Jeden krok dopředu a pak dva zpátky. Vousatý svět V+W
Domovské právo bylo jakýmsi podivným výstřelkem v době, kdy jsme se pod Vídní měli dobře. Šlo o sociální výdobytek, který zaručoval rodákům nebo schváleným přiženěným právo na útulek a jídlo v místním chudobinci. Těm jimž se nezadařilo. Další informace jsou z historie města Bystrého u Poličky.
Nebylo to automatické, protože něco stálo a tak třeba tamní radní nepovolili žádost o podporu Františka Hořínka (hrbatého), vzhledem k tomu, že v obci je více potřebných chudých a jelikož je finanční stav obce nepříznivý. Kronika o jeho dalším osudu mlčí.
Problém byl i s povolováním sňatků, pokud vzbuzovaly podezření, že se chce do chudobince vetřít možné bídě neopřizpůsobivá osoba. Tehdy byl nemanželský pohlavní styk považován za
nepřípustný a možná i hříšny. Přesto se našli tací, kteří předeběhli dobu a souložili po současném způsobu, kdy se manželský sex stává spíše výjimkou. Problém s neuděleným povolením sňatku řešili po svém tak zvaným divokým manželstvím. Radní však prováděli noční kontroly v domech kde tací žili a zavírali muže na 48 hodin do městského vězení, přičemž ženy na ně musely čekat na schodech radnice.
Na chudý lid musela být přísnost. Třeba na děvečku Terezii Müllerovo, která uprchla ze služby od Josefa Macků v Bystrém. Obecní úřad, si jmenovaného hospodáře zavolal, služebnou mu k další služně předal s výslovným napomenutím, že on i jeho manželka jsou povinni jednat s chudou čeledí svědomitě a slušně a ukládat jí jen takové práce, které podle tělesné síly a věku může vykonávat. Stejný hospodář dostal zpět i Marii Hořínkovou, která samovolně opustila službu a byla příkladně potrestána vězením v trvání 48hodin. Byl na to § 31 čeledního zákona.
Bysterští představitelé se na druhé straně postavili za chudého nádeníka Josefa Lidmilu, který byl zaměstnavatelem Bartákem „násilně zraněn.“ Požádali ředitelství okresní nemocnice v Poličce, aby byl vzat do léčení.
Pokrok se nedá zastavit.
O nějakých 150 let již nejde nikdo za odchod ze služby do arestu. Sex přestal souviset s manželstvím, ale stal se volnočasovou zálibou pěstovatelnou kdekoli, kdykoli a s kýmkoli. Anál, genitál všechno jedno od masturbace až k polyamorii. Stačí jasně vyslovený souhlas k zásunu nebo jnému potěšení.
Zmizela i chudoba. Na té nejnižší úrovni díky správně pochopenému úsloví „Sejde z očí, sejde z mysli.“ Radní moderního ražení zakazují žebrání bezdomovců na veřejnosti. Někteří jsou tak pokrokoví, že kvůli lásce ke psům zakazují kombinovanou přítomnost psů a žebráků u čepice položené kvůli grošíkům na chodníku. Na rozdíl od lidí půjdou někam do útulku, aby nemuseli žít psí život na ulici. To je raději uspíme. Zbývá najít konečné řešení pro bezdomovce. Někde za dostatečně vysokou zdí nebo hlubokým příkopem. Bude to stát nějaké peníze, ale takové vydání lze chytře zahrnout do obecných nákladů na lidské svině. Hlavně se nebát nových výzev.
"Na chudý lid musela být přísnost".
Ono to snad dneska už neplatí?