Aspoň káva 107 aneb Kdo podléhá manipulacím.

aspoň káva #107

Mnohokrát jsem narazil na povídání o tom, jak starší lidé snadno podléhají manipulacím různých médií. S tím, co se děje právě u nás doma mi to moc nejde dohromady. Protože:

Já získávám většinu informací z iXka a různých alternativních podcastů. Sleduju XTV, Echo, Datarun. Naopak přehlížím třeba Čestmíra a podobně zaměřené weby. Takže je jasné, jaké asi můžu mít názory.

Moje Bavorovna naopak okrajově sleduje zprávy na České naší/jejich televizi, případně podle hlavního pořadu také na Nově či CNN Prima. Kromě toho si čte titulky a případně i některé články na Seznamu. Takže je jasné, jaké by měla mít názory. Naše domácnost by měla být politicky naprosto konfliktní.

Kupodivu se oba shodujeme. A Bavorovna, ač zcela pomíjí mnou sledovaná média, dokáže si vytvářet názor právě na základě toho, co je jí předkládáno. Až na drobné detaily si stále i v tomto rozumíme. A společně žasneme nad některými vyjádřeními dříve vládních a dnes opozičních politiků. Takže nás veškeré mediální manipulace míjejí. Zejména moji Bavorovnu, já ovlivněn být mohu. Ale naše životní zkušenosti nám přesně napovídají, kde se asi tak může nacházet jaká pravda.

Jenže jsou i tací, kteří skutečně podléhají manipulacím médií. Ale to jsou ti, kteří by v minulé době nadšeně mávali sovětskými vlajkami a radostně udávali ty své sousedy a známe, kteří by těmi vlajkami nemávali. Nejlepší je, když právě oni, kteří dneska nadšeně demonstrují proti omezování manipulací pomocí ČT a neziskovek, se ohánějí dobou minulou, kterou prožili maximálně jako pionýři a pionýrky nebo možná i jako jiskřičky.

Naopak i náš princ, tedy nejstarší vnuk, podléhá mainstreamové propagandě a začíná mít obavy z něčeho, co už z logiky věci je nemožné. Určitě by i věřil tomu, že po Babišově vítězství ve volbách sem přijedou ruské tanky. Faktem je, že se nesnažíme vnucovat mu náš názor, protože víme, že i jeho otec, tedy náš syn, má podobné názory.

Čím to asi bude? Já se domnívám, že našimi životními zkušenostmi. Polovinu života jsme prožili v době, která nás nutila číst mezi řádky. Takže jsme si dokázali i tehdy vytvářet svůj názor a nenechali jsme se přesvědčovat o neutuchajících úspěších socialismu s lidskou tváří. Dokázali jsme i tehdy vidět kolem sebe to, co bylo tou temnou stranou oněch úspěchů. Viděli jsme tehdejší korupci a podlézání komunistickým funkcionářům na různých úrovních. A na straně druhé jsme viděli i ty skutečné pokroky, které se nás dotýkaly. Třeba i nové obchody, nové kulturní zařízení, kam jsme se chodili bavit, nové školky a školy, a i nové provozy, na nichž některých jsem se jako stavař i podílel.

Doba byla taková, jaká byla. Ale rozhodně nebyla taková, jak se nám ji snaží vykreslovat ti, kteří se tehdy neproháněli po světě ani s tím pověstným kačerem.

A právě proto dokážeme posuzovat i současnou dobu tak, jaká skutečně je. Dokážeme odhadovat, co které vládní opatření může přinést dobrého či zlého, a nepotřebujeme k tomu žádné komunikační kartičky nebo ty „správné“ výklady.

Takže i přes zanedbatelné rozdíly v názorech si pořád můžeme spolu sednout a vypít si svou kávu.