Sergej Pereslegin
Máme tu další zprávu – a sice, že v USA zakázali činnost ruské tiskové agentury Russia Today (RT), takže tam nebudou moci sledovat naše zprávy – jak to hodnotíte?
Upřímně řečeno, jsem z toho u vytržení… - protože je vždycky příjemné, když se reálná situace začíná podobat vtipu. Američané obvinili náš mediaholding z toho, že provádí státní politiku RF v mediální oblasti. Za prvé by bylo divné, kdyby ji neprováděl, a za druhé si vzpomínám, že kdyby už nikomu jinému, ale právě Američanům patří Rádio Svobodná Evropa, Rádio svoboda, Hlas Ameriky – s jejich četnými prohlášeními o strategiích, v naprosto otevřených dokumentech, že úkolem propagandy samozřejmě je to, že americkou politiku šíří na území války a krizí. Jsou to zejména USA, které se právě touto činností zabývají pomalu celou svoji historii. A nikdy to nepopíraly ani neskrývaly.
Vypadá to dost směšně a dokonce i samým některým Američanům to nebylo po srsti. Navíc se v následující chvíli objevilo ujeté prohlášení, že Amerika:
„…žádá prezidenta Putina, aby se zdržel vyjádření k volební kampani v USA, protože tato kampaň je věcí výlučně americkou“…
Já se dokonce ani nebudu zabývat otázkou, kolikrát se USA vyjadřovaly k volební kampani Venezuely, Ruska, Egypta, nebo Myanmy, atd. Reálně není kampaň, k níž a k jejímu vedení se USA nevyjádřily. To ale není nejdůležitější… - je to už docela všední věc. Jestliže se ale v takové situaci obracíte na hlavu státu, s nímž navíc momentálně nemáte ty nejlepší vztahy, ale naopak nejhorší za celou historii vzájemných vztahů, - fakticky se žádostí… -jak na to vůbec lze reagovat?
Ale znamená to například, že Amerika, která v této oblasti mediaholdingů byla fakticky monopolistou, že nyní, když jiní začínají dělat nástroje podle jejich vzorů (jako napři právě RT) není připravena k podobné činnosti proti nim?
Za prvé ano. Za druhé komické není toto, protože žádné zvláštní činnosti prováděny nejsou. Směšné je to, že každý, kdo aspoň trochu zná Vladimíra Putina a občas slyšícího jeho prohlášení typu, že by raději podpořil Kamalu Harris, chápe, že jde o klasický jeho dloubanec, ve smyslu toho, že sice oba mu nejsou zrovna příjemní, ale zatímco Trump je chytrý chlap, tak Harris, soudě dle toho, jak se směje…, bude pro nás jednodušším prezidentem. Je jasné, že je to dost hrubé a každému pochopitelné dloubnutí. Ale to, že na něj skočili a začali ho brát vážně jak Trump, tak Harris, tak i Demokraté i Státní departament – to je humorné! Nejpřirozenější reakcí by přitom bylo to úplně přejít, a já se přikláním k domněnce, že právě to někteří z poradců americkým špičkám radili: - ale ne, ono se jich to dotklo!
Za druhé, hned druhý den prohlásili, že se Rusko vměšuje do voleb USA v měřítku federace, zatímco Čína se vměšuje do těchto voleb v měřítku každého ze států. Chtělo by se říci, že celý svět nemá jiné starosti než vměšování do amerických voleb. Přitom prakticky všichni příčetní političtí komentátoři docházejí k závěru, že:
1. Ať vyhraje volby kdokoli, jistě to nebude ta nejlepší varianta pro USA;
2. Nijak to nesníží americké vnitřní konflikty.
A proto s hlediska ať Číny nebo Ruska, je v této situaci úplně jedno, kdo přijde k moci – to tak, že úplně. Tam je zajímavé něco jiného – možná, že Putinovo vyjádření je tam chápáno v úplně jiné logice, a to konkrétně v té rovině, že Trump je člověk s dost širokým rozhledem, je zkušený a schopný byznysmen, který – pokud přijde do Bílého domu – tak v podstatě může přivřít oči nad mnohým, včetně atentátu na něho samého, a pokusit se být dobrým prezidentem - a nikoli posledním (tady cituji výrok Roosewelta před zvolením).
Harris se naproti tomu nevyznačuje ani šíří rozhledu ani milosrdenstvím. Z tohoto pohledu bude její příchod k moci pro Ameriku mnohem nebezpečnějším. Krize je možná v obou případech, ale v případě příchodu Harris je nebezpečnější než příchodem Trumpa. To byla druhá část prohlášení…
A nyní to nejzajímavější: - všude je vidět konflikt nacionálů s transnacionály, a já vidím i pokračování jeho vývoje. Pak je naprosto pochopitelné, že se nyní dělá to, co se dělalo v roce 2016 i v roce 2020, což obecně přineslo Demokratům spíš úspěch. Pokus vysvětlit, že vměšování Ruska do voleb je velmi nebezpečné a zřejmé – proto porušení, která budou připuštěna při volbách (což říkám s přesvědčením), prostě neutralizují činnost Ruska zaměřenou na zlom demokracie v Americe. Řekl bych je toto prohlášení je velmi skandální, hloupé a znovu charakterizuje kroky zaměřené na povinnost vítězství Demokratů, tedy transnacionálů v těchto volbách. Kdosi z amerických neutrálních voličů dokonce prohlásil, že:
„…se zájmem čtu, že Harris s přehledem předhání Trumpa podle výsledků anket, ale pak čtu o zákazu ruských kanálů, a pokouším se pochopit, jak tyto věci mohou spolu korelovat. Protože každý politik musí chápat, že zákaz ruských informačních kanálů je pokusem Demokratů o získání nějakých 1,5-2% hlasů právě díky protiruské strategii“.
Pro mě je příjemné, že to Putin pochopil a okamžitě to odehrál (preferencí Harris) – a my sledujeme, jak to oni dělají. Mluvili jsme o chybách a chyb se dopouštějí všichni. Pro Demokraty – transnacionály jsou tyto volby od počátku prohrané, jak jsem u dříve říkal, a nejjednodušší by bylo je nechat. Oni se ale také rozpálili a budou hrát až do konce. Navíc, ať skončí volby jakkoli, budou muset vyhlásit svoje vítězství.
A to je to, co nyní vidíme. Proto bych to zformuloval takto: - ruské zpravodajské kanály se samy o sobě dostaly pod úder naprosto náhodně, přesněji řečeno, tato náhoda se týká vnitřních sporů v USA a nikoli nás. No a to, že to bylo tak „pěkně“ vystaveno…? Co s tím nadělám? Já si moc dobře pamatuji léta pozdního SSSR a nacházím velmi mnoho podobností.
Správná připomínka těch jejich vysílaček.