top of page
Vyhledat

POVEDENÁ IZOLACE …

Proč hned tři emisaři v Moskvě?

Prof.Kamil Askerchanov                28.08.2026

V Moskvě se během několika dní objevily hned tři velmi zajímavé osobnosti.

 

Subramanyam Jaishankar – indický ministr zahraničních věcí a člověk, který je do strategického plánování indických elit zapojen mnohem hlouběji, než se to zvenčí obvykle jeví. Paul Richard Gallagher – fakticky ministr zahraničních věcí Vatikánu. A konečně ředitel CIA John Ratcliffe, jehož návštěvu se až do poslední chvíle snažili nijak zvlášť nepropagovat.

 

Existuje samozřejmě konspirační teorie, že Ratcliffe sloužil pouze jako zástěrka a že ve skutečnosti do Moskvy přiletěl někdo jiný – někdo mnohem vlivnější, kdo zastupuje ani ne tak Trumpovo okolí, jako spíše určitou část amerického establishmentu.

 

Mnohem zajímavější je však něco jiného.

 

Proč se všichni ocitli v Moskvě prakticky současně?

 

Již 21. července jsem upozorňoval na nadcházející summit APEC. Právě ten se podle mého názoru stává ústředním bodem celé této diplomatické konstrukce. Měli by se tam sejít Putin, Si a Trump.

 

A pokud se skutečně chystají diskutovat již ne o jednotlivých válkách, sankcích a clech, ale o celkové konfiguraci další fáze, pak musí být na tuto schůzku vše připraveno předem. Takové věci se mezi nejvyššími představiteli u jednacího stolu neprojednávají. Ti se tam sjíždějí, až jsou hlavní varianty již rozloženy, červené čáry vytyčeny a zprostředkovatelé vykonali většinu své práce.

 

Odtud možná pramení i současná aktivita kolem Moskvy.

 

Zvláště zajímavá je Indie. Ta do APEC nepatří. Modi u tohoto stolu nebude. Místo toho však těsně před velkým diplomatickým cyklem přijíždí do Moskvy Džajšankar a setkává se s Putinem. Což také vypadá jako sladění pozic, přičemž sám Modi se setká se Si Ťin-pchingem na summitu BRICS v Indii.

 

Vatikán v této kontextu také nevypadá jako náhodný host. Zvláště když si vzpomeneme, jak hluboce je Svatý stolec historicky zakotven v uzavřených diplomatických kanálech Evropy. A vedle něj se z nějakého důvodu objevuje i ředitel CIA.

 

Příliš mnoho náhod během několika dní.

 

Ale dál to bude ještě zajímavější.

 

Po sérii asijských summitů nás čeká prosincové zasedání G20. A právě tam se zřejmě může rozvinout zcela jiná debata.

 

Pokud se Putinovi, Siovi a Trumpovi na summitu APEC skutečně podaří nastínit alespoň základní obrysy budoucího soužití největších mocenských center, stane se G20 vhodnou platformou, kde bude možné tuto koncepci předložit i ostatním.

 

USA již pro summit G20 připravují diskusi o čínských „nerovnováhách“, íránském obchodu, přístupu k dolarovému systému a důvěře v americký dluh.

 

Možná se jedná právě o první obrysy budoucích pravidel.

 

Kdo zůstane uvnitř dolarového okruhu. Kdo k němu získá omezený přístup.

Kdo přechází do euroasijského systému. Jak bude mezi těmito prostory uspořádán obchod. V čem se bude platit. Kdo bude zajišťovat bezpečnost nových koridorů. A konečně, co dělat se zeměmi, které se stále snaží sedět na několika židlích najednou.

 

V tom případě vypadá sled událostí docela zajímavě.

 

Nejprve série jednání a pendlová diplomacie. Poté ŠOS. Následuje klíčový bod – APEC a možné setkání Putin–Xi–Trump. A teprve poté G20, kde se schází podstatně širší okruh států.

 

To znamená nejprve se dohodnout mezi těmi, kdo jsou schopni určovat pravidla.

 

A teprve poté vysvětlit pravidla ostatním.

 

Ukrajinský konflikt se již dávno stal pouze jednou z otázek mnohem širšího vyjednávání a budoucího uspořádání Evropy (o tom jsem nedávno napsal velmi rozsáhlý text na soukromém kanálu). Stejně jako ostatně Írán, cla, sankce a dokonce i americký dluh.

 

Protože předmětem vyjednávání se stává již samotná struktura světa po skončení současné globalizace.

 

A právě v této souvislosti vypadá obzvláště kuriózně Rusko, které se ještě nedávno

chystali „izolovat“.

 

Před klíčovými summity z nějakého důvodu přijíždějí do Moskvy Američané, Indové a zástupci Vatikánu.

 

Zřejmě se jim ta izolace velmi povedla…

 

 

 
 
 

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
Tak se dělá obchod

Z medií: USA získaly kontrolu nad 65 miliardami barelů ze zatím prokázaných venezuelských ložisek ropy. Při ceně 50 USD za barel, jde hodnotu 3250 miliard. Náhradní prezidentka Rodríguezová označila d

 
 
 

Komentáře

Hodnoceno 0 z 5 hvězdiček.
Zatím žádné hodnocení

Přidejte hodnocení

Bavorovy poznámky

©2022 od Bavorovy poznámky. Vytvořeno pomocí Wix.com

bottom of page