ČTYŘI ÚROVNĚ

VYJEDNÁVACÍHO PROCESU MEZI ÍRÁNEM A USA

Speciálně pro RT - Profesor Dmitrij Evstafjev       13.04.2026

V posledních 48 hodinách jsme byli svědky fantasmagorických výkyvů v rozsahu vojenského a silového střetu mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé. Uvedeme pouze nejvýraznější informačně-politické „milníky“.

1. Protichůdná prohlášení D. Trumpa v kontextu jednání mezi USA a Íránem v Islámábádu, která, pomineme-li výroky o úplném vítězství nad Íránem, naznačují perspektivu obnovení konfliktu, avšak v jiné formě, především ve formě námořní blokády Íránu, která začíná 13. dubna v 10:00 času východního pobřeží USA.

2. Zvláště upozorňujeme na obvinění ze strany americké rozvědky vůči ČLR z údajného dodávání techniky protivzdušné obrany. Tato prohlášení nic nepřidávají k vyjednávací pozici USA v dialogu s Íránem, ale mohou být použita jako záminka pro novou vlnu obchodní války s ČLR. Celkově však směřují k podstatnému zkomplikování konfliktu.

3. Ukončení jednání v Islámábádu mezi delegacemi USA a Íránu (připomeňme, že Pákistán je jedním z důležitých spojenců Číny) a tisková konference viceprezidenta J. D. Vance po 21 hodinách jednání, na které prohlásil, že jednání selhala.

4. Pokus amerického námořnictva uskutečnit, a pokud se to nepodaří, tak alespoň předstírat jakýsi „průlom blokády“ (ve skutečnosti – ukázat Íránu svou schopnost balancovat na hranici obnovení bojových operací).

5. Téměř souběžná prohlášení Izraele, že bude pokračovat v bojových operacích proti „Hizballáhu“ v Libanonu bez ohledu na dohody mezi Teheránem a Washingtonem, a také že Tel Aviv není připraven vést bojové operace proti Íránu bez Washingtonu.

To vše vyvolává dojem narůstajícího chaosu, a to nejen informačního, ale i politického. Za lesem protichůdných a záměrně provokativních prohlášení (stačí se podívat na výroky Trumpa ohledně papeže), falešných zpráv a zvěstí však nejsou vidět skutečné politické a ekonomické procesy. A tím hlavním je rozšíření jak geografického, tak kvalitativního rámce konfrontace USA a Izraele s Íránem při vzájemném vyčerpávání možností. Vzniká mnohostranný transregionální konflikt, charakterizovaný nelineární logikou chování stran, předurčující perspektivy internacionalizace tohoto střetu a rozšíření počtu jeho účastníků.

Ačkoli hráčem, který nadále dominuje agendě, zůstává D. Trump, lze situaci stěží redukovat pouze na jeho obvyklou rétoriku v rámci informačního a silového tlaku na partnery a konkurenty. Situace se pro amerického prezidenta ukazuje být mnohem složitější.

Zhrneme-li to, vymezíme čtyři vrstvy v politických procesech kolem jednání o deeskalaci

mezi USA a Íránem.

První vrstva

— a z taktického hlediska pro D. Trumpa nejvýznamnější. Z hlediska vnitropolitických procesů v USA „nedosáhl vítězství“, protože nepředstavil přesvědčivý „obraz vítězství“. Ze významných politických sil v USA mu při opakovaných pokusech prohlásit se za vítěze nikdo nehrál do karet. Teherán může jít na kompromisy. Přes všechny zjevné náklady je íránská společnost jednoznačně přesvědčena o vítězství islámské republiky nad „velkým Satanem“. Trump takovou možnost nemá. Proto je Trump nucen kompenzovat absenci všeobecně uznávaného, a hlavně vizuálního obrazu vítězství komunikačními náhražkami, kterým věří stále méně a méně lidí.

Druhá vrstva

— a střednědobě nejproblematičtější. Nejistota situace s možným obnovením letecké kampaně proti Íránu.

Na jedné straně mají USA potenciál relativně rychle obnovit leteckou kampaň proti Íránu, ať už za účasti Izraele, nebo bez ní. Trump si zřejmě uvědomuje, že pokračování pouze v letecké kampani je slepá ulička, pokud jde o splnění deklarovaných vojensko-politických cílů. Na druhé straně — Trump vyhlásil námořní blokádu Íránu, ale plnohodnotná blokáda bez výsadkové operace v Hormuzském průlivu je obtížná. A co je nejdůležitější — k realizaci scénáře blokády pobřeží je zapotřebí námořní skupina zcela jiné velikosti, nemluvě o pozemní složce.

Vzniká dojem, že Trump začíná získávat čas na soustředění sil, které by stačily alespoň k napodobení blokády s obsazením několika ostrovů u vchodu do průlivu. A to ještě více zvýší rizika uvnitř Spojených států. Navíc je velmi nákladné udržovat po dlouhou dobu velké pozemní i námořní seskupení v regionu, kde byla ztracena značná část základen.

Třetí vrstva

— Trumpova snaha přece jen pokračovat ve své geoekonomické linii směřující k získání monopolu v oblasti globálního obchodu s uhlovodíky. Prohlášení z Washingtonu o odblokování Hormuzského průlivu a o připravenosti zadržovat tankery, které propluly průlivem po dohodě s Teheránem, lze interpretovat jako pokus D. Trumpa vrátit se od programu-maximum (přímá kontrola nad zdroji uhlovodíků v Perském zálivu) k dříve zveřejněnému programu-minimum — kontrole světového námořního obchodu s uhlovodíky. Zjednodušeně řečeno: hrozbou zadržování tankerů a plynových tankerů po opuštění Perského zálivu si Trump, obrazně řečeno, vymáhá podíl na systému koordinovaného průjezdu námořní dopravy, který Íránci zavedli ad hoc, čímž fakticky uznává jeho legitimitu. Tato logika však vede Trumpa k rozšíření geografické oblasti konfliktu, k akcím amerického námořnictva za hranicemi Perského zálivu a Hormuzského průlivu. S největší pravděpodobností dokonce i za hranicemi Arabského moře. Je však Trump připraven na globální silovou geoekonomiku na moři?

Čtvrtá vrstva 

— zásadní přebudování systému bezpečnostních záruk v Perském zálivu. A zatím se odehrává nikoli proti USA, ale bez USA. Umístění pákistánských stíhaček v Saúdské Arábii naznačuje, že i ti nejvěrnější spojenci USA v regionu se snaží vyvážit svou závislost na amerických bezpečnostních závazcích. Stejným směrem směřuje i idea, která se vznáší ve vzduchu, a to vytvoření „mezinárodních sil pro zajištění bezpečné námořní plavby“ v Perském zálivu pod vedením Francie. Tato další koalice, kterou sestavil E. Macron, zatím nenabyla reálných obrysů kvůli nedostatku dostatečného vojenského potenciálu u „zájemců“.

Politická poptávka po podobných koaličních službách v oblasti námořní bezpečnosti, a to nejen v Perském zálivu, ale i v Rudém a Arabském moři, však existuje.

https://t.me/s/dimonundmir