K Trumpovu míru na Blízkém Východě…

Naše logické „vynechání tahu“.

Prof.Dmitrij Jevstafjev    15.10.2025

 Zní to již jako naprostá banalita, že proces mírového urovnání v Gaze je teprve na začátku a není známo, jak se bude vše vyvíjet v dlouhodobém horizontu. 

Zvláštností této situace však je, že politický proces v Gaze je, pokud to tak lze říci, „vrstevnatý“. Musíme rozlišovat dva, respektive dva a půl aspektu situace v souvislosti s Trumpovou činností na Blízkém východě.

• První aspekt je čistě politicko-imidžový. Zde, řekněme to na rovinu, Trump tentokrát nedokázal plně realizovat imidžový potenciál konstrukce, kterou vytvořil. Z účasti na procesu se však vyvázala celá řada hráčů, kteří byli pro něj v této inscenaci klíčoví. Uvedu ve zkrácené podobě část textu, který jsem včera napsal pro soukromý kanál:

„Moje hypotéza... spočívá v tom, že na summitu v Š/Š Trump plánoval předložit Íránu jakési „společné“ ultimátum. Formálně by to nebylo tak docela ultimátum, ale „vyjednávací pozice“, po které by bylo pro Izrael a Brity mnohem obtížnější obnovit válku.“

Trumpovým skutečným úkolem je nedat šanci na obnovení války mezi Izraelem a Íránem, která je z politického hlediska spásou pro Netanjahua. Ale kromě toho, že se nepodařilo přivést Netanjahua na summit, k neúplnému dosažení imageových cílů přispívá i relativně nízká účast Saúdské Arábie. Saúdové obecně prokázali velkou eleganci: neproignorovali schůzku, ale nedali příležitost, aby se nejvyšší vedení země stalo součástí Trumpova „jarmarku marnivosti“. Ministr zahraničních věcí království normálně seděl ve třetí řadě. Nicméně absolutní hegemonie v Euroatlantické oblasti bylo Trumpem dosaženo. Problém je v tom, že je lokální a pro její transformaci na plnohodnotnou bude třeba velmi tvrdě pracovat.

A ještě malá poznámka: Trump je samozřejmě nyní „na vrcholu“, ale při tom všem je zřejmé, že existuje určitá nespokojenost s dosaženým výsledkem. Nemluvím teď ani o dalším útoku na Čínu. Mluvím teď o naprosto podivných komentářích v letadle.

• Druhý aspekt je finanční. Ten Trumpa ve skutečnosti zajímá více než ten první. Protože chápe nutnost vynaložit solidní investiční balíček jako podmínku pro překonání politicky turbulentního roku 2026. Tento balíček by však neměl být „politicky virtuální“, jako první balíček údajně ve výši 1,4 miliardy dolarů, ale měl by mít skutečně „vizualizovatelný“ efekt. Trump zcela jasně dospěl k bodu, kdy je třeba začít ukazovat nějaký ekonomický efekt, pokud ne růst, tak alespoň efekt svého vládnutí. A to ne ve „virtuálním sektoru“.

• „Polovina“ aspektu: střednědobý efekt opatření amerického prezidenta. Nebyl bych naivní a nemyslel si, že Trump o tom nepřemýšlí. Naopak, mnoho z toho, co se projevilo v situaci kolem Gazy, naznačuje, že chápe, že každá akce má určitý „odložený“ střednědobý efekt. Jinou otázkou je, že tyto okolnosti jsou méně důležité než první dvě „vrstvy“ – aspekty. Vyslovím hypotézu:

  
  

 Trump si uvědomuje, že nemůže kontrolovat situaci ve střednědobém horizontu – nemá na to zdroje.

Dnes je v soukromém kanálu relativně krátký text a videoklip. Klíčovým momentem videoklipu je vliv příběhu, který Trump „rozehrál“ na Blízkém a Středním východě, na projekt průmyslového a logistického koridoru „Sever-Jih“, který je pro Rusko velmi důležitý. Je tam několik velmi nejednoznačných momentů.  Při bližším rozboru  vedou k tématu mírového procesu ve vztazích s Ukrajinou, a to bez určitých nadsázek.

A nápověda:

Nemyslete si, že Trump je v tomto našim spojencem! Ale v jeho postavení jsou vážné nuance. Pro nás jsou nejdůležitější střednědobé důsledky pokusu o vytvoření nové konfigurace situace na Blízkém a Středním východě. Proto zatím naše politika „vynechání tahu“ v regionu vypadá jako logická.

https://t.me/dimonundmir