Chaos v ODNI: 700 propuštěných v rámci drastické změny

https://conservativeamericatoday.com/odni-chaos-700-fired-in-drastic-shift/?utm_source=tinyemail&utm_medium=email&utm_campaign=2nd%20Newsletter%2008%2F26%2F2025

S plnou podporou prezidenta Trumpa otřásá bezprecedentní reforma ODNI Tulsi Gabbardové Washingtonem, slibuje omezení byrokracie, ale vyvolává bouřlivou debatu o budoucnosti amerických zpravodajských služeb.

Stručný přehled

• Gabbardová spouští „ODNI 2.0“, snižuje počet zaměstnanců o 40 % a ruší sedm operačních center.

• Reforma přímo naplňuje Trumpův slib rozložit „hluboký stát“ a odpolitizovat zpravodajské služby.

• Očekávaná úspora pro daňové poplatníky ve výši 700 milionů dolarů ročně; odpor ze strany zavedených zájmových skupin a politických oponentů.

• Názory odborníků se rozcházejí – příznivci chválí efektivitu, kritici varují před riziky pro bezpečnost a koordinaci.

Gabbardová a reforma ODNI: bezprecedentní škrty a konzervativní mandát.

Tulsi Gabbardová, potvrzená v únoru 2025 jako ředitelka Národní zpravodajské služby, neztrácela čas a zahájila nejdramatičtější reformu v historii agentury. Její plán s názvem „ODNI 2.0“ snižuje počet zaměstnanců ODNI o 40 %, ruší nadbytečná operační centra a vrací agenturu k jejímu původnímu základnímu poslání: integraci zpravodajských informací. Přímý mandát prezidenta Trumpa signalizuje rozhodný tlak na omezení toho, co mnoho konzervativců považuje za roky byrokratického rozmachu a politizace, a konečně naplňuje sliby „vysušit bažinu“ a obnovit ústavní omezení vládní moci.

https://x.com/nypost/status/1958247723620028854

Počet zaměstnanců se snižuje z více než 2 000 na přibližně 1 300 a celá misijní centra, která kritici považují za nástroje politických agend, jsou uzavírána nebo konsolidována. Roční úspory se odhadují na 700 milionů dolarů, což je částka, kterou fiskální konzervativci propagují jako dlouho očekávanou úlevu pro daňové poplatníky. Tento krok také eliminuje kontroverzní iniciativy DEI (Diversity, Equity, and Inclusion – rozmanitost, rovnost a inkluze) a je v souladu s výzvami příznivců Trumpa k ukončení „probuzených“ programů, které podle kritiků podkopávají zásluhy a zaměření na poslání. Ačkoli měl ODNI koordinovat rozlehlou zpravodajskou komunitu USA, postupně se rozrostl do obrovské byrokracie. Během posledních dvou desetiletí důvěra veřejnosti ve zpravodajskou komunitu prudce poklesla, přičemž mnoho Američanů – zejména konzervativců – vnímá tuto agenturu jako zpolitizovanou a nepřátelskou vůči ústavním hodnotám. Předchozí pokusy o reformu selhaly kvůli odporu ze strany zakořeněných zájmů a stranické patové situace, což vyvolalo frustraci mezi těmi, kteří v ODNI viděli symbol nekontrolované moci „hlubokého státu“.

Jmenování Gabbardové, které přímo podpořil prezident Trump a které podpořili viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio, bylo prezentováno jako přímá výzva současnému stavu. Senátor Tom Cotton, předseda Senátního výboru pro zpravodajské služby, požadoval ještě hlubší škrty s argumentem, že byrokracie ODNI se stala překážkou pro národní bezpečnost a odpovědnost vlády. Republikáni v Kongresu se za reformu postavili, zatímco demokraté a někteří veteráni zpravodajských služeb varovali před potenciálními mezerami v pokrytí a ztrátou odborných znalostí.

Okamžité narušení a dlouhodobé riziko pro americké zpravodajské služby

Krátkodobý dopad ODNI 2.0 je nepopiratelný: stovky ztracených pracovních míst, narušení zpravodajské komunity a nejistota ohledně toho, jak se zbývající personál přizpůsobí novým prioritám. Kritici varují, že zrušení misijních center by mohlo vytvořit nebezpečné mezery v pokrytí a koordinaci zpravodajských služeb, což by ohrozilo národní bezpečnost. Zastánci reformy namítají, že reforma konečně obnovuje zaměření agentury, snižuje plýtvání a eliminuje politický aktivismus maskovaný jako zpravodajská činnost. Převod Národní zpravodajské univerzity pod Národní obrannou univerzitu je vnímán jako další zefektivnění, ale vyvolává také otázky ohledně budoucího výcviku a odborných znalostí.

Osud ODNI 2.0  nakonec ovlivní nejen budoucnost zpravodajských operací USA, ale také širší debaty o vládní moci, ústavních právech a schopnosti volených představitelů prosadit ve Washingtonu skutečné změny. Pro konzervativní Američany, frustrované dlouholetým zasahováním vlády, představuje tato reforma dlouho očekávané vítězství. Pro kritiky je to riskantní sázka. Výsledek bude mít dopad daleko za hranicemi zpravodajské komunity a prověří, zda může hluboká strukturální reforma uspět v politicky polarizované zemi.