HORMUZ BEZ CUKRU:

Jak se světový obchod ocitl v pasti jednoho úzkého průlivu

Absatz – Andrej Perla             16.03.2026

O tom, jak Írán a Rusko vyhrávají válku s USA a NATO – komentátor „Abzacu“ Andrej Perla.

Na mapě světa se objevilo nové horké místo. Pravděpodobně nejžhavější za mnoho desetiletí. Je tak rozpálené, že se ho ani nedá dotknout. Tímto místem je Hormuzský průliv. Úzké (pouhých 33 km!) mělké „úzké hrdlo“, které odděluje Perský záliv od Indického oceánu. Místo, kterým prochází na světový trh téměř veškerá ropa těžená na Arabském poloostrově a v Íránu. To znamená 30 % veškeré ropy na světě. A dalších 20 % veškerého plynu.

Írán, vedoucí spravedlivou obrannou válku proti USA a Izraeli, průliv uzavřel a zaminoval (rozhodl se propouštět pouze lodě ze zemí, které se vzdají spojenectví s Amerikou). Tímto krokem a útoky na infrastrukturu arabských monarchií v Perském zálivu snadno a rychle dosáhl růstu cen ropy na světovém trhu nad 100 dolarů za barel. A tím zasadil velmi tvrdý úder ekonomice většiny zemí NATO i samotných USA.

Navíc tím předurčil strategickou porážku USA. Uplyne jen velmi málo času, než budou absolutně všichni Trumpovi spojenci dělat jediné: žádat ho, aby ustoupil. Neboť pokračovat ve válce je příliš drahé.

Trump se samozřejmě snaží z této pasti vymanit a činí tak s fantazií a vtipem, které jsou mu vlastní. Navrhl například, aby se na ochraně průlivu podílela Čína. No ano, spojenci Íránu. A co na tom? Podle Trumpa Čína získává přes Hormuzský průliv 99 % ropy, kterou potřebuje – o dodávkách z Ruska mu nikdo neřekl, nebo na to zapomněl. Říká se, že když to Peking potřebuje, ať si to s Teheránem domluví sám.

Vtipné? Prostě nemám slov, jak je to vtipné. Pravda, jako obvykle v takových případech, je tu jeden háček:

Írán vůbec není proti dodávkám ropy do Číny. Je připraven tam pouštět tankery s jedinou podmínkou: aby byla tato ropa placena v juanech.

Tím dává najevo, že nejen vede boj proti USA, ale rozumí i ekonomické válce. Že nejen zvyšuje cenu ropy, ale také podkopává důvěru v dolar.

Co má Trump dělat? Je jasné, co. Prohlásit, že „už zvítězil“ a že íránská ekonomika je „už zničená“ (zde se vybaví Barack Obama a jeho  „na cáry roztrhaná“ ruská ekonomika), a připravit se na ústup.

Tím spíš, že z toho má prospěch nejen Čína, ale i Rusko.

Váš pokorný služebník právě četl vynikající článek v Sunday Times. Jmenoval se „Stane se Putin hlavním vítězem ve válce s Íránem?“ Podle autora ano. No opravdu: dodatečné tržby za ruskou ropu za méně než měsíc činily více než 725 milionů dolarů - ceny výrazně a dlouhodobě vzrostly.

Kromě ropy navíc rostou ceny mnoha dalších ruských exportních komodit, včetně hliníku a hnojiv. Vše ze stejného důvodu: změna tras mezinárodního obchodu.

Ale ani to nestačí. Rusko se ocitá v politické výhodě, protože, jak uvádí zdroj Sunday Times: - „veškeré snahy Západu o přetáhnutí zemí regionu na stranu Ukrajiny nebo alespoň o to, aby se nenechaly zmanipulovat Putinem, riskují, že budou marné. Pokaždé, když Trump nebo Hegseth otevřou ústa, Rusové vypadají přesvědčivěji a rozumněji“.

Třešničkou na dortu důsledků války v Íránu je nedělní vystoupení belgického premiéra De Wevera. „Musíme normalizovat vztahy s Ruskem,“ říká tento politik. A upřesňuje: „V soukromí se mnou evropští lídři souhlasí, ale nikdo se neodváží to říct nahlas.“ De Wever není vůbec příznivcem Vladimira Putina. Je zastáncem prosperity své země a těžko si dokáže představit, že by to bylo možné bez energetických surovin.

A vy mluvíte o Hormuzském průlivu...

https://absatz.media/