Největším důvodem je, že se k němu neváže žádný opravdu dobrý příběh. Po většinu západní lidské historie byly dvě velké ztracené civilizace Atlantida a Trója. Ty se k nám dostaly z příběhů napsaných Platónem a Homérem, dvěma nejvýznamnějšími spisovateli v dějinách lidstva. A byly to příběhy plné vypravěčského dramatu. Trója se ukázala být skutečná, Atlantida nikoli.
I když se Punt objevuje v příbězích, většina našich informací o něm pochází z popisů obchodních nebo státních návštěv mezi ním a Egyptem. Víme, že se nacházel někde na jih od Egypta. Víme, že byl bohatý na zlato, koření a dřevo. Víme, že bylo zdrojem velké části egyptských vonných ingrediencí. Víme, že trvalo nejméně 1 500 let, od roku 2500 př. n. l. až do roku 1100 př. n. l., ne-li později.
A víme, že bylo tak důležité, že Egypt s přiměřenou pravidelností vysílal do Puntu importované politické osobnosti na státní návštěvy. Královna Hatšepsut vykonala v Puntu návštěvu, která byla považována za tak významnou, že se v její hrobce nacházejí reliéfy, které ji zobrazují. Víme, že ať už byl Punt kdekoli, měli tam tajemné osoby, protože jediné jejich vyobrazení ve starověkém Egyptě pochází z Hatšepsutiny hrobky, kde je zachycena její cesta tam.
Ale při všem, co Egypťané o Puntu zaznamenali... ve skutečnosti nezaznamenali, kde se nacházel. Je to prostě někde na jihu Egypta, kam se dá doplout z Rudého moře. Nejpravděpodobnější je, že se nachází někde v Eritreji. A to na základě, mimo jiné, analýzy DNA mumifikovaných paviánů. Punt byl zdrojem egyptských paviánů.
Takže někde na jih od Egypta existuje fantastická ztracená civilizace, která trvala více než tisíc let.
Cokoli, co bychom z Puntu získali, by bylo pokladem pro celé lidstvo. Možná toho ani není moc k nalezení, jakkoli je to smutné. Jejich stavební materiály pravděpodobně nebyly z kamene a podnebí, kde se Punt nachází, je mnohem méně příznivé pro zachování než pouště v Egyptě. Ale nález Puntu by se zařadil po bok Göbekli Tepe jako jedno z nejdůležitějších archeologických nalezišť, které kdy lidé vytvořili.
K Puntu se však neváže žádný příběh. Egypt s Puntem obchodoval 1 500 let a pak prostě záhadně přestal. Nevíme, kdy Punt začal, ani kdy přestal. Víme jen, kdy se zboží z Puntu začalo objevovat v Egyptě a kdy se o něm Egypt už zřejmě nezmiňuje.
Příběh Atlantidy je opravdu dobrý. Příběh Sodomy a Gomory je také opravdu dobrý. Příběh o Tróji je opravdu dobrý. Příběh Puntu není žádný.
A buďme upřímní, Punt byl naprosto africkou civilizací. Egypt, africká civilizace, která dostává největší prostor, stále dostává na frak ve stylu „Mimozemšťané postavili pyramidy“. Po většinu dějin archeologie bílí Evropané a Američané nebudou trávit velké množství času hledáním ztracené africké civilizace. Když už, tak spousta z nich by tento koncept považovala za oxymóron. Existuje spousta afrických civilizací, o kterých víme tuny informací, mnohem více než o Puntu, a téměř nikdo o nich nemluví. Ghanská říše trvala 500 let a byla nesmírně důležitá. Nikdo o ní nikdy nemluvil.
Osobně mě Punt fascinuje. Doufám, že budu žít dost dlouho na to, aby ho někdo našel. Přál bych si, aby se o něm mluvilo víc. Nejen proto, že každý detail, který o něm máme, je sám o sobě důležitý, je součástí naší společné lidské historie. Ale také proto, že čím více lidí se bude zajímat o jeho nalezení, tím spíše budou archeologové schopni získat finanční prostředky na jeho hledání. Místem, kde by ji chtěli začít hledat, je samozřejmě Eritrea, která má své vlastní, jedinečné politické problémy.
Kde se Punt nachází? Kde je?
Translated with DeepL.com (free version)
Comments