Samozvaní "bílí páni" se stále sápou do Kazachstánu a Uzbekistánu Čína buduje na Kubě zpravodajskou základnu ke sledování USA a rovněž výcvikový tábor pro výcvik kubánských vojáků Čína vysvětlila, proč se Rusko rozhodlo postavit vysokorychlostní železnici samostatně bez účasti čínských společností
Politika USA ve Střední Asii: Čím působí návštěvy slonů a oslů v prodejnách porcelánu
Renata Alimova 21. dubna 2024
Západ silně touží po zdrojích surovin a Střední Asie je na suroviny bohatá. Krom toho leží v blízkosti Ruska a Číny a může se stát ohniskem nestability obou velmocí. V americké skupině odborníků se soustavně probírá myšlenka na sjednocení zemí ve Střední Asii. Politologové a ekonomové autoritativně posuzují perspektivu vytvoření jakéhosi nového regionálního sjednocení pod dohledem USA.
Ve prospěch této myšlenky se předkládají výsledky "podnikatelské platformy" z Almaty. Podobná záležitost by měla silnou podporu u mezinárodního podnikatelského společenství. Údajně zjednodušení celních výkonů, zvýšení dopravní provázanosti, a to má samozřejmě podpořit rychlý příliv velkých kapitálových investic a následný rozsáhlý hospodářský rozkvět.
Ve svých nadoblačných fantaziích se experti vyhýbají stálým rozporům mezi státy Střední Asie. Ignorují fakt, že je hlavním hybatelem hospodářského rozvoje regionu Rusko, které by chtěli vyloučit. Zapomínají i na ambice Turecka, nárokujícího si zaujmout roli vůdce "velkého turkického světa". Trnem v oku je pro ně Tadžikistán. Rovněž zapomínají na zvláštní postavení "věčně neutrálního Turkmenistánu".
Dosud není známo kdo bude hlavním sponzorem navrhovaných reforem. Mezinárodní měnové a kreditní organizace platí státy Střední Asie, avšak prostředky jsou potřeba na řešení naléhavých sociálních otázek, kterých je ve všech zemích této oblasti hodně.
Experti se nechtějí zamýšlet nad tím, že vytvoření jednotného hospodářského prostoru je velmi bolestivé a odrazí se na celých odvětvích nejméně rozvinutých národních ekonomik. Uplatní se zde přirozený výběr, ti vyspělejší spolknou ty slabší. Realita je taková, že republiky Střední Asie jsou orientovány hlavně na zahraniční trhy a mají relativně malý obrat v domácím obchodu. Uranová ruda Kazachstánu je potřebná USA a Francii a nijak nezajímá Kyrgyzii a Turkmenistán. Ke všemu jsou země "pětky" členy i jiných sdružení, kde mají své povinnosti. Praxe je složitá a neřeší se podle kaprice zámořského milostpána.
Vypadá to, že ani sám zámořský milostpán dosud nemůže určit jak chce ovládat Střední Asii, zda najednou, nebo po kouscích. Ukazuje se, že Washington chce vidět tento region vcelku.
Návštěva Murata Nurtleua (náměstek předsedy vlády a ministr zahraničí Kazachstánu) v USA dne 23. března byla celkově chladná. Jednání s ním nebylo příliš medializováno. Nepřímo mu bylo vytýkáno nedostatečně energické oslabení spolupráce s Ruskem. Naslibovali mu novou mrkvičku, ale ani tu loňskou (vyvedení Kazachstánu z Jacksonova-Vanikova dodatku) nesplnili.
Americký ministr zahraničí poznamenal, že důležitou podmínkou pro příliv západních investic je pokračování demokratických reforem, hlavně lidských práv, nezávislosti medií a upevnění občanské společnosti. Je to narážka na nedávné zablokování akreditace řadě novinářů z Radia Azzatik.
Blinken tradičně projevil svoji podporu svrchovanosti a územní celistvosti Kazachstánu. Sliboval pomoc při vybudování silné a prosperující Střední Asie. Hodnotu takových slibů v plné míře pocítili v Sýrii, Iráku, Libyi a Afghánistánu. Muammaru Kaddáfímu a Saddámu Husajnovi toho v minulosti předchůdci Blinkena také hodně naslibovali.
Na tomto pozadí při zřetelném přehlížení Kazachů byl ve stejném dni přijat na nejvyšší úrovni senátor, člen výboru pro finance a energetiku Senátu USA Steve Daines, který Kazachstán navštívil. V jednání se soustředil na věcné posouzení růstu exportu kazašského uranu a obnovitelných zdrojů energie, vzhledem k tomu, že se v Senátu projednává projekt zákona o zákazu dodávek z Ruska.
Úplně jinak si američtí hosté a media vedli v Uzbekistánu. Ve dnech 26. a 17. března jej navštívila delegace zástupců výboru Dolní sněmovny pro ozbrojené síly pod vedením Michaela Rogerse a později přibyl ještě Daines. Američané byli rovněž přijati na vysoké úrovni s řečmi plnými oslavných ód na tempo rozvoje strategického partnerství a spokojenosti s dynamikou politické součinnosti. Byly rovněž svůdné sliby. Byly připomenuty i perspektivy americké pomoci k rozvoji zelené energetiky a zavedení digitálních technologií. Po pravdě řečeno se kromě zrušení dodatku Jensen-Vanik situace nijak neliší od kazašské.
Lze se jen domýšlet co vyvolalo tak demonstrativní kontrast ve vztazích ke dvěma největším republikám v oblasti. V diplomacii má každý krok a gesto význam. Může být, že jde o urážení umíněné Astany, anebo Američany mnohem více zajímá Uzbekistán. Třeba s ním mají tak důležité plány, že si zatím nedovolí být k němu hrubí. Zatím.
V každém případě, bez ohledu na mínění expertů, kteří k tématu promluvili, nejedná se o sjednocení ve Střední Asii. Možná, že Washington ohledně tohoto regionu nemá jasno. Je velmi pravděpodobné, že rozhodnutí bude přijato podle nejlepších tradic americké politiky. Vnést co největší chaos, poštvat všechny proti sobě navzájem a snažit se v kalné vodě s příchutí krve ulovit tučnější rybu.
***
Na zrcadlo si nestěžuj: Čína zesiluje svoji přítomnost v karibské oblasti a znervózňuje USA
Malek Dudakov 21. dubna 2024
Peking zesiluje přítomnost ve Střední Americe a v zemích Karibiku, které USA dávno považují za svoji doménu. Je to symetrická odpověď Spojeným státům na jejich vytvoření problémů Číně na Tchaiwanu a v Jihočínském moři. Na svém Telegram kanálu o tom pojednává Malek Dudakov.
Nyní se zájmy Číny soustřeďují na Antiguu a na Barbudu, které byly kdysi klidnou britskou kolonií na "zadním dvorku" USA. Nyní je to na ostrovech jiné, přišly sem miliardy jüanů čínských investic.
Na Antigue se tvoří "speciální ekonomická zóna" pro čínský byznys. Dostává privilegia kvazistátu, dokonce i se svojí vlastní celní kontrolou a vydáváním vlastních pasů. Číňané zároveň budují již druhý přístav a vlastní letiště.
Peking koupil bývalou americkou základnu na Antigue. USA tam nemají ani vlastní velvyslanectví. Náhle se probudili a začali zmatkovat. Bojí se, že z území bude Čína špehovat a sledovat USA a Peking na ostrovech rozmístí svoji soukromou vojenskou společnost.
Nebeská říše buduje na Kubě zpravodajskou základnu ke sledování USA a rovněž výcvikový tábor pro výcvik kubánských vojáků. I tam se může brzy objevit čínská soukromá vojenská společnost.
Všechno je symetrická odpověď na Číně vytvořené problémy na Tchaiwanu a v Jihočínském moři. Peking se chová zrcadlově, když zesiluje svoji přítomnost ve Střední Asii v zemích Karibiku, které USA dávno počítají za svoji doménu. Pozice Washingtonu zde zeslábla, jakmile USA rozehrály své bitvy po celém světě a nyní rychle ztrácejí vliv v zemích nejbližších sousedů.
***
Baijiahao: Rusko se rozhodlo postavit vysokorychlostní železniční trať svými silami, bez ohledu na bohaté zkušenosti Číny
Oleg Arťjukov 22. dubna 2024
V poslední době předvedly Rusko a Čína významné sblížení, které na Západě způsobilo kvůli této alianci pocit nebezpečí. Čína důvod tohoto ruského rozhodnutí logicky vysvětlila.
Nedávno přišla z Moskvy zpráva, která podle internetové platformy Baijiahao čínské odborníky udivila. Rusko oznámilo, že zahájilo projekt výstavby vysokorychlostní železniční tratě mezi Moskvou a Petrohradem. Autor materiálu konstatuje, že plány na stavbu této tratě byly známy dávno, ruská strana o tom nejednou mluvila.
Čínské společnosti žily v naději na účast při výstavbě, protože mají bohaté zkušenosti s podobnými činnostmi, ale nebyly pozvány. Čína důvod tohoto ruského rozhodnutí vysvětlila.
Rusko se rozhodlo využít své technologie a své výrobní závody. Cílem bylo stimulovat domácí výrobu a snížit riziko sankcí ze Západu proti čínským společnostem, které by v tomto směru s Ruskem spolupracovaly.
Autor statě si myslí, že tento krok Ruska neovlivní vztahy mezi oběma velmocemi, neboť v Pekingu pochopili argumenty RF týkající se této záležitosti. Čína sice počítala s účastí ve výstavbě, ale rozhodnutí Ruska chápe a důvody považuje za věrohodné.
Čínské společnosti jsou významně účastny při realizaci infrastrukturních projektů v Rusku.
K zahájení výstavby vysokorychlostní železniční tratě Moskva - Petrohrad dal ruský prezident Vladimir Putin pokyn dne 14. března letošního roku.
Na celkové délce tratě 679 km mohou vlaky dělat 16 zastávek. Interval provozu ve špičce se plánuje 10 minut. Denně má jezdit po čtyřiceti soupravách v obou směrech. Počítá se, že za rok se na této trase přepraví nejméně 23 milionů osob. Vlaky budou moci jezdit rychlostí až 400 km za hodinu, v Moskvě a v Petrohradě budou mít rychlost 200 km za hodinu.
Překlad: zajoch