Urážka památky Arnošta Lustiga

Jeho jménem je každoročně udělována cena za  projevenou „odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost.“

Letos ji získal Ondřej Vetchý za svůj podíl na vyzbrojování Ukrajiny. Herec musí být schopen opakovat, co mu druzí napsali do scénáře. Nic víc se od něj neočekává. Vetchý se figurou hodil ke zbrojní iniciativě, tak tu roli sehrál. 

Nositele ocenění vybírá Výbor Ceny Arnošta Lustiga, složený ze čtrnácti členů a jmenovaný na tříleté období Radou Česko-izraelské smíšené obchodní komory. V jeho čele je momentálně chirurg a senátor Jan Pirk. 

Jako občan bych od veřejnoprávní ČT očekával, že senátor Pirk dostane otázku, zda ví, že na Ukrajině existují organizace navazující na nacistickou ideologii a že se naše delegace v OSN se jednou zdržela a svou chybu následně napravila a podruhé poslušně hlasovala proti Ruskem navržené rezoluci zakazující šíření nacismu. Izrael pro ni hlasoval.

Redaktor by se mohl zeptat, zda Pirk ví, že ozbrojenému konfliktu na Ukrajině předcházela řada důležitých událostí: Pětimiliardová investice USA do změny režimu na Ukrajině - narušení ekonomických vazeb Německa s Ruskem - sankce na společnosti pokládající NS-2 - rozšiřování NATO po rozpadu SSSR - přijímání zákonů proti ruštině, kterou mluvilo 14% tehdejší ukrajinské populace - střety podobné občanské válce v Luhansku a Doněcku - dohoda Minsk-2 z roku 2015, která ukončit boje a měla vést k jednání o skutečné autonomii Luhansku a Doněcku v rámci Ukrajiny, ale byla (s vědomím Merkelové a Hollanda) využita k dozbrojení Ukrajiny - oslava nacistických prvků v ukrajinské historii - zfanatizování populace vedoucí k masakrům na Volyni a Babím Jaru - jednání

v Istanbulu zahájené po začátku SVO -  jednání britského premiéra Johnsona, jenž „vyvinul tlak“  na Ukrajinu, aby nejednala, ale bojovala - americká doktrina „Vést svět silou vlastního příkladu nebo (pokud to nepůjde) příkladnou silou,“ která vedla k válkám v Iráku, Afghanistánu a Vietnamu.

Padnout by měla i otázka, zda Česko kdy protestovalo proti zákonům, které se podobají jazykové genocidě rusky mluvící menšiny. 

Bez odpovědi na tyto otázky se letošní udělení ceny stává podporou války a zabíjení a tedy urážkou Lustigovy památky a jeho uměleckého odkazu.