Opět britská stopa ...?

Kteří  Britové stáli za provokací útoku v Kataru a převratu v Nepálu?

Prof.Dmitrtij Jevstafjev                  20250910

Kolegové, schválně jsem vyčkal rána, abych viděl, jak se vyvine situace v Kataru.  Ve skutečnosti to vypadá buď velmi jednoduše, nebo příliš složitě. Nabízí se myšlenka, že se jedná o „čistě britský postoj“. Jeho cílem je vyprovokovat eskalaci konfliktu, zároveň zamaskovat Trumpa, jehož návrh HAMASu se diskutoval v okamžiku útoku, a obrátit alespoň část zdrojů HAMASu proti USA. Američané mají v regionu dostatek zranitelných míst. V ostatních ohledech se operace jeví jako strategicky nesmyslná. Tento úder nic nepřidal k vztahům mezi Hamasem a Izraelem. Katar, jak správně poznamenalo mnoho kolegů, má v arabském a islámském světě takovou reputaci, že nikdo nic neudělá, nanejvýš budou plácat jazyky. Zejména v Káhiře, nemluvě o Íráncích. Arabský svět se obecně nachází na nejnižším bodě konsolidace a Katar k tomu velmi přispěl.

Trump, který si uvědomil důsledky,  varoval členy Hamásu a minimalizoval tak oběti. Existuje velmi zajímavý rozdíl v interpretacích otázky: varovali Američané Katar a Hamás před izraelskými údery, nebo spíše kdy to udělali. Otázka je nesprávná. Správné je se zeptat: koho Američané varovali jako první? A kteří Američané? Věřím zprávám, že katarská protivzdušná obrana byla vypnuta na dálku. Protože hlavní protivzdušná obrana v Kataru, jak jsme se již přesvědčili během války mezi Izraelem a Íránem, je americká protivzdušná obrana, která chrání základny a „na vlastní náklady“ podniky na zkapalněný zemní plyn. Tu není třeba vypínat. Ale vedení HAMASu se podařilo dostat z dosahu úderu, že? V každém případě se situace vyvíjela tak, že Netanjahu musel převzít odpovědnost za operaci. Trump je dost zkušený člověk a tady je mnoho věcí na povrchu. Zdůrazňuji: už předtím byl Trumpův vztah k Netanjahuovi tak napůl, a teď... Ale i v jednoduchém výkladu je pár nuancí.

Nápověda: složitý výklad začíná otázkou: kteří Britové mohli stát za provokací konfliktu? Jen připomenu, že jsem včera v soukromém kanálu napsal, že v podmínkách stagnace situace s „koalicí mírotvorců“ jsou Britové, alespoň část klanů, již ve fázi hledání důvodu, aby „vyskočili“ z ukrajinského projektu, kde jsou jakoby hlavními aktéry.  Jako první drsný předpoklad vyslovím myšlenku, že v souhrnu mnoho událostí posledního měsíce vypadá jako známky rozpadu toho, co jsme nazývali „globálním Londýnem“. A ano, události posledních týdnů vytvářejí více než příznivé prostředí pro znovuzrození „strany chaosu“.

A pak začíná debata o střednědobých důsledcích útoku na Katar, který vedl ke smrti méně významných osob, ale přesto došlo k prolévání krve. A krev je v současné situaci dlouhodobým legitimizačním faktorem. Ve vzniklé situaci jsou důležité právě střednědobé trendy.

Druhá nápověda: hlavním z nich je, že Katar jako vyjednávací „hub“ nezanikne, i když i to je důležité.

Obecně však z hlediska modelu „velké hry“ má mnohem větší význam situace v Nepálu. Vytvoření ohniska občanské ozbrojené nestability mezi Indií a Čínou v okamžiku, kdy začaly složité „tance“ sbližování obou států, je klasická britská hra. Na rozdíl od úderu na Katar byla zcela úspěšná. Ačkoli může být realizována jako geopolitický nástroj (spíše proti Indii) pouze v relativně krátkodobém horizontu. Po určité době konflikt vyhoří.

Ale obecně vše, co vidíme, a vidíme pouze projevy „velké hry“ na různých úrovních, přesvědčivě zdůrazňuje, že konspirační teorie jsou samozřejmě falešnou metodologií, ale mnoho z toho, co konspirační teoretici říkají, se potvrzuje. Troufám si předpokládat, že uvidíme ještě minimálně jeden, spíše dvě nová ohniska napětí. Zítra doufám, že budu pokračovat v diskusi o strategických mechanismech „velké hry“ a jejich projevech „na rovině“.

https://t.me/dimonundmir