Proč na Orbána v EP pískali, zpívali mu i tleskali vstoje…

RBK        09.10.2024

Maďarský premiér Viktor Orbán představil 9. října obnovenému Evropskému parlamentu priority svého předsednictví v Radě EU. Rutinní zasedání se změnilo v ostrou debatu: šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen se s Orbánem dostala do sporu a opět obvinila maďarského premiéra z porušování evropských zájmů a proruského postoje.

Poslanci Evropského parlamentu patřící k centristickým silám se několikrát pokusili přerušit Orbánův projev a vypískali jeho výroky o důsledcích nelegální migrace a nutnosti řešit konflikt na Ukrajině prostřednictvím dialogu s Ruskem. Orbán zakončil své vystoupení heslem „Udělejme Evropu opět velkou“, které téměř kopíruje slogan amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa z kampaně v roce 2016. Příznivci maďarského premiéra tleskali a zástupci levicových stran hlasitě zpívali antifašistickou píseň Bella ciao, což přimělo předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolao k zásahu. „Tohle není Eurovize,“ pokárala své kolegy.

Maďarsko se ujalo vedení Rady EU 1. července, kdy převzalo štafetu od Belgie v pořadí, v jakém se vystřídala. Vyhlídka na maďarské předsednictví zpočátku vyvolala v evropském společenství znepokojení, neboť vztahy Bruselu s Budapeští se během Orbánova působení u moci zhoršily. Zejména před dvěma lety EU pozastavila Maďarsku převod přibližně 30 miliard eur kvůli problémům s právním státem a právy menšin v zemi (tyto prostředky byly odblokovány v březnu 2024). Rozdíly jsou patrné i v zahraniční politice: v prosinci se Budapešť pokusila zablokovat další tranši pomoci Kyjevu, stejně jako udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku. Poté, co Orbán v červenci v rámci své „mírové mise“ navštívil Rusko, ho Brusel kritizoval: EU vnímala turné maďarského politika jako porušení principu evropské jednoty a někteří představitelé bloku se rozhodli bojkotovat neformální zasedání Evropské rady v Maďarsku.

Předsednictví Evropské rady přechází z jedné členské země EU na druhou každých šest měsíců: každá z 27 zemí unie ho dostává jednou za 13-14 let. K povinnostem předsednictví patří kromě zajištění kontinuity směřování EU také dohled nad legislativní prací Evropské rady a zajištění spolupráce mezi členskými státy EU. Předsednictví rovněž odpovídá za organizaci zasedání Evropské rady na různých úrovních (s výjimkou Rady pro zahraniční věci) a jejích přípravných orgánů, včetně Výboru stálých zástupců členských států EU.

Během maďarského předsednictví došlo také k obnově všech orgánů EU, která byla zahájena po červnových volbách do Evropského parlamentu, přičemž třetí největší frakcí se stala aliance pravicových a krajně pravicových stran Patrioti pro Evropu. Do této skupiny patří i Orbánova strana FIDESZ.

Jak chce Orbán změnit EU

V projevu v Evropském parlamentu Orbán uvedl, že sdílí obavy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který již dříve řekl, že pokud se současné četné problémy nebudou řešit, „Evropa může zemřít“. Podle maďarského premiéra se EU „musí změnit, protože blok prochází „nejtěžším obdobím“ ve své moderní historii, čímž se myslí vojenské akce na Ukrajině a na Blízkém východě“. Poznamenal, že „každý konflikt může eskalovat“, a dodal, že „k tomu přistupuje migrační krize, která by mohla „vyhodit do povětří schengenský systém“.

Orbán uvedl, že příchod uprchlíků ze zemí s nízkými příjmy „zvyšuje antisemitismus, násilí na ženách a homofobii“ (zde byl centristy vypískán). Jako řešení maďarský premiér navrhl vytvoření „vnějších hotspotů“ v sousedních zemích, kde by se žádosti uprchlíků o azyl mohly vyřizovat. Podle Orbánova nápadu by do Evropy mohli vstoupit pouze schválení žadatelé o azyl. „Jiná řešení jsou, upřímně řečeno, iluzí,“ řekl maďarský premiér.

V odpovědi von der Leyen Orbánovi připomněla, že jeho země se nedávno rozhodla zjednodušit vízový režim pro Rusy a Bělorusy, což podle ní ohrožuje bezpečnost bloku. Šéfka Evropské komise navíc připomněla nedávnou dohodu Budapešti s Pekingem, která umožňuje čínským policistům pracovat v Maďarsku. „To není obrana evropské suverenity. Je to skulinka pro zahraniční vměšování,“ zdůraznila s tím, že proti nelegální migraci lze bojovat pouze společně.

V červenci Maďarsko rozšířilo seznam zemí, jejichž občané mohou získat pracovní víza ve zrychleném řízení bez bezpečnostních kontrol, o Rusko a Bělorusko. Již na jaře maďarské úřady oznámily, že očekávají 65 000 zahraničních pracovníků, kteří si mohou přivést své rodiny a po třech letech požádat o povolení k trvalému pobytu.

Evropská komise požádala Maďarsko o vysvětlení tohoto rozhodnutí, aby ověřila, zda je v souladu s předpisy EU.

Orbán rovněž vyjádřil znepokojení nad hospodářskou stagnací bloku a vyzval k přijetí rozhodných opatření na zvýšení konkurenceschopnosti a snížení rozdílu oproti USA a Číně. Maďarský premiér věnoval zvláštní pozornost nedávnému rozhodnutí EU uvalit obchodní cla na čínské elektromobily, což by podle něj mohlo vést ke studené obchodní válce.

Orbán poté kritizoval Zelenou dohodu von der Leyen za to, že ve svém návrhu nezohledňuje „průmyslovou politiku“. Z pomalého hospodářského růstu EU a vysokých cen energií obvinil také strategii Bruselu odvrátit se od ruského plynu a ropy, přijatou po zahájení vojenské operace na Ukrajině. Podle Orbána jsou ceny zemního plynu v EU 4 krát vyšší než v USA, což odrazuje investory.

Von der Leyen, která si vzala slovo po jeho projevu, obvinila Budapešť, že hledá „alternativní cesty“ k nákupu ruských fosilních paliv (s odkazem na výjimku Maďarska z embarga na dodávky ruské ropy a také na dlouhodobou dohodu mezi zeměmi o dodávkách plynu). „Rusko opakovaně prokázalo, že není spolehlivým dodavatelem. Už se nelze vymlouvat. Kdo chce především energetickou bezpečnost Evropy, musí k ní přispět,“ uvedl šéf Evropské komise. Dodala také, že Maďarsko se samo odcizuje jednotnému trhu EU tím, že zvyšuje daně pro evropské společnosti a zavádí vývozní omezení. „To vytváří nejistotu a podkopává důvěru investorů,“ uzavřela von der Leyen.

Co řekl Orbán o řešení konfliktu na Ukrajině

Nejostřejší diskuse mezi von der Leyeno a Orbánem proběhla ohledně urovnání konfliktu na Ukrajině. Maďarský premiér označil reakci EU na ruské akce za „špatně naplánovanou a špatně provedenou“ a znovu vyzval Brusel k obnovení dialogu s Kremlem. „Pokud chceme zvítězit, musíme tuto prohranou strategii změnit,“ poznamenal Orbán.

Jak bylo nedávno oznámeno, Maďarsko plánovalo zablokovat půjčku Ukrajině ve výši 35 miliard eur, která by byla splacena z výnosů ze zmrazených ruských aktiv v zahraničí. Maďarský ministr financí Mihai Varga vysvětlil postoj Budapešti přáním vyčkat na výsledky prezidentských voleb v USA. „Musíme počkat, jakým směrem se v této otázce vydá budoucí americká administrativa. Vidíte prezidentské volby a volební kampaň: existují dva zcela odlišné způsoby řešení tohoto problému. Jeden je směrem k míru. A druhý je pokračování ve válce,“ - řekl 8. října. „Velvyslanci EU se však 9. října dohodli na mechanismu, který Kyjevu poskytne 35 miliard eur proti zárukám za ruská aktiva“, uvedl ministr.

V červnu se země G7 dohodly, že Ukrajině poskytnou půjčku ve výši 50 miliard dolarů z výnosů z ruských aktiv. Vzhledem k požadavku USA na dlouhodobé zmrazení aktiv se však EU rozhodla přidělit prostředky sama, ale v menší výši. Koncem září Ursula von der Leyen uvedla, že Brusel hodlá Kyjevu přidělit půjčku ve výši 35 miliard eur.

Zároveň EU již v květnu schválila převod výnosů ze zmrazených ruských aktiv na Ukrajinu, ačkoli Maďarsko tuto myšlenku nepodpořilo. Jak vysvětlil šéf evropské diplomacie Josep Borrell, vzhledem k tomu, že „se Maďarsko technicky nepodílelo na dohodě o přidělení výnosů z ruských prostředků zablokovaných v Evropě, nemělo by být součástí rozhodnutí o využití těchto peněz“. Koncem srpna byla první tranše ve výši 1,4 miliardy eur poukázána Evropskému mírovému fondu, který se rovněž podílí na dodávkách dělostřelecké munice a vybavení protivzdušné obrany Kyjevu.

Ursula von der Leyen se ve svém projevu rozhodla Orbánovi připomenout historii jeho vlastní země. „Stále existují lidé, kteří vinu za tuto válku (konflikt na Ukrajině. - RBC) nekladou na útočníka, ale na napadeného,“ řekla a přešla řečnickými otázkami k Orbánovi. – „Obvinil byste někdy Maďary ze sovětské invaze v roce 1956? Nebo Čechy a Slováky za sovětské represe v roce 1968? Nebo Litevce při sovětských represích v roce 1991? – Ne“.

Orbán na paralelu s událostmi z roku 1956 v závěrečném komentáři ostře reagoval a uvedl, že: „tato epizoda nemá nic společného s konfliktem na Ukrajině“. Uvedl dále, že „Evropská komise byla vždy neutrálním orgánem, který řešil spory právní cestou, ale nyní se změnila v politickou zbraň. Nikdy nebudeme akceptovat, že evropská jednota znamená, že vy nám budete říkat, co máme dělat a kdy máme mlčet,“ - uzavřel Orbán.

Šéfka Evropské komise (EK) svůj projev zakončila výzvou k Maďarům. „Jsme jedna rodina. Vaše dějiny jsou našimi dějinami. Vaše budoucnost je naše budoucnost. Deset milionů Maďarů je deset milionů dobrých důvodů, abychom pokračovali v budování naší společné budoucnosti,“ uvedla šéfka EK a později totéž napsala na své stránce na sociální síti X.

https://dzen.ru/a/Zwbba-J2XmlA0NDM