Rozšíření hranic „ dohody“
- Pochybovač
- 27. 1.
- Minut čtení: 3
Prof.Dmitrij Jevstafjev 27.01.2026
V posledních dnech jsem napsal několik koncepčních příspěvků, včetně včerejšího dlouhého článku v „Periscope“.
Chápu, že tyto materiály vyvolaly otázky, které se odrazily v „otazníkových“ smajlících. Nastal čas doplnit materiál o „detaily“. Bez nich vypadá jakákoli analýza „plochá“. Začnu však základním předpokladem:
„Rada míru“ může být perspektivním základem globálního systému, ale za dvou podmínek, které jsou pro většinu klanů americké elity nepřijatelné.
1. Za prvé, nahrazení stávajících institucí řízení „Ameriky“ jako přeshraničního systému. A to nahrazení veřejných i stínových institucí těmi, které navrhne Trump.
2. Za druhé, zavedení monopolu nejen prezidenta USA, ale „prezidenta Trumpa“ na emisi dolaru v jakékoli formě.
Právě proto bude Amerika hlavním „bojištěm“. Kde Trump zatím zjevně nevyhrává, soudě podle ústupu v pokusech o kontrolu nad velkoměsty. Ale samotný fakt, že se tento koncept objevil a je vážně diskutován (i když ve formě kritiky a odmítnutí), svědčí o tom, že dosavadní architektura vztahů uvnitř „Západu“ a jeho „okolí“, která dlouho nedovolovala významné odchylky a manévry, se v reálném čase rozpadá. Stalo se možným vtěsnat do ní strategický projekt, postavený v zásadě na alternativních přístupech.
A teď – detaily.
· Detail první. Hlavní věc, kterou pochopili atlantisté všech barev, je, že přečkat Trumpa se nepodařilo. A jednoduše, s využitím dostupných zdrojů a institucionálních možností, ho nelze svrhnout ani dokonce donutit k odchodu. A nyní mají následující záměry:
(1) přesto vytvořit v USA nějakou novou opozici, obětovat „veterány“ a dlouholeté partnery. Ale hlavně (
2) pokud nevyhrají s přesvědčivým výsledkem mezivolební volby do Kongresu a do listopadu 2026 neprosadí nové lidi, kteří nejsou spojeni s předchozí historickou érou, bude velmi obtížné vytvořit protitrumpovskou koalici pro prezidentské volby.
Existuje však jedna nuance: - takovou koalici lze stěží vytvořit pouze na základě amerických globalistů. Musí to být „velká koalice“, která zahrnuje i euroatlantisty „v pozadí“. Myslím, že „Clintonovi“ se vzdají. Alespoň proto, aby „uvolnili místo“. Zajímavé je něco jiného: kdo z Trumpova „týmu“ přeběhne do nové koalice. Složení přeběhlíků umožní posoudit, kam se „hloubkoví“ ubírají. Nastává pro ně čas volby. Opět, ano...
· Druhý detail. Jako jeden z nejdůležitějších bodů obratu se vyprofilovala situace, která není výhodná pro Trumpa a většinu amerických klanů. Jedná se o úder proti Íránu. O tom jsem již hodně psal, nebudu se opakovat.
Ale je to symbol dnešní situace ve světové politice:
(1) nutnost pro USA zvýšit sázky v geoekonomickém soupeření s Čínou, která se rozhodla „neustoupit“ na úroveň regionu.
(2) soubor Trumpových taktických „dohod“, které vedou k strategickému výsledku, který pro něj není potřebný. Ukázalo se, že „Londýn“ umí „obchody“ také.
Uvedu pouze jednu poznámku:
zatímco ještě před týdnem by vnější síly otevřeně tlačily Trumpa k útoku na Írán, nyní se u něj objevují podněty k „malému vítěznému tažení“, ale ne k „válce“, nýbrž k „malé válce“. A za stejnou dobu se možnosti „dohody“ pro Trumpa podstatně snížily.
· Třetí detail. Trump skutečně uzavřel projekt globalizace. A třebaže geoekonomická složka pokračuje v činnosti, i mírné řízené utlumení geoekonomické globalizace povede k vážnému otřesu, spojenému mimo jiné se ztrátou celé řady aktiv, která se nacházejí v mezinárodním oběhu. V tomto smyslu je světová finanční krize prostě nevyhnutelná. A to znamená nahrazení dolaru jinými platebními mechanismy nebo náhradními měnami v přechodových zónách mezi makroregiony .
A tady vzniká spousta nuancí z nichž jednou z nich je nevyhnutelné rozšíření hranic potenciální „dohody“ mezi Ruskem a USA. Tato dohoda má stále menší šanci zůstat čistě „mezielitní“. O ostatních později.
Řekl jsem snad zase něco nejasného?
Komentáře