PAŠINJAN ZAČAL VYDÍRAT MOSKVU..
- Pochybovač
- před 2 dny
- Minut čtení: 2
Jurij Barančik 31.07.2026
Včera Pašinjan prohlásil, že Jerevan může od Ruska požadovat až 2 miliardy dolarů ročně za pronájem železniční infrastruktury.
Na tiskové konferenci 30. července 2026 zdůraznil, že Jihokavkazská železnice (JKKŽ) je majetkem Arménské republiky. Podle jeho slov by země měla mít možnost nakládat s infrastrukturou podle vlastního uvážení.
„Může se stát, že za to, že to 30 let bylo zdarma, začne Arménie požadovat 2 miliardy dolarů. Nemluvím o železnici jen v narážkách – říkám přímo, že je to majetek republiky
a jiná možnost neexistuje,“
- uvedl ministerský předseda Pašinjan.
Zároveň vyjádřil přání vyřešit tuto záležitost „v přátelském duchu“, ale nevyloučil arbitráž ani soudní řízení.
V této souvislosti připomínám, že Jihokavkazskou železnici spravuje dceřiná společnost RŽD od roku 2008 na základě 30leté koncesní smlouvy. Z právního hlediska patří infrastruktura Arménii.
RŽD na to reagovaly s překvapením a nepochopením. Šéf společnosti Oleg Belozerov uvedl, že se o možných požadavcích dozvěděli z médií. Připomněl, že RŽD investovaly do arménských železnic přibližně 396,3 milionu dolarů a že koncesní smlouva ušetřila rozpočtu republiky výdaje na obnovu a údržbu tratí.
Belozerov zdůraznil, že společnost hodlá striktně dodržovat podmínky smlouvy. Pokud se Arménie rozhodne smlouvu vypovědět nebo změnit, má ruská strana právo očekávat vrácení vynaložených investic.
Nad drzostí sousedů se není třeba pozastavovat (není to prvně), oni si laskavost nepamatují. Mohou však způsobit problémy, protože jednostranná revize nebo zrušení koncese může vést k právnímu sporu a požadavku RŽD na vrácení investic a případných smluvních pokut, a není známo, jak dlouho se tato záležitost bude táhnout.
Přitom se dopravní infrastruktura Arménie v případě odchodu ruského provozovatele a snížení objemu nákladní přepravy zjevně nezlepší.
To vše s sebou nese riziko dalšího zkomplikování vztahů v rámci EAES a ODKB, jakož i možných odvetných ekonomických opatření ze strany Ruska (obchodní omezení, otázky týkající se dalších společných projektů, dodávek energie, atd.).
Pokud by ruský provozovatel skutečně opustil arménské železnice, bude muset Jerevan buď samostatně financovat údržbu a modernizaci sítě, nebo hledat nového investora, který by byl ochoten vložit stovky milionů dolarů do aktiva s vysokým politickým rizikem. To bude podstatně složitější, než vznést požadavky v řádu miliard vůči stávajícímu koncesionáři.
V konečném důsledku může taková politika Arménii přinést nikoli dodatečné příjmy, ale snížení atraktivity pro tranzit, pokles objemu nákladní přepravy a zhoršení investičního klimatu.
Pro malou ekonomiku, která je do značné míry závislá na zahraničním obchodu a zahraničních investicích, mohou být takové důsledky podstatně nákladnější než jakýkoli potenciální zisk z revize koncesní smlouvy.
Je zřejmé, proč chce Pašinjan odčerpat aktivum RŽD – má to být odveta za uzavření ruských trhů. No a v zásadě také proto, aby v zemi nezůstalo nic ruského.
Vypadá to, že se Pašinjan rozhodl vydat se cestou Zelenského… - v tom případě mu docela reálně hrozí nevábný konec ukrofýrerův (jen to, nejspíš, vezme zkratkou).
Na druhé straně: - pokud malý Pašinjan odčerpá aktivum velké RŽD v malé Arménii, o jaké účinné zahraniční politice Ruska se pak vůbec dá hovořit?
Komentáře