Otázka – Odpověď V.V. Pjakina ze dne 18.08.2025

Fond konceptuálních technologií uvádí POZOR NA OZNÁMENÍ! POZOR POZOR POZOR NOVÉ OZNÁMENÍ! Je k dispozici nový web Náboj pravdy, prosím podívejte se a sdílejte odkazy na něj na sociálních sítích!!! https://nabojpravdy.cz/ Některé z knih na Zakázaném vzdělání !!! Překlad knihy Státní symboly a státní suverenita !!! Stalinova ekonomika od Valentina Jurijeviče Katasonova !!! https://www.zakazanevzdelani.cz/

Dobrý den Valeriji Viktoroviči. Dobrý den. Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 18.08.2025.

15. srpna se na Aljašce v Anchorage konala rusko-americká jednání na nejvyšší úrovni. Veškeré odborné analytické společenství už se k tomu vyjádřilo. Takže základní otázkou je dnes ta, že vás, Valeriji Viktoroviči prosí okomentovat tuto událost.

Ta událost je skutečně symbolická a ne náhodou ji Bílý dům okamžitě označil jako historickou. Jedním slovem! Ta fotografie ze setkání Putina s Trumpem s jedním slovem: historické, historical... Tuto událost skutečně už probrali všichni, kteří k tomu takříkajíc měli co říci. Ti, kteří mohou vystupovat v televizi, i mnozí, kteří do televize přístup nemají, a tak natočili svá videa a dali je na internet. Ale co je příznačné? Že ve všech těch vystoupeních absolutně chybí pojmy státního a nadnárodního řízení, tedy ty aspekty, kvůli kterým to setkání má tak velký význam. Už ve třetím století před naším letopočtem Plautus říkal, že lidé slyší jen to, co dokážou pochopit. Ale to přece platí i ve vztahu k tomu, že lidé vidí jen to, co dokážou pochopit. A mnohé věci, které reálně uviděli, prostě nepochopili. Zůstávají pro ně nedůležitými detaily těch událostí, přestože právě ty byly velice důležité. Mnozí chápou to, co řekl Konfucius, že svět je řízen znaky a symboly a ne slovy a zákony. A v tomto ohledu začali hodnotit různé znaky a symboly. Konfucius mluvil o tom, že existuje určitý rituál, ceremoniál, který nahrazuje velké množství informací. Například to, kde stojí ten či onen carský úředník svědčí o tom a tom, jaké místo zaujímá v hierarchii. Když někdo něco v tom ceremoniálu dělá, je to znakem jeho mocenských možností. A tohle všechno v míře svého chápání procesů řízení promítli na chování Trumpa a Putina. Rozebírali i zbytečnosti, někde to bylo přitažené za uši, to rozebírat nebudeme. Podíváme se na to, co tato událost znamená z hlediska státního a nadnárodního řízení. Tedy to, o čem mluvil Plautus. Je rozdíl mezi tím, co slyšíme a co si z toho vezmeme, to je velký rozdíl. Co vidíme a jak tomu rozumíme, to je stejné, je to velký rozdíl. Mnozí se dívali, ale jak ukazuje praxe, nikdo z těch politických analytiků nic neuviděl, tu podstatu dění. A tu podstatu nebyli schopni uvidět právě kvůli tomu, že vůbec nic nevědí o tom, co je to stát, co je státní a nadnárodní řízení a vše, co s tím souvisí. Tedy to, co je uvedeno v naší třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus. A v tomto ohledu je zajímavá taková skutečnost, i když zda to tak skutečně bylo či ne, je zcela nepodstatné. Jedny noviny, pokud si dobře vzpomínám, tak to byly britské Daily Mail, si přizvali odborníka na čtení ze rtů, aby se dozvěděli, co řekli Trump a Putin v okamžiku jejich setkání. Tedy v okamžiku, kdy se ještě neobraceli k tisku, v okamžiku, kdy Putin vystoupil z letadla a setkal se s Trumpem. A ukázalo se… Ten odborník řekl, že Trump pronesl: „Konečně došlo k setkání, vy jste to udělal, přiletěl jste, jsem vám velice zavázán.“ Putin odpověděl: „Přiletěl jsem, abych vám pomohl.“ A Trump odpověděl: „A já zase pomohu vám.“ Používáme vám a ne tobě, i když v angličtině you znamená ty i vy. Nejde ani o to, zda to přečetl správně či ne, zda se ten dialog takto skutečně odehrál. Neboť tento dialog zveřejněný v Daily Mail vyjadřuje samu podstatu celého toho setkání! Tedy to, o čem jsme mluvili v minulém pořadu Otázka-Odpověď, kdy jsme říkali, že se nebude jednat o konkrétních problémech, co a jak řešit. Ve smyslu: „Je tu ukrajinský problém, uděláme to tak a tak, abychom ten problém vyřešili. S dalším problémem to uděláme tak a tak, abychom ho vyřešili.“ Mluvili jsme o tom, že se Putin s Trumpem musí setkat kvůli tomu, aby zkoordinovali své kroky při řešení problému vyhnutí se jaderné válce, ke které to směřují podpindosníci na celém světě a americké státní „elity“. Tak či onak mohou kroky Ruska pomoci Trumpovi vyřešit problém s jeho protitrumpovskou opozicí. A kroky Trumpa tam v USA zase mohou pomoci tady v Rusku vyřešit problém s podpindosníky, kteří dělají všechno pro to, aby zlikvidovali ekonomiku státu, všechno pro to, aby Rusko prohrálo válku, kterou vede proti celému kolektivnímu Západu. Kaja Kallasová, šéfka diplomacie EU díky své hlouposti… Co na srdci, to na jazyku. Myslí si, že Čína je silnější než Rusko, upřímně v to věří. A k jakému přišla závěru? „Jak budeme moci my, celá sjednocená Evropa válčit s Čínou, když nedokážeme porazit ani Rusko?!“ Přiznává, že celá ta sjednocená Evropa válčí proti Rusku, a přesto ho nedokáže porazit! A v těchto podmínkách samozřejmě Západ vždy přistupuje ke krajním opatřením, je-li přesvědčen, že jemu samotnému tato krajní opatření nijak neuškodí. A tím krajním opatřením je útok proti Rusku, který má být všeničící, má umožnit rozčlenit Rusko a udělat z něj pouhý surovinový přívěšek Západu, což by vedlo k totální likvidaci ruského národa. Sázejí na podpindosníky tady uvnitř Ruska. A my víme, že tito podpindosníci začali na internetu protlačovat myšlenku, že je pro Rusko velmi výhodné, obrovsky výhodné, že má samo velký zájem na tom, aby proti němu byl podniknut plnohodnotný jaderný útok, aby nenásledoval žádný vstřícný odvetný útok. A až ten útok provedou, tak bude moci Rusko provést informační kampaň proti Západu a vyhrát konfrontaci s ním. Tato hovadina, že máme propustit jaderný útok, má jen jeden účel, likvidaci Ruska a ruského národa. Ale všichni, kteří tak či onak alespoň trochu znají dějiny a alespoň trochu chápou otázky řízení složitých sociálních supersystémů, států, velmi dobře vědí, že jaderný útok proti Rusku, ten všeničící útok proti němu bude začátkem konce civilizace na planetě Zemi. Otázkou už bude jen to, jak moc ten konec bude rychlý, jak rychle se civilizace na planetě Zemi zhroutí. Tohle podpindosníci nechápou, nechápou to ani americké státní „elity“, které vůbec nevědí, co je to stát, státní a nadnárodní řízení. Vždy žily ve formátu projektově zkonstruovaného státu a nechápou světové procesy řízení. Mluvili jsme o tom, že Trump, který vyrostl v této kultuře, kde chybí porozumění tomu, co je to stát, státní a nadnárodní řízení, který vyrostl v byznys-banditské kultuře, není osobně schopen vyřešit otázky tohoto řízení, ani jak začlenit tyto banditské skupiny do státní politiky tak, aby byly buď zničeny nebo pracovaly pro zájmy USA. USA takové zkušenosti mají. Jen si vzpomeňte na kolonizaci divokého Západu. To výslovně banditské skupiny bojovaly proti indiánům a až potom armáda přebírala výsledky jejich činnosti, zabírala území a zvyšovala rozlohu USA. Trump v těchto podmínkách potřebuje, prostě nebetyčně potřebuje něčí pomoc. A nejde jen o pomoc v podobě konzultací. Ta pomoc musí spočívat v tom, že se mu řekne: „Ty uděláš to a já tohle. To povede k tomu a tomu výsledku. Já pak udělám to a ty tohle a dosáhneme tohoto výsledku. Tyto dva výsledky nám dají dohromady to a to, takže budeme muset dál podniknout to a to.“ Tedy to, co se v diplomacii nazývá akční plán. A když se podíváme na všechny události, ke kterým došlo v Anchorage, tak rozpoznáme přesně tuto situaci. Putin tam nejen předvedl Trumpovi mistrovskou třídu v řízení, ale v mnohém položil základy umožňující vyřešit problémy v jeho vzájemných vztazích s protitrumpovskými silami, což jednoznačně bude pozitivním i pro Rusko. Posuzovat tu situaci v Anchorage z pohledu, že někdo nad někým vyhrál, je zcela nesprávné. Výsledek jednání v Anchorage, na Aljašce, je vypracování výsledného plánu... To stále není přesné. Schválení plánu společných kroků k vyřešení jednoho a toho samého problému, před kterým stojí USA, globalisté, i Rusko. Takže se jedná o společné kroky, bylo to jako štábní porada. Nejednalo se o vyjednávací postoj, který by umožnil řešit ten či onen úkol v zájmu jedné strany, aby z toho měla prospěch, zatímco druhá strana by toho prospěch mít nemusela. Nebo aby z toho prospěch měly obě strany na úkor třetí. Ta schůzka v Anchorage byla objektivně výhodná pro všechny národy planety. Proto také v Číně okamžitě vyjádřili svou podporu výsledkům této schůzky. A jaké jsou vlastně ty výsledky? A zde narážíme na absolutní negramotnost v otázkách řízení. Vždyť ty výsledky jsou očividné. Pojďme se podívat na to, jak se toto setkání připravovalo. Všechny protitrumpovské síly okamžitě aktivovaly svůj potenciál v Evropě, aby pro Trumpa vytvořily absolutně nepřijatelný program pro jednání s Putinem, a v případě možnosti vůbec to setkání nepřipustily. Jednou z takových symbolických událostí byla videokonference evropských lídrů s Trumpem, kterou provedli v rámci přípravy té schůzky na Aljašce. Aby se mohl zúčastnit této konference, přiletěl Zelenskij do Německa. Mnozí se tomu smáli, až se za břicho popadali: „Zelenskému nevysvětlili, že se k internetu může připojit kdekoliv a vést videokonferenci i z Kyjeva, takže vůbec kvůli tomu nemusel do Berlína.“ Ale to ne, Zelenskij potřeboval letět do Berlína, protože byl Trumpem a klanově-korporativními skupinami stojícími za ním vyloučen z tohoto komunikačního formátu. Jestliže si někdo myslí, že je Zelenskij hlavou státu, a mohl se jako takový rozhněvat, urazit či něco podobného… Je to herec! Tomu není dovoleno se rozhněvat ani urazit. Byl najat na určitou roli. Všechna jeho hněvivá prohlášení, všechny jeho požadavky a jakékoliv jeho kroky jsou vždy výsledkem toho, že hraje scénář předepsaný z Washingtonu. A na příkladu toho, jak se ho pokoušeli legitimizovat při uzavírání smlouvy o vzácných kovech, jsme rozebírali, jaký střet probíhá mezi Trumpem, jeho klanově-korporativními skupinami globalistů a skupinami státních „elit“, které celou tu masu řídí. To právě státní „elita“ teď ve své většině řídí Evropu, protože právě ona tvořila kádrový základ úředníků státního departmentu, kteří bezprostředně pracovali s lidmi v Evropě. A právě oni si vybírali kádry dosazované do řízení evropských států. A jaké kádry vybírali? Kádry se stejnou úrovní chápání. Kaja Kallasová, Ursula von der Leyenová, Annalena Baerbocková a další. Když John Kerry, státní tajemník USA, prohlásil, že Američané mají privilegium moci být hloupými, tak se tomu zasmáli a pustili to z hlavy. Potom se vysmívali Jen Psaki, jak je tupá. Ale když tam nastoupila Karine Jean-Pierre, tak se ukázalo, že v porovnání s ní byla Jen Psaki velmi inteligentní a erudovaná. Žena schopná řídit v porovnání s Karine Jean-Pierre. U kádrového sboru USA neustále pozorujeme absolutní nezpůsobilost ke státnímu řízení. Ale vždyť to jsou oni, kdo řídí celý svět. Jak se jim to daří? Je to velice jednoduché. A já opakuji, že tyto otázky státního a nadnárodního řízení… Co je to stát konstruktér, co jsou to projektově zkonstruované státy, historické státy… To vše a mnohé jiné otázky jsou probrány v třídílné práci Válka, Stát a Bolševismus. To znamená, že z nadnárodní úrovně byly USA řízeny globální „elitou“. A všechny ty „elity“ USA, to jsou takový pracovití mravenečci plnící určité úkoly. Toto schéma však bylo stabilní pouze za podmínek, kdy USA fungovaly v rámci toho projektu, pro který byly formovány. USA jsou projektově zkonstruovaným státem. Jenže po pádu SSSR... A USA byly zkonstruovány jako nástroj proti Rusku v jakékoliv jeho podobě. Jak o tom mimochodem mluvil Brzezinski, když prohlašoval: „My jsme nebojovali proti SSSR.“ To by si měli poslechnout naši antisovětčíci v Rusku. SSSR byl velmocí číslo jedna. Ruské impérium bylo druhořadým státem, který nikdo nebral vážně. Neustále uvádím ten klasický příklad, že v době existence Ruského impéria se ruštinu neučil nikdo. A naopak všechna ruská „elita“ mluvila cizími jazyky, především francouzsky a anglicky, ještě německy. Když se objevil SSSR, hned po občanské válce a intervenci, kdy bolševici porazili sjednocenou intervenci Západu… A to v daleko horších podmínkách, než v jakých se nachází dnešní Rusko, s daleko horším průmyslovým a ekonomickým potenciálem, až když je porazili, tak začala být ruština v kurzu. A co pozorujeme po pádu SSSR? To samé, všude ztrácejí zájem o ruštinu a všechna „elita“ přechází na cizí jazyky. A tvrdí nám, že to je to, co nám přinese štěstí, budeme-li surovinovým přívěškem Západu. To proto tak nenávidí bolševiky, protože ti dokázali zachovat Rusko a proměnit ho ve velmoc číslo jedna. A všichni antibolševici se snaží Rusko zničit, aby bylo surovinovým přívěškem Západu s archaickým státním zřízením. Nyní ta otázka stojí tak, zda Rusko bude či nebude existovat. Stejně jako to bylo v 17. století, kdy bolševici Požarskij a Minin pozvedli domobranu a stát osvobodili. Stejně jako na začátku 20. století, v roce 1917, kdy bolševici opět Rusko zachránili. A nyní stojíme před tím samým úkolem. Ale zatímco dříve mohla katastrofa potkat jen Rusko, tak nyní civilizační katastrofa může postihnout celý svět. A USA, které byly jako projektově zkonstruovaný stát zaměřeny na zničení Ruska, přišly o svou schopnost i úkol, pro jaký byly jako stát zřízeny, v roce 1991. To tehdy mělo také dojít k jejich přeformátování. Ale protože se Rusko vydalo svou vlastní cestou a nezhroutilo se s konečnou platností. Tak se to nové poskládání Ruska nezdařilo a USA byly nuceny prodloužit svou existenci ve stávající podobě na úkor ruských zdrojů. Ale protože byly určeny k přeformátování, nebyly ty nakradené ruské zdroje uvolněny na jejich přeformátování, dokonce ani na obnovu jejich infrastruktury, vůbec na nic. USA teď směřují ke katastrofě. Jen se podívejte, v jakém je stavu vojenská základna Elmendorf-Richardson, kde probíhala ta jednání. To je přece katastrofa, jako devadesátky v Rusku. Přece je to ten nejbohatší stát! USA jsou připraveny k přeformátování. V tomto svém stavu nejsou USA schopny řešit mnohé otázky nadnárodního řízení. A vytvořila se tu ještě jedna situace. Tito pracovití mravenečci, ty státní „elity“ USA, které řešily ty úkoly nadnárodního řízení přes nástroje USA, přes jejich vojenské základny a tak dále… Když se přesytily zdroji v tom mezičase, kdy mělo začít přeformátování USA, které nezačalo, zatímco zdroje tam proudily řekou, se teď vzbouřily proti těm, kteří je řídili. Neboť si myslí, že se samy vyznají v řízení a tak se pokoušejí jednat samy, vnutit svou vůli světu. Přece dobře znají dějiny 20. století, kdy USA ze světových válek vycházely jako vítěz, z 1. i 2. světové války, které byly fakticky etapami jediné války 20. století. Takže Trump tyto úkoly vyřešit nedokáže, ale je tu základ pro možné vyřešení té situace. Vyhrát nad Ruskem na bojišti není možné, to Trumpovi vysvětlil jeho přítel Orbán, který řekl, že Rusko neustále bojuje o samotnou svou existenci. Vyhrálo nad Napoleonem, Hitlerem a bude se rvát až do konce, takže porazit ho není možné. A co udělaly USA? A co je uloženo v mentalitě Američanů počínaje jejich dobýváním území v USA? Už od dob kdy válčili proti indiánům? Jakmile USA nemají dost sil pokračovat ve válce, tak hned vyhlašují mír a příměří: „Uzavřeme s indiány věčný mír…“ A to nejdůležitější, USA jako stát na příkladu 1. a 2. světové války, tj. dvou etap jedné války 20. století, demonstrovaly svou schopnost vždy se včas ve válce přidat na stranu vítěze, aby z toho pro sebe získaly co nejvíce, prospěch pro svou milovanou maličkost. Udělaly to v 1. i ve 2. světové válce. Tohle americké státní „elity“ chápou. A to je ten úkol, který teď stojí před Trumpem. Musí vysvětlit americkým státním „elitám“, že je pro ně výhodné hodit Ukrajinu i Evropu přes palubu, aby na straně vítěze, kterým je Rusko, získaly co největší výhru, co největší prospěch. To je úkol, který on řeší. A za těchto podmínek musí spolupracovat s Evropou jako kádrovou základnou, přes kterou americká státní „elita“ řeší otázky, jak ve vztahu ke Spojeným státům, tak i ve vztahu k Rusku. Trump stabilně překládá zátěž na Evropu. A Zelenskij, to je jen najatý herec, úplně bezvýznamný, s tím se v tom scénáři už vůbec nepočítá a má z něj být vyloučen. Jenže americká státní „elita“ má na tyto věci jiný názor. Ti ze Zelenského vytvořili kult, modlu, a to do té míry, že když probíhala jednání mezi Putinem a Trumpem, tak u nás na Rossia 24 vystupovala jedna takříkajíc dívenka, odbornice na USA, která… A já opět podotýkám, že z televizní obrazovky státní televize! Vykládala o tom, že Zelenskij je vzorem státního činitele, že Putin je slabý, prohrál válku, je zahnaný do kouta a to setkání s Trumpem je pro něj možnost dostat se z izolace. Lhala o faktech do takové míry, že novinářka, která s ní mluvila, jí přerušovala s tím, že lže! „Vždyť to bylo tak a tak! A vy to překrucujete!“ Ale ta odbornice na USA měla za úkol lidem vnutit, že Rusko musí kapitulovat! Plně tak prezentovala postoj americké státní „elity“, v jejím boji s Trumpem. A povšimněte si! Na ruské státní televizi prosazovala porážku Ruska a vykládala, jaký je Zelenskij silný lídr, ten nejmocnější lídr na světě, který je vzorem pro všechny, do kterého má Putin daleko… Takže s touto pověstí, kterou Zelenskému vytvořili, se americká státní „elita“ nechce rozloučit z jednoho jednoduchého důvodu, že tato pověst Zelenského jim umožňuje vést boj s Trumpem a klanově-korporativními skupinami navázanými na něj. To právě proto ho Trump z jednání vylučuje, když chce jednat s evropskými „elitami“ v zájmu jejich států i v zájmu USA, zatímco americké státní „elity“ poslaly Zelenského k Merzovi, a ten se pak usadil vedle něj. Sama přítomnost Zelenského bránila těm hlavám států nějak manévrovat. O čem vypovídá tento krok? Když se na to podíváme celkově? Bylo vytvořeno informační pole, které bylo absolutně přehnané. To přiznávali dokonce i západní odborníci, američtí, evropští a další, že žádná dohoda nemůže být podepsána, protože než dva lídři podepíší nějakou dohodu, musí tomu předcházet usilovná dlouhotrvající práce, aby ta dohoda byla napřed sestavena. A taková práce vůbec nebyla provedena. Ano, Witkoff navštěvoval Rusko, řešilo se, jak zorganizovat schůzku dvou lídrů států, aby si promluvili, jak zkoordinovat jejich kroky, ale vůbec nešlo o podpis nějaké dohody. Ale vždyť vše zaměřili tímto směrem, že nebude-li nic podepsáno, Trump prohrál. Když nic nebylo podepsáno, prohlásili, že Trump prohrál. Trump nic neprohrál. Podívejme se na to, jak se chová. Před odletem do Anchorage všechny zaujalo, že se telefonicky spojil se Zelenským, oj s Lukašenkem. O čem to mluvili? Podle informací běloruských zdrojů měl ten rozhovor trvat deset minut. Takže to, co bylo zveřejněno Trumpem a to, co bylo zveřejněno Lukašenkem, se nemohlo do těch deseti minut vejít. Ale ten telefonát přece byl. A co jsme se dozvěděli předtím? Předtím jsme se dozvěděli, že se Lukašenko setkal se zástupcem, se zvláštním Trumpovým zástupcem pro Ukrajinu Kelloggem. Ne s Witkoffem, který vede jednání s Ruskem, ale s Kelloggem, který pracuje na tom, aby naladil řízení Ukrajiny. Potom Lukašenko poskytl velký rozhovor americkému novináři Simonu Shusterovi. Simon Shuster po tom rozhovoru řekl, že Lukašenko vystoupil jako prostředník v komunikaci mezi USA a Ruskem. Minutku, jaký prostředník? Když tu je konkrétní zástupce Witkoff, který přímo získává informace od Putina pro Trumpa a od Trumpa je přináší Putinovi. Tak jaký prostředník?! Vzpomeňme si, že se Lukašenko setkal s Kelloggem. A když Trumpovo letadlo už stálo na letišti vojenské základny Elmendorf-Richardson, kde stálo 45 minut v očekávání příletu Putinova letadla, tak Lukašenko opět mluvil s americkou stranou. Ale tentokrát mluvil se zástupcem speciálního zástupce amerického prezidenta. Čí to byl zástupce? Kellogga. Mluvil s Johnem Colem. Naše třídílná práce Válka, Stát a Bolševismus začíná zajímavou scénkou, rozhovorem amerického úředníka ze státního departmentu s estonským prezidentem. Je to velmi vypovídající scénka, která mnoho znamená. Když se z tohoto úhlu podíváte na Lukašenka a jeho komunikaci s americkou stranou, tak pochopíte, že žádný stát Bělorusko neexistoval, neexistuje a existovat nemůže. Čtěte naši třídílnou knihu Válka, Stát a Bolševismus a knihu Státní symboly a Státní suverenita. Bělorusko je fakticky určitý projekt globální úrovně, který nyní nadnárodní „elity“ využívají ve svých cílech, aby se dostaly z té situace, do které je zatáhly americké státní „elity“. Tedy aby se vyhnuly civilizační katastrofě. A ten Trumpův telefonát Lukašenkovi znamená jen jedno: „Říkám ti, že uděláš to, co ti bylo nařízeno! Budeš pracovat v rámci mého scénáře!“ A ten druhý telefonát s Colem: „Jednej! Čas běží…“ Ve smyslu, že má učinit příslušné kroky. Jaké kroky, to uvidíme. Ale už samotná ta skutečnost, s kým a jak dlouho Lukašenko komunikoval, a s ohledem na potenciál Běloruska, můžeme učinit jednoznačný závěr, že Lukašenkovi byl dán pokyn, aby nepochyboval o tom, že bude pracovat v určitém scénáři, že se toho scénáře účastní sám americký prezident, a že mu za to něco slíbili. Když Trump letěl do Anchorage, tak poskytl rozhovor, kde řekl: „Teď dosáhnu od Putina bezpodmínečného přerušení boje. Jestliže se Putin nebude chovat správně, tak odejdu, jako to udělal Reagan při svém setkání s Gorbačovem.“ Když si Gorbačov dovolil pípnout, že SSSR má také nějaké své zájmy, tak mu Reagan odpověděl: „Mne vaše zájmy nezajímají, a proto odcházím.“ Gorbačov: „Počkejte, tak to raději žádné zájmy mít nebudeme. Co potřebujete? My všechno uděláme.“ Takto se projevila Gorbačovova zrada při jednání s Reaganem. A právě tuto situaci teď rozvířili v amerických médiích, aby Trumpa podnítili ke stejnému chování. „Já také odjedu, také tam nezůstanu.“ Ta jednání měla trvat 6-7 hodin a trvala 2 hodiny 45 minut. Trump nikam neodešel. Navíc se vzdal samotného záměru tlačit na Putina, aby bylo vyhlášeno příměří a hned to komentoval stylem: „My nechceme žádné příměří, které nebude fungovat, my chceme hned dosáhnout pevného míru. To je to, nad čím musíme pracovat.“ Všichni: „Ó, co to má být? Trump prohrál? Vzdal se svého záměru?“ Ne, Trump se v jeho logice chápání procesů pokoušel nějak tu situaci komentovat, aby se předvedl jako státní činitel, kterým prostě není, neboť nedisponuje státnickou kulturou. A celé to setkání bylo postaveno na tom, že Putin byl tím hlavním při řešení té situace. Vše bylo připraveno k tomu, aby byla provedena rozsáhlá provokace. Když šel Putin s Trumpem, tak tam vykřikovali: „Pane prezidente, kdy přestanete zabíjet civilisty?“ Mělo jít o pokus o destabilizaci. Přešli to mlčením. A před těmi jednáním probíhalo protokolární focení. Přišli tam novináři, vše ztichlo, proběhlo protokolární focení. A nač všichni čekali? Že každý z lídrů při této protokolární příležitosti něco pronese, což bude podnětem pro novináře, aby pokládali své otázky. A není důležité, zda na ně dostanou či nedostanou odpověď. Už těmi otázkami formují určité informační pole. Takže čekali na možnost pokládat otázky, na ty úvodní projevy a žádné nebyly! Mlčeli, takže celá ta informační provokace zůstala viset ve vzduchu, zhroutila se. Proto takový povyk, proto nechtěli odejít, potřebovali vyvolat rozruch, byli na to připraveni. Mimochodem, zajímavý formát. Američané sebou přivezli delegaci sestávající asi ze 17 lidí. Jsou různé informace, zda jich bylo 16 či 17. 16 jich bylo uvedeno v seznamu, s tím sedmnáctým to bylo nejasné, ale to není důležité. Měla tam být schůzka tváří v tvář, pouze s přítomností vyjednavače, oj omlouvám se, překladatele, mezi Putinem a Trumpem. A provedena byla schůzka 3 na 3. A proč? Američané neustále laborovali, kdo s kým bude jednat, kolik to bude lidí. Naše delegace přijela v počtu pěti lidí, šesti, počítáme-li i Putina. Takže byla schůzka 3 na 3. Vzpomeňme si na předchozí jednání Putina s Trumpem, kdy jednali sami dva a v Kongresu si potom povolali k výslechu překladatelku, aby vypověděla, zda při tom jednání Trump nezradil zájmy USA. Tato konstrukce tak hned odpadá. Toho jednání 3 na 3, se účastnili šéfové úřadů, které mají co do činění s řešením těchto problémů. A tito lidé všichni působí v rámci agendy globálního řízení. A to, že se účastnili ve třech, je ukazatelem toho, že nikdo nemohl učinit nějaký krok v zájmu cizího státu, protože u toho byli i ti druzí. Je to jako záruka, po které padá ta otázka: „A o čem jste to vlastně jednali? Podejte hlášení, řekněte nám to!“ Ne, zůstává to v rámci profesionální činnosti státního a nadnárodního řízení, okamžitě. Ale důležité je něco jiného. Co komunikace s tiskem? Všichni čekali na tiskovou konferenci s odpověďmi lídrů na otázky. A došlo ke zcela jiné události. Ta komunikace s tiskem tam narušila pravidla zavedená na mezinárodních schůzkách. Každou tiskovou konferenci, komunikaci s tiskem vždy zahajuje šéf domácí strany, na jejímž území probíhají jednání. Takže měl k tisku promluvit Trump. Ale ta komunikace s tiskem tam skončila tím, že neodpověděli na jedinou otázku, novináře odvolali a formát byl nakonec takový, že vystoupil Putin se zevrubným prohlášením o schůzce a Trump se fakticky omezil jen na krátkou poznámku. Proč? Je to velice jednoduché. Putin je zkušený politik, který řídí stát. Trump s jeho byznys-banditským myšlením nechápe otázky státu, a proto také nebyl schopen rychle a efektivně zformovat svou řeč na státní a nadstátní úrovni na základě výsledků jednání. Putin musel fakticky vysvětlit všechno od A do Z. Putin měl připravené materiály, všichni si povšimli, že čtyři strany vynechal. Vždy se může opírat o připravené texty. Když pracuje, tak k tomu přistupuje se vší vážností. Zatímco Trump: „Já tam prostě něco z voleje plácnu…“ Je to svým charakterem šoumen. Když není státnická kultura, tak se musí vzít to, co je v životě k dispozici. To je třeba chápat. A došlo k situaci, kdy bylo nutné předložit výsledky schůzky, které Trump nedokáže zformulovat, takže samozřejmě: „Putine, ty to zformuluj a já to ukončím.“ A aby si opět nenaběhnul, aby ho jeho nestátnické myšlení opět nepřivedlo do problémů, aby neřekl něco, co by neměl, nebyly žádné otázky. Takže vystoupil Putin a shrnul výsledky schůzky. A zde jsme opět viděli něco podobného, jako v prvních letech 21. století, kdy vzplanul velký jaderný konflikt mezi Indií a Pákistánem. Tenkrát z toho měli obavy všichni. Mysleli si, že to skončí katastrofou. Evropským ani americkým lídrům se to vyřešit nedařilo. Našli jediné řešení: „Pojďme tam poslat Putina,“ a ten s tím souhlasil. Tehdy, aby zdůraznili, že Putin bude mluvit jménem všech států světa, řekl Berlusconi: „Ať si Indie a Pákistán nemyslí, že Putin zastupuje jen Rusko.“ Rusko tenkrát bylo v hrozném stavu. „Ať vědí, že v daném případě za Putinem stojí celá vojensko-politická moc bloku NATO.“ Tohle řekl zcela jasně. Pojďme se podívat, co probíhalo při komunikaci s tiskem. Na obou tribunách byl erb USA. Fakticky to, co řekl Putin z tribuny s erbem USA, bylo ohlášení výhledové politiky USA. Že to je jen domněnka? Tak to být nemohlo. Tak se pojďme podívat, jaká prohlášení následovala poté. Potom následovalo prohlášení Marca Rubia, státního tajemníka: „Tento konflikt není náš, ani Ukrajina. Nebudeme za ní nic řešit.“ Witkoff prohlásil: „Vypracovali jsme ty, no…“ „…záruky pro Ukrajinu, přičemž Putin udělal ústupek pěti oblastí.“ A všichni: „Jaképak oblasti Putin postoupil?“ Opět se hrnou za Witkoffem: „Ne, vy jste mi dobře nerozuměli, Putin souhlasil s tím, že se omezí dalšími pěti oblastmi a zbylou Ukrajinu zatím ponechá. Zatím! ponechá ve formátu státu, ale bude nutné na Ukrajině změnit státní řízení.“ Co to mělo být? Ne snad změna přístupu? Není to snad ve shodě s tím, oč usiluje Rusko? Ale je to i v zájmu USA jako státu a celé civilizace na planetě Zemi. Ten problém se začíná řešit. USA přímo prohlásily, že vystupují z tohoto konfliktu a pozvaly si Zelenského k sobě do USA. Zelenskij samozřejmě: „Já budu požadovat, aby mi podali hlášení!“ Protože tohle jeho ústy prohlásily americké státní „elity“. On za sebe nic prohlašovat nemůže. Trump: „Já si potřebuji promluvit s lídry, ať přijedou.“ „My budeme na poradě společně se Zelenským.“ „Ne, se Zelenským a s vámi budu jednat odděleně.“ A hotovo. Celá Evropa se tam rozjela, protože všem došlo, že probíhá totální změna. Neboť to, co řekl Putin z tribuny, na které byl erb USA, je teď politika, kterou bude realizovat americký prezident. A já opakuji, že to, že Putin vystoupil místo Trumpa, že mluvil on, napomohlo Trumpovi se z té situace vykroutit, protože to, že nedisponuje státnickou kulturou, by ho mohlo dovést do pasti. A nyní vidíme situaci, za které… Co napsali v Atlanticu? „Trump několik měsíců usiloval o schůzku s Putinem.“ To znamená, že zájem o ni měly především USA. To u nich je katastrofa. Když vystoupil Putin, tak tím vyřešil tento Trumpův problém ve vztazích s těmito „elitami“. Zdůraznil to, na čem bude dále pracovat Trump. A Trump, který hrozil, že odejde z jednání, z té schůzky, ten řekl, že hodnotí tu schůzku deseti body z deseti, že už se nejedná o žádné příměří, ale o nastolení dlouhodobého a pevného míru. A to znamená zohlednění zájmů Ruska a přeformátování Ukrajiny. Evropa chce shořet v jaderné válce a Trump jim tu možnost ponechává, ale USA z toho vystupují. Evropa nemá potenciál pro boj s Ruskem bez moci USA. Své sklady vyčerpali. V určité nomenklatuře už nemají ani ty nedotknutelné zásoby. V něčem jsou už úplně na dně, takže nemohou válčit. On jim to navrhuje: „Prosím, ale bez nás. Chcete-li válčit, budete si zbraně kupovat od nás.“ A co znamená kupovat zbraně? „Peníze? Ty jsou nám k ničemu, my potřebujeme vaše zdroje. Co to znamená především? Vaši kádrovou základnu, vaše podniky. Ať se přesunují k nám a pracují tady.“ Jenže problém je v tom, že USA jsou teď v období rozpadu. Jejich vzájemné vztahy s Evropou pro ně znamenají především získávání zdrojových možností pro realizaci těch úkolů, které Trump ohlásil. To je připojení Kanady, Grónska a vyřešení problému Panamského průplavu. To znamená, že Trump může nyní nabídnout evropským lídrům, aby neshořeli ve válce proti Rusku a nebyli zlikvidováni migrantskou silou… On sám vystupuje proti migrační vlně, která smetá veškerou státnost. Přece vidíme, jak se to děje v Evropě. Navrhuje jim, začlenit se do té politiky, kterou v Evropě uplatňuje Orbán: „Udělejme Evropu znovu velikou.“ Jak se jim to podaří, zůstává otázkou. Ale dokud existuje Rusko, je zformování Evropského islámského chalífátu podle plánů globalistů úkolem, který musí být odložen. Zatímco státní „elita“ USA, která si myslí, že ta vlna zaplaví Rusko, ji podporují. Takže je o čem jednat. Ale to je třeba přesměrovat evropské „elity“ prostřednictvím jejich zájmů. A začátek tohoto přeformátování světa byl položen tou schůzkou na vojenské základně Elmendorf-Richardson. Co se týká toho, jak tam Putina uvítali. Americká NBC prohlásila: „Jediným důvodem, proč jsme toho zločince nezatkli…“ Měli na mysli Putina. „Na kterého vydal zatykač Mezinárodní trestní soud, je ten, že ten soud sami neuznáváme.“ Ano, to byl asi ten jediný důvod, proto položili červený koberec, proto to byl právě Putin, kdo promluvil na závěrečné tiskovce, na tom vystoupení před tiskem, to proto tam Putin hrál první housle, to proto Putina slavnostně doprovázeli ozbrojeným doprovodem stíhaček, a to jak při příletu na základnu, tak i při odletu. Na Západě řekli, že takto Putina vítal jen Kim Čong-un. Ne, takto Putina uvítali i ve Spojených arabských emirátech i jinde. A opět jedno srovnání. Kolik státních činitelů vítá na letišti sám prezident USA? Létají za ním neustále, Starmer z Velké Británie, Scholz, Macron… Vítal je snad na letišti? Ne. Přijímá je všechny jako na běžícím pásu. A zde byla projevena osobní úcta. To je ukazatel toho, že USA zosobněné svým prezidentem i globální „elity“, globální prediktor, chápou současný význam Ruska jako stabilizátoru situace ve světě. Nejednou jsme mluvili o tom, že je Rusko vždy subjektní. Vždy, za jakýchkoliv okolností. Když je Rusko ve stavu, v jakém bylo řekněme v tom 17. století, kdy v Moskvě seděli Poláci, nebo v devadesátkách, kdy tu vše řídili pracovníci státního departmentu USA, tak s Ruskem museli počítat na základě principu Fleet in being. Tedy jako s námořní flotilou, která věci ovlivňuje už samotnou svou existencí. A když Rusko navíc začne nějak aktivně jednat, tak bez zohlednění jeho jednání a hlavně bez předvídání jeho jednání… Když totiž uděláte něco špatně a Rusko se pohne jiným směrem, tak vás prostě rozmačká. Pro celý Západ, pro celý svět je nezbytné předvídat to či ono směřování ruské politiky. A to právě jsou ty nechvalně známé červené čáry, které si musí umět vytyčit všechny hlavy států, všechny státy světa ve vztahu k Rusku. Co si mohou nebo nemohou dovolit udělat v tom či onom ohledu, když se to dotýká Ruska. Protože jednání Ruska jim může způsobit nepřijatelnou újmu. A právě z toho důvodu, že USA nechtějí, aby jim byla způsobena nepřijatelná újma, čemuž dokážou porozumět i americké státní „elity“, je realizována ta varianta, kdy v posledním okamžiku… Teď už je všem zcela jasné, že Rusko na bojišti vyhrálo a USA opět provádí své korunní číslo a připojují se ve válce na stranu vítěze! Vždyť ta prohlášení Witkoffa a Rubia znamenají, že zatímco dříve se USA války proti Rusku účastnily zprostředkovaně, tak nyní vstupují do otevřeného konfliktu s Ukrajinou a Evropou, bude-li Ukrajinu podporovat. Já chci, abyste mi rozuměli. Jedná se o potenciál, ale jak tyto potenciální možnosti budou realizovány konkrétním státním řízením, to už takříkajíc uvidíme za pochodu. O tom už budou rozhodovat jejich možnosti ve státním a nadnárodním řízení. Už v několika pořadech Otázka-Odpověď jsme teď mluvili o tom, že USA, jejich obyvatelstvo, nedisponují politickou kulturou, státní kulturou, to je obrovský problém. Viděli jsme, jak to teď na té základně Elmendorf-Richardson bylo vyřešeno za pomoci politické kultury Ruska. Kdy ta Putinova státní kultura táhne na zádech i USA. Ale jsou tu kroky, které bude muset Trump stejně dělat sám, stejně jako politické „elity“ včetně těch globálních. Budou to muset dělat samy na základě svých zájmů. A jak bude ten potenciál realizován, to už je otázka toho, že vše se děje tím nejlepším možným způsobem s ohledem na reálnou mravnost a etiku všech účastníků procesu. A je nutné ještě dodat, a také s ohledem na jejich odbornou kompetenci, všech těch účastníků procesu. Takže to, že jsem tu načrtl světlé výhledy, ještě neznamená, že jich bude dosaženo snadno, a že přitom USA nebudou chytračit. Nebo i jednotliví lidé. Ta politická kultura, ty státnické moduly v kultuře obyvatelstva prostě chybí. To je to, co je důležité. To je třeba si uvědomovat. Ale v podstatě byl učiněn velký krok k tomu, abychom nesklouzli do té civilizační katastrofy. Společné, koordinované kroky Putina a Trumpa povedou k tomu, že Trump prudce ztíží situaci našim vnitřním podpindosníkům, jejichž představitelka mimochodem právě vystupovala ve státní televizi. Oni počítali s porážkou, připravovali se na to. Takový postoj u nás zaujímají podpindosníci, vlasovci, kteří touží po tom, aby Rusko přestalo existovat a vše řídily USA. I když je očividné, že USA nedisponují takovou kulturou řízení složitých sociálních supersystémů, států. Prostě na to nemají, ani z nadnárodní úrovně. A globální prediktor přišel o možnosti efektivně řídit světové procesy kvůli Zákonu času. Čtěte práci Válka, Stát a Bolševismus a Státní symboly a státní suverenita. A o tom, jak se formovaly evropské „elity“, čtěte v knize Frances Saunders – CIA a umělecký svět. To je dobrá praktická příručka k osvětlení státního a nadnárodního řízení pro ty, kteří znají Koncepci sociální bezpečnosti a ovládají aparát Dostatečně všeobecné teorie řízení. Ale i pro lidi, kteří to neznají, je to zajímavá a poučná kniha. Tak taková je ta situace. To je pro dnešek vše. Nu což, tak už nám nezbývá než se rozloučit a připomenout, že mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu známých nám pojmů. A v tomto ohledu je třeba si uvědomovat, že zatímco dříve, aby se člověk stal aktivním členem společnosti, stačilo mu naučit se číst, psát a počítat, tak nyní, aby se jím stal, musí vědět, jak se řídí složité sociální supersystémy, státy. Takové znalosti najdete jen v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR. A pro stávající složitý, silný manévr, který nyní probíhá v celém světě, nejen v Rusku, jsme připravili práci, která se nazývá Válka, Stát a Bolševismus, třídílnou práci. V prvním dílu Stát se vysvětluje, že ne všechny státy jsou skutečnými státy a čím se liší historický stát od projektově zkonstruovaného státu. Co je to stát konstruktér a mnohé další pojmy. Druhý díl je Válka. Válka, to je soubor opatření zaměřených na zmocnění se cizích energetických, přírodních a lidských zdrojů. Tohle jediná správná definice války. A právě v tomto dílu je vysvětleno, jak jsou vedeny války a jak i bez války horké války na bojištích vyhrávají jedny státy a zmocňují se jiných států. Příkladem je SSSR, který se zhroutil bez horké války, to dokazuje, že je možné dosáhnout vítězství i bez bezprostředních válečných akcí. Třetí díl je Bolševismus. Vždy, za všech časů Rusko zachraňoval unikátní jev ruské kultury, ruský bolševismus. To právě proto bolševismus tak nenávidí všichni nepřátelé Ruska. To právě proto se všichni nepřátelé bolševismu spojují s Hitlerem a dalšími nepřáteli, aby Rusku neumožnili stát se subjektním suverénním státem. Naši partneři jako doplnění této třídílné práce vydali knihu analytických zpráv ze série O světě křivých zrcadel pod názvem Fleet is being. Tyto analytické zprávy rozšiřují obsah toho, co je vyloženo v té třídílné práci. A také vydali doplňkový díl k prvnímu a druhému vydání s materiály třetího, již publikovaného vydání práce Válka, Stát a Bolševismus. V tom doplňkovém dílu je většina těch materiálů, které jsou ve třetím vydání a nebyly v těch předchozích vydáních, kterými bylo doplněno to třetí vydání. Dále jsme napsali knihu Státní symboly a státní suverenita. Stejně jako můžete v armádě přes rozlišovací znaky různých vojáků rozpoznat, jaké zaujímají v ozbrojených silách místo, jaké mají postavení a tudíž možnosti, tak stejně se ve světě od 15. do 20. století budoval systém státních vlajek, který určuje světovou hierarchii států. Jaké má stát postavení a tudíž i možnosti v tomto světě. A potom porozumíte tomu, proč je odvěká rudá vlajka, vlajka SSSR označením absolutně subjektního suverénního státu a současná bílo-modro-červená trikolóra je vlajka nesubjektního, nesuverénního, koloniálního státu, tedy surovinového přívěšku Západu. Navíc teď naši partneři vydávají celou sérii Knihovna konceptuálních znalostí. První díl je „O ekonomice“, ten popisuje, jak reálně funguje ekonomika. Potom porozumíte tomu, co ve skutečnosti dělá centrální banka a další, kteří chtějí, aby Rusko zůstalo surovinovým přívěškem. Druhý díl je „O imitačně-provokační činnosti“. Dnes mnoho lídrů veřejného mínění vede své publikum tím či oním směrem. Lidé se v nich často rozčarují, když se ukáže, že lídr veřejného mínění není tím, za koho se vydával. Ta práce o imitačně-provokační činnosti vám právě pomůže rozpoznat, zda ten člověk je tím, kým se staví, nebo jen vytváří takový obraz a ve skutečnosti sleduje nějaké jiné cíle. Další díl je „Dostatečně všeobecná teorie řízení“, to je páteř Koncepce sociální bezpečnosti. Další díl je „Ejhle, Puškin!“, ten je o konceptuálním obsahu Puškinovy tvorby. Na něj navazuje další díl „Není matrice jako matrice“. Ten je o matričním řízení. Další kniha je sborníkem analytických článků o fašismu. Nazývá se Světový fašismus. Fakticky se jedná o reedici sborníku článků z roku 1923, kde byl fašismus teoreticky zpracován a plně popsán. Další díl je kniha „O tom, jak žít lidsky“. Tam se dozvíte, jak fungovala ekonomika i společnost ve Stalinově době. A teď naši partneři vydali další knihu pod názvem K otázce uvedení do analytiky. Tato práce vám umožní porozumět tomu, co je to analytika, a jak ji provádět. Jsou tam uvedeny příklady třeba toho, jak jsou s využitím jejich kulturních osobitostí řízeny ty či ony národy z nadnárodní úrovně. Jsou tam praktická doporučení, jak můžete rozvíjet své analytické schopnosti. Jsou tam uvedeny konkrétní příklady toho, jak analyzovat... Konkrétní úkoly, abyste jejich řešením rozvíjeli své analytické schopnosti. A také jsou tam uvedeny příklady toho, jak je prováděn brainstorming s využitím nic netušícího obyvatelstva v rámci realizace státního a nadnárodního řízení. Díky tomu porozumíte velmi mnoha věcem. I určení různých seriálů, tomu takzvanému fenoménu Žirinovského a mnohému dalšímu. Když budete řešit ty doporučené úkoly, tak můžete rozvinout své analytické schopnosti a stát se v řízení samostatnými. Teď už mi nezbývá než se rozloučit a popřát vám jen to nejlepší, mírové nebe nad hlavou a štěstí. Do příštích setkání. Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině i slovenštině naleznete na www.leva-net.webnode.cz, https://ksbzdroje.cz/, https://www.vodaspb.ru/ nebo můžete zakoupit v knižní podobě na KSBPRESS.cz Překlad knih Valerije Viktoroviče Pjakina O světě křivých zrcadel I., II. a III. a IV. i Státní symboly a státní suverenita si můžete objednat na: https://zakazanevzdelani.cz/ Je k dispozici fórum Koncepce https://kob-forum.eu/ Podílejte se na něm, přispívejte komentáři, příspěvky... Další zajímavé materiály a dobré komentáře aktuálních událostí můžete najít na Proudu národní hrdosti, telegramový kanál zde: https://t.me/Proudnarodnihrdosti

Zdroj