Vrtěti psem …

Maximální a minimální cíl Zelenského.

Prof. Dmitrij Jevstafjev                   23.09.2024

Kyjev se snaží zavázat Washington k politickým závazkům ohledně integrace Ukrajiny do NATO, které by jakákoli americká administrativa byla nucena dodržovat. Zelensky si uvědomuje, že relativně stabilní vládní systém ve Washingtonu začne Ukrajinu stavět do tvrdší pozice než administrativa Joea Bidena, kterou v posledních týdnech stále více dráždí rostoucí choutky Kyjeva. Zelensky chce maximálně využít příležitost, kterou představuje faktická absence střednědobě schopné vlády ve Washingtonu.

Proč si je však ocas - Kyjev - tak jistý, že se mu podaří vrtět psem - Bílým domem? Odpověď je bohužel téměř primitivní: Zelensky se snaží přenést ukrajinskou politickou mentalitu do Spojených států. Na Ukrajině je nejdůležitějším politickým nástrojem korupční kompromitující materiály (kompromat). Vzhledem k tomu, že do „ukrajinského korupčního víru“ byli vtaženi nejen představitelé současného Bílého domu, ale i administrativy Donalda Trumpa (nepochází právě odtud Zelenského pochvalné výroky na jeho adresu?) a Baracka Obamy, může se mu to podařit. I když ne na dlouho.

Současná návštěva Volodymyra Zelenského v USA, který v důsledku neuskutečněných voleb ztratil legitimitu ukrajinského prezidenta, začala nejen imageovou akcí - návštěvou muniční továrny ve Scrantonu (Pensylvánie), kde se vyrábějí granáty pro ukrajinské ozbrojené síly - ale také prezentací „plánu vítězství“.

Formálně přijel Zelensky do Spojených států, aby se zúčastnil Valného shromáždění OSN, ale jeho návštěva je kuriózní ve třech ohledech:

1.       Za prvé. Začíná v okamžiku mimořádně vážné krize na frontě, kdy ukrajinským pozicím hrozí zhroucení hned z několika směrů. Zdálo by se, že v takové chvíli by měl být muž nazývaný vůdcem země s vojáky a vzbuzovat v nich důvěru ve vítězství, i kdyby jen těmi podivnými metodami provinčního PR, které Zelensky používal dříve. Ve skutečnosti není na chování hlavy kyjevského režimu nic překvapivého. Podíváme-li se na situaci z hlediska politické technologie, je lepší, že k rozpadu fronty a ztrátě „pevností“, které byly prohlášeny za orientační, došlo v Zelenského nepřítomnosti, aby pro něj bylo snazší a bezpečnější později jmenovat střelce.

2.       Za druhé. Návštěvu provází rozsáhlá sebepropagace Zelenského v amerických médiích. Její smysl je také zcela zřejmý: Kyjev je zjevně znepokojen tím, že se demokratická kandidátka na prezidentku Kamala Harris vyhýbá tématu Ukrajiny. Téma pomoci Ukrajině se stalo příliš „toxickým“ i pro liberálně-globalistický Washington. Donald Trump navíc svou soupeřku neustále obviňuje, že zatahuje Spojené státy do jaderné války, která by začala na Ukrajině.

3.       Za třetí. Zelenského politická drzost, s níž do centra návštěvy postavil svůj „plán vítězství“, je zarážející jen na první pohled. Nejde jen o žádost o modernější zbraně. „Plán vítězství“ ruší všechny jemné americké výhrady k možnosti zmrazit konflikt na Ukrajině nebo jej přes zimu částečně deeskalovat, dokud nebude ve Spojených státech nastolen relativně stabilní systém vlády. Jednoduše řečeno, jedná se o plán, který má Spojené státy do konfliktu přímo vtáhnout.

Minimálním úkolem pro Zelenského je přimět Harris, aby veřejně potvrdila všechny explicitní i implicitní závazky, které „kolektivní Biden“ Kyjevu dal. Proto si pro svou sebeprezentaci v předvečer návštěvy Spojených států vybral „stěžejní“ médium - časopis The New Yorker, orientační bod pro liberální část americké společnosti, který je široce zastoupen na digitálních platformách. Ve svém obsáhlém rozhovoru se Zelensky dotkl doslova všech otázek týkajících se současné situace Ukrajiny jak na frontě, tak ve světové agendě, přičemž se snažil prezentovat neúspěch kurského dobrodružství jako jakýsi „důkaz“, že Kyjev dokázal ukázat „našim partnerům, čeho jsme schopni“.

Mnohem obtížnější je maximální úkol, na který však není líto žádných peněz - udělat z tématu Ukrajiny prvek předvolební kampaně demokratů. Do jaké míry se to Zelenskému podaří, ukáže, zda v Demokratické straně zbyly nějaké „ostrůvky zdravého rozumu“.

https://t.me/s/dimonundmir