Jana Černochová: Tady jsou fakta k letounům L-159. Jasně a srozumitelně
- Bavor V.
- 27. 1.
- Minut čtení: 3
Autor: Roman Mikeska 27 ledna, 2026
Jestli si nechcete pokazit příběh o sobeckých politicích pravdou, nečtěte to dál.
Tady jsou fakta k letounům L-159. Armáda ČR provozuje všechny L-159 v jednomístné i dvoumístné verzi, má je tzv. „na živých“ tabulkách a jsou potřebné. Tzv. „potřebnost“ je v tomto ohledu velmi zásadní právní pojem, ze kterého vyplývá a na kterém stojí i veškeré obranné plánování. O budoucnosti letounů – zda budou modernizované a provozované až do konce jejich životního cyklu v roce 2040, či budou po roce 2030 postupně vyřazeny, rozhodnuto generalitou (ve spolupráci se Sekcí obranné politika a strategie – dále SOPS) do dnešního dne NEBYLO. Je tedy logické, že tyto stíhačky figurují ve Zprávách o zajištění obrany státu i ve zprávách NKÚ, kde dokonce stojí, že podzvukové i nadzvukové letectvo MUSÍME dál rozvíjet. Pozn. podzvuk jsou právě L-159 a nadzvuk „rozvíjíme“ nákupem F-35
. Pod tzv. rozvíjením podzvukových letounů si určitě NKÚ nepředstavuje, že se jich zbavíme. Ministr obrany Jaromír Zůna má v tomto pravdu.
Dne 26. 6. 2025 jsem coby ministryně obdržela dopis od náměstka ministra obrany Ukrajiny Oleksandra Kozenka, ve kterém žádal o poskytnutí nejméně 12 stíhaček L-159. Žádost má kancelář postoupila ke stanovisku SOPS a její cestou náčelníkovi GŠ AČR Karlu Řehkovi. Prakticky ve stejný okamžik jsem zároveň požádala NGŠ o ucelený seznam možných položek vojenského materiálu AČR, které ještě LZE poslat ozbrojeným silám Ukrajiny do konce roku 2025, tedy do konce funkčního období vlády Petra Fialy. Tento seznam jsem od NGŠ obdržela na konci července 2025 a byl a je v režimu D. Nevyzradím zde žádnou režimovou informaci, když napíšu, že na tomto seznamu NEBYLA jediná stíhačka L-159. Ani ťuk! Na základě tohoto materiálu pak vláda schválila poslední dar vojenského materiálu Ukrajině ze zásob AČR.
Dne 20. 8. 2025 obdržel vrchní ředitel SOPS stanovisko Velení Armády ČR, schválené NGŠ Řehkou, k červnovému dopisu náměstka ministra obrany Ukrajiny Kozenka. Ve stanovisku NGŠ se píše několik rozporuplných informací. Například že NENÍ možné uvolnit požadovaný počet 12 letounů, ale že nižší počet letounů NEDÁVÁ z operačního hlediska žádný smysl. Na konci pak stojí, že pokud by se ale uvažovalo o darování, tak za předpokladu finanční náhrady a ať SOPS zpracuje nějaký návrh. Závěrem v dokumentu stojí, že letouny NEJSOU pro AČR NEPOTŘEBNÉ. Toto zmatené armádní „stanovisko“ zcela oprávněně vrchní ředitel SOPS vrátil NGŠ k přepracování.
Dne 22. 10. 2025 obdržel vrchní ředitel SOPS nové stanovisko NGŠ (pozn. volby proběhly 3. a 4. října 2025), ve kterém stále stojí zásadní a klíčová věta, že NEJSOU tyto letouny pro AČR NEPOTŘEBNÉ, ale že NGŠ je doporučuje poskytnout prostřednictvím daru. Prodej se v tomto dokumentu kupodivu už vůbec nezmiňuje. Najednou. Zvláštní. Stejně jako se v něm nezmiňuje, PROČ tedy NGŠ NEDAL tyto stíhačky L-159 na výše uvedený SEZNAM položek vojenského materiálu, který mi poslal koncem července, a který byl pak vládou schválen k darování Ukrajině, přičemž jsem kolegy z vlády informovala, že toto je podle vojáků už OPRAVDU POSLEDNÍ vojenský materiál, který z našich armádních zásob můžeme Ukrajině poslat. Konec příběhu.
Zarážející na příběhu L-159 je nekonzistentnost názorů a rozhodování velení Armády České republiky v tak závažné věci, jakou je poskytování vojenského materiálu z živých zásob AČR.
A je zcela logické a správné, že dosluhující vláda, na konci svého mandátu, rozhoduje prakticky výhradně o provozních věcech. A posílat darem miliardové stíhačky na Ukrajinu – na základě neúplných, měnících se a rozporuplných informací, které velení AČR vrchnímu řediteli SOPS ve svých stanoviscích poskytovalo, prostě NEBYLO MOŽNÉ. Ani politicky, ani právně. Nakládání s majetkem státu není otázka toho, co chce naše srdce, ale toho, co jako politici smíme podle zákonů naší země udělat a co politicky ustojíme. Vlasta Parkanová by mohla vyprávět, jak ti stejní vojáci, kteří ji přesvědčovali o nákupu letounů CASA, pak před soudem tvrdili, že je k rozhodnutí donutili politici a stáli tam proti ní… Stejně tak Jaro Naď, exministr obrany Slovenska, který poslal na Ukrajinu podobným způsobem stíhačky MIG a byl za to vyšetřován.
Takže není fér házet jakoukoli vinu či pochybnosti na mě a vládu Petra Fialy. Voliči rozhodli o tom, že již vládnout nebudeme, a je licoměrné si na to teď stěžovat. Vojáci by se měli přestat chovat jako alibisté a novému ministrovi Zůnovi musí ve spolupráci se SOPS jasně říct, jaké mají se všemi stíhačkami L-159 plány do budoucna. Bez toho nelze na vládě projednávat vůbec nic.
A pro ty, kteří mají krátkou paměť nebo pochybnosti o tom, kolik jsme toho pro Ukrajinu jako vláda udělali, doporučuji k přečtení materiál schválený ještě naší vládou, ve kterém jsme skládali účty. Vojenský materiál z toho posledního seznamu tady ještě není, protože jsme vždy dbali na to, aby byl vojenský materiál nejprve bezpečně na Ukrajinu doručen, a až pak se o tom psalo:
Zdroj: Twitterový účet Jany Černochové Autor/Licence fotografie: Jan Schejbal,www.jan-schejbal.cz, Ministerstvo obrany ČR
Ukrajina může místo L-159 dostat úplně nové české letouny.
V posledních týdnech s použitím BIS byla vyfabulována ona výše popsaná aféra, která měla za cíl pomocí prezidenta odsoudit českou vládu, která svým rozhodnutím nepřevést ani neprodat lehká bojová letadla L-159 na Ukrajinu je tímto naprosto proruská.
Tento postup BIS vyvolal řadu otázek a spekulací, ale také otevřel dveře k nové možnosti pro ukrajinské letectvo.
Český výrobce Aero Vodochody totiž okamžitě nabídl ukrajinské armádě své nové letouny L-39NG Skyfox.
Zůstává pouze jediná otázka; Kdo to zaplatí.
Ukrajina tyto letouny je ochotna příjmout pouze za podmínek, že budou shodně v souladu s jejím návrhem obdobně jako L 159 darovány.
Jinak o ně nemá zájem.