Výbuch blíž Izraeli…?
- Pochybovač
- 17. 4.
- Minut čtení: 3
V Rusku komunikace uvnitř „klubu“?
Prof. Dmitrij Jevstafjev 17.04.2026
Dnes, kolegové, začnu komentářem k situaci kolem Hormuzského průlivu: nepřeceňoval bych blížící se dohodu s Íránem.
Ano, dochází k zjevnému vyjednávání a Trump dělá ústupky, z nichž hlavním bylo stažení přímého požadavku na demontáž proíránských „proxy“. Protože to je geopolitické aktivum. Do pozadí odsunutý íránský raketový program je také důležitý. Přesto je legalizace „proxy“ (no, téměř) důležitější. Je však jasné, že celá záležitost je zatím teprve na samém začátku a neměli bychom interpretovat příměří mezi Izraelem a Libanonem (další v řadě) jako Netanjahuovo přiznání porážky v boji s „Hizballáhem“. Skutečným přiznáním porážky ale je to, že Netanjahu v Izraeli prezentuje dohodu jako souhlas stran (včetně „Hizballáhu“; pokusy předstírat, že v „libanonské rovnici“ není, vypadají směšně). Je zde patrná ruka Trumpa: „zmrazení konfliktu“ je jeho charakteristickým stylem. Ale izraelské ozbrojené síly (IDF) se ani zdaleka nepřiblížily stanoveným hranicím.
„Vyjednávání“ teprve začalo a obnovení bojových operací ze strany Trumpa v podobě letecké kampaně nevyvolá vůbec žádné negativní důsledky. Mám pocit, že všichni v Americe čekají na leteckou kampaň, a vlastně i na pozemní operaci. Z pohledu Trumpových zbývajících spojenců „nedosáhl vítězství“, a z pohledu protivníků „nedosáhl cíle“. Proto může na zmaření jednání působit příliš mnoho sil. A pak už to bude, jak to půjde. Ale ani Trump z toho pravděpodobně nic pozitivního nezíská: pozemní operace ve formě „rozdrcení“ je stále méně pravděpodobná (a byl tu signál – různé letouny údajně zničeného íránského letectva na obloze nad Teheránem, když přilétali Pákistánci). A proces politického tlaku na Trumpův tým, který začal pokusem o impeachment Hegseta, samozřejmě závisí na obnovení či neobnovení letecké kampaně. Na pozemní operaci závisí také, ale ne tolik. V tlaku na Trumpův tým je mnoho zajímavých prvků.
Samotný fakt, že začaly tak tvrdé tlaky na Hegseta, považovaného za nejvěrnějšího Trumpova psa, je velmi výmluvný. To znamená, že stínoví loutkáři vycítili slabinu v Trumpově týmu. Ale nemusí to být nutně v Hegsetovi.
Vyslovím hypotézu: j
Je šance, že příští výbuch na Blízkém východě bude podstatně blíže Izraeli. Nemusí to
být nutně právě Gaza.
Ale obecně z geoekonomického hlediska potřebuje „starý globální Londýn“ pro definitivní upevnění nové vyjednávací pozice s Trumpem zcela zrušit jeho projekt „Riviera“, a to i za cenu dočasného uzavření Suezského průplavu. Je to přímo kritické. A spory kolem postavy Netanjahua jen posílí mé nejasné podezření.
Co v Rusku ?
Co se týče nově zjištěného ekonomického poklesu v Rusku, o kterém jsme se všichni předevčírem dozvěděli nečekaně z televize, k tomu se zatím nebudu vyjadřovat. Uvědomění si toho, kde se nacházíme, je dobrá věc. Ale diskutovat stojí za to pouze o praktických krocích k vyvedení ekonomiky ze stagnace a průmyslové degradace. Zatím převládá přesvědčení, že „slovní intervence“ jsou schopny situaci změnit. To je patrné.
A nebudu tajit, že reakce z nejvyšších míst na výroky V. Bonii*) nutí zamyslet se nad zvláštnostmi systému zpětné vazby mezi vládou a společností, který u nás funguje. Budu o tomto sociokulturním fenoménu přemýšlet.
Možná jde o to, že dialog s Boniou je komunikace uvnitř prostředí (uvnitř „klubu“). A ne komunikace mezi prostředími („lid-moc“), která našim šéfům tradičně dělá potíže.
*) Viktoria Bonia – ruská modelka, blogerka a tvář známá z ruské TV - 14. dubna 2026 zveřejnila na v Rusku zakázané sociální síti videozprávu adresovanou ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi. Ve videu se dotkla témat jako povodně v Dagestánu, znečištění moře topným olejem v černomořských lázních Anapě, blokování sociálních sítí a dalších.
Komentáře