Profesor Krejčí: Trumpovy mytologické vize, Leyenová, její garda z Pobaltí a globální chaos
- lujjza
- před 1 dnem
- Minut čtení: 2
Malá ochutnávka:
(..) V knize Válka jste vylíčil mnoho aspektů této „politiky jinými prostředky“. Určitě jste přemýšlel, co by bylo po jaderné válce. Co by bylo?
I jaderná válka může mít víc podob. Ta omezená, možná symbolická, by přinesla obrovský šok. Tím by se ale ještě víc pootevřely dveře pro totální jadernou válku. Asi zatím poslední veřejně dostupný zevrubný popis takové války přinesla americká novinářka Annie Jacobsenová v knize Jaderná válka. Scénář (Dutton, 2024). Na základě desítek rozhovorů s odborníky a vlastního výzkumu dospěla k závěru, že při totální jaderné válce Ruska se Spojenými státy by se dvanáct tisíc let utvářená lidská civilizace změnila v trosky během 72 minut. (..)
(..) Nedávno vyšla velmi podrobná kniha Putinova triáda. Jak daleko je vůbec Ruská federace ve vývoji jaderné infrastruktury. Ptám se proto, že nebýt konfliktu na Ukrajině, tak naše jaderné elektrárny bude stavět nejspíš Rosatom. Nemyslíte?
Oblast civilní jaderné energetiky není můj obor, ale každý, kdo se trochu o mezinárodní dění zajímá, jistě sleduje alespoň z povzdálí tuto problematiku. Rosatom je bezesporu největším vývozcem jaderných technologií na světě. Uvádí se, že za hranicemi Ruska postavil více než 30 jaderných bloků. V současné době staví jaderné elektrárny v Turecku a Maďarsku, tedy dvou členských státech NATO, Uzbekistánu, Kazachstánu, Bangladéši, Indii, ale i v Číně. Ovšem Čína, která zřejmě usiluje o maximální energetickou soběstačnost i v době nejrůznějších mezinárodních krizí, v současné době staví 37 jaderných reaktorů – zdaleka více než kterýkoliv stát na světě. Rosatom staví v Rusku šest reaktorů. (..)
(..) Rosatom je zajímavý i tím, že je nepřetržitým zdrojem inovací. V Rusku, konkrétně Tomské oblasti, by v roce 2030 měla být uvedena do provozu elektrárna s uzavřeným jaderným cyklem. To by byla další revoluce v daném oboru. V současných jaderných elektrárnách se totiž z drahého paliva využije přibližně procento uranu235, zbytek se stává součástí radioaktivního a teplo vyzařujícího odpadu, „vyhořelého paliva“. To se musí složitě zpracovávat a obtížně skladovat. Uzavřený jaderný cyklus znamená, že se „vyhořelé palivo“ opětovně zpracuje a posílá zpět do elektrárny. Místo jednoho procenta se využije všechen uran – což by znamenalo obrovské úspory, ale i novou formu ochrany životního prostředí. (..)
Komentáře