SAE obviňují Írán, že drží Hormuzský průliv jako „rukojmí“, a prosazují vytvoření mezinárodní námořní jednotky
- Bavor V.
- 3. 4.
- Minut čtení: 3
Autor:Belle Carter // 1. dubna 2026
Spojené arabské emiráty, podporované Bahrajnem, naléhají na západní spojence, aby vytvořili mezinárodní námořní jednotku s cílem znovu otevřít Hormuzský průliv, klíčový úžinový bod pro 20 % celosvětových dodávek ropy. Íránská blokáda – prosazovaná pomocí raketových hrozeb a útoků dronů – drasticky omezila námořní dopravu, čímž hrozí globální energetická krize.
Zatímco SAE a Bahrajn tlačí na vojenské odstrašení, Saúdská Arábie zůstává opatrná, i když varovala Írán, že její trpělivost „není neomezená“. Francie diskutovala o vytvoření koalice, ale pouze po skončení konfliktu; Německo účast přímo odmítá s tím, že „to není naše válka“.
Teherán varuje před „silnou reakcí“ proti SAE za podporu americko-izraelských operací, což signalizuje, že od své blokádní strategie neustoupí.
V 80. letech došlo během „tankové války“ k podobným narušením, což vedlo k nasazení amerických námořních eskort (operace Earnest Will). Státy Perského zálivu se nyní obávají, že Írán může Hormuz trvale zbraňovat, což některé z nich (jako Saúdskou Arábii a SAE) nutí hledat alternativní ropné trasy.
Dlouhotrvající blokáda ohrožuje ceny energií, inflaci a dodavatelské řetězce, přičemž SAE tuto krizi označují za „výkupné placené u čerpacích stanic, v obchodech s potravinami a v lékárnách“. Diplomatické úsilí se zintenzivňuje, ale váhání západních spojenců s sebou nese riziko dlouhodobé nestability.
Spojené arabské emiráty (SAE) obvinily Írán, že fakticky drží Hormuzský průliv jako „rukojmí“, a podle zprávy Financial Times prosazují vytvoření mezinárodní námořní jednotky, která by tuto klíčovou vodní cestu znovu otevřela. K tomuto kroku dochází v době, kdy v Perském zálivu eskalují napětí v důsledku odvetných akcí Íránu proti vojenským operacím USA a Izraele.
SAE spolu s Bahrajnem nyní lobují u západních spojenců za vytvoření koalice na ochranu námořních tras přes průliv – úzké hrdlo pro zhruba 20 % světových dodávek ropy.
Eskalující napětí kolem Hormuzu
Hormuzský průliv, úzký průchod mezi Perským zálivem a Ománským zálivem, je již dlouho ohniskem geopolitického napětí na Blízkém východě. Nedávná blokáda Íránu – prosazovaná pomocí raketových hrozeb a útoků dronů – drasticky omezila komerční námořní dopravu, což vyvolává obavy z dlouhodobé globální energetické krize, poznamenává Enoch z
.
„Důraz je kladen na vytvoření co nejširší mezinárodní síly. Nejde o to jít do války s Íránem. Írán vyhlásil válku globální ekonomice a lidé se musí postavit na odpor,“ řekl Financial Times zdroj obeznámený s diskusemi.
Vysoký emirátský úředník Sultan al-Jaber, který se tento týden setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, situaci ostře zformuloval: „Írán drží Hormuz jako rukojmí a každá země platí výkupné – u čerpací stanice, v obchodě s potravinami, v lékárně.“
Země Perského zálivu se v reakci rozcházejí
Zatímco Spojené arabské emiráty a Bahrajn zaujaly tvrdý postoj, ostatní členové Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) – včetně Saúdské Arábie – zůstávají opatrní. Rijád varoval, že jeho trpělivost s íránskou agresí „není neomezená“, ale zatím se nezavázal k vojenskému zapojení.
Francie zahájila jednání s desítkami zemí o příspěvku k námořní síle, ale až po ukončení nepřátelských akcí mezi koalicí USA a Izraele a Íránem. Německo účast zcela odmítlo, přičemž jeho ministr obrany prohlásil: „Toto není naše válka.“
Írán mezitím dal najevo, že neustoupí. Vysoký íránský zpravodajský úředník sdělil The Cradle, že Teherán připravuje „silnou reakci“ proti Spojeným arabským emirátům za jejich „aktivní roli“ při podpoře americko-izraelských operací.
Historický kontext a strategické sázky
O Hormuzský průliv se vede spor již desítky let, přičemž Írán v obdobích vyhroceného konfliktu pravidelně vyhrožuje jeho uzavřením. V 80. letech došlo během íránsko-iráckého konfliktu k opakovaným útokům na ropné tankery, což vedlo USA k zahájení operace Earnest Will na doprovod lodí.
Dnes se státy Perského zálivu obávají, že Írán může průliv trvale zbraňovat – buď za účelem vyvíjení tlaku na západní mocnosti, nebo za účelem přetvoření regionální mocenské dynamiky. Některé státy, včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, údajně zkoumají alternativní energetické trasy, jako jsou ropovody zcela obcházející Hormuz.
Vzhledem k zintenzivnění diplomatických snah podtrhuje tlak Spojených arabských emirátů na vytvoření mezinárodních námořních sil křehkou rovnováhu v Perském zálivu. Vzhledem k tomu, že Írán není ochoten ustoupit a západní spojenci váhají s eskalací, hrozí, že tato patová situace prodlouží ekonomickou nestabilitu. Následující týdny ukážou, zda se podaří vytvořit koalici, nebo zda Hormuzský průliv zůstane rukojmím širších geopolitických sporů.
Podívejte se na video níže, které pojednává o uzavření Hormuzského průlivu.
„Důraz je kladen na vytvoření co nejširší mezinárodní síly. Nejde o to jít do války s Íránem.“
Řekl bych, že „zdroj FT obeznámený s diskusemi“ se malinko bláznul. Přesně o to totiž jde - pokud Írán neustoupí od blokády, lze průliv otevřít jen silou. A to je podle definice válka, i kdyby byla nevyhlášená.
Přitom riskovat účast ve válce proti Íránu by muselo to ad hoc slepené „mezinárodní“ společenství, které by pak víceméně zase dělalo křoví Trumpolandu a USraeli.. jako v Iráku.
(Karel Čapek - Bajky a podpovídky)