Trump velmi spěchá …

Prof.Dmirij Jevstafjev      22.08.2025

Dnes si povíme o mírových silách Západu pro Ukrajinu. To je hlavní věc, kterou se podařilo prosadit Trumpovi na schůzce se Zelenským a „doprovodnými osobami“. Ale tady je důležitý kontext - nikoli organizační, ale zdrojové zajištění. Pokud jde o toto, je obecně jasné, že:

1.       Zdroje nyní k dispozici nejsou;

2.       V zásadě nebudou k dispozici, pokud se v koalici mírových sil neobjeví Američané v té či oné formě. Zajímavou odpověď na včerejší a předvčerejší informační manipulace kolem mírových sil, dala dnes v noci ruská strana úderem na západní Ukrajinu. Takové množství úderných prostředků různých typů není „paralyzovatelné“ žádným systémem protivzdušné obrany západních zemí. Ale ani východních. Mám teď na mysli izraelský systém „Železná kupole“, pokud jde o to.

Ale v kontextu tématu mírových sil je důležité něco jiného: všichni účastníci zapojení do procesu si kolem tématu mírových sil vybudovali své strategie.  Ty se však ne vždy shodují. Obecně téma mírových sil na Ukrajině ukazuje celou hloubku rozporů ve střednědobých cílech zemí kolektivního Západu. Za určitých podmínek mohou přerůst v to, co se nazývá „mezimperialistické rozpory“. Zejména pokud se na straně euroatlantistů zapojí nezápadní země.

Moje hypotéza: 

Euroatlantické strany využívají téma mírových sil na Ukrajině nejen k udržení zapojení USA do konfliktu na nekomerční bázi, ale také ke snížení možností USA v jiných geopolitických oblastech.

Zde to řeknu stručně:

USA jako celek (a Trumpův tým zvláště) začínají pociťovat zjevný nedostatek organizačních možností.

Euroatlantisté ukázali Trumpovi sílu systémových řešení a kolektivní hry. Proti nim zatím Trump nemá co postavit, protože jakákoli protihra předpokládá odklon od personifikace politiky, což pro něj není příliš přijatelné.

V zásadě nevěřím v žádná složitá politická schémata s účastí Trumpa. Dostal příležitost sehrát na svém území skvěle konstruovanou „hru“. „Skóre“ jsme viděli v „televizi“. Následné máchání pěstmi z jeho strany a ze strany členů jeho týmu lze ignorovat. Včerejší rozhovor J. D. Vance je poměrně slabý a jaksi vynucený.

Uvedu citaci ze včerejšího příspěvku na soukromém kanálu:

"Moje hypotéza: Trump tajně souhlasil s účastí amerického letectva na „mírové operaci“. Přinejmenším. Což prozradil onen úžasný člověk – přímo poklad – Scott Bessent. Jen tak mohou USA udržet kontrolu

nad infrastrukturou NATO".

A samozřejmě Bessent, člověk spojený se Sorosem a nejradikálnějšími euroatlantickými kruhy (což mu nebrání vstupovat do „blízkého kruhu“ Trumpova – to jen, pokud jde o otázky „hodnot“ amerického prezidenta), to „prozradil“ nikoli náhodou. Euroatlantici museli za každou cenu tuto pozici zafixovat, aby vypadala jako definitivně dohodnutá s americkou stranou.

 Důležité však je, že Trump, navzdory pokusům „odklonit se“ od zafixovaného obrazu v médiích, tuto otázku nezmínil.

Musíme pochopit sílu atlantického lobby z hlediska jeho možností. Evropa je sice shromážděním nicotných osobností. Každá z nich sama o sobě působí velmi nicotným dojmem.

Když se však sejdou společně, mají za sebou veškeré zkušenosti euroatlantických institucí. A jako systém porazili Trumpův tým.

Proto existují všechny důvody se domnívat, že za těmito prohlášeními stojí nějaká zcela seriózní základna.  Veškerá ostatní masivní propagace tohoto tématu, která dosahovala až směšných rozměrů (například o vyslání celé roty (!) estonských vojáků do mezinárodního kontingentu), má smysl pouze v případě, že téma potvrdí Američané.

Rubio navíc definitivně shrnul, že USA vycházejí z toho, že na Kyjev nebudou uvalena žádná omezení týkající se charakteru vztahů v oblasti bezpečnosti.

Na závěr poznamenám: Trump velmi spěchá. Hrou na eskalaci přivedl situaci příliš blízko k hranici ztráty kontroly. Vyděsila ho synergie destabilizačních faktorů. Udělal správně. Možná, že dokonce i pochopil, do jaké míry zachování současného stavu konfliktu kolem Ukrajiny omezuje jeho zdroje. Odtud pramení přímá hrozba minimalizovat zapojení, pokud Evropané nepřijmou jeho model urovnání.

P.S.

- Dojímají mě příspěvky o „organizátorovi“ sabotáže na SP, který byl zatčen v Itálii, což údajně potvrzuje verzi o ukrajinské stopě skupiny obyčejných potápěčů.

Stopa existuje a dokonce i ukrajinští plavci na Andromedě.

Skvělé, ale co "střecha" a zadavatel? Inu, o Američanech teď buď dobře, nebo vůbec – taková je móda v televizi?

Budu i nadále vytrvale prosazovat verzi, která je ve skutečnosti jediná. Dnes zveřejním druhou část vyšetřování sabotáže.

Připomenu monitorovací centrum ve Švýcarsku a záhadnou smrt Petera Griessmanna.

Nashle!.

https://t.me/s/dimonundmir