Lithium je možná naše bohatství

Před několika lety jsem napsal článek o možné těžbě Li na Cínovci. Originál se kamsi zatoulal, ale i tak mohu připomenout několik základních věcí: Vše začalo když skupina 4 českých geologů získala právo na průzkum ložiska. Podle tehdejšího horního zákona tím získala i právo jeho těžby. Do hry vstoupila společnost australská společnost European Metal Holding (EMH). To nebyla nějaká těžební společnost, ale skupina několika Australanů, které v obýváku v Brisbane napadlo, že jde o investiční příležitost.

To se jim povedlo, když dostali akcie na burzu. Základním lákadlem pro investory byl odhad, že na Cínovci je poklad v hodnotě asi 10 bilionů českých korun. Takový odhad je nepřesný, ne-li trochu podvodný, protože odráží hodnotu konečného produktu použitého ve výrobě baterií. Dohry posléze vstoupil ČEZ, který získal většinu akcií EHM a tím právo těžby. Ta má být hlubinná. Li a možná další prvky mají být extrahovány z vytěžené horniny a hlušina se má vrátit jako výplň do vytěžených prostor. Logický záměr, totiž zpracovat horninu co nejblíž k dolu, narazil na protesty okolních obcí. Mohu připomenout, že samotná těžba je v podstatě prodělečná. Jedna z výročních zpráv EMH obsahovala odhad, že po dvaceti 20 letech těžby budeme v plusu pouhé 1 mld. korun. Za svoje Li dostaneme tím míň čím dřív se ho "zbavíme" během celého řetězce kroků od těžby, extrakce z horniny a převedení na formu vhodnou pro výrobu konečných produktů. Zmiňuji to, protože se objevila spekulace, že se Macinkova cesta do USA (kvůli vánici odložená) může týkat i našeho Li.