Střety zájmů

aspoň káva #89

Dozimetr běží mimo zájem médií, ale případný střet zájmů teoretického premiéra otřásá mediální scénou jako rozbouřené moře rybářskou kocábkou. A není dne, aby se k tomu nevyjádřil nějaký politolog, právník či politik odstavený od koryta. Současná parlamentní opozice kvůli tomu svolává mimořádnou schůzi poslanecké sněmovny, kde bude požadovat, aby Babiš vysvětlil svůj střet zájmů. Není co vysvětlovat, protože nic není. A taky aby veřejnosti, tedy té opoziční, vysvětlil, jak ho bude řešit či dokonce aby ho vyřešil dříve, než bude jmenovaný do funkce. Což je požadavek naprosto nesmyslný. Jak ho bude řešit, to je výhradně jeho problém, protože ho musí vyřešit v rámci zákonů. A musí ho vyřešit do třiceti dnů od toho dne, kdy poprvé usedne do premiérského křesla.

Je asi každému jasné, že tohle má Babiš dávno připravené, vždyť to i prozradil presidentovi, který uznal, že je to v rámci zákonů, ale proč by to měl vykřikovat na náměstích a podobných fórech. Voliče vládnoucí parlamentní koalice to nezajímá, a jeho odpůrci stejně nebudou spokojeni. Takže proč nabíjet mluvícím a píšícím tupým hlavám munici předem, dokud není jasné, že tím premiérem bude. A postoj presidenta je také dost nejasný. Patrně se pokouší o vyvolání ústavní krize či dokonce ústavního puče. No, vždyť byl k podobným akcím školen.

Jenže tu máme zajímavý výklad zákona o střetu zájmů. Podle něj vlastně Andrej Babiš ve střetu zájmů není a nebude. Střet zájmů upravuje zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.

Protože:

Člen vlády nesmí podnikat, být členem orgánu podnikající právnické osoby, v pracovním či služebním poměru. Viz § 4 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb. Podnikání je výkon činnosti za účelem dosažení zisku, především formou živnosti, anebo i jiným způsobem. Jen majetková účast v kapitálových obchodních společnostech podnikáním není. Zákon o střetu zájmů zakazuje členství v orgánech podnikajících právnických osob, nikoliv však samotné členství, tedy majetkovou účast v těchto právnických osobách. Zákon výslovně stanoví, že omezení se nevztahují na správu vlastního majetku. Viz § 4 odst. 2 zákona o střetu zájmů. Součástí vlastního majetku je i vlastnictví podílu v kapitálových obchodních společnostech, ať již akcí akciových společností nebo podílu ve společnostech s ručením omezeným. Předseda vlády nesmí podnikat jako fyzická osoba, ale může v souladu se zákonem vlastnit akcie či podíly ve společnosti s ručením omezeným. I kdyby byl předsedou vlády jmenován živnostník či člen představenstva akciové společnosti, má 30 dnů, aby střet zájmů napravil, přičemž tato lhůta může být delší, pokud příslušná právní jednání nezávisí jen na jeho vůli. Viz § 4 odst. 3 zákona o střetu zájmů. Andrej Babiš není podnikatelem jako fyzická osoba, což je zjistitelné v Registru ekonomických subjektů. https://ares.gov.cz/ekonomicke-subjekty Pokud vlastní akcie společnosti AGROFERT, ale není členem Představenstva a Dozorčí rady, což není, jde o stav v souladu se zákonem o střetu zájmů. Obdobně to platí i pro jiné kapitálové obchodní společnosti, kde je Andrej Babiš společníkem či akcionářem.

Bez ohledu na to, že jmenování Andreje Babiše premiérem je v souladu se zákonem o střetu zájmů, je zřejmé, že zákaz veřejných zakázek a dotací pro společnosti, které byť jen z menšiny jsou vlastněny členem vlády, je tlak na to, aby část úspěšných a bohatých lidí do vlády nevstupovala. Dokud většina chce dotace zachovat, pak naše obchodní společnosti musí v dotačním světě žít, tedy je i přijímat. Omezení angažování úspěšných podnikatelů ve vládě bylo zavedeno v roce 2017 viz Novela zákona o střetu zájmů zákonem č. 14/2017 Sb. a zaměřeno na Andreje Babiše, takže se nazývalo lex Babiš. Toto znění by dřív dopadlo na členství ve vládě ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (2007-09, 2010-13) či ministra obrany Michala Lobkowicze (1998). Protože staré šlechtické rody jsou zpravidla příjemci velkých zemědělských dotací díky svému historicky vzniklému pozemkovému vlastnictví a ovládají i jiné obchodní společnosti. Je to však správné? Demokracie má umožnit účast v politice všem bez ohledu na majetek. Dříve měli volební právo jen bohatí, postupně jej získali i nemajetní občané. Nikdy se však neusilovalo o to, aby bohatí nesměli volit či se podílet na vládě. To, že je někdo úspěšný jako podnikatel, je kladem pro správu země, ne přítěží. Kdo volil ANO Andreje Babiše věděl, že jde o bohatého člověka vlastnícího AGROFERT. Rozhodující pro účast v politice není to, zda je někdo chudý či bohatý, ale že vyhrál volby. Demokracie je založena na volebním vítězství, ne na chudobě či bohatství. Takto to vysvětluje JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. I když, dá se mu věřit, když je členem Trikolory a ta je součástí vládní koalice?

No, uvidíme a zatím si dáme kávu.