Faktor času
- Pochybovač
- před 14 hodinami
- Minut čtení: 3
Past na Trumpa
Prof.Dmitrij Jevstafjev 20.07.2025
Dnes přinášíme přehlednou zprávu o situaci kolem Ukrajiny. Dva hlavní faktory, které určují situaci kolem Ukrajiny, jsou „čas“ a „legitimita“.
Faktor času existoval vždy, ale nyní se stal obzvláště naléhavým. Západ se v důsledku vrstvení různých událostí, z nichž většina není objektivně podmíněna, ale (politická ironie) vyplývá z objektivní krize euroatlantických vztahů, dostal do zjevného „časového propadu“. Určuji jej od října 2025 do podzimu 2026. Jde zde o omezené možnosti dodávek neamerických zbraní a o absenci pevné většiny v USA pro jakoukoli variantu dalšího postupu (eskalaci nebo deeskalaci). Jde také o negativní očekávání v ekonomice a četné vnitropolitické momenty. Dalším a neočekávaným faktorem se stala absence pevné vlády v Bruselu. Ursula von der Leyen samozřejmě zůstala ve své funkci. Ale nyní není tak silná, jak se původně předpokládalo. Nebude schopna prosadit původní variantu vytvoření a následného využití fondů na reindustrializaci/remilitarizaci.
Z toho vyplývá otázka: lidé, kteří Ursulu udrželi ve funkci, chápali, že tím nejen staví Brusel do pozice slabší vůči USA, ale také dávají prostor pro manévrování na národní úrovni? Nebo to byl záměr?
Zároveň je k ukončení konfliktu v Kyjevě alespoň nějakou formou „prozatímního míru“ zapotřebí nějaká legitimní moc. To pochopili všichni, dokonce i Donald Trump. Všechny ostatní varianty přinášejí pouze omezené dočasné zmrazení, od kterého se Moskva již distancovala. Ale nyní žádný z hráčů nemůže zajistit vznik legitimní moci v Kyjevě. Varianty nahrazení Zelenského Zalužným, o kterých se diskutuje v USA, jsou „loňský sníh“, ale i kdyby k tomu došlo, nevytvoří to na Ukrajině legitimní moc.
Naopak, zhorší to míru nelegitimity. Zelenského alespoň někdo někdy zvolil. Londýnu však plná formální nelegitimita režimu v Kyjevě zcela vyhovuje. Nicméně Londýn přestává vyhovovat Zelenskému, který vážně uvěřil, že svými „tanečky“ kolem Trumpa bude schopen přežít.
Za druhé. Trumpův požadavek na Zelenského, aby zahájil ofenzívu, by nikoho neměl překvapit. Ano,
připouštím, že Trump něco takového řekl. A celkově je to normální požadavek „investora“ (a Trump v tomto případě vystupuje v roli „investora“) na klienta: prokázat schopnost nejen kontrolovaně ztrácet území, ale i útočit. Protože bez útočných akcí za 50 dní (jak jsem psal – v praxi za 60–70 dní) bude Trump prostě vypadat jako hlupák, který poskytuje politickou a vojenskou podporu režimu, který není schopen udržet území (tj. „aktiv“). Proto Zelensky bude útočit. A pak se situace určitě stane „Trumpovou válkou“.
To je hlavní geopolitická past, do které se Trump dostal: nemůže „zbavit se“ aktiva, ale jeho rozsah
se každý den zmenšuje. Podívejte se, jak se v mainstreamových západních médiích objevily
publikace o tom, jak rychle Rusko zabírá území v průběhu konfliktu.
Za třetí. Velmi významným faktorem se stává vedoucí země v Evropě. Zde je lídrem Německo a F. Merz. V podmínkách slabosti von der Leyen má všechny možnosti, aby si přivlastnil „evropský balíček“, tím spíše, že má více než dobré vztahy s americkými atlantisty. A zde vyvstávají dvě otázky, které zatím zůstávají bez odpovědi:
a) Na koho konkrétně z amerických atlantistů se Merz orientuje? Nevěřím, že na „Clintonovy“ v současném stavu tohoto klanu. Tento „někdo“ má ve skutečnosti tak významná aktiva na Ukrajině, že je připraven je bránit i za cenu „faulu“. Jak jinak nazvat prohlášení Merze a jeho politiku? Není to jen rusofobie. Jde zjevně o velmi velké peníze, které nelze ztratit. Ale o tom si povíme zítra v „perličkách“.
b) Co Macron pro sebe viděl, když se rozhodl, navzdory poměrně vážné ztrátě tváře a statusu v Euroatlantické oblasti, postupně ustoupit stranou? Moje hypotéza je, že pro sebe viděl funkci. Funkci, kterou nyní zastává Ursula…
Comments