Tarify USA SPOJUJÍ Mezinárodní alianci!

https://conservativeamericatoday.com/us-tariffs-spark-international-alliance/

Čínský prezident Si Ťin-pching vyzývá Vietnam, aby spojil své síly proti „jednostrannému šikanování“, a pokračuje ve své diplomatické cestě po jihovýchodní Asii, jejímž cílem je posílit regionální spojenectví v době rostoucího obchodního napětí se Spojenými státy.

Krátce:

• Si Ťin-pching je na regionální cestě po jihovýchodní Asii, včetně Vietnamu, Malajsie a Kambodže.

• Čínský vůdce vyzval Vietnam, aby se připojil k Číně a postavil se proti „hegemonismu a protekcionismu“.

• Obě země během Siovy návštěvy zahájily mechanismus železniční spolupráce

• Čína plánuje odvetná opatření proti nedávným americkým clům a zařadila americké subjekty na svůj seznam pro kontrolu vývozu

• Siova diplomatická snaha přichází v době, kdy se Čína snaží posílit regionální vazby uprostřed globální nejistoty.

Siův diplomatický tlak v jihovýchodní Asii

Diplomatické turné čínského prezidenta Si Ťin-pchinga po jihovýchodní Asii představuje promyšlenou snahu o posílení regionální podpory v době, kdy Peking čelí rostoucímu ekonomickému a geopolitickému tlaku. Jeho návštěva Vietnamu, kterou vietnamští představitelé vřele přivítali, je součástí širší strategie prohlubování vlivu Číny v sousedních zemích. Načasování návštěvy je obzvláště významné, protože následuje po oznámení nových amerických cel a přichází uprostřed eskalace napětí v Jihočínském moři a Tchajwanském průlivu.

Zpravodajství sledujte zde.

Během svého pobytu ve Vietnamu Si zdůraznil, že obě země musí společně čelit vnějším tlakům. „Čína a Vietnam by se měly společně postavit hegemonismu a mocenské politice,“ prohlásil Si podle čínských státních médií. Tato formulace sice výslovně nejmenuje Spojené státy, ale jasně odkazuje na obchodní napětí, které zesílilo po rozhodnutí Bidenovy administrativy zachovat a případně rozšířit cla zavedená za Trumpovy vlády.

Obchodní vztahy a reakce na cla

Čína na nedávnou celní politiku Spojených států ostře reagovala a vyzvala Washington, aby zrušil to, co Peking označuje jako „reciproční cla“. Čínská vláda rovněž podnikla konkrétní odvetné kroky a zařadila několik amerických subjektů na svůj seznam pro kontrolu vývozu. Tyto kroky odrážejí rostoucí frustraci Pekingu z toho, co vnímá jako strategie hospodářského zadržování namířené proti jeho zájmům na světových trzích a zejména v rozvojových ekonomikách.

Siův kontakt s Vietnamem zahrnuje významné ekonomické prvky. Obě země během návštěvy zahájily mechanismus čínsko-vietnamské železniční spolupráce, který zdůrazňuje rozvoj infrastruktury jako klíčový aspekt jejich vztahů. Tato iniciativa je v souladu s širší čínskou strategií Pásmo a cesta, která usiluje o rozšíření čínského vlivu prostřednictvím dopravních sítí a rozvojových projektů v celé Asii i mimo ni.

Regionální strategie uprostřed globální nejistoty

Turné čínského prezidenta zahrnuje zastávky v Malajsii a Kambodži, což zdůrazňuje závazek Číny k tomu, co nazývá „sousedskou diplomacií“. Peking klade důraz na stabilitu a kontinuitu svých regionálních vztahů v době značné globální nejistoty. Cílem Siovy návštěvy Malajsie je posílit dvoustranné přátelství a prohloubit politickou důvěru s další významnou zemí jihovýchodní Asie, která někdy udržuje křehkou rovnováhu mezi čínskými a americkými zájmy.

Čína mezitím zahájila několik kritických akcí na adresu politiky USA, které přesahují obchodní otázky. Peking obvinil americkou Národní bezpečnostní agenturu z kybernetických útoků na čínskou infrastrukturu během zimních asijských her a ohradil se proti americkým komentářům týkajícím se čínských investic v zemích globálního Jihu, zejména v Latinské Americe. Tato obvinění jsou součástí širšího narativu, který Čínu staví do pozice obránce rozvojových zemí před západní hegemonií.

Výhled do budoucna: Důsledky pro vztahy mezi USA a Čínou

Siův tlak na Vietnam a další země jihovýchodní Asie, aby se připojily k Číně a postavily se proti „jednostrannému šikanování“, přichází v kritickém okamžiku americko-čínských vztahů. Vzhledem k možnosti významných politických změn v závislosti na výsledku nadcházejících prezidentských voleb v USA se zdá, že Peking pracuje na upevnění své regionální pozice. Zdůrazňováním mnohostranné spolupráce a prezentováním Číny jako obránce proti vnějším tlakům se Si snaží vytvořit jednotnější asijskou odpověď na západní hospodářskou politiku.

V přístupu k mezinárodním otázkám Čína nadále klade důraz na to, co označuje jako „politické a diplomatické prostředky“ řešení, a to i v otázkách, jako je íránská jaderná otázka. Její stále asertivnější postoj k územním nárokům a obchodní politice však naznačuje rostoucí ochotu postavit se tomu, co vnímá jako nespravedlivý mezinárodní řád ovládaný západními zájmy. Pro americké politiky představuje Siův diplomatický tlak na jihovýchodní Asii další výzvu ve složitých a vyvíjejících se vztazích s Pekingem.