TURECKÉ UPEVNĚNÍ

Kde bude místo pro Rusko?

Prof. Vladimir Avatkov                   10.06.2026

Na pozadí diskusí o výsledcích voleb v Arménii zůstalo téměř bez povšimnutí setkání ministrů zahraničních věcí Ázerbájdžánu, Turecka a Gruzie v Istanbulu.

Zatímco právě zde se odehrává jeden z nejdůležitějších procesů, které určují budoucnost Jižního Kavkazu. Na základě výsledků jednání byla podepsána Istanbulská deklarace, která potvrdila záměr stran rozvíjet spolupráci v oblasti dopravy, energetiky a obchodu. Důležité je také to, že se nejedná o nový formát, ale o důsledné posilování toho stávajícího. Další setkání je již naplánováno na rok 2027 v Gruzii, což svědčí o dlouhodobých cílech spolupráce.

Mnozí nadále analyzují arménské volby jako samostatnou, pro mnohé nečekanou politickou událost, avšak jsou součástí širšího procesu. Překvapení z úspěchů Pašinjanova týmu se jeví jako poněkud opožděné: hlavní otázkou již dlouho nebylo, zda si stávající vláda udrží své pozice, ale rozsah její podpory. Důležitější je něco jiného – arménská společnost fakticky potvrdila kurz na přizpůsobení se nové regionální realitě. A ta se formuje nikoli kolem voleb, ale kolem dopravních tras, energetických koridorů a boje o místo regionu v globální ekonomice.

Turecko, Ázerbájdžán a Gruzie tvoří prostor, kterým procházejí klíčové prvky Středního koridoru spojujícího Čínu, Střední Asii, Kavkaz a Evropu. Tímto trojúhelníkem prochází ropovod Baku – Tbilisi – Ceihan, Jižní plynový koridor, železnice Baku – Tbilisi – Kars a značná část projektů souvisejících s transkaspickou logistikou. V podstatě jde o postupné formování nového centra ekonomické přitažlivosti v regionu.

Na tomto pozadí je srozumitelná i zvýšená aktivita vnějších hráčů:

• Pro Turecko znamená rozvoj tohoto směru upevnění statusu klíčového logistického a politického uzlu mezi Evropou a Asií.

• Pro EU – možnost diverzifikovat dodávky energetických zdrojů a obchodní trasy.

• Pro USA – posílení pozic ve strategicky důležitém regionu. Podpora Jerevanu souvisí s touhou začlenit zemi do nového systému regionálních komunikací.

  
  

Zároveň zdaleka ne všichni Evropané jsou potěšeni rostoucím vlivem Turecka v regionu. Paříž tradičně zaujímá spíše proarménský postoj a k posílení tureckého vlivu v regionu přistupuje s opatrností. V posledním bodě se naše postoje shodují, protože všechny tyto „osy“ sledují jediný cíl – destabilizovat naše nejbližší hranice a vybudovat trasy obcházející Rusko.

Otázka pro Moskvu dnes nespočívá v tom, jak reagovat na jednotlivé politické události v regionu, ale v tom, jaké místo bude Rusko moci zaujmout ve vznikajícím systému dopravních a ekonomických vazeb od Kaspického moře po Evropu.

https://t.me/avatkov