Aspoň káva #105 aneb OZE

aspoň káva #105

Když jsem poprvé slyšel o fotovoltaice, považoval jsem ji za výborný nápad. Tehdejší výzkumníci s ní počítali na veřejné budovy, tedy školy, úřady, případně obchodní domy. A hned k tomu se začaly vyvíjet solární střešní tašky, které by se daly využít tam, kam se z různých důvodů nehodí solární panely. Jenže jak šel čas, chytili se původně dobré myšlenky různí podnikavci, a začaly se budovat velké solární elektrárny. A nepochopitelně v rozporu s původní myšlenkou na plochách, které mají mít naprosto jiné využití. Tedy na loukách čili pastvinách. A nenašel se snad nikdo odpovědný, kdo by podobné zhůvěřilosti chtěl nějak zabránit. Proto se proti tomuto způsobu výroby elektřiny zvedá odpor. Téměř nikomu nevadí solární panely na střechách různých objektů. Vždyť tam byly původně určeny. Ale ohyzdná jsou pole panelů na zelené půdě.

Máme spoustu míst, kam by se tyhle panely daly umístit. Potkal jsem se s majitelem jednoho malého průmyslového podniku, který plánoval umístit panely na nevyužívané zpevněné ploše. Taky dobré řešení. Jak to tehdy dopadlo, to už nevím, přece jen se ta firma nacházela dost daleko od mého bydliště, a mým úkolem tehdy bylo zpracovat rozpočet na nějaké místní stavební úpravy. Takže jsem se se tam byl podívat jen jednou. A to proto, abych viděl, co a kde se bude upravovat. Jenže když jsem dnes zkusil tu firmu najít, už na jejím místě fungují dvě jiné.

Podobně jsem zpracovával rozpočet na jakousi výrobu v bývalých vojenských garážích. A opět se tam počítalo s panely na střechách.

Viděl jsem domácí fotovoltaickou elektrárnu jako oplocení pozemku. Má to výhodu v tom, že tomuhle umístění nehrozí kroupy. Ale hrozí tomu možný kámen vystřelený projíždějícím autem. Někde jsem viděl snad fotografii, snad video o dalším velice účelném umístění. A takové by bylo opravdu velice účelné. Zastřešení parkoviště u nákupního centra. Případně umístění na střechy autobusových nádraží. Nevím, co komu brání podobné akce zrealizovat. A hned by se mohl zlikvidovat nějaký tem solární park ve volné přírodě.

Dalším obnovitelným zdrojem mají být větrné elektrárny. V našich podmínkách musejí být opravdu vysoké, protože s větrem schopným účelného využití tu rozhodně nepřekypujeme.

Takže když si vzpomenu na doby, kdy různí ochránci přírody bojovali proti vysílačům mobilních sítí, nevím, kde dnes jsou. Protože ty vysílače sice také nejsou žádná okrasa, ale přece jen je jich méně a jsou nižší. Navíc výstavba takové jediné vrtule zatíží přírodu na stovky let dopředu, protože jen samotný železobetonový základ je obrovské monstrum. A při současném stavu zdrojů pro výrobu betonu, tedy zejména kameniva, je to i nemístné plýtvání. A jistě víte, že jenom rozšíření těžby kameniva vyvolává obrovské protesty. Natož případné otevření nového lomu či pískárny. A likvidace vrtulí a stožárů také není žádná ekologická hitparáda. Opět dlouhodobá zátěž pro přírodu.

A zbývají nám malé vodní elektrárny.

V Zalužanech na potoce stával mlýn

Dneska je tam už jen halda rozvalin…

Tuhle písničku jistě znáte. Každé místo, kde kdysi stával mlýn, by mohlo být potenciálním místem pro malou vodní elektrárnu. Viděl jsem jich několik, o několika i četl a jednu dokonce mám nedaleko bydliště.

Ale míst, kde byly mlýny je mnohem více. A pokud by se k výstavbě těchto zdrojů energie postupovalo stejně chytře, jako kdysi postupovali mlynáři, ani vodním živočichům by taková malé elektrárna neublížila. Jen je potřeba zvolit vhodnou lokalitu. Tou rozhodně nebyla poloha bývalého hradního mlýna u strakonického hradu. Mlýn, který byl součástí hradu, byl zbourán při stavbě nového jezu a jakákoli modernější stavba by asi nepůsobila dobře. A protože investor, kterým měl být jeden z bývalých Zemanových ministrů, konkrétně Miroslav Toman, neměl zájem o jinou polohu, tedy o místo, kde stával jiný mlýn, z téhle stavby sešlo.

Možností, jak využívat energii, kterou máme vlastně zdarma, je dost. Jen by to chtělo u umisťování těhle zařízení trochu více přemýšlet. A taky by to chtělo přemýšlet o ceně za tuto energii, která nás stojí vlastně jen tu výstavbu, jinak je její provoz v podstatě zadarmo. A rozhodně není možné, aby energie ze slunce či z vody byla dražší než energie z uhlí, plynu či jádra. Ale tady opět zafungovaly kamarádské vztahy a provozovatelům těchto zařízení se přihrávají částky, které už jim výstavbu zařízení mnohokrát zaplatily.

Takže opravdu nám nezbývá nic jiného, než pro využití přírody vymýšlet opravdu vhodné způsoby a nezaplevelit naši krásnou krajinu. A k čekání na lidský rozum si zatím dám svou dobrou kávu. A patrně ne jen jednu.