruktury, ropné ani jaderné objekty, nebyly tímto útokem zasaženy. Navíc, když Írán útočil proti Izraeli, tak použil střely s plochou drahou letu a balistické rakety. Zatímco Izrael svou proslulou raketu Jericho, kterou mohl proti Íránu použít, nepoužil. A proč? Protože by to zcela určitě znamenalo odpověď ze strany Íránu. Izrael potřeboval jen vytvořit obrázek, aby nepřišel o tvář: „My vždy na všechny zaútočíme, všechny potrestáme. A potom se za nás postaví Západ, který všechny zmáčkne, abychom mohli ohlásit „své“ vítězství, ale nesmíme si vykoledovat odvetu.“ A proto účelově provedli jakoby rozsáhlý útok, ale tak, aby Írán nevyprovokovali k rozsáhlé raketové odvetě. Aby si Írán řekl: „Ten klient tak jako tak dorazí. Hizballáh a Hamás ho tak jako tak dodělají. Navíc Izrael útočí i na Sýrii. Stejně si to odnese.“ Ale to hlavní, že si tak Írán zachová vyjednávací pozici. Aby to dopadlo tak, jak to řekl Keir Starmer: „Nesmíte odpovědět!“ To samé říká Blinken. Takže se proflákly určité klany, postavily se za Izrael. A Írán odpověděl: „My teď máme plné právo odpovědět. Absolutní právo, to vy jste proti nám zaútočili.“ Jenže útok Íránu ten Izrael prostě smete, jednoduše smete. S čím počítali? Že Západ zatlačí a v zájmu Íránu tak bude, aby Izrael nedorazil, aby na něj neútočil svými raketami a tím Izrael získá ten oddychový čas, aby ho opět stačili zásobit zbraněmi. Mezitím se ustálí situace v USA, a potom USA a evropské státy, které také žijí v napětí, protože nevědí, jak to v USA dopadne, protože tam je totální rozvrat... To proto si také státy třetího světa nyní zvolily raději BRICS. Tam je absolutní nestabilita a neví se, jak to dopadne. USA se sypou, zatímco Rusko to proti kolektivnímu Západu ustálo a ustojí. Vidí to všichni, kromě naší rossionské podpindosnické „elity“ typu Nabiullinové a další takové pakáže. Ti si myslí, že se to tam u nich zatím ustálí, a potom opět ukáže svaly Západ a Izraeli opět připíší vítězství, že porazil Libanon, Hizballáh, zmocnil se sektoru Gazy a západního břehu řeky Jordán, takže si rozšířil své území. Takový je to silný stát. Ale tak to nebude, oni to nechápou. Jsou zahnáni do kouta. Západ už nemá dost zdrojů. A právě proto došlo k takovému útoku. Oni to teď potřebují ustát, protože Izrael si nemůže tu pauzu dovolit. Tu pauzu potřebují USA a Západ. To proto se postaraly o ten únik tajných dokumentů. Zatímco Izrael a státní „elita“ USA na něj navázaná, si tu pauzu dovolit nemohou, protože to hroucení Izraele se překlopí do nevratné fáze. Izraeli už došly zdroje. Zatím to ustál jen proto, že proti němu doopravdy nikdo nebojuje, napínají ho na časový skřipec. A proto se rozhodli: „My to teď trochu pozměníme a bude to dobrý tah.“ Jenže nebyl. Ano, Keir Starmer i Blinken se do toho vložili, nahráli jim, a nic, ten potenciál nebyl dostatečný. Tak taková je situace s tím útokem. Chomejní to řekl správně: „Izrael se dopustil osudové chyby.“ To byly pro dnešek všechny otázky. Nu což, tak už mi nezbývá, než se s vámi rozloučit a připomenout vám, že mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu známých nám pojmů. Zatímco dříve, aby se člověk stal aktivním členem společnosti, stačilo mu naučit se číst, psát a počítat, tak nyní musí vědět, jak se řídí složité sociální supersystémy. Takové znalosti najedete jen v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR. Pro tento silný krvavý manévr, který probíhá v řízení celého světa, jsme předem připravili a napsali třídílnou práci Válka, Stát a Bolševismus. V prvním dílu Stát se dozvíte, co je to stát a zda jsou všechny státy skutečnými státy. Ve druhém dílu Válka jsou popsány způsoby vedení válek, protože válka, to je komplex opatření zaměřených na zmocnění se cizích energetických, přírodních a lidských zdrojů. Přesně v tomto pořadí! A kde je východisko z těchto krvavých událostí, které nyní ve světě probíhají? V Rusku vždy východisko spočívalo v ruském bolševismu. O tom je ten třetí díl Bolševismus. K této třídílné práci jsme připravili i další práci, která také přímo souvisí s tím, co je to stát. Nazývá se Státní symboly a státní suverenita. Stejně jako podle rozlišovacích znaků na vojenské uniformě dokážete rozpoznat, k jakému druhu vojsk patří ten voják, jakou má hodnost a pravomoci, tak stejné je to se státem. A konkrétně podle jeho státní symboliky, a jmenovitě jeho vlajky, můžete hned určit jaké místo ten či onen stát zaujímá ve světové hierarchii států. Naši partneři připravili a vydali doplňkový díl, který rozšiřuje porozumění těmto knihám. A konkrétně byl v sérii knih O světě křivých zrcadel vydán sborník analytických prací pod názvem Fleet is being. Proč se tak jmenuje, se dozvíte v knize nebo najdete to vysvětlení na našem telegramovém kanálu či v naší skupině na VKontaktu. Tuto knihu však můžete číst i zcela samostatně, skládá se z ucelených analytických prací, například o centrální bance, která je v současnosti velice aktuální. Abyste porozuměli tomu, co se děje okolo té centrální banky, proč s nimi má Putin tolik práce a proč to s nimi neřeší radikálními kroky. Další prací, kterou připravili naši partneři k té třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus, to je doplňkový díl k jejímu prvnímu a druhému vydání. My totiž připravujeme třetí vydání, ale kdy vyjde, zatím nevíme. V tomto doplňkovém díle jsou ty materiály, které budou součástí toho třetího vydání. A tuto knihu, tento doplňkový díl můžete také číst jako samostatnou práci. Je v současné době také velice aktuální, protože se tam dozvíte, jak by měla vypadat armáda, jak by měla vypadat ekonomika, jak nás postupně zbavovali naší suverenity a jak funguje světový koloniální systém. Všechny tyto aktuální otázky metodologického charakteru jsou tam tak či onak probrány. Naši partneři vydávají sérii Knihovna konceptuálních znalostí. První díl, který vydali, se nazývá O ekonomice. Je o tom, co je to ekonomika, jak funguje, a jak porozumět těm bludům, které nám neustále opakují různí ekonomové. Druhý díl je o imitačně-provokační činnosti. To je velice aktuální kniha, neboť se nyní ukazuje, že různí lídři veřejného mínění vůbec nejsou tím, na koho si hrají. Dělají ze sebe vlastence, a když dojde na lámání chleba, ukáže se, že to jsou vlasovci. Třetí díl je Dostatečně všeobecná teorie řízení. To je páteř Koncepce sociální bezpečnosti. Další díl je Ejhle Puškin. Ten je o konceptuálním obsahu jeho tvorby. Na něj přímo navazuje další díl Není matrice jako matrice, o matričním řízení. V té knize o Puškinovi také jde o matriční řízení. Naši partneři navíc vydali sborník článků, reedici knihy z roku 1923, velice obsažnou a v dnešní době aktuální pod názvem Světový fašismus. Je to sborník analytických článků, který byl vydán už v roce 1923, kdy se začal fašismus v Evropě teprve dostávat k moci. Takže čtěte tyto knihy i další knihy vnitřního prediktoru, a potom dokážete při své běžné každodenní práci při hájení zájmů svých a své rodiny ovlivňovat celostátní i světové procesy tak, aby to odpovídalo hloubkovým zájmům všeho obyvatelstva i vašim osobním, aby to zajišťovalo stabilitu státu, mír a světlou budoucnost vašim dětem. A teď už mi nezbývá než se rozloučit, popřát vám mírové nebe nad hlavou a štěstí! Do příštích setkání! Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině i slovenštině naleznete na www.leva-net.webnode.cz, https://ksbzdroje.cz/, https://www.vodaspb.ru/ nebo můžete zakoupit v knižní podobě na KSBPRESS.cz Překlad knih Valerije Viktoroviče Pjakina O světě křivých zrcadel I., II. a III. a IV. i Státní symboly a státní suverenita si můžete objednat na: https://zakazanevzdelani.cz/ Je k dispozici fórum Koncepce https://kob-forum.eu/ Podílejte se na něm, přispívejte komentáři, příspěvky... Další zajímavé materiály a dobré komentáře aktuálních událostí můžete najít na Proudu národní hrdosti, telegramový kanál zde: https://t.me/Proudnarodnihrdosti
Comments