Otázka – Odpověď V.V. Pjakina ze dne 31.03.2025

Fond konceptuálních technologií uvádí POZOR POZOR POZOR OZNÁMENÍ! Nově do češtiny přeložena kniha Ford a Stalin, o tom, jak žít lidsky https://kob-forum.eu/2024/02/25/ford-a-stalin-o-tom-jak-zit-lidsky/ (starý překlad je nekompletní a nekvalitní) Některé z knih na Zakázaném vzdělání !!! Překlad knihy Státní symboly a státní suverenita !!! Stalinova ekonomika od Valentina Jurijeviče Katasonova !!! https://www.zakazanevzdelani.cz/

Dobrý den Valeriji Viktoroviči. Dobrý den. Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu. Dnes je 31.03.2025.

Ve státě i ve světě vyvolala velký rozruch Putinova nabídka na zavedení dočasného vnějšího řízení na Ukrajině, kterou udělal v kajutě jaderné ponorky Archangelsk 27. března 2025. Všichni tu nabídku komentují, a co k tomu řeknete vy, Valeriji Viktoroviči z pozic Koncepce sociální bezpečnosti pohledem Dostatečně všeobecné teorie řízení?

Ano, skutečně, to, co řekl Putin, vyvolalo v celém světě velký rozruch a všichni z nějakého důvodu začali prohlašovat, že Putin navrhl zavést dočasné vnější řízení Ukrajiny. Ale to Putin nenavrhoval, stačí si ho poslechnout. Putin řekl, že se jedná o jeden z návrhů, o kterém by bylo možné jednat s různými státy světa. Jak s těmi, které se tak či onak považují za partnery Ruska, tak i s těmi, kteří jsou objektivně nepřátelskými státy a vedou proti Rusku válku. To je velice důležitá věc. Ale z nějakého důvodu právě tuto věc naše média zcela ignorovala. Proč to ignorovali na Západě je jasné, ale proč u nás politologové, politici, analytici, v různých těch talk-show tento aspekt zcela ignorovali a začali diskutovat o tomto Putinově prohlášení o možném jednání o otázce zavedení dočasného vnějšího řízení Ukrajiny jako o návrhu pro Západ? Jako o tom, co je nutné udělat? Celá ta diskuse, která teď v Rusku probíhá, hned lidi odhalila. Jak se říká, hlupáky i nepřátele. Objektivně je zavedení vnějšího řízení, a to i na základě toho, co řekl Putin o Východním Timoru, o skutečnostech zavedení dočasného vnějšího řízení na Papui Nové Guinei, v Kosovu, to je celé ze všech úhlů pohledu pro Rusko zcela nevýhodné. A proč tedy odevšad zněla výslovná podpora právě tohoto aspektu? Zavedení vnějšího řízení? Odkud se vůbec vzal ten Putinův návrh? Ten návrh jednat, že by o tom bylo možné jednat, že je to jedna z variant? Která navíc brzy už nemusí být vůbec aktuální, protože ta situace se velice rychle mění. Tohle všechno řekl. Bylo zapotřebí to uslyšet. Právě z tohoto pohledu přistupovat k tomu, co Putin řekl. Ten návrh tu nevznikl jen tak z ničeho nic, musí tu být příčina. Tento návrh podpořili absolutní hlupáci a nepřátelé uvnitř Ruska, vyplavali na povrch všichni podpindosníci a vlasovci. Musíme podpořit Putinův návrh a zavést vnější řízení nad Ukrajinou. A není to snad přesně to, co si přeje Západ? Právě to. Tak proč na Západě tvrdě odmítli o této ideji třeba jen jednat? Putin je mistr diplomatické hry. Každé prohlášení má svůj čas a své místo! A vy sám jste zdůraznil to, kde Putin přišel s návrhem, tedy ani ne s návrhem, ale jen s možností jednat o takové variantě. A kde? Na jaderné víceúčelové ponorce Archangelsk. Už to je ukazatel toho, že to místo nebylo vybráno náhodně. Samo to místo je vzkazem těm našim takzvaným partnerům v jednáních. Co řekl Putin? „My jsme vždy připraveni dosáhnout svých cílů mírovou cestou.“ Protože jinak se ta mírová dohoda, která nezpůsobí Rusku újmu, vykládat nedá. Takže když vystoupil s takovým „návrhem“ (v uvozovkách), tak tím řekl: „My budeme o tom vašem problému jednat, ale nebude to na úkor našich zájmů. A my máme tento potenciál.“ A jestliže se při tom návrhu na zavedení vnějšího řízení Rusko nehodlá vzdát svých zájmů, tak jaký má pro Západ smysl o tom vůbec jednat? A proto začal Západ okamžitě couvat. A proč vůbec přišel s tímto tématem? To Putinovo prohlášení u nás i ve světě překrylo jinou událost, která má bezprostřední vztah k tomu prohlášení, jež zaznělo 27. března od ruského gosudara Vladimira Vladimiroviče Putina. 24. března byla jednání v Rijádu, jednání pracovních skupin, které mají naladit vztahy mezi Ruskem a USA. To je náš postoj. Když se USA připravovaly na tato jednání, tak plně oficiální osoby oznamovaly postoje USA: Witkoff, Kellogg i další. Že USA budou dělat prostředníka mezi Ruskem a Ukrajinou, že v Rijádu posadí ruskou delegaci do jedné místnosti, ukrajinskou do druhé a sami budou mezi nimi běhat jako člunek z jedné té místnosti do druhé a budovat mosty, dokud si ty rozhádané strany nesednou k jednacímu stolu, aby vytyčily cesty, jak se z té krize dostat. V tomto ohledu Američané plně kopírují Putina. Absolutně! V roce 2002 byl svět v panice, neboť čekal, že se rozhoří jaderná válka mezi Indií a Pákistánem. Všechny západní mise, které se pokoušely navázat kontakt mezi Indií a Pákistánem, se absolutně provalily, nic nedokázaly. A v té době, kdy už svět stál na hraně jaderné katastrofy, se v Římě konal summit NATO, kde byl přítomen Putin, který tehdy už měl dobré vztahy s italským premiérem Berlusconim. A najednou, po ukončení práce summitu NATO v Římě přišel Berlusconi s prohlášením, že Putin bude dělat prostředníka mezi Indií a Pákistánem, že teď je to jeho mise. Ale hned také varoval, že si Indie ani Pákistán nesmí myslet, že Putin bude mluvit jen jménem Ruska, že za ním stojí i všechna vojensko- politická moc bloku NATO. Až na to, že všechna ta vojensko-politická moc bloku NATO do té doby nic nedokázala ve věci zprostředkování vztahů mezi Indií a Pákistánem. V čem by to tedy mohlo pomoci Putinovi? V tom, že zastupuje konsolidovaný postoj, takže to ulehčuje manévry jak Indii, tak i Pákistánu. Ale Indie i Pákistán kategoricky odmítly sednout si k jednomu jednacímu stolu. A jak to Putin tenkrát vyřešil? Nepozval lídry Indie a Pákistánu do Ruska, dohodl se s Uzbekistánem a zorganizoval to v Taškentu. A delegace Indie a Pákistánu tenkrát nejenže nebyly v jedné místnosti, nebyly ani v jedné budově v různých místnostech. Byly ve stejném městě, ale v různých budovách, jen s tím souhlasily. A Putin celou noc jezdil z jedné budovy do druhé. Napřed si promluví s jedněmi, potom s druhými. Potom se znovu vrací a zase jedná s jedněmi a pak s druhými. Celý svět se tenkrát Putinovi smál: „Hahaha, to je nám ale prostředník… Chichichi, vždyť je nejen nedokázal usadit za jeden stůl, ani do stejné budovy je nedostal.“ Ale smáli se jen do té doby, než za pár dnů začala v Alma-Atě mezinárodní konference, kde se najednou ukázalo, že Indie i Pákistán už spolu dokážou mluvit. To dokázala ta Putinova člunková diplomacie. Tím, že postupně sbližoval jejich postoje, dokázal nakonec usadit Indii a Pákistán k jednomu stolu a ta hrozba jaderné války byla odvrácena. Putin dokázal naladit ty vztahy mezi Indií a Pákistánem natolik, že už potom řešily své problémy bez prostředníků. A ta krize se dost rychle vyřešila do takové míry, že se dokonce obnovila i doprava mezi těmito dvěma státy. To je umění vést jednání, umění slyšet toho, s kým jednáš, zohledňovat jeho zájmy. Nevnucovat jim žádné své choutky, ale zohlednit zájmy těch vyjednavačů. A proč Američané potřebovali…? Američané očividně Rusko neposlouchali, vůbec na něj nedbali. Proč Američané potřebovali usadit za jeden stůl Rusko a Ukrajinu? Protože Ukrajina jako stát neexistuje! Jestliže by tedy Rusko vstoupilo do jednání s Ukrajinou jako se subjektem, tak by jen potvrdilo, že odpovídá své vlajce, té bílo-modro-červené trikolóře. Tedy že se jedná o surovinový přívěšek Západu, jeho kolonii, kde o všem rozhoduje koloniální správa. Žádná subjektnost, žádná suverenita. To je zásadně důležité. Dokonce i na úrovni pracovních skupin. Protože to je to, čím to všechno začíná. A najednou se ukázalo, že se Rusko udrželo. Naše delegace nebyla, mírně řečeno, právě ta nejlepší. Ale ten postoj Ruska byl následující: „My ladíme vztahy s USA a ukrajinská problematika je jen jedním z aspektů vzájemných vztahů mezi Ruskem a USA. Nehodláme vést dialog s Ukrajinou o všech těch aspektech, v nichž je Ukrajina absolutně nesubjektní a nesuverénní. Řešíme problémy Ukrajiny tak, že budujeme mezinárodní vztahy všech států světa. A ukrajinská problematika se bude řešit přesně v tom aspektu, v jakém do toho ty státy, se kterými budujeme nové vztahy, budou zaangažovány. Nic víc. My prostě ladíme své vztahy s USA.“ A tohoto postoje se naše technická skupina pevně držela. Nemohli totiž jinak, nemohli totiž dělat nic jiného. Kdyby něco udělali jinak, šlo by o jasnou zradu, a ta by v Rusku nebyla podpořena dokonce ani na úrovni státního řízení, které se přímo hemží podpindosníky toužícími, aby se Rusko znovu vrátilo do koloniálního postavení, aby tu o všem rozhodovali Američani… Ale dokonce ani oni za stávající situace vlastenecké vlny a konsolidace všeho obyvatelstva, v podmínkách, kdy jsou lidé i armáda nejen jednotní, kdy jsou monolitem... A tato síla podporuje gosudara. Kdyby vystoupili na podporu a předvedli, jací jsou zmetci, tak by okamžitě přišli o své pozice. Prostě jen proto, že jiné klanově-korporativní skupiny by je sežraly, jako hlupáka, který příliš brzy vystrčil hlavu. Aby si upevnily své vlastní pozice, a potom mohly provést svou rozsáhlou zradu. Protože nyní ke zradě dochází pod rouškou patriotismu. Vzpomeňte si, nejednou jsem ten příklad uváděl. Podívejte se na Dmitrije Anatoljeviče Medvěděva. Ten člověk přímo patologicky Rusko a Rusy nenávidí, vždy toužil jen po jednom, lízat zadek svému americkému páníčkovi. Co ta válka 08.08.08?! Tehdy se dohodl se Saakašvilim a zcela zradil ruské zájmy. Zatímco tehdejší ruský premiér Putin se za ně zastoupil. Namítají: „Co to povídáte? Co tak asi mohl vyřešit premiér?! Vždyť šlo o prezidentské pravomoci.“ Tak vám připomenu, že jakmile se Dmitrij Anatoljevič Medvěděv stal prezidentem státu, tak ho všechny klanově-korporativní skupiny přestaly brát vážně. Předtím braly vážně Putina a říkaly si: „Teď se konečně toho Putina zbavíme a budeme si žít. Já zatočím s touhle skupinou a s tamtou skupinou…“ Jenže se ukázalo, že jedna skupina může čelit dvěma skupinám, jenže se jich na ni mezitím vrhlo pět! Zatímco se vypořádávala s těmi dvěma. Bylo tu velké riziko návratu státu do devadesátek. Jenže všichni už se zklidnili, stali se z nich řádní byznysmeni a politici. Nikomu už se nechtělo znovu rvát. Jenže jak se z té situace dostat? Běželi za Medvěděvem, a ten vůbec nevěděl, co s tím. Sám strachy zalezl pod postel: „Ne, ne, beze mne. To je taková věc, že jde jednomu o krk. Dá se přijít o hlavu.“ Tak co se rozhodli udělat? Ať je opět tím rozhodčím Putin. A ten na to: „A jak to mám udělat? Vždyť jsem jen premiér a nemám ty prezidentské pravomoci, které jsou nezbytné k tomu, abych mohl řešit všechny ty problémy. A co tehdy udělal Dmitrij Anatoljevič Medvěděv? Řekl: „Pojďme…“ Tedy to řekli jemu a on to jen pronesl: „Pojďme to udělat tak, že Putin bude hlavou strany, je to vládní strana, tak na hlavu této strany převedeme kvůli tomu, že je vládnoucí, část prezidentských pravomocí, aby je mohl využívat na zcela zákonném základě.“ Putin na to řekl: „Ne, já do strany nevstoupím.“ „To není problém, budeš bezpartajním lídrem.“ To vám jen připomínám, jak to všechno bylo. A všechno to, co bylo nejproblémovější, Medvěděv okamžitě házel na Putina: „Zabývej se těmi věcmi sám: obranou státu, ekonomikou, kádrovou politikou, vším, co ohrožuje můj život a moji prosperitu. A já zatím budu vládnout, budu na to dohlížet shora.“ A celou zbylou dobu Medvěděv jen prováděl špinavosti. Nikdy nezasahoval do procesů řízení, aby bránil nějaké ruské zájmy, vždy jen záškodničil. Došlo k havárii západního letadla: „Vy naděláte. Vždyť to jsou tak skvělá letadla.“ Když spadlo naše letadlo: „To jsou špatná letadla, už je nebudeme vyrábět a zakážeme jim létat, budeme tu mít jen západní letadla.“ Život mu zachránilo naše TU-214, potom na něm létal, ale zakázal jeho výrobu, protože to poškozuje zájmy páníčka. Dalo by se toho vypočítat mnoho a dnes si hraje na kovaného vlastence. Já to vysvětluji proto, že ten kdo otevřeně zradí, okamžitě přijde o všechny své pozice. Dnes je totiž zapotřebí hrát si na kovaného vlastence, abyste podvedli lidi, a až potom zradit stát. Takto teď pracuje Medvěděv. Proto ti, kteří tam jeli, Karasin a Besjeda, ke kterým je obrovské množství otázek… Například proč je doposud Besjeda vůbec na svobodě! Nemohli otevřeně zradit. A proto zastávali ty postoje, které jim byly předepsány z Kremlu Putinem. A ten postoj byl jen jeden: „My tu řešíme vztahy s USA. A ukrajinská problematika se řeší jen v tom aspektu, že USA Ukrajinu podporují, a proto žádná jednání s Ukrajinou nepovedeme.“ To proto ta jednání trvala dvanáct hodin, mezi pracovní skupinou USA a představiteli Ruska. 12 hodin! A jen 40 minut s ukrajinskou delegací, která celých těch 12 hodin čekala, kdy bude přizvána k jednání. „Už nás páníček zavolá, brzy to bude.“ 12 hodin jen čekali. „A co když nás teď páníček zavolá, nebo za chvíli?!“ Jenže nezavolal. Pozvali si je na 40 minut a řekli jim: „Můžete jít… My vám potom řekneme, co dělat, teď táhněte.“ A jak to měli v plánu? Mělo být společné prohlášení o tom, jak proběhla jednání, jaká na nich byla přijata rozhodnutí. Ale žádné nebylo. Poté vyšlo třístránkové, podrobné oznámení našeho ministerstva zahraničí o prodělaném jednání. A zcela krátké, jen všeobecné, bez jakýchkoliv podrobností oznámení ze strany USA. To vypovídá o mnohém. To vypovídá o tom, že USA na těch jednáních ničeho nedosáhly. A v rámci těchto jednáních i po nich v Rusku roztáčeli téma, že brzy všechno skončí, že Rusko podepíše kapitulaci a vše se vrátí do starých kolejí, že nad Ukrajinou bude zřízeno vnější řízení. Přesně tento úkol, zavedení vnějšího řízení nad Ukrajinou řeší Trump tou svou dohodou o vzácných kovech. A to se dělo současně, při přípravě summitu v Rijádu, poté, kdy to proběhlo. A Evropa, protitrumpovské síly, které se neustále scházejí na různých summitech, ta takzvaná koalice ochotných. Stále nabízejí nějaké varianty své přítomnosti na Ukrajině, které nemohou být ničím jiným než jejím vnějším řízením, ničím jiným! Ale takto se o tom nemluvilo. Mluvilo se o tom, že se musí něčeho účastnit. Jenže na druhé straně tu vzniká druhá situace. Oni jsou ochotni tam být přítomni v podobě jakýchsi mírotvůrců, neúčastnit se bojů, ale zároveň zajistit, aby ty síly proti sobě nebojovaly. Velmi dobře to komentoval řecký premiér. Ten řekl: „Řecko nepošle svou armádu do Maďarska.“ To se přeřekl. Samozřejmě, že se přeřekl. A dále to vše vysvětlil. Je to tak, že před řeckým premiérem vystoupil maďarský premiér Orbán, který řekl: „Nejsou tu žádné podmínky pro vstup cizích vojsk na Ukrajinu.“ A ten Řek na to: „My to podporujeme. Napřed musí být vytvořeny podmínky pro to, abychom mohli vstoupit na Ukrajinu. Musí být přerušeny bojové akce. Musí být přerušeno všechno ostřelování, a to nejdůležitější, v případě vzniku bojových akcí, obnovy bojových akcí, musí mít mírotvůrci možnost odtud odejít, aniž by vstupovali do bojových akcí a utrpěli nějaké škody.“ To ovšem vyvolává otázku, a k čemu tam tedy jako vůbec máte být? Vždyť vaším úkolem by v takovém případě mělo být nepřipustit, aby se tyto bojové akce obnovily. To je přece ten důvod, proč tam plánujete svou přítomnost. Abyste zajistili demokracii, bránili ji ze svých pozic. A tento postoj byl okamžitě vyvrácen Zelenským. Já opakuji, že Zelenskij nemluví sám za sebe, je to jen maňásek natažený na ruce, řídí ho americké státní „elity“ a globalisté. Kdo ho právě drží za mužství, toho píseň zpívá. Krásným ukazatelem je ta dohoda o vzácných kovech. Jakmile si ho do prádla vezmou síly, které stojí za Trumpem, tak s tou dohodou souhlasí. A jakmile zase převahu získá státní „elita“, tak tu dohodu odmítá. Jen se na to podívejte, už dva měsíce je to jako na houpačce. Souhlasí, nesouhlasí, souhlasí, nesouhlasí. Hází ho to sem a tam. A vypadalo to, že tentokrát už na to kývne, ale Rada vystoupila proti tomu. Z toho všichni byli v šoku. Jak je to možné? Ty nejvíce proamerické frakce v ukrajinské Radě vystoupily proti té dohodě. To proto, že tato dohoda posiluje Trumpovy pozice v šarvátkách s protitrumpovskými silami v USA a ve vztazích s Evropou. To proto se ty protitrumpovské síly vzbouřily. Jen si vzpomeňte, jak to vypadalo s prodloužením legitimity Zelenského, než jel do USA, a tak dále. Když byla v Radě ta zahraniční sedmnáctičlenná delegace, která tam přijela. Mluvili jsme o tom v našem pořadu otázka-Odpověď. Ve výsledku Zelenskij zase tu smlouvu odmítl podepsat a řekl, že tato surovinová dohoda s USA vypadá, jakoby Ukrajina měla platit reparace po prohrané válce s USA. A co čekal? Aby mu vše dodávali zadarmo? Nic takového v dějinách USA a vůbec celého Západu nikdy nebylo, prostě nebylo! To, co se dodává zadarmo… Bezplatný sýr je jen v pasti na myši, za ten se potom platí stokrát dráž. Problém je jen v tom, že Trump teď pospíchá, protože on potřebuje realizovat své procesy a vymanit se z Ukrajiny, aby se mohl vypořádat se svými klanově-korpora- tivními skupinami, které mu čelí a s Evropou. To proto to dělá předčasně, jinak by se Ukrajiny stejně zmocnili, po svém vítězství nad Ruskem. Oni přece kvůli tomu vítězství nad Ruskem rozpoutali celou tu válku na ukrajinském území. Válku, kterou vede souhrnný Západ proti samotnému Rusku. A Rusko to ustálo. Ani jeden stát to proti takové moci neustojí a Rusko to ustálo. Nač vždy každý agresor sází, když jde do války proti Rusku? Vždy sází jen na jedno, na vnitřní zradu rossionské „elity“, na státní převrat. A pokaždé se přesvědčují, že jim to nevychází. Ano v roce 1612 zrádní bojaři pustili okupanta do Kremlu, Poláky. Ale Rusko je stejně nakonec vykoplo. Napoleonovi se vůbec nepovedlo pozvednout vzpouru proti Romanovcům. A on přece sázel na starou šlechtu. To proto šel na Moskvu, a ne na Petrohrad. Dobře věděl, že kdyby se zmocnil Petrohradu a odstranil… Nu, nedá se říci, že nepřijatelných, Romanovce prostě považovali za parvenu, takže Rusko by podle něj bylo jen rádo, že je Romanovců někdo zbaví. A navíc Moskva je spojovacím a logistickým centrem, také centrem řízení. Stejně by se tam objevil nový ruský car, imperátor. Tak proč by se namáhal dobývat Petrohrad? Myslel si, že stačí tu starou šlechtu přeplatit. Přijdu do Moskvy a řeknu: „Tady jsem vám přivedl sílu, předvedl jsem vám ji a teď se vy skloňte před mou silou. Budete mými vazaly a určíte si cara, který mi bude sloužit, a já vás dosadím do Petrohradu, odkud můžete vládnout. Nebo si zase uděláte hlavní město z Moskvy. Nepovedlo se mu to, nezradili. V roce 1941 sázeli na vojensko- fašistické spiknutí v Rudé armádě. Také jim to nevyšlo, přestože došli až k Moskvě. To byly důsledky toho vojensko- fašistického spiknutí v Rudé armádě. Až k Volze došli, ke Stalingradu. To všechno byly důsledky toho vojensko- fašistického spiknutí v Rudé armádě. V důsledku zrady, ale stejně nedokázali vyhrát. Teď je to stejné. Přestože to máme těžké, vyhrát nemohou. Američané si to uvědomují. Na Západě si to klanově-korporativní skupiny uvědomují. A proč je jejich největším nepřítelem Putin? Všechno vždy staví v protiputinském stylu. Politiku vedou výslovně protiputinovskou. Protože považují Putina za úlet. Všechno bylo v pořádku za Gorbačova… Počínaje Chruščovem. S Chruščovem, Brežněvem, Gorbačovem, Jelcinem… Všechno to bylo skvělé. A najednou Putin začal hájit zájmy Ruska. „Když se zbavíme Putina, všechno bude zase OK!“ A o tom se v Paříži podřekl Zelenskij, který ve svém rozhovoru prohlásil, že Putin brzy zemře, a potom všechno skončí. Stačí jen chvíli vydržet. Podřekl se. Když mu došlo, že se podřekl, začal vykládat. Já jsem mladší, vsaďte proto na mne a tak dále. A ve skutečnosti proflákl niternou myšlenku. Rossionská „elita“ po tom také touží. I západní, americké státní „elity“ a podpindosníci, kteří jsou jim podřízení v Evropě, po tom touží. Oni si totiž myslí, že když se zbaví Putina, tak se zbaví i Ruska. Nechápou, že tím jen přiblíží jaderný Armagedon. Oni si myslí, že potom Rusko zlikvidují. Neporozuměli Putinovi, který řekl: „Svět, ve kterém nebude Rusko, je nám k ničemu.“ K čemu by nám byl takový svět? Proč by měl existovat? My s tím nesouhlasíme, abychom zahynuli a naše území se stalo zdrojovou, surovinovou základnou pro ty, kteří už tak utiskují všechny národy, a kteří žerou planetu jak Sarančata vše zelené a nakonec zdechnou. To jim máme nechat planetu? To kvůli nim máme zemřít? Ne, my navrhujeme jiný model globalizace. Ale pokud to dovedou až ke střetu, tak odpověď bude následovat taková, že "nikdo nevyhraje, ale my se dostaneme do ráje a oni jednoduše zdechnou". (Putin) Takže právě kvůli tomu, že se celou tu dobu informačně masírovalo, že na Ukrajině bude zavedeno dočasné západní řízení, Putin zapracoval v předstihu. A říká tím: „Tak si pojďme promluvit. Vy to téma navrhujete, tak si o tom pojďme promluvit a sám o tom vnějším řízení začal.“ A co to znamená, když Rusko není připraveno vzdát se svých zájmů? Když Putin říká, že cíle speciální vojenské operace budou dosaženy, že jsme připraveni k mírovému řešení všech problémů, ale ne na úkor zájmů Ruska, a navíc to prohlášení udělal na vojensky velmi výkonné raketové ponorce? To znamená, že jakmile západní státy v jakékoliv sestavě, začnou s Putinem, s Ruskem rozhovor na toto téma, tak okamžitě přiznají, že na Ukrajině není nejen žádné legitimní státní řízení, že tam vůbec není stát jako takový, že je to území, které se nachází pod vnějším řízením, jen tento jeho stav zatím nebyl formalizován z hlediska mezinárodního práva. A to vyvolává otázku, co lezete na naše území?! Ukrajina je ruské území. Můžete ho považovat za samostatný stát, můžete na to mít jakýkoliv svůj názor, ale přiznat to prostě musíte. Stejně jako uznáváte, že Tchaj-wan je Čína. Stejně jako přiznáváte, že Džammú a Kašmír je Indie při sporech s Pákistánem. To je o tom, že nikdo nemá právo vstupovat na ruské území s jakýmikoliv řídícími nebo kontrolními funkcemi. A když říkají, že tam vstoupí čínská armáda jako naši mírotvůrci… Tak především z hlediska toho vnějšího řízení a existujícího precedentu, by Rusko při realizaci vnějšího řízení jako strana, která je účastníkem konfliktu, bylo odstřihnuto od možnosti jakýmkoliv způsobem ovlivňovat procesy na Ukrajině, a tím pádem i volby, provedení voleb na Ukrajině. Jen západní státy budou mít takovou možnost. Jaký by byl výsledek? Podívejte se na Kosovo. Je to srbské území, provedli volby mezi Albánci a za podpory vnějšího řízení, které tam stále je, probíhá genocida Srbů. Ach tak, my počítáme s tím, že tady budou brazilská vojska, vojska Jihoafrické republiky, vojska Indie, vojska Číny. Možná by bylo dobré se podívat na scénáře těch, kteří tyto plány navrhují? Všichni takoví jako Brazílie, Čína, Jihoafrická republika. Jen Indie se nevměšuje se svým mírotvorným plánem: „Ne, ne, ne, já se do vnitřních záležitostí Ruska nevměšuji.“ A co zájmy Ruska? Zohledňují se? Ani náhodou, ani trochu. Jediným jejich zájmem je vzít pod kontrolu ruské území a diktovat svou vůli Rusku, aby bylo tou opicí, která tahá horké kaštany z ohně pro nového světového hegemona a pro novou světovou konfiguraci toho světového řádu, jehož zakladatelem má být BRICS. Aby se přes BRICS řešily úkoly globálního řízení, globalistů, přes Čínu a jakékoliv budování ruského světa bylo nepřípustné. Všechny zdroje Ruska by měly sloužit jako základna nového světového řádu, ale již s hegemonem v podobě Číny. Neumíme snad číst?! Z toho, co nám takto ohlašují? Co to musíte být za debila... A ukázalo se, že takových vlasteneckých debilů tu máme velmi mnoho: „Víte, Evropané teď bojují proti nám a zásobují Ukrajinu, ale až tam vstoupí se svými armádami, tak se přesvědčí, že s Ukrajinou se nedá jednat, protože nikdy neplní své závazky. Jakmile tam vstoupí, tak hned budou protiukrajinští a udělají tam pořádek.“ Co to musí být za debila, aby si tohle mohl myslet? Co to musí být za debila, aby si myslel, že když tam jednou vstoupí Čína, bude hájit ruské zájmy? Vždyť jsme měli možnost přečíst si ten čínský „mírový plán“?! Ukázalo se, že takových politologů tu máme spoustu, kteří to podpořili. A to hlavní, čeho by se tím dosáhlo? Že by Ukrajina zůstala zachována jako protiruský subjekt, který stejně dál bude vést válku. A proto… Ano, od 18. března bylo vyhlášeno energetické příměří. Rusko neútočí na energetické objekty na Ukrajině, zatímco Ukrajina na ně útočí neustále. A Zelenskij krčí rameny: „Nebylo žádné příměří. Kde k tomu Rusko přišlo, že by mělo být nějaké příměří? My jsme s žádným příměřím nesouhlasili, žádná jednání nebyla, dohoda nebyla. Proto také útočíme.“ Ten problém je v tom, že Ukrajina vůbec není samostatná. A nestačí, že americký viceprezident Vance prohlásil, že na Ukrajině probíhá zástupná válka USA a západního světa proti Rusku, tento týden navíc vyšel článek v The New York Times, kde je popsáno, jak američtí činní důstojníci určují cíle, vybírají objekty, potom ty cíle programují a navádějí rakety. Tj. je to vše jejich práce. Ukrajina sama neprovádí žádné útoky vysoce přesnými zbraněmi. Dělají to odborníci z NATO a jmenovitě důstojníci ozbrojených sil USA. V The New York Times to zcela otevřeně pustili do světa. To vyvolává otázku. Proč? Aby tak dali najevo, že Trump nemá ozbrojené síly pod kontrolou. A právě proto, aby byl podpořen Trump, jsou dělána taková prohlášení: „Víte, to udělali Francouzi. To udělali Britové, oni to navedli. Nebyli to Američané.“ Jestliže to udělali bez Američanů, tak jaký měl smysl útok na naši energetickou infrastrukturu přesně v den jednání v Rijádu?“ To přece nijak nezabrání Rusům a Američanům, aby se dohodli. Spíše to Rusy i Američany přiměje, aby se dohodli rychleji. Oni vidí, že Evropa se postavila proti nim, a to je třeba zarazit. Stojí teď proti Trumpovi, stojí proti nám. To znamená, že stojíme proti společnému kolektivnímu protivníkovi. A pokud ty útoky provádějí Američané. Tak je to vše ještě jasnější: „Jak je možné s vámi jednat? Máte pod kontrolou svou vlastní armádu?“ Tento týden byl přímo vyhlášen hon na naše vojenské novináře. Spotřebovat dva HIMARSy na novináře, to je velmi významný ukazatel. To znamená, že si američtí důstojníci zvolili cíl a zaútočili na něj vysoce přesnou zbraní. To je k těm podmínkám: „Jak se hodláte dohodnout s Trumpem?“ K čemu to bude? Ať slíbí cokoliv, stejně to nedokáže splnit. A v tomto ohledu je velice vypovídající ten skandál v USA, s tou skupinou v tajném četu, kde probíhala komunikace o raketovém a bombovém útoku proti Jemenu, proti Hútíům. Rozpoutal se obrovský skandál, že šlo o tajné údaje. Já jen rozkládám rukama a říkám, no to mi promiňte. Oč jde? Proč je to najednou takový skandál? Co je na tom tak ohromujícího? Do té doby nic takového nebylo? Tak si pojďme připomenout rok 2011 a likvidaci Kaddáfího prakticky v přímém přenosu, kterou řídila státní tajemnice Hillary Clintonová. Hon na jeho kolonu, jeho zavraždění, její krvelačný smích: „Přišli jsme, uviděli a zabili.“ Tenkrát nikdo nekřičel o prozrazení tajných údajů. Když se ukázalo, že došlo kvůli Hillary Clintonové k velkému úniku dokumentů, protože používala ničím nechráněný osobní e-mail, tak se žádný skandál nerozhořel. A teď najednou skandál. Možná jednali o něčem maximálně tajném? Vůbec ne. Probíhala normální koordinace. Ano, také se třeba zmiňovalo, že právě vylétá letadlo. Ale kdo by ho dokázal zastavit? Kdo by dokázal v tomto operativním režimu to letadlo třeba i sestřelit? Nebo ho nějakým telefonátem odvolat? Nic už by z toho nebylo. Jsou to jen informace získané v malém předstihu. Vyletělo letadlo, zaútočilo… Probíhala normální koordinace. Nic tak tajného na tom nebylo. Ano, šlo o odbornou práci s konkrétním tématem. Ale žádné tajné údaje, které by hned po tom útoku bez jakéhokoliv úniku z toho četu oficiálně nebyly zveřejněny v médiích, tam nezazněly. A použití toho komunikačního nástroje na telefonu je snad nějakou novinkou ve státním řízení Západu? Ne, jen si vzpomeňte na Dmitrije Anatoljeviče Medvěděva, jak se celou dobu pokoušel napodobovat Západ a všechny převést na telefonní komunikaci, a tam skutečně byly projednávány utajené údaje, problémy podléhající státnímu tajemství. Ale on je přece takový moderní s tím svým chytrým telefonem. To jeho záškodnictví nespraví, ani kdyby se modlil sto let. No dobrá, to je Rusko. Ale připomeňme si, jak se přesně před rokem v březnu roku 2024 rozhořel skandál s důstojníky Bundeswehru. Jeden byl v Singapuru a druzí dva v Německu. Ti provedli konferenci v četovacím nástroji, kde skutečně zazněly tajné informace, protože se plánovaly operace, které tak bylo možné včas zastavit. A čím to skončilo? Ničím. Pokrčili rameny: „To se stává. Došlo k úniku informací, to se přece stává.“ A tam skutečně šlo o tajné informace, plány do budoucna. Mnohých z nich bylo nutné se vzdát nebo je zkorigovat, protože se to dostalo ven a Rusko ty informace mohlo využít. A co se stalo? Waltz přidal nějakého hlavního redaktora do toho tajného četu. Nešlo o tajný, ale rezortní čet. A Trump se na Waltze rozzlobil: „Jak to, že vůbec máš telefon právě tohoto redaktora?!“ Žádné kontakty mezi nimi nebyly a nám oficiálně tvrdí, že ho tam přidal Waltz. Jenže Trump na to odpověděl, že Waltz za to nemůže, že to udělal někdo jiný. Fakticky je řeč o tom, že se někdo naboural do Waltzova telefonu a daného redaktora přidal do té skupiny. A když jim vyčítají: „Proč Trumpovi lidé vůbec vedou diskuse, něco koordinují v tomto komunikačním nástroji?“ Tak nějak zapomínají na něco jiného, na což hned poukázala mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová: „Za to může Biden.“ Mnozí rozloží ruce: „Co s tím má společného Biden?“ To, že právě on, či v době jeho prezidentství byl právě tento messenger nainstalován do všech telefonů, které používají státní zaměstnanci USA. To předurčuje, že jejich úřední komunikace, které probíhají přes telefon, mají být vedeny právě tímto komunikačním nástrojem Signal. Byl tam už předem instalován. Takže k žádnému provinění ze strany Trumpových státních zaměstnanců nedošlo. Pokračovali jen v té pracovní tradici, která byla založena už za Bidena. A jak ten skandál rozvíjejí? Trump všechno rozkládá, nic nedělá, jak má. Došlo k úniku tajných informací. A mezitím soudy útočí na Trumpa. Ruší jeho rozhodnutí jedno za druhým. A co je vypovídající? Zdaleka ne všechna ta soudní rozhodnutí Trump ignoruje, nebo se proti nim soudí. Část jich začíná být plněna, protože státní mechanismus takto pracuje. Jsou tím podrývány jeho pozice. To všechno se dělá, aby se zbavili Trumpa a nakonec se vším všudy rozpoutali válku proti Rusku. Pokud si vzpomínáte, tak od doby kdy začala tato speciální vojenská operace až do dneška, Zelenskij neustále říkal Západu jednu věc: „My válčíme a umíráme, aby vaši západní: francouzští, němečtí a američtí vojáci umírat nemuseli. Je pro vás výhodné dávat nám zbraně. Říkali jsme vám, že Ukrajina je polygonem pro zkoušení nových zbraní, tak to využívejte. A když najednou ta konfrontace, jak jsem říkal, ty "summity ochotných" v Paříži k ničemu nevedly, když začali mluvit o tom, že by tam měli být jacísi mírotvůrci, kteří v případě nebezpečí vezmou nohy na ramena… Zelenskij řekl: „Ne, ne, ne, to my nepotřebujeme.“ A já opakuji, že Zelenskij nemluví sám za sebe. V daném případě mluvil za americké státní „elity“. „My potřebujeme, aby evropská vojska válčila na straně Ukrajiny.“ To znamená, že Ukrajina už nemá lidský potenciál, aby válčila proti Rusku. A podívejte se, co se děje v Evropě. V Evropě se rozdmýchává absolutní protiruská hysterie, rusofobie. Za touto rusofobií schovávají i svoje kiksy v řízení, které vedly ke zchudnutí obyvatelstva, které vedly k ekonomickým otřesům, ale to hlavní. Ta rusofobie objasňuje, proč se přehodnocují státní rozpočty. V Německu teď zrušili všechna omezení na výši úvěru. A co se stalo? Kaja Kallasová hodlala pro Ukrajinu posbírat 40 miliard EUR, ale nasbírala osmkrát méně, jen 5 miliard. A tento týden se ukázalo, kde se vzalo těch pět miliard. 2 miliardy ze svého rozpočtu, díky seškrtání sociálních položek, dala Francie a tři miliardy, poté, kdy byla zrušena omezení, úvěrový strop, dalo Německo, které si na to vzalo obchodní úvěr. Takto se našlo těch pět miliard. A všechny evropské státy nutí přijímat takové rozpočty na obranu, že je z toho hned jasné, že tyto státy mají být vrženy do boje, ve kterém budou hynout. A až po válce se potom bude přemýšlet, co se zbylými zdroji, jak a co se bude obnovovat. USA od začátku plánovaly, že ta válka na Ukrajině povede k občanské válce v Rusku a k totální válce v Evropě. Oni se tohoto záměru nevzdali. To právě proto teď roztáčejí tu situaci, která má donutit Evropu válčit proti Rusku. Evropa se tomu brání. Evropa nemá čím válčit. Sklady byly silně vyprázdněny. Když teď mluví o tom… A to je pravda, že na Ukrajině nikdy neměli nedostatek munice, zbraní a tak dále. A když se teď díváme na videa od vojenských novinářů, blogerů, kteří ukazují reálnou techniku, tak vidíme, že na Ukrajinu teď přichází technika a munice, která do té doby byla na skladě a tou technikou byly ozbrojeny konkrétní vojenské jednotky, například v USA. Oni vymetají skladové zásoby a vymetou je docela. A proč? Protože dobře vědí, že Rusko nikomu nevyhrožuje a na nikoho nehodlá útočit a Ukrajina musí válčit s plnou silnou. Až dojdou všechny zásoby, tak prostě Ukrajinu nechají tak a řeknou: „Nu, stejně jsme o to moc nestáli. Nevyšlo to úplně. Ale nějakou tu škodu Rusku způsobila, a to je dobře. A my teď budeme jakoby obnovovat vztahy s Ruskem. Zase hromadit síly, a potom najdeme nějakou další Ukrajinu, kterou vrhneme proti Rusku.“ Nikdo nemá úmyslu zachovávat Ukrajinu v žádné podobě cenou vlastní existence, vlastní účasti. A proto teď začal závod o čas, aby Ukrajinu spálili co nejrychleji a nemuseli se sami účastnit války. Nebo půjde-li to, co nejrychleji položili Rusko, aby opět sami nemuseli jít do války. Jenže se jim nedaří vyřešit jedno ani druhé. Americká státní „elita“ je připravená na jednu i druhou variantu, protože ta válka v Evropě je z americké strany stejně plánována. Oni potřebují zničenou Evropu, aby znovu jako… Oni přece nechápou státní ani nadnárodní řízení. A proto si také myslí, že jak je to pozvedlo po 1. světové válce, po 2. světové válce, když byla Evropa zničena. Tak dokážou i teď nabrat sílu a stát se dominujícím státem, vzkvétajícím státem po 3. světové válce. Jenže se jím nestanou. Stav politických a ekonomických procesů v USA ukazuje, že se tam nezformoval skutečný stát. Jen se na to podívejte. USA okradly celý svět a jejich obyvatelstvo se válí jako bezdomovci v ulicích. Stačí se podívat na videa z amerických ulic. Přečtěte si reálná hlášení, podívejte se na to, jak vypadá jejich ekonomika. Jenže státní „elita“ tohle nechápe. Pro ně tu existoval stát a bude existovat dál. Ani neví, že ten stát existuje pouhých 250 let. To není mnoha tisícileté Rusko, jehož dějiny se snaží zkrátit na tisíc let. Je tu tisíc let, a to je vše. Předtím tu Rusko nebylo, nic dál nehledejte. Snaží se je zatáhnout do války s Ruskem, ženou je do ní. A Putin jim nabízí variantu, jak se z toho dostat. Cožpak sám od sebe generální tajemník OSN prohlásil, že Zelenskij je legitimně zvolený prezident? Nebo je náhoda, že všichni na Západě najednou mluví stejně: „K čemu volby? Jednou se konaly a to stačí. Zelenskij je legitimní…“ Ne! Oni se teď nesmí chytit do pasti, kterou jim připravil Putin. Právě s tím jednáním na to téma. A je velká škoda, že naše odborné analytické společenství, tuto gosudarovu nahrávku nepochopilo a začalo pracovat v rámci těch plánů, které realizuje Západ ve své vláce proti Rusku, který se snaží zachovat Ukrajinu jako banderovskou líheň, jako subjekt, který bude znovu vrhnut do války proti Rusku. Ale jak se říká: „I strojili mu úklady, avšak i Bůh strojil lest a Bůh nejlépe umí strojit lest.“ A proto následujíce Boží záměr Rusko vždy vyhrávalo a vyhrává. Jak o tom mluvil Münnich. Ten nechápal, jak je možné, že Rusko doposud existuje a jediné vysvětlení, na které přišel, bylo, že je řízeno přímo Bohem. Vše se to ukrývá v ruské kultuře, v ruské státní kultuře, která staletí dokázala zachovat Rusko, Rus. A na diplomatické půdě jen jeden člověk se vším všudy Putina podpořil. Byl to ministr zahraničí Sergej Viktorovič Lavrov. Když ho nedokáže podpořit „elita“, když se všichni ti polithňupové, analytici blamovali a nedokázali správně interpretovat procesy řízení, tak vše zůstává na lidové iniciativě. Tak taková je ta situace s tím „Putinovým návrhem“. To bylo pro dnešek všechno. Nu což, tak už nám nezbývá než se rozloučit a připomenout, že mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu známých nám pojmů. A v tomto ohledu je třeba si uvědomovat, že zatímco dříve, aby se člověk stal aktivním členem společnosti, stačilo mu naučit se číst, psát a počítat, tak nyní, aby se jím stal, musí vědět, jak se řídí složité sociální supersystémy, státy. Takové znalosti najdete jen v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru SSSR. A pro stávající složitý, silný manévr, který nyní probíhá v celém světě, nejen v Rusku, jsme připravili práci, která se nazývá Válka, Stát a Bolševismus, třídílnou práci. V prvním dílu Stát se vysvětluje, že ne všechny státy jsou skutečnými státy a čím se liší historický stát od projektově zkonstruovaného státu. Co je to stát konstruktér a mnohé další pojmy. Druhý díl je Válka. Válka, to je soubor opatření zaměřených na zmocnění se cizích energetických, přírodních a lidských zdrojů. Tohle jediná správná definice války. A právě v tomto dílu je vysvětleno, jak jsou vedeny války a jak i bez války horké války na bojištích vyhrávají jedny státy a zmocňují se jiných států. Příkladem je SSSR, který se zhroutil bez horké války, to dokazuje, že je možné dosáhnout vítězství i bez bezprostředních válečných akcí. Třetí díl je Bolševismus. Vždy, za všech časů Rusko zachraňoval unikátní jev ruské kultury, ruský bolševismus. To právě proto bolševismus tak nenávidí všichni nepřátelé Ruska. To právě proto se všichni nepřátelé bolševismu spojují s Hitlerem a dalšími nepřáteli, aby Rusku neumožnili stát se subjektním suverénním státem. Naši partneři jako doplnění této třídílné práce vydali knihu analytických zpráv ze série O světě křivých zrcadel pod názvem Fleet is being. Tyto analytické zprávy rozšiřují obsah toho, co je vyloženo v té třídílné práci. A také vydali doplňkový díl k prvnímu a druhému vydání s materiály třetího, již publikovaného vydání práce Válka, Stát a Bolševismus. V tom doplňkovém dílu je většina těch materiálů, které jsou ve třetím vydání a nebyly v těch předchozích vydáních, kterými bylo doplněno to třetí vydání. Dále jsme napsali knihu Státní symboly a státní suverenita. Stejně jako můžete v armádě přes rozlišovací znaky různých vojáků rozpoznat, jaké zaujímají v ozbrojených silách místo, jaké mají postavení a tudíž možnosti, tak stejně se ve světě od 15. do 20. století budoval systém státních vlajek, který určuje světovou hierarchii států. Jaké má stát postavení a tudíž i možnosti v tomto světě. A potom porozumíte tomu, proč je odvěká rudá vlajka, vlajka SSSR označením absolutně subjektního suverénního státu a současná bílo-modro-červená trikolóra je vlajka nesubjektního, nesuverénního, koloniálního státu, tedy surovinového přívěšku Západu. Navíc teď naši partneři vydávají celou sérii Knihovna konceptuálních znalostí. První díl je „O ekonomice“, ten popisuje, jak reálně funguje ekonomika. Potom porozumíte tomu, co ve skutečnosti dělá centrální banka a další, kteří chtějí, aby Rusko zůstalo surovinovým přívěškem. Druhý díl je „O imitačně-provokační činnosti“. Dnes mnoho lídrů veřejného mínění vede své publikum tím či oním směrem. Lidé se v nich často rozčarují, když se ukáže, že lídr veřejného mínění není tím, za koho se vydával. Ta práce o imitačně-provokační činnosti vám právě pomůže rozpoznat, zda ten člověk je tím, kým se staví, nebo jen vytváří takový obraz a ve skutečnosti sleduje nějaké jiné cíle. Další díl je „Dostatečně všeobecná teorie řízení“, to je páteř Koncepce sociální bezpečnosti. Další díl je „Ejhle, Puškin!“, ten je o konceptuálním obsahu Puškinovy tvorby. Na něj navazuje další díl „Není matrice jako matrice“. Ten je o matričním řízení. Další kniha je sborníkem analytických článků o fašismu. Nazývá se Světový fašismus. Fakticky se jedná o reedici sborníku článků z roku 1923, kde byl fašismus teoreticky zpracován a plně popsán. Další díl je kniha „O tom, jak žít lidsky“. Tam se dozvíte, jak fungovala ekonomika i společnost ve Stalinově době. A teď naši partneři vydali další knihu pod názvem K otázce uvedení do analytiky. Tato práce vám umožní porozumět tomu, co je to analytika, a jak ji provádět. Jsou tam uvedeny příklady třeba toho, jak jsou s využitím jejich kulturních osobitostí řízeny ty či ony národy z nadnárodní úrovně. Jsou tam praktická doporučení, jak můžete rozvíjet své analytické schopnosti. Jsou tam uvedeny konkrétní příklady toho, jak analyzovat... Konkrétní úkoly, abyste jejich řešením rozvíjeli své analytické schopnosti. A také jsou tam uvedeny příklady toho, jak je prováděn brainstorming s využitím nic netušícího obyvatelstva v rámci realizace státního a nadnárodního řízení. Díky tomu porozumíte velmi mnoha věcem. I určení různých seriálů, tomu takzvanému fenoménu Žirinovského a mnohému dalšímu. Když budete řešit ty doporučené úkoly, tak můžete rozvinout své analytické schopnosti a stát se v řízení samostatnými. Teď už mi nezbývá než se rozloučit a popřát vám jen to nejlepší, mírové nebe nad hlavou a štěstí. Do příštích setkání. Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině i slovenštině naleznete na www.leva-net.webnode.cz, https://ksbzdroje.cz/, https://www.vodaspb.ru/ nebo můžete zakoupit v knižní podobě na KSBPRESS.cz Překlad knih Valerije Viktoroviče Pjakina O světě křivých zrcadel I., II. a III. a IV. i Státní symboly a státní suverenita si můžete objednat na: https://zakazanevzdelani.cz/ Je k dispozici fórum Koncepce https://kob-forum.eu/ Podílejte se na něm, přispívejte komentáři, příspěvky... Další zajímavé materiály a dobré komentáře aktuálních událostí můžete najít na Proudu národní hrdosti, telegramový kanál zde: https://t.me/Proudnarodnihrdosti

Zdroj