O mém vývoji

 aspoň káva  #55

Musím se trochu vyzpovídat. O tom, jak jsem se politicky vyvíjel a jak jsem došel zleva doprava.  I když co to je vlevo a vpravo?

V dobách již minulých, a neustále omílaných lidmi událostí neznalých, jsem byl spíše apolitický. Maximálně jsem se mohl počítat k sociálně demokratickému vyznání. Protože však tahle strana tu nebyla, podvědomě jsem se počítal k socialistům. Ti tu byli. Ale nikdy jsem jejich program nesledoval, takže to mohly být jen moje iluze. Ke komunistům nikdy. Zejména od okamžiku, kdy se mi náhodou dostaly do rukou Stanovy. Tam jsem narazil na něco, co mi opravdu vylekalo, a v tu chvíli jsem měl alespoň v tomhle naprosto jasno. Tudy cesta rozhodně nevede.

Po Listopadu jsem se stal jedním ze zakládajících členů Strany Zelených. Dnes bych tuhle kapitolu ze svého života nejraději vymazal. Ale tehdy jsem opravdu věřil, a dodnes věřím, v ochranu přírody. Skutečnou ochranu přírody. Tedy péči o zeleň, lesy, vody. Budování čističek i filtrů na zplodiny vypouštěné fabrikami i domácnostmi. Jenže to, kam se současní Zelení dostali, je v naprostém rozporu s mým ekologickým přesvědčením.

Rozčarování přišlo velice rychle. Už ve druhých volbách jsem volil Sociální demokracii. Tehdy skutečně představovala to, co jsem od ní očekával. Starost o člověka zejména v situaci, kdy se dostane do problémů. I způsob privatizace podle Zemana mi byl bližší. A Klause jsem ve většině případů rozhodně nemiloval. I když v mnohém i on měl a dodnes má pravdu.

Jenže po odchodu Paroubka a nástupu Sobotkovy mafie jsem ztratil víru i v tuhle stranu. A nezbylo mi nic lepšího než ANO. Babiš jako ministr financí v Sobotkově vládě dokázal přece jen stabilizovat rozpočet a za jeho vlády dokonce dostat jej do černých čísel. A kdož ví, kam by se dostal nebýt covidu. Tady jsem patřil mezi ty, kteří se řídili spíše minulostí pandemií a bylo mi jasné, že mnohá nepopulární opatření byla vedena snahou co nejvíce ochránit obyvatelstvo. A nejen „španělská chřipka“, ale i dávnější morové rány, všechno to bylo provázeno podobnými omezeními.

ODS jsem nikdy nevolil. A současnou parodii na ODS bych stejně nemohl. Tady mám trochu malý problém, který mi nutí vynechávat krajské a senátní volby. Protože v kraji a obvodu kandidovali lidé, kterých si jinak velice vážím a jejichž práci oceňuji. Hejtman Martin Kuba a ředitel strakonické nemocnice Fiala – Tomáš, neplést si s podvodným premiérem – denně dokazují, že svou práci pro lidi myslí vážně. Jenže aby se mým hlasem mohla chlubit brněnsko-pražská odesácká klika, to nemůžu dopustit. Ostatně zejména u hejtmana Kuby mám dojem, že ani oni nejsou ze současného vývoje nadšeni.

Hned na úvod jsem svůj vývoj označil za cestu zleva doprava. A minul jsem přitom ODS. V době, kdy ODS byla vpravo, já byl vlevo. Dnes je situace opačná. Já jsem spíše vpravo, zato současná vládní sebranka je vlevo.