Pár otázek Michailu Chazinovi

Vše, co se děje ve světě a v Rusku, je důsledkem objektivních procesů.   -2.část

30.03.2026

RUSKO:

Zkrátka a dobře, někteří zjevně zcela – a o tom už ani není pochyb – nemají Spojené státy americké žádnou jasnou a promyšlenou strategickou linii. Je zcela zřejmé, že počítaly s krátkou operací, malou vítěznou válkou.

Malá vítězná válka nevyšla. Co dál?  To vše dohromady klade určité okolnosti na náš současný život. O tom jsem mluvil a mluvil, už před pěti lety jsme založili agenturu strategického prognózování „Kovčeg“. Ale lidé to zatím nechápou. Je mi to velmi líto, ale nic s tím nenaděláme. Staré modely života, podnikání a všeho ostatního nefungují. Vidíme, jak se to dnes děje v naší zemi. Vidíme kauzu s Telegramem. Vidíme kauzu s krávami. A obecně je už naprosto jasné, že velmi mnoho politických sil – doufám, že si neděláme iluze a že kauza s vybíjením krav na východě a kauza s Telegramem jsou v podstatě totéž – jsou to ty politické skupiny, které chtějí za každou cenu udržet moc. No, není to žádné tajemství, guvernér Novosibirské oblasti Travnikov - odkudpak se vzal - je, tak říkajíc, hrubě řečeno, třetí a čtvrtá iterace výtvoru Čubajse. A celá tato situace tedy zcela jasně ukazuje, že se nedá žít jako dřív.

Upozorňuji vás, že zde je třeba říci, už jsem to říkal, ale zopakuji to ještě jednou: vše, co se děje, je důsledkem objektivních procesů. To znamená, že to není tak, že by někdo začal škodit, organizovat diverze nebo něco podobného, ale objektivní změny situace vedly k tomu, že ty síly politické elity, které si uvědomily, že v rámci pokračování těchto objektivních situací pro ně není místo, se začaly snažit bránit tak, jak umí. Mimochodem, naprosto analogická situace je s největší pravděpodobností v Izraeli. To znamená, že problém Izraele nespočívá ani tak v tom, že špatně odhadl síly, ale v tom, že od počátku nechápal své místo v tomto novém světě. Ano, lze se dohadovat, pro koho Netanjahu pracuje, proč likviduje Izrael, ale obecně už všichni začali chápat, že na pozadí probíhající ekonomické krize je dost naivní spoléhat na to, že Spojené státy americké budou Izrael nadále živit, a to navíc při poměrně vysoké životní úrovni.

Lze v Rusku dosáhnout ekonomického růstu v podmínkách SVO a sankcí?

Oficiální statistiky potvrzují, že dochází k velmi výraznému poklesu objemu výroby v klíčových odvětvích, která zahrnují i naplňování rozpočtu. To se spojuje se dvěma faktory: s vedením bojových operací na území Ukrajiny a s tím souvisejícími sankcemi. Problémem však je, že obojí může trvat neomezeně dlouho. A to znamená, že recese se bude prohlubovat a prohlubovat a sociální sféra bude velmi silně trpět. Co můžu jako ekonom navrhnout, aby se tato situace nějak změnila k lepšímu?

Tomu, co je uvedeno v předchozím odstavečku, se v lidu říká lež. Vysvětlím proč. Speciální vojenská operace tedy začala v únoru 2022.  Sankce byly zavedeny v podstatě v roce 2022. Na konci roku 2022 a na začátku roku 2023 vedla rozumná hospodářská politika Mišustina k tomu, že začal ekonomický růst a inflace klesla prakticky na nulu.

To Západ tak vyděsilo, že požadoval, aby ruské měnové orgány (minfin a centrální banka) přijaly určitá opatření. Nejprve tedy provedli devalvaci rublu. Poté v souvislosti s tím vzrostly ceny, protože vzrostly ceny dovozu v dolarech. A v souvislosti s tím začali zvyšovat úrokové sazby. Ekonomický růst tím zničili. 

Pokud dnes budeme provádět správnou ekonomickou politiku, budeme mít ekonomický růst i přes sankce, a to i při speciální vojenské operaci. Ale k tomu je třeba přijmout politické rozhodnutí o odmítnutí povinného setrvávání ve světovém dolarovém systému.  A dál není třeba nic dělat. Premiér Mišustin ví, co dělat. Už to předvedl.

Proč neodpustí dluhy, aby se podniky mohly nadechnout - jestliže je to možné?

Co se stalo se světovou ekonomikou za posledních 45 let? V 70. letech byla krize. Reagan vyvedl ekonomiku k růstu. Máte takovouto křivku růstu. Dostali jste se na bod zlomu, měla by začít recese.

V tomhle momentě přidáte objem úvěru, aby došlo k obratu, a křivka zase šla nahoru. Dál, když to vyjde, přidáte znovu, a ona zase jde nahoru.

Ale objem dluhu přitom neustále roste. A pak dosáhne kritických hodnot a ta křivka se propadne. V dnešní ekonomice nemůže být ekonomický růst při takovém dluhu. Je to matematický model. Ten existuje, jděte si to ověřit.

Ale otázka,- proč ten dluh nelze odpustit? To už je teorie moci, a ne teorie ekonomiky.

Protože dnes žijeme ve světě, kterému vládnou bankéři, které Trump nazval nadnárodními finančníky – tento termín vymyslel během svého prvního funkčního období. A pro ně je dluh hlavním aktivem. Když s tím vším na počátku 20. století ti finančníci začínali, měli ve světové ekonomice podíl aktiv 5 %, a nyní je to 75 %. Nechtějí se toho vzdát. Proto ti zorganizují třeba jadernou válku. Ale od toho svého neustoupí.

Jak se Putin staví k tomu, že Londýn a Washington řídí orgány moci v Rusku?

Zřejmě se domnívá, že tuto situaci zatím nelze změnit, protože by to mohlo mít velmi vážné následky. Trochu tomu nerozumíte. Když se říká, že řídí, vůbec to neznamená, že odtamtud z Londýna nebo z Washingtonu někomu volají a říkají: „Udělej to a to, udělej tamto.“ Protože to by byla jakoby past. Takové hovory by byly okamžitě zachyceny a tito lidé by byli zlikvidováni. Tam je to všechno velmi složité. Oni předstírají, že jsou „naši“. Říkají něco jako: „Ne, to nejsme my, to je všechno Putin. On přece nerozhoduje o vystoupení z dolarového systému.“ To znamená, že jsme v dolarovém systému, a v dolarovém systému je hlavním hráčem MMF. To znamená, že svou situaci koordinujeme s MMF. Je to všechno dost složitá a rafinovaná konstrukce.

Ale asi teď neodhalím žádné strašné tajemství, ale například ten proslulý Henry Kissinger vlastně pracoval pro Londýn, a ne pro Washington. Ale jak to vlastně chápat? Tady je to všechno velmi složité…

Nestane se z nás posvátná oběť poslední bitvy Západu a Východu?

Je jasné, že Západ nyní bojuje o obnovení své velikosti, jak jsme si řekli, to znamená, že nejen Spojené státy chtějí být opět velké, ale i Evropa se chce stát velkou a zoufale se brání, a zdá se, se v nějaké budoucnosti sjednotí proti východnímu světu, takzvaný západní svět proti východnímu světu. Tohle je ten Armageddon, poslední bitva na poli této světové globální politiky a ekonomiky, kdo vyhraje a nestaneme se my spolu s Čínou posvátnými oběťmi?

Jak říkával Stanislavskij svým přátelům Nemirovičovi a Dančenkovi: „Nevěřím.“ Evropa na to nemá prostředky, chápeš? Je po všem, všechno, úplně všechno prohráli.

Ne, teď tam nebojují o naše zdroje, protože měli naději, že nás s pomocí Ukrajiny dorazí. Naděje zůstaly, ale celkově se tam teď děje následující: - za tu dobu se tam vytvořila taková mocná, velmi byrokratická politická elita, jejímž hlavním podnikáním je rozkrádání rozpočtu. Uvědomili si, že pokud prohrají, tak je zavřou. Z tohoto důvodu musí situaci vyhrotit tak, aby na to nikdo neměl čas, tedy aby se nikdo nezabýval jejich vyšetřováním, uvězněním, a tak dále.

To znamená, že si myslím, že jsou připraveni vyvolat lokální jadernou válku. Už začínají cosi na toto téma naznačovat. Podmínka je velmi jednoduchá: - až shodí první bomby, budou dál vysvětlovat: „Lidi, pokud chcete, abychom přestali, pojďme podepsat mírovou dohodu. Jsme připraveni odevzdat Evropu, ale pod jednou podmínkou – nebudeme se zodpovídat před soudem. Nás s ukradenými penězi se nikdo nedotkne.“

Kdo bude mít problémy s teorií moci

Pár slov o teorii moci. Ale nejprve – analogie.

Špičkový sport je extrémně technologicky náročná záležitost. Až do určité úrovně se dá obejít talentem a vytrvalostí. V některých sportech se lze díky vůli dostat až na mistrovskou úroveň. Dále jsou však zapotřebí trenéři, biochemici, lékaři a psychoterapeuti. Velmi znalí a neustále se rozvíjející.

Takže, i mocenské hry jsou mimořádně technologické. A každý člověk u moci musí tyto technologie ovládat. Jinak se sám neudrží. Ale jsou lidé, kteří velmi touží po statusu a mohou (no, nebo si myslí, že mohou) za něj zaplatit. Peníze (nebo jejich ekvivalenty) jsou vždy potřeba a takové lidi přijímají a hrají s nimi hry. Jako by to byli seriozní hráči.

Ale jakmile skončí dobré a klidné časy a začnou války, všichni tito hráči se ocitnou v nepříznivé situaci. Neovládají aparátní a politické technologie a velmi rychle (jednoduchými dvoutahovými, maximálně třítahovými koncovkami) jsou vyhazováni ze statutárních pozic.

To je to, co teď uvidíme ve velkém. A tito lidé, mimochodem, začnou pobíhat mezi zcela naivními lidmi a žádat o peníze na své projekty. Neměli byste jim dávat peníze (i když někomu je dají), ale stojí za to se na ně podívat, je to velmi poučné a užitečné divadlo.

Mimochodem, ti, kdo tímto způsobem dosáhli údajného statusu, se technologie naučit nedokážou. Ty se studují při postupu zdola nahoru, „císařská cesta“ tu neexistuje. Podívejte se na „ptáčata z hnízda Gajdarova“ u nás. Brzy se mnozí ze současných „velkých lidí“ ocitnou v podobné situaci.

PS.

Neměli byste si myslet, že můžete ukrást a utéct. Nebo, co je ještě zábavnější, ukrást, chvíli posedět a znovu utéct. Protože mnoho z toho, co bylo ukradeno, nepatří přímo zlodějům, protože zůstává odpovědnost vůči různým osobám a institucím, protože pokud už není „krytí“ (a to bez odpovědnosti neexistuje), tak prostě všechno seberou... Do této hry je těžké vstoupit, ale vystoupit z ní je prostě nemožné…

Kdy bude možné se s Evropou dohodnout?

V zásadě jde o plyn pro Evropu.  Poslední události ukazují, že Evropa zřejmě čelí vážnému riziku, že nenaplní své zásobníky na nadcházející zimní sezónu 2026–2027. Jak dlouho se ještě budou bránit americkému LNG s pochybnou cenou? V jakém časovém horizontu, abych nebyl hrubý…, se k nám vrátí s žádostí o navázání kontaktů a opravu Severního proudu?

Já osobně bych s nimi přestal vůbec mluvit, dokud nezruší všechny sankce a dokud nepřestanou s dost drsým chováním vůči našim lidem tam. Až takhle změní svůj postoj, budeme mluvit.  Pokud nezmění, pak … – „promiňte, lidi, omlouváme se, nemůžeme“.

No, zjednodušeně řečeno, oni říkají, že jsou připraveni k nám poslat delegaci.

My: „No, tak dobře, pošlete ji“. 

Oni: - a jak to máme provést?

My: „Vždyť máte konzulát na území země – pošlete dokumenty na víza“. Oni pošlou dokumenty – za měsíc zamítnutí, za měsíc a půl, nebo za dva zamítnutí. Na dotaz - na základě čeho? Dostanou odpověď: Nemáme povinnost vám to vysvětlovat. Těmto lidem víza nedáme. A na neformální úrovni by měl rozhovor probíhat asi takto: - … Protože, chápete, že na neformální úrovni se vždycky dá něco říct:

My: -„Chlapi, co chcete? Tenhle váš člověk tady říkal nějaké, no, protiruské věci. My ho nepřijmeme.“

Oni: -„Promiňte, ale on nemohl říct nic jiného, má to napsané ve školní učebnici. Tak se to učil ve škole.“

My: -„Tak si změňte učebnice.  Lidi, kteří nahlas řekli nějakou ošklivost o Rusku, na naše území nepustíme.“

Oni: -„Ale my nemáme jiné.“

My: -„Ne a ne, to vy s námi chcete komunikovat.“  No samozřejmě, zrušení všech sankcí, úplně všech. A do té doby – ne.  Dělejte, co chcete, trpte, sem a tam…

Inu, já bych jednal takhle😊

Co se mi nezdá na naší parlamentní delegaci do USA…?

Především nás musí reprezentovat lidé mající obraz nového, suverénního Ruska v sobě, kteří jsou schopni budovat náš nový obraz ve světě (nikoli dříve platný-liberální), jako státu, který ví, co chce… Ale, já nemám osobně nic proti Slávovi Nikonovi (mimochodem, vnuk někdejšího sovětského zamini Molotova), ale on byl jedním z lidí, kteří se v devadesátkách aktivně podíleli na ničení obrazu SSSR. Jak se asi na něj dívají tam?

Podobné je to s vyjednávací naší delegací kolem Ukrajiny. Promiňte, já neznám Kirilla Dmitrijeva,  vím jen, že je to mládenec z Kyjeva a že studoval v Americe… Domníváte se, že on v jejich očích je respektovanou personou prezentující obraz suverénního Ruska, že u nich má vysoký status? Oni ho považují za „svého“, ovšem s minimálním statusem. Ale kdo u nás sedí na klíčových pozicích ve financích – Nabiulina a Siluanov? Ti jsou tam vnímáni jako sice  „jejich“ ale s nízkým statusem. To kdyby nás tam reprezentoval občan Minin, kníže Požarskij nebo Dmitrij Donský – to by byl úplně jiný signál.

Pokud je to, jak to je, nemůžeme očekávat, že budeme reagovat jako Írán … - ten svůj obraz suverénního státu už prezentoval, ale my ne.

www.khazin.ru