Krize přijde trochu později…
- Pochybovač
- před 9 hodinami
- Minut čtení: 3
Pokusy o zpomalení politických procesů jsou zastaveny.
Prof. Dmitrij Jevstafjev 28.07.2025
Tizian: „Allegoria della Prudenza“ – olej na plátně - r.1550-1565
Další, velmi zajímavé profesorovo zamyšlení, opět doplněno ukázkami slavných obrazů:
Celkové hodnocení situace: jak na vnější scéně, tak i uvnitř Ruska dochází k prudkému zrychlení událostí. Ale v očekávání krizového zlomu v srpnu a září to bylo zcela předvídatelné.
Poznámka na okraj:
Myslím si, že krize přijde o něco později – kolem října, ale v tomto případě jsou očekávání důležitá. A zcela předvídatelně se největší hráči snaží v té či oné míře dohodnout (samozřejmě osobně) na určitých „rámcích konkurence“ před začátkem velkého „zlomového bodu“ (s potenciálem kolapsu) a zjednodušit situaci. Je však již zřejmé, že se to nedaří. Tempo vývoje rozporů se ukázalo být vyšší než tempo přijímání rozhodnutí ve velkých státních systémech. Trumpovy kličky samozřejmě sehrály svou negativní roli.
Ale v situaci, kdy se nedá dohodnout, získávají geopolitické „okrajové skupiny“, které jsou jakoby „na odpis“, další prostor pro přežití. Nemluvím teď o Zelenském. Tam je vše složité a, zdá se, smutné. Mluvím teď o Meloni a Macronovi. Ale hlavně o Macronovi, ať si Le Pen říká, co chce. Ten má reálnou šanci stát se „posledním přeživším“.
Ale hlavní věc, kterou vidím, je, že pokusy o zpomalení politických procesů jsou prakticky zastaveny. Je jasné, že povaha „rozmrazování“ na vnější kontuře a uvnitř Ruska je odlišná, ale myslím si, že příčiny situace jsou stejné – nedostatek zdrojů pro zadržení procesů, které jsou považovány za negativní (ale ve skutečnosti mají objektivní charakter). Ne, zatím to není přiznání nemožnosti řízení mezinárodní a vnitřní situace v rámci konceptu informačně-politicko-technologického řízení, ale už se tomu blíží. Upozorňuji na to, že i Trump, který dosáhl velkých výšin (bez ironie) v řízení společenských procesů prostřednictvím komunikace, začíná, nakolik je toho v zásadě schopen, měnit přístupy. Všimněte si, že v Trumpově arzenálu již nejsou jen sociální sítě, ale i stínové konzultace. Vtip... Ale je v něm zrnko pravdy.
Můžeme se stavět k dohodě Trumpa s von der Leyen (a to je zatím právě osobní unie) jakkoli, i když je samozřejmě misant scéna naprosto odporná. Ale taková kombinace, která Evropě odebírá maximální objem investiční renty a vylučuje vznik „jednotné Evropy“ (přesněji řečeno, v „bruselské Evropě“) vlastního investičního cyklu na nejbližších 10 let, nebo dokonce déle (tj. na období „přerozdělování světa“), mohla být výsledkem pouze velmi pečlivého prozkoumání situace na stínové úrovni. Nevidět to je nebezpečná politická krátkozrakost.
A je třeba velmi pozorně sledovat jednání USA a ČLR, která také přešla do stínového režimu.
Michail Vrubel: „Jitro“ – olej na plátně 1897
Je zřejmá neschopnost elit a jejich „servisních okruhů“ vyhovět zjevné poptávce po zvýšení efektivity řízení velkých systémů. A také krize personálního modelu neofeudalismu, který byl v té či oné míře realizován ve všech zemích nacházejících se v postindustriální nebo předpostindustriální fázi vývoje.
O této tendenci velmi přesvědčivě psali před pár dny kolegové M. L. Chazin a D. V. Rode. Doplním je tím, že krize personálního modelu znamená krizi modelu řízení sociálně-politických tendencí. Mnoho konkrétních nastavení poslední doby v Rusku je projevem této krize. U nás se vyvíjí rychleji než v jiných zemích, což je přirozeně spojeno s efektem vnějšího a rychlého odpadnutí nejslabších prvků od „systému“. Nemluvím teď o Starovojtovi. Mluvím o „odcestovalých“, konkrétně o bývalém guvernérovi Sevastopolu Ovsjannikovovi, na kterého se u nás z nějakého důvodu nerado vzpomíná. No, nebudeme rozviřovat vzpomínky meritokratů. Oni jsou u nás tak citliví ...
Comments