Aspoň káva #127 aneb Malé balení a hygiena

 aspoň káva #127

V brzké době začne platit nařízení, podle kterého nebude možné používat jednorázová a cestovní mini balení různých produktů. Takže mini mýdlo, mini máslíčko či mini šampon. Prý musíme omezit odpad. Sice myšlenka na první pohled dobrá, ale jak známo, všechno dobré je pro něco zlé.

Nejhorší dopad bude na zdravotnická zařízení. Každý, kdo aspoň jednou prošel nemocničním lůžkem ví, jak vypadá taková snídaně. Rohlík nebo krajíc chleba, mini máslíčko, mini džem. Takže vlastní produkt vezme do ruky pouze pacient. A jaká bude budoucnost? Ani si to neumím představit. Anebo bude dodavatel snídaní pokaždé rozkrajovat kostku másla na malinké porcičky, stejně tak bude na misky dávat lžíci marmelády či dostane každý pacient svoji osminku másla, pokud se bude tohle balení smět používat. A když to máslo nespotřebuje, tak se vyhodí?

Podobné to bude v restauracích s oblíbenou tatarskou omáčkou. I když tam už někde dostanete tatarku v mističce. A možná vás napadne spousta dalších příkladů.

Osud si se mnou zahrál, a já jsem se ocitl v nemocničním zařízení. A pochopitelně jsem se setkal s výše popisovanou situací. Snídaně i večeře obsahovaly právě ona minibalení. Máslíčka, medíčky i jiné podobné produkty. A protože tác dostanete na pokoj, je jen na vás, kdy se do jídla pustíte. Takže si neumím představit, že bych místo té kostičky másla zabalené v té miniporci dostal stejně velké kousky másla, odkrojené z nějakého maxi balení. Zejména v nemocnici, kde na hygieně záleží ze všeho nejvíce. Ale tak daleko errouhnijní komisaři nevidí.

Nevím, čeho všeho se tohle má týkat, ale neumím si představit situaci, která se týká různých dětských pitíček. Dětem to menší balení rozhodně chybět nebude, ale jednak to pro ně nemusí být tak zdravé, jednak to bude pochopitelně dražší. A jistě je každému jasné, že když dneska koupí dvě malá balení, neb i jen dvě děti musí mít vždy to samé, bude se pak muset kupovat totéž, ale ve větším provedení. To pak pro některé maminky už může být i komplikace.

Jenže pak je tu druhá stránka věci. Budeme tedy kupovat velká balení všeho možného. Nevím přesně, co bude to velké balení, ale je mi jasné, že pootevření hrozí spousta věcí. Kontaminace vzduchem, kde se může leccos neviditelného vyskytovat. Kontaminace teplotou, ztráta chuti, nadbytek produktu. A to všechno povede buď k vyhození polovičky daného jídla, v horším případě i k nějakému onemocnění. Protože ruku na srdce, doma na tu hygienu zase tak moc nehledíme. A protože nevíme, kdo z nás se během dne s čím a kým potkal, je zanesení nákazy velice jednoduché. Ano, to nebezpečí tu existuje i dnes, ale různá minibalení přece jen leccos omezí.

Mám rád kávu, to je o mně všeobecně známo. Ale nemám ji rád se smetankou. Bavorovna smetanku naopak miluje. A naši kocouři také. Takže ideální je balení v těch mističkách, které můžete občas dostat i v různých kavárnách. Nikdo, kromě dávkovacího stroje se toho nedotkl, takže naprosto hygienické, tedy neškodné balení.

Navíc se na každém obalu bude vyskytovat popiska, kde bude popsáno složení obalu. Což může být další komplikace, zejména pro hnidopichy, kteří budou zkoumat, jestli si výrobek v to konkrétním obalu mohou vůbec koupit, aby daný výrobek opět nebyl něčím kontaminovaný. Do dneška to sice nevadilo, protože to nevěděli, ale pak…?

No, káva se dělá stále stejnými způsoby za pomoci horké vody, takže tam je jediný problém v tom, jak kvalitní kávu si kdo pořídí. A protože doma na kávě zase tak moc nešetříme, i když ji kupujeme ve slevách, není problém si sednout a dát si šálek dobré kávy.